úterý 1. května 2018

Přeběhlík - 23. kapitola 1/3




Měli jsme před sebou téměř tisíc kilometrů. Méně než dvacet čtyři hodin do chvíle, kdy uvidím svoji mamku.
Omotala jsem kolem sebe ruce a pomalu upadla do spánku.


Devon mě vzbudil o tři hodiny později. Stáli jsme na další parkovišti. „Potřebuji si protáhnout nohy.“ Po chvíli dodal, „A mám hlad.“
Posadil jsem se a promnula si oči. Nohy a záda jsem měla ztuhlé. „Dobrý nápad. Něco nám seženu.“
Vystoupila jsem z auta a krev se mi nahrnula nazpět do lýtek. Zhluboka jsem se nadechla čerstvého vzduchu a rozběhla se k malému bufetu na druhé straně parkoviště. Nějaký muž tankoval svůj minivan, ale neměla jsem z něj strach; v autě byly tři děti. Pochybovala jsem, že by byl špeh. Zvonek nad dveřmi se hlasitě rozezněl, když jsem vstoupila do obchodu. Vzduch uvnitř byl vydýchaný. S malým přikývnutím směrem k prodavači, který vzhlédl, když jsem vstoupila, jsem si to zamířila přímo k vystavenému jídlu a vzala několik tyčinek s granolou a dva balíčky chipsů.
Šla jsem nákup zaplatit k pultu a ztuhla jsem, když jsem uviděla známou tvář zírající na mě z přední strany několika novin. Položila jsem jídlo na pult, natáhla se po novinách a rychle prozkoumala nadpis i článek. Senátor Pollard byl nalezen mrtev. Stále ale nebylo jasné, jestli se nezabil sám.
Ucítila jsem na sobě oči prodavače a opatrně noviny vrátila zpět tam, kam patřily. Uvědomila jsem si, že čekal, až zaplatím. Jakmile byly peníze předány, spěchala jsem k našemu autu a svačinu svírala na hrudi. Devon se procházel kolem našeho auta, ruce zvednuté nad hlavou. Pohlédl na mě a ztuhl. „Co se děje? Tváříš se, jako bys viděla ducha.“
Beze slova jsem vklouzla do auta a Devon mě následoval. „Někdo zabil senátora Pollarda. Bylo to v novinách,“ řekla jsem hned, jak zavřel dveře.
„To byl ten chlápek, kterým jsi předstírala, že jsi?“
Přikývla jsem a podala Devonovi jídlo, než jsem nastartovala auto a vyjela z parkoviště. „Ten deník si myslí, že by to mohla být sebevražda, ale jsem si jistá, že to byla Abelova armáda.“
„Proč si myslíš, že by toho chlápka zabíjela?“ zeptal se Devon. Vybalil si jednu tyčinku a kousl si, přestože jeho oči neopustily mou tvář.
„Byl expertem na organizovaný zločin a mají vazby na gangy, pokud mi tedy Major říkal pravdu.“ Rozhodně mi neříkal všechno, když uvážím všechna tajemství, která jsem ještě neměla šanci odhalit. „Byl také odpovědný za vyzrazení informací, které se týkaly FEA vězení. Musel se ujistit, že budou dodržovat federální pravidla či co. Ale Major řekl, že on nebyl tím, kdo tam ty lidi dostal, takže odplata jde mimo nás.“
„Ono existuje nějaké FEA vězení?“
„FEA se stará o Varianty, dokonce i o ty, kteří jsou příliš šílení nebo zločinečtí, aby chodili po svobodě,“ odpověděla jsem hořce. „Major říkal, že to je pro Varianty, kteří ztratili nad svou Variací kontrolu nebo kteří ji používali proti ostatním lidem. Nicméně po tom všem si nejsem jistá, jestli by tam skončili jenom kriminálníci.“
„Je mnoho členů Abelovy armády zavřeno v tom vězení?“ zeptal se Devon.
Vrátila jsem se v myšlenkách zpátky k mé konverzaci s Majorem o bezpečnosti ve FEA vězení. Moc toho neřekl. „Rozhodně Stevens. A hádám, že není prvním členem Abelovy armády, kterého chytili. Nemám však představu, kolik dalších by tam mohlo být.“
„Možná, že Abelova armáda chtěla, aby ho chytili,“ dumal Devon.
„To nedává smysl. Proč by riskovali? Mohl by přece prozradit důležité informace.“
„Ne, pokud je pravda, že v Abelově armádě je osoba, která dokáže pozměnit vzpomínky. Dokáže vymazat všechny vzpomínky, které by pro ně byly nebezpečné nebo dokonce pozměnit mysl lidí tak, aby svedl FEA ze stopy.“ Točila se mi hlava. Náhle se myšlenka, že by si někdo hrál s mými vzpomínkami, zdála být méně a méně přitažlivá. Co se stane osobě, které nahradí její vzpomínky? Změní ji to, když se náhle její život obrátí naruby?
„Major ale musí vědět, že Stevensovi se nedá věřit. Co by tím zatčením Abel získal? Myslím si, že Stevens byl prostě pro ně zbytečný a to byl důvod, proč ho nezachránili.“
„Hádám, že to se nikdy nedozvíme,“ řekl Devon. Zněl vyčerpaně a já jsem náhle přemýšlela, jestli nezačal s touhle konverzací jen proto, aby se zbavil myšlenek na rodiče.
„Pokud moje matka neví víc.“
„Neviděla ale tvého otce, kolik, čtrnáct let?“ zvedl Devon obočí.
„To opravdu nevím,“ odvětila jsem potichu. „V tom záznamu byla malá poznámka. Major si myslel, že s ním mohla být v kontaktu poté, co jsem se připojila k FEA.“ Přesto tady zůstával ten fakt, že se o mě Abel všechna ta léta vůbec nezajímal. Opustil mou matku a mě, protože jsme pro něj byly bez užitku. A teď, když pochopil, jak užitečný může můj talent být, mě najednou chtěl.
FEA nevěděla, kde má Abelova armáda své velitelství. Projela mnou beznaděj. Jak vůbec najdu Holly?
Devon mě vzal za ruku, vytrhávajíc mě z myšlenek. „Chybí ti?“
„Moje matka?“ chtěla jsem si odfrknout, ale nakonec jsem to neudělala. „Nechybí mi matka, kterou si pamatuji. Chybí mi máma z fotky, mladá šťastná matka, která mě držela v náručí s úsměvem na rtech, matka, která mě milovala. Matka, která měla naději. Někdy si nejsem jistá, jestli tato matka vůbec existovala.“ Hlas se mi zdrhl. „Možná bych prostě měla přijmout, že jsem nemilovaná.“
„To neříkej,“ zašeptal Devon. „Nic by nemohlo být dál od pravdy.“ Zpevnil svůj stisk. Sevřela jsem mu ji zpátky. Hlavou mi projela vzpomínka na náš polibek a teplo mi vystoupilo do tváří. Devonova blízkost byla příjemná. Bylo by tak špatné posunout se dál? Najít někoho dalšího, koho bych mohla milovat? Copak záleželo na tom, kolik času uplynulo? Už mi na Devonovi hluboce záleželo a Alek byl rozhodně minulost. Přesto jedna moje část věděla, že to je prostě moc rychlé.
„Promiň. Z přemýšlení nad mými rodiči mi není dobře. Budu se s tím prostě muset vyrovnat.“ Zapnula jsem rádio a nechala hudbu vyčistit mi hlavu.
.   .   .   .

10 komentářů:

  1. Katuš, moc děkuji za nový překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za překlad. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  3. Je mi líto, že se bojí svých citů k Devonovi, ach jo
    ale začíná hodně přemýšlet o tom, co jí Major řekl, že by mohl i lhát...
    což beru pozitivně
    děkuji za skvělý překlad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za překlad a korekci.

    OdpovědětVymazat