sobota 23. prosince 2017

Santův zlobivý seznam - 3. kapitola


Vánoce. Přicházejí. Sakra, jo, byla pro.
Mia se usmála a obtočila Coleovi paže kolem krku, když si znovu nárokoval její rty. Nějak se mu líbila… a důkaz byl tvrdý u jejího břicha. Železná tyč je velká a široká, až by jí z toho slábla kolena, kdyby už jeho žhavé polibky nezničily její schopnost chodit.

Něco zamumlala, rozevřela rty, aby mu poskytla přístup, ale nenechala to jen u toho.
Jasně, možná kolem něj byla předtím plachá – byl to Claus, pro pána Jána; to bylo v jejím světě jako bůh, nebo rockstar aspoň – ale teď byl… jo. Udělaný do ní. Doslova.
Vrazil jí jazyk hluboko, hledal její, ale vyhýbala se mu. Místo, aby mu dala, co chtěl, škádlila ho a nutila ho, si to zasloužit.
Zavrčel, báječný tichý zvuk, vjel jí rukou do vlasů, aby jí podržel hlavu.
Dovolila si být polapená a zasténala, když jazykem pohladil ten její. Jeho bručivý triumf ji donutil se usmát, ale měla víc než jen jeden trik v rukávu. S kroucením sklouzla rukou mezi ně a pohladila penis přes kalhoty.
„Ošukej mě!“ Prolomil jejich polibek, podíval se na ni dolů. Teplo a překvapení zářilo z jeho neobvyklých očí. Jo, vždycky říkali, dávejte si pozor na ty tiché.
Znovu ho pohladila. „Myslela jsem si, že je to v nabídce?“ ptala se s nevinným výrazem.
„I když pokud ne, vždycky můžu zavolat Darricka zpátky…“
Jeho divoké zavrčení se shodovalo se vzteklým výrazem na jeho tváři. „Udělej to a on zemře. Jsi moje, rozumíš?“
„Ššš, ššš,“ uklidňovala ho a natáhla prsty k jeho rtům. „Vtipkuju, slibuju.“
„Hmm,“ zabručel bez výrazu a políbil ji na konečky prstů. I to otření jeho rtů o kůži rozhodilo její smysly. Hlavně když přejel jazykem po konečku ukazováčku. Přešel přes ni mráz od hlavy až ke kroutícím se konečkům prstů u nohou.
„To ti chci udělat,“ zašeptal s hlasem drsným jako whisky.
„Ochutnat tvůj každý kousek a zjistit, jestli chutnáš stejně sladce, jak vypadáš. Olizovat tě a škádlit, dokud nebudeš křičet mé jméno.“
Zafňukala, skousla si ret, když ji v odpověď zabolel klitoris. Sakra, co na to měla říct? Ano, prosím? Odtáhnout ho do bytu a šíleně si s ním užít?
„No, to by šlo…“ řekla a malá část jejího mozku byl v úžasu, že zní tak klidně a v pohodě.
„Ale pokud bychom to zkoušeli tady, mohli by nás zatknout.“
„Ach, nemyslel jsem tady.“
Jeho zazubení bylo pomalé a sexy, plné jasné touhy a úmyslu, když mezi nimi udělal prostor a sáhl si do kapsy. Oči se jí roztáhly při pohledu na tu malou věc v jeho ruce.
Na první pohled to vypadalo jako kapesní hodinky, dokud je neotevřel a neodhalil kompas.
I když uvnitř nebyly žádné značky severu, jihu, východu a západu. Bylo tam jen jedno věnování a žádná ručička. Tam, kde by měla být, se mihotala magie Vánoc.
Poznala to. Byl to kompas Clause, který mu pomáhal dostat se každý rok na Pól. Její dědeček měl ten stejný, trošku menší, ale jeho magie už byla pryč.
Žádné zlaté víření čekající, aby ukázalo cestu na požádání domů. Už léta ne, ale dědeček si kompas pořád nechával. Nachytala ho, jak se na něj smutně díval, když si myslel, že je sám.
Úžas jí držel srdce v hrsti, když magie vířila. Nikdy pól neviděla. Sakra, nikdy ani Clause neviděla, dokud nepřišla do APPO. Teď byla v náruči toho nejvíc sexy Santy, co kdy viděla, a on se ji chystal vzít na rodné místo její rodiny. Uvědomila si, že se na ni dívá a čeká, až odpoví, přikývla.
Ručička kompasu ukázala na nápis. ‚Pól.‘ Poskakovala kolem nich kouzelná světýlka, točila se rychleji a rychleji, dokud se k tomu nepřidal i svět. Všechno se smrsklo a ona zalapala po dechu, zavřela oči a držela se Colea. Zasmál se a na uklidněnou jí třel záda.
„Už můžeš otevřít oči, jsme tady.“
Na škvírku otevřela oko, statečně se podívala a zjistila, že jsou v malé ložnici.
 Dřevěné stěny, trámy nad hlavou a oheň praskající v rohu. Ale to ji nezaujalo, zaujala ji velká královská postel před nimi. Jasně bílá prostěradla. Barevná, prošívaná přikrývka. Pokud by musela popsat typický pokoj na Severním Pólu, přesně takhle by ho popsala.
Rty stočila nahoru. Přivedl ji na Pól, ale jako typický muž ji vzal nejdřív do ložnice.
„Vítej doma,“ zašeptal a sklonil hlavu, aby si znovu nárokoval její rty.
Rozpustila se mu se stenem v náruči, rozevřela rty a líbala ho spět s veškerou vášní, která jí plála v žilách. Zabručel hluboko v hrudi sexy zvukem ocenění a rozkoše. Přitulila se k němu a s pažemi kolem jeho krku mu dávala všechno, co měla. Možná byl tohle sen, nebo jedno noční dostaveníčko, ale ona jednu věc věděla jistě.
Každou minutu si užije.
Rukou jí hladil po zádech a konečky prstů zahákl za tenká ramínka, aby jí je stáhl z ramen. Rozdělil jejich rty, přejel jí po bradě a dělal si cestičku dolů po krku.
Její vlastní ruce nezahálely. Prsty zkoušela tvrdé svaly jako paží a širokých ramen, než sjela k límečku a knoflíčkům na přední straně košile. Ruce jí roztáhl po zádech, jednu mezi lopatky a druhou k boku, aby si ji tvrdě přitáhl k rozkroku.
Jeho penis, tvrdý a široký, se jí vtiskl do žaludku, skousla sten. Byl velký, ona byla malá… půjde to?
Ty myšlenky odletěly do éteru, když našel zip na zadní straně jejích šatů a tahal ho kousek po škádlivém kousíčku dolů. Látka jí klouzala po těle, odhalovala pár centimetrů z výstřihu. Sklonil ji a rty ho hladově následoval, zanechával na její kůži chodníček ohně. Odolávala nutkání přimknout se k němu, jak stála mimo balanc, věřila jeho síle.
Hrála si s knoflíkem na přední straně jeho košile, nořila prsty za látku, než je jeden po druhém rozdělávala. Tenký materiál se rozevřel, umožnil jí přístup ke svalům na jeho široké hrudi. Roztáhla ruce a po těch tvrdých pláních přejížděla.
Konečky prstů ho pohladila po plochých, mužských bradavkách a přivedla je k pozoru.
Něco si pod nosem zamumlal a tahal její šaty dál dolů. Sklouzly na zem a odhalily bezramínkovou podprsenku, jeho kletby byly hlasité, když se odtahoval, aby si ji prohlédl. Jeho výraz byl něčím mezi zbožnou úctou a divokou touhou, což ji zasáhlo přímo do středu.
„Jsi tak krásná.“ Hlas měl drsný, tak upřímný, že si nemohla pomoct, stoupla si na špičky a líbala ho na bradě, okusovala a mrskala jazykem po jamce.
Lehce se odtáhl, aby jí svlékl šaty a nechal ji před sebou stát jen ve spodním prádle a podpatcích.
Natáhla ruku kvůli stabilitě a kontaktu, chytil ji. Malá a mířící k baculatosti se nikdy nepovažovala za atraktivní pro muže, ale jeho tvář ji nutila přehodnotit své závěry během pár vteřin.
Šel k ní a během toho si svlékal košili. Nemohla si pomoct, okukovala ho a vpíjela do sebe perfektnost ostře tesaného mužského těla. Pak byl u ní, udeřilo do ní tělesné teplo, ztratila schopnost přemýšlet. Místo toho zvedla rty k jeho polibku, jemný povzdech jí unikl, když ji velkýma rukama popadl za pas, jel vzhůru po žebrech až k zádům.
Zapnutí podprsenky povolilo, spadla a její prsa se uvolnila. Zasténal tím hlubokým tónem mužské touhy a vzal ji do dlaní.
Pohlazení mozolnatých dlaní po měkké kůži a v ní projelo zachvění až do morku kostí. Jeho silné prsty kroutily bradavkami a oheň zamířil přímo k jejímu klitorisu.
„Tak hezká a žhavá,“ zašeptal, když ji tlačil pozpátku.
Nohama narazila do vysoké postele a o sekundu později přistála na měkkém. Šel za ní dolů, jeho horké, tvrdé tělo bylo delikátním kontrastem oproti chladné měkkosti v zádech.
Líbal ji jako hladovějící muž, pil z jejích rtů s rozžhaveným zoufalstvím. Horké, mokré, otevřené výměny vášní. Jeho jazyk klouzal po jejím, pak se vytratil, aby ji mohl okusovat jemně po plnosti spodního rtu. Přikryl ji, dominoval svým objetím a naplnil jí smysly… Stal se vším.
Zafňukala a zachvěla se pod ním, natáhla se, aby ho vzala do kolébky své měkké části těla. Dívka vítající doma svého válečníka.
Měkké steny a hluboké bručení přerušovalo ticho v malém pokoji. Odtrhl se znovu, aby ji políbil na krk, ale tam se nezdržel. Místo toho přeskočil rameno a vrhl se na prso, mrskal jazykem po bradavce.
Uháněla v ní rozkoš, při těch teplých, vlhkých olíznutí, s výkřikem prohnula záda. Nabízela se mu. Paží proklouzl k jejímu ramenu, držel ji na místě, když věnoval pozornost prsům.
Pracoval na jednom, hnětl a mačkal měkký kopeček jednou rukou, než začal olizovat a sát bradavku, dokud nebyla skoro mimo touhou. Pak přeskočil na druhé, opakoval ten postup, odkud nebyla připravená prosit ho, aby něco udělal… cokoli.
Rukama mu vjela do krátkých vlasů, držela si ho u sebe, když mu kolem úzkých boků obtočila nohy a zhoupla se proti tvrdosti, kterou tam našla.
Odtrhl se a položil jí čelo na rameno. Dech měl trhaný.
„Pokračuj, elfíku, a tohle bude to nejkratší a netvrdší šukání, co jsi kdy zažila.“


25 komentářů:

  1. Moc děkuji za další skvělou kapitolu!!👏👏👏

    OdpovědětVymazat
  2. Dakujem za preklad a korekciu ☺

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji a těším se na další kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za preklad a už sa neviem dočkať pokračovania 💜💜💜

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za skvělou kapitolu a překlad. ♥

    OdpovědětVymazat
  6. Dekuji 🌼🌹🌹 to je rozkosne,jak ji rika elfiku 😍

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji. Těším se na pokračování :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za kapitolu. Katka

    OdpovědětVymazat
  9. Moc děkuji za pokračování.🌷🐛

    OdpovědětVymazat
  10. Opět nemá chybu. Děkuji. HankaP

    OdpovědětVymazat
  11. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  12. Díky za další skvělou kapitolu.

    OdpovědětVymazat