pátek 11. května 2018

Pekelné kotě - 25. kapitola



Ten čistý, slaný vzduch byl skvělý na tváři. Jak to bylo dlouho, co se Lucifer plavil po Temném moři? Opravdu si potřeboval brát víc oddychu a užívat si. Tvrdě pracoval, dělal hříchy, takže byl nucen zanedbávat jiné záležitosti, zároveň to byl ale dobrý skutek, když ukazoval ostatním svou oddanost. Fuj. Nikdo nemohl říct, že ten skvělý pán nedával úlevy i svým nejlepším.

Jeho kocouří minion přecházel po palubě, tak moc se bál a byl zamilovaný, což dělalo Lucifera šťastným a zároveň mu z toho bylo zle. Na jednu stranu mu plán na spáření kočky s Jenny fungovala.
Placáka pro nejlepšího pekelného dohazovače.
Ale na druhou stranu – co to bylo s tou láskou, které změnila muže s nejhorší reputací ve sračky?
Díky kurva, že jsem nepadl za oběť té oslabující emoci.
Jasně, měl rád Gaiu, ale on se v něco jiného neměnil. Fajn, tak už nešukal s nikým jiným, nebo nechodil do těch barů, kde bylo plno koz, a už tak neříhal u stolu, taky do postele nechodil pokrytý krví nepřátel, ale ty věci dělal kvůli sexu. A ne ze zamilovanosti. A kdokoli by se mu opovážil tvrdit opak, byl by skvělým stínítkem lampy v jeho kanceláři.
„Lorde Lucifere! Obrovská škeble na pravoboku.“ Na chvíli si představil chlupatou škebli mezi smetanovými stehny. Ach na ty sedmdesátá léta, než přišlo holení do módy.
Ale počkat, to znamenalo skutečného měkkýše. Na pravoboku? Co to sakra bylo za stranu? Nejspíš ta, kde se zvedala bílá žebrovaná skořápka ve vlnách. Divné, když se tyhle věci normálně pohybovaly po dně oceánu.
„Démoni k harpunám. Goblini ke kanónům. Až dám pokyn, ohoďte toho zarostlého měkkýše růžovým slizem.“ Nikdy neměl rád rybí polévku. Krevetami se na druhou stranu mohl přecpávat.
Se žlutým pršipláštěm, který ho chránil od spršky z vln – a viditelně všem potvrzoval, kdo je ve velení – si to Lucifer nakráčel blíž s jednou rukou na svém velkém meči.
To, co ale ta škeble odhalila, nebyla ničím, co předpokládal, a jemu se oči překvapeně roztáhly.
„No, to mě poser, Muriel, co u všech devíti zkurvených kruhů tady děláš? Myslel jsem, že jsi na dovolené se svým harémem mužů a svou dcerou?“
Vykročila z mušle, sama, což bylo vzácné, jeho dcera od Gaiy. Muriel pokrčila rameny, vzala ho za ruku a vyskočila na palubu.
„Jo, no, víš, jak to chodí. Moje prázdniny na pláži se pěkně posraly. Nový milenec. Nová hrozba Peklu. Příběh mého života. Takže jsem tady, abych zachránila den a tvůj chlupatý zadek.“
„Rád bych ti řekl, že jsem si ho na začátku týdne nechal depilovat.“
Muriel nebyla jediná, která při jeho odhalení zasténala. „To bylo moc. V každém případě – počkat, na tom pršiplášti máš kačenku s rohy?“
Lucifer narovnal ramena a zazubil se, když ji ukázal. „Ano. Líbí se ti?“
„Jen ty můžeš doufat, že se to nosí,“ byla její odpověď. „A to Gaia stojí na přídi s pažemi roztaženými? Co to dělá?“
„Neptej se. Někdo až mockrát sledoval Titanic. Ale zapomeň na Gaiu a její posedlost jistým filmem. Co tu děláš na mé lodi?“
„Máme problém. Zdá se, že nějaká velká, zlá entita, která byla uzamčený už dlouho, chce zpět do naší roviny.“
Další útok nějaké entity bez tváře? Úžasné, jen pokud to nebyla další ženská. Lucifer byl starý šovinista. Byla to tak moc chtít nějakého po moci hladového chlapa, který by po něm pro jednou šel? „No, to je kurevsky na hovno. Ať už je to kdokoli, bude si muset najít jinou dimenzi, protože sem ho nepustím.“
„Možná nebudeš chtít, ale nevím, jestli budeme mít na výběr. Zjevně existuje klíč k tomu, jak otevřít bránu mezi naším světem a jakoukoli jinou planetou, kterou tenhle psychouš ovládá. Dobré je, že ten klíč zničit můžeme. To náš přivedlo –“
„Nás? Nás je kdo?“
Podrážděný povzdech vyletěl Muriel ze rtů. „Mého nového přírůstku do rodiny. Setkáš se s ním později. V každém případě nás to vzalo trochu jinam, abychom na to přišli, zjevně existuje holka, která může vrhnout kouzlo, aby tu bránu otevřela, to přivolá tuhle věc a vypustí ji ven.“
„Kdo to je? Vytrhneme jí hlasivky, než stihne zakřičet ‚Hovnoo‘!“
„Podle všech nápovědí, jinými slovy podle rybích vnitřností roztahaných na psychoušské pláži, je někde tady. Možná jste ji viděli, nebo jste o ní slyšeli. Jmenuje se Jenny. A zjevně má zabijácký hlas.“
To byla chvíle na dramatickou hudbu. Lucifer měl předpokládat, že bude mise ještě zajímavou. Murielin příjezd přitáhl publikum a našpičatil uši jednoho konkrétního při tom jménu.
„Jenny je ta, koho jsme přišli zachránit,“ oznámil Felipe.
Muriel zavrtěla hlavou. „Zapomeň na záchranu. Musí se sejmout, než ji panny použijí, aby to velké zlo vpustily.“
S pěstmi zaťatými po bocích Felipe zavrčel. „Myslíš zabít ji? To kurva ani náhodou.“
I Lucifer se zamračil. „Tak nějak s kocourem tady souhlasím. Určitě je tu i lepší způsob. Mám vlastní proroctví, které říká, že nám pomůže v nadcházející bitvě.“ Stejně jako že mu dá zabijáckého minionka pro jeho armádu.
„Bitva, které se můžeme vyhnout, pokud zemře dřív, než začne.“
A zničit tak jedinou zábavu, kterou za takovou dobu bude mít? Ty ženy! Pokaždé se pokouší zastavit válku, místo aby se démoni trochu pobavili.
„To nedovolím.“ Felipe se postavil před Muriel, každý sval v těle sliboval agresi.
Uch och. To byl špatný nápad. Jenom hlupák se postavil jeho silné dceři. Dobře, že měl svůj pršiplášť. Možná bude stříkat krev.
Muriel, zafixovala Felipeho tvrdým pohledem, v tom se dost zlepšila, jak na ni život házel dál kalamity, a ona proti němu bojovala, pokaždé z toho vyšla silnější a silnější. „Promiň, ale kdo do pekla jsi?“
„Myslím, že lepší otázka je, kdo kurva ty jsi?“
Lucifer je zapomněl představit? Výborně. Zdá se, že své špatné návyky neztratil.
Rozhořčeně jeho dcera zabručela: „Paráda. Volám na oddělení PR. Jako Luciferova dcera se požaduju respektu!“
Jeho dcera by vypadala hrozivěji, kdyby se na to oblékla. Nicméně v jejích skromných bikinách, žabkách a vlasech po surfování, vypadala spíš na modelku plavek, než aby nakopávala zadky.
„Je mi jedno, kdo je tvůj tatíček, princezno. Nezabiješ, Jenny.“
„A kdo mě asi tak zastaví?“ zeptala se s úšklebkem.
„Já.“
Než si mohl kdokoli převést to, co tím Felipe myslel, rozběhl se a za cesty se přeměnil ve svou Pekelnou kočku, čímž si roztrhal šaty. Když byl na boku lodě, vyskočil na zábradlí, obří kočka se chystala obětovat svůj další život. Nebo taky ne. Vypadal, že váhá, nejspíš si uvědomil, že neměl kam jít. Felipe naklonil hlavu, jako by naslouchal neviditelnému hlasu – taky pojmenovanému jako Luciferova všetečná přítelkyně – než se vrhl do víru, který se formoval po boku lodi.
Vír? Ale ne, to nevěštilo nic dobrého, ale sedělo to k tomu, co Lucifer viděl ve zpěněné vodě.
Jeho dcera, která neměla tolik obav nad oceánskou katastrofou, která se děla, a zajímala se o její urážku, zaječela. „Já tu kočku stáhnu z kůže a použiju ji jako utěrku na ruce.“
„Mohla bys přesměrovat svůj vražedný impuls k něčemu trochu naléhavějšímu?“ zeptal se Lucifer.
S rozzářenýma očima hořícíma Hádovým ohněm z hlubin se k němu otočila a zavrčela. „Co by mohlo být důležitější než se ujistit, že mám respekt u miniona?“
Obvykle by stál na straně dcery, aby mohla zabít a vyžádat si respekt, dokonce by jí dal i nůž. Nicméně hlídky zakřičely zatraceně dobrý důvod, proč se všichni museli zaměřit na větší dilema. „Krakeni!“


10 komentářů:

  1. Jééé Muriel je na scéne :-D :-D :-D To bude ešte zaujímavé :-D :-D Asi som pozabudla, ale kto bol ten tretí do Murielinho háremu??? Upír??? Musím si to asi opäť prečítať ;-) A ako Felipe bráni Jenny ;-) ;-) A Lucifer opäť nemá chybu :-D :-D
    Dakujem za preklad a korekciu :-) A teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten třetí se objeví až v dalším díle Muriel, který ještě není přeložený, taky sem si to musela dohledat :D :D

      Vymazat
  2. Ďakujem krásne za super kapitolku, moc sa teším na pokračovanie. ♥

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za novou kapitolu. Katka

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za další kapitolu.

    OdpovědětVymazat