pátek 27. července 2018

Polibek hada - 12. kapitola 2/2



Světlí fae byli u recepce hotoví a vydali se směrem ke schodišti. Carling je sledovala, jak vyšli nahoru a zmizeli. Runeho šepot ji lechtal na citlivé kůži, a přitom jí měkla kolena. Přistihla se, jak se k němu tiskne ještě silněji a zašeptala: „Co to děláš?“

Znovu měl pocit, jako by stál před nedobytným trezorem s nerozlousknutelným tajným kódem. Přiložil rty na její krk a zašeptal: „Co si myslíš? Říkal jsem ti, že to u tebe znovu zkusím.“
„Ano, ale tady? Teď? Snažila se otočit, ale on zesílil své sevření a držel ji pevně.
„Co k tomu můžu říct, jsem oportunista,“ vydechl. „A ty mě přivádíš k šílenství. Miloval jsem ten pocit, jak mě svíráš nohama, když jsi mě v domku povalila na zem. Miluji to, že mě dokážeš povalit na zem. Miluji tvou sílu a tvou sebedůvěru.“
Uvědomil si pravdivost svého prohlášení. Bolelo ho, když ji viděl na ostrově tak otřesenou a udělal by cokoliv, aby zabránil tomu, aby to zažil ještě jednou. Zašeptal: „Vidíš ten pár, který právě vešel? Nemají ani tušení, že tu stojíme. Nebo ten portýr, který stojí naproti přímo před dveřmi. Nevidí nic z toho, co teď dělám.“
Rune prostě nedokázal odolat, nechal svou ruku klouzat po jejím těle a uchopil ji za plné, kulaté ňadro.
I když ji varoval, celým tělem jí projel horký šok. Vyrazila ze sebe tichý, přidušený zvuk a najednou měla Runeho druhou ruku přitisknutou na ústech.
„Ššš,“ zašeptal. Jeho dech zdrsněl. „Musíme být potichu.“
Celá se třásla a křečovitě svírala jeho paže. Přitom sledovala, jak pár, muž a žena, prošli bez povšimnutí kolem nich. Runeho ruka na jejím ňadru byla tak horká, že ji pálila i přes tenkou vrstvu látky jejího bavlněného kaftanu. Chvíli ji jen tak hladil, až se jí vztyčila bradavka. Opatrně ji mezi ukazováčkem a palcem stiskl a ten intenzivní pocit ucítila až v prstech na nohou.
Prudce sebou v jeho objetí cukala a lapala po dechu. Její prsty se mu zaťaly do svalů na pažích.
Ale neodstrčila ho, ani jeho laskající ruku na prsou, ani tu druhou, kterou jí zakrýval ústa.
Rty se jí přisál na citlivém místě, kde krk přecházel v ramena. „Řekni mi, že mám přestat,“ vydechl. On sám nemohl zabrzdit. Nutkání ho tlačilo nezadržitelně k ní. Odkudsi z dálky slyšel vyzvánět alarm, ale byl příliš daleko a zvuk byl utlumen smyslným závojem, který v jeho hlavě všechno zahaloval.
Hlava jí klesla na jeho hruď, zrak se jí upíral ke stropu a do dlaně mu bezhlesně formovala slovo: Přestaň?
Masíroval její ňadro, mezi prsty žmoulal její bradavku a málem, zatraceně, vyvrcholil do kalhot. Smyslná tíha jejího prsu mu spočívala v dlani, jako by byla pro něj stvořená, a její bradavka byla tak něžná a chutňoučká, až se mu sbíhaly sliny. A jak se chvěla v jeho náručí, jak se ho držela, jako by byl jedinou stabilitou ve světě, a jak se kolem vznášela strhující, ženská vůně jejího vzrušení. To byla jeho vůně. Patřila jen jemu.
A dýchala jen pro něj. Přerývaně a nahlas.
„Musíš to říct ještě jednou,“ zašeptal drsně na jejím krku. „Momentálně mi to pomalu myslí a můj rozum pracuje jen na půl úvazku. Tentokrát to musí znít, jako bys to mínila vážně.“
Carling měla v hlavě chaos, ale snažila se pochopit, co říká. Slovo. Chtěl od ní slyšet nějaké slov. Jaké?
Děvče. Ne, to nebylo ono.
Koutkem oka uviděla teenagera, jak v designových šatech a make-upem ála gothic vchází do hotelu. Po hubenou paží měl iPad. Zachmuřeně se koukal kolem sebe, jako by mu svět dlužil vysvětlení. No tak to hodně štěstí, chlapče.
Poté Rune otevřel ústa, která měl přilepená na její citlivé kůži na krku, začal sát a ona už nebyla schopna ze sebe vydat ani slovíčko. Zuby jí přejel po kůži a pustil její ňadro. Jeho ďábelsky šikovné prsty se pohybovaly směrem ke středu jejího kaftanu.
Všechny její ručně šité kaftany se lišily střihem. Některé byly jednoduše střižené, jiné se zapínaly v přední části pomocí řady malých knoflíčků, které byly buďto z kostí nebo ze dřeva. Zip neměl ani jeden, protože je často nosila při práci a kov někdy ovlivňoval magii.
Tento kaftan měl vpředu knoflíčky. Zatímco Rune sál místo na jejím krku, osvobodil jeden knoflíček z jeho dírky. Jeho druhá ruka byla stále přitisknutá na jejích ústech, takže ho mohla sledovat jen očima.
Knoflíčky byly těsně vedle sebe. Rune otevřel druhý a vklouzl rukou dovnitř, aby ji znovu uchopil za ňadro. Když se jeho mozolnatá dlaň dotkla jejího těžkého ňadra, oba dva zasyčeli. Každý sval v jejím těle byl tvrdý napětím. Když své štíhlé boky přitiskl k oblině jejího zadečku, ucítila tvrdost jeho erekce. Cítila, jak mu krev proudí tělem a jeho přerývaný dech ji pohladil po kůži. Hnětl její prso a nehtem jí přejel přes bradavku.
Každé citlivé místečko na jejím těle přímo křičelo a její sexuální touha se zvyšovala. Normálně byla vždy stoicky chladná, ale teď jí projel šok. Na kůži jí vyrazil pot a v klíně se jí hromadila vlhkost. Nutkání spěchat, pocit, že budou každou chvíli objeveni, to vše bylo trýznivé.
Přestaň. Přestaň. Přestaň.
Zakroutila hlavou. Nějak v sobě našla pár ubohých slovíček. Já… nemyslím… nemůžu…
Co nemůžeš, krásné děvče? Nemůžeš se uvolnit a užívat si to? Je to hříšné, ale ne špatné. Je to jen takové neslušné potěšení, a i když ti to tak nepřipadá, je to úplně soukromé. Se lstivostí hada z rajské zahrady jí Rune šeptal do ucha lákavá slovíčka. Štípl ji silněji, a Carling musela potlačit výkřik, když se vzepjala. Jsi v bezpečí, důvěřuj mi. Nikdy bych nedopustil, aby tě tak někdo viděl. Ó Bože, tvá ňadra jsou jako stvořená pro mou dlaň. Pasují absolutně perfektně.
Odstrčí ho. Opravdu. Každým okamžikem. Ale když nakonec vytáhl svou ruku z jejího kaftanu, zklamaně zamrkala.
Otočila se k němu, objala ho kolem krku, a už měl rty na jejích ústech. Líbal ji tvrdě a hladově, a když polibek opětovala, Carling zavřela oči. Srdce jí bušilo. Milovala ten pocit, jak mu krev koluje v jeho velkém, silném těle.
Otočil se spolu s ní a přitiskl ji ke zdi. Jeho tělo zakrylo to její, a znovu jí projel šok, když jí rukou klouzal po kůži směrem dolů, aby otevřel oba knoflíčky, které se nacházely v blízkosti jejích slabin. Než si všimla, jak se to stalo, prostrčil ruku dovnitř a jeho prsty mu vklouzly do vlhkých hedvábných kudrlinek mezi jejími stehny.
Dotýkal se jí. Tady v hotelové hale. Dotýkal se jí. Touha ji tak rozvášnila, že se jí z hrdla dral vysoký, skoro neslyšný výkřik. Vtom Rune zasáhl. Spolkl výkřik polibkem, zatímco jí vrazil jazyk do úst.
A nikdo si toho nevšiml. Nikdo je neviděl. Svět se bez zájmu točil kolem nich.
Šššš, Darling, řekl Rune. Jeho mentální hlas zněl trhaně, přesně tak, jak se Carling cítila. Masivní tělo měl skloněné nad ní a jeho plíce pracovaly jako měchy. Byl tak horký, že jeho tělesné teplo pronikalo skrz její kaftan. Panebože, to bylo jako prozření. Jsi jako nebe na zemi, tak jemná, vlhká a měkká. Co bych za to dal, kdybych tě mohl teď a tady ochutnat.
Pustila mu ruku a chytila se jeho jako kámen tvrdého stehna, zatímco druhou ruku mu zabořila do vlasů a nějak se jí podařilo nalézt svůj telepatický smysl. Oukej, oukej, oukej. To bylo opravdu zábavné…
Zábavné. Spíš apokalyptické.
ale nevěřím, že bych vydržela ještě víc…
Zatímco koktala, našel malé, ztvrdlé poupátko jejího klitorisu a ukazováčkem ho pomalu hladil.
Vyvrcholení ji zasáhlo jako nečekaná rána, jako levý hák, který přišel jako by odnikud a praštil ji přímo do brady. Všechna síla z jejího těla vyprchala, nohy se jí proměnily na gumu a ona se sesula na zem.
Klesla na kolena, a i on se svezl na zem. Jeho ruka ji stále svírala mezi nohama, přímo na pulsujícím středu její touhy. Jednou rukou se opíral o zeď, aby se mohl naklonit nad ni. Dýchal, jako by běžel o závod. Jeho magická energie ji obklopovala jako ohnivý vodopád. Odlepil se od jejích úst a zaryl zuby do jejího krku, zatímco se chvěla doznívajícím orgasmem. A po celou dobu ve své hlavě slyšela, jak nadává a jeho zadýchaná slova zněla jako poezie.
Poté vzrušení, které se zmocnilo jejího těla a mysli, opadlo. Ztěžka oddechujíc, se pomalu uklidňovali.
Rune se zeptal: Je ti dobře? Nepřehnal jsem to, že ne? Dokonce i jeho mentální hlas zněl chraptivě, jako by dlouho křičel.
O tom musela nejdřív popřemýšlet. Během svého života pozorovala z bezpečné vzdálenosti různá období plná sexuálních výstředností, ale o něčem takovém, co právě zažila, ještě nikdy neslyšela. Nebyl to jen ten akt samotný, který byl sám o sobě exotický, ale on sám. Ten hravý, nebezpečný hazardér.
Jen trochu neslušného potěšení a v úplném soukromí. Jsi v bezpečí, důvěřuj mi.
Z úst jí uniklo přidušené zachichotání. Nalil jí plný pohár vášně a soucitu a znovu ji naučil hrát. Daroval jí naději a zboural její minulost, a to všechno s bouřlivým úsměvem v jeho neobyčejných očích. Její duši už uchvátil při jejich letu, tak proč by mu nemohla přenechat i zbytek jejího na kusy roztrhaného srdce, které stejně už spoustu let nepoužívala?
„Jsem v pořádku, ty blázne. Ale dál už tady venku jít nedokážu…,“ zašeptala.
Zatřepal hlavou. „Nemyslím, že bych dokázal udržovat zároveň štít a milovat se s tebou,“ zavrčel. „A nebudu riskovat, že by nás někdo uviděl.“
Byla v bezpečí a dokázala mu důvěřovat. Opravdu.
Potichu polkla, bezděčná reakce jejího těla ji děsila stejně jako prožitý orgasmus.
Odhrnul jí rozcuchané vlasy z obličeje. Jsi si jistá, že je všechno v pořádku, Darling? zeptal se ještě jednou a tentokrát zněl ustaraně.
Rysy jeho tváře byly rozmazané, jako vzpomínka na sen, a mocná neviditelná síla, která ji v posledních letech tlačila kupředu stále rychleji, ji dohnala k poznání. A pak se opravdu pohnula rychlostí světla.
Co to jen bylo za pocit? Už to cítila u druhých. Střípky něčeho podobného cítila i sama – pro psy a jiná stvoření, pro národy a ideály, pro minulé milence, kteří byli pryč už mnoho, mnoho let. Vždycky si myslela, že tyto střepy byly částí něčeho, co bylo větší, než by to kdy mohla pochopit, a teď se ty části spojily a utvořily celek.
Láska. Ten pocit byla láska.
Dřepěla na patách, hřbetem ruky si otřela obličej a předklonila se, aby ho políbila. Nedělej si starosti, řekla něžně, je mi dobře.
Starostlivě ji pohladil po zádech. Oukej, Tak pojď, pomůžu ti.
Nejistými prsty si zapnula kaftan, zatímco jí prsty pročesával vlasy, aby je dal aspoň trochu do pořádku. Pokusil se je svázat do uzlu tak, jak to dělávala ona, ale neměl na to ten správný grif a vlasy se jí znovu rozlily po zádech. Zatraceně. Musíš mi prozradit, jak to děláš.
Šikovně vlasy spletla a upevnila. Nebo je prostě ustřihnu. Už je to dlouho, co jsem je nosila nakrátko.
Opravdu? Pomohl jí na nohy. Krátký sestřih by úžasným způsobem zvýraznil její nádherný obličej, ale ten dlouhý, prostopášný vodopád, který dopadal na její boky, působil neuvěřitelně žensky. Dorostou?
Jak to dělá? Jak to dokáže, odsunout tu nekontrolovatelnou vášeň a tvářit se, jako by se nic nestalo? Ona se málem nemohla udržet na nohou, a i když vyvrcholila, její tělo bylo stále ještě roztoužené a nenaplněné.
Ale možná, že tu šílenou vášeň prožívala pouze ona, že jen ona si uvědomila, že se zamilovala. Zamilovanost byla tak osamělá záležitost.
Na ostrově se dohodli. Uzavřeli spolu pakt, a věděla moc dobře, že souhlasila. Toto byla pouze aféra s datem spotřeby. Samozřejmě, že se celou dobu ovládal.
Ale… odhalil už mnoho z jejích tajemství. Toto z ní nedostane. Svá zjištění a poznání si nechá pro sebe.
Uvědomila si, že se jí na něco ptal a bezmyšlenkovitě odpověděla. Vlasy a nehty mi přestaly růst od doby, co jsem přestala jíst pevnou stravu. Pokud bych si je ustřihla, bylo by to napořád.
To by bylo smutné. Tvé vlasy jsou jedním z největších divů světa. Kompliment ji i proti její vůli rozesmál. Sklonil se, aby zvedl ze země tašky. Jsi připravená?
Nasadila vyrovnaný výraz, upravila si kaftan a řekla: Ano.
Poté ucítila posun jeho magické energie, určitý způsob uvolnění a mihotající štít, který je doteď obklopoval, zmizel. Zamířili k recepci hotelu.
Zvuky v hale postupně utichaly. Pro ostatní to muselo vypadat tak, jako by se objevili z ničeho. Carling věděla, jak museli působit – polonazí a pomačkaní jako trosečníci. Rune ještě stále neměl žádné triko, a ona byla bosá. Dříve nebo později je někdo pozná. Nakonec někdo zavolá paparazzi a veškerá diskrétnost půjde k čertu. Po tomto výstupu, a především po její krátké návštěvě doma, by měla zavolat Julianovi, a to raději dříve než později.
Nic z toho ale nebylo důležité. Jí to bylo jedno, jak vypadá, a Runemu očividně také. Postranním pohledem sledovala jeho dlouhé nohy, jak se přizpůsobují jejímu tempu. Co ji ale dostalo, byl způsob, jakým se spolu vedle sebe pohybovali. Bok po boku, ladnými dlouhými kroky. Muselo to vypadat, jako by byli pár. Ignorovala náhlé bodnutí, které při té myšlence pocítila. Emoce byly někdy tak otravné.
Namířila svou pozornost na recepci. Muž v šedém obleku spěchal k jednomu uniformovanému kolegovi, který stál v pozoru před počítačem. Když se přiblížili, muž na ně překvapeně zíral.
„Dobré ráno, jmenuji se Harry Rowling, jsem asistent ředitele,“ řekl tlumeným šepotem. „Radní Severan, jaká neočekávaná čest.“
Přikývla na pozdrav a sledovala, jak svou pozornost přesunul na Runeho. Muž zbledl a začal koktat. „Pane, oh, Strážce Ainissesthai… jaké potěšení, myslím, je nám ctí vás tu také přivítat…“
Ale jistě, že rocková hvězda wyrů neměla jen ženské fanoušky. Potlačila zasténání, ale nedokázala odolat a demonstrativně vrhla pohled na Runeho.
Zírala na něj stejně jako hotelový manager.
Z celého jeho těla bylo cítit těžce potlačované napětí. Jeho tvář se podobala nabité zbrani a v jeho očích plál nebezpečný, nevypočitatelný oheň. Jednou rukou svíral ucho tašky a druhou měl zatnutou v pěst a tiskl ji ke stehnu. Dýchal s takovou kontrolovanou pravidelností, že od něj Carling o krok ustoupila.
Možná, že se neměl pod kontrolou tak, jak si myslela. Musela se usmát.
Jemným hlasem Rune oslovil muže: „Prosil bych klíče od mého apartmánu, prosím.“
„J… jistě, oh, chcete, abych se podíval, jestli nemáte nějaké zprávy?“
„Později.“ Rune vrhl pohled na Carling, která ho fascinovaně pozorovala. Poté se znovu obrátil na muže a chvíli čekal. Muž stál zaražený jako králík před vlkem. Rune povytáhl obočí nahoru. „Klíč?“
Rowling sebou trhl. „Oh, samozřejmě! Omlouvám se! Ano, ten klíč!“ Otočil se k uniformovanému kolegovi za recepčním stolem a zasyčel: „Klíč!“
Po chvíli zmatku obdrželi klíč. Ruku, která laskala Carlinginy nejintimnější místa – tiskl křečovitě ke stehnu. A přesto stále slabě cítil doznívající vůni jejího vzrušení.
Chtěl si ty prsty oblízat. A chtěl tomu chlapíkovi jednu ubalit, protože stál příliš blízko. Bylo jen dobře, že se jednalo o lidi s jejich slabými, lidskými smysly, jinak by to možná udělal. Měl pocit, že se zblázní a neodvažoval se na ni ani pohlédnout, protože jinak by se to nekontrolovatelné zvíře utrhlo ze řetězu.
Druhou rukou opatrně převzal klíče. Asistent ředitele začal uplakaným hlasem koktat.
Rune chladně pronesl: „To by bylo prozatím všechno.“
Horlivé přikývnutí, a ještě další koktání. Uprostřed toho všeho se Rune otočil na podpatku, chytil Carling za ruku a vyrazil s ní k výtahům. Z nějakého důvodu se rozhodla, že se podřídí a následovala ho.
Mlčky vyjeli nahoru k apartmánu a vystoupili na chodbu. Když došli ke dveřím, zrychlil se mu puls. Měl ve svém těle příliš mnoho krve, která mu bouřila v žilách, a na kůži cítil mravenčení. Přišlo mu, jako by se řítil v závodním autě po úzké silnici a každým okamžikem mu brzdy vypoví službu. Protáhl kartu zámkem a podržel Carling dveře, ale ještě stále se neodvážil na ni pohlédnout.
Poté vstoupil i on, zajistil dveře a odložil obě tašky na zem. Rukou si prohrábl rozcuchané vlasy a až teď se odvážil podívat Carling do tváře.
Hleděla na něj. V jejích protáhlých, tmavých, nádherných očích bylo něco, co tam doteď neviděl. Mělo to něco společného se stíny a mírností a se zvláštně pobaveným porozuměním.
Poté se usmála něžným, tajemným úsměvem Mony Lisy, při kterém se zvedly koutky jejích smyslných rtů a kolem očí se jí objevily droboučké vrásky. V těch místech se do její kůže podepsal ten mizera jménem Smrtelnost a zanechal na ní stopy dřív, než mu nakopala do koulí.
Runeho brzdy selhaly. Vrhl se na ni a strhl ji s sebou.

17 komentářů:

  1. Úžasná kapitola. Moc děkuji za skvělý překlad. 💚

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další kapitoly !!!!!!!

    OdpovědětVymazat
  3. Dakujen za preklad a korekciu skvelého pokračovania :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za pokračování.Katka

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  6. Dakujem za skvele pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za pokračování.

    OdpovědětVymazat