pondělí 26. března 2018

S milionářem svázaná - 5. kapitola

 


Ta měkká slova Alexe skoro zlomila.
Zavřel na chvíli oči a bojoval se vzteklým zavytím svého vlka. Posledních několik hodin bylo strašných, chtěl přijít a utišit ji, ale nemohl. Pokud by potrestání zastavil, nebo sem přišel dřív, Evin status ve smečce by to poznamenalo.

„Nemohl jsem.“ To přiznání ze sebe vytrhl, když jí zaklonil hlavu.
Už ne tak docela člověk bičování přežila, ale nepřežila by to, co by pro ni bylo nachystáno od smečky, kdyby byla mazlíčkem. Možná fyzicky, vlci byli tvrdé bytosti, ale psychicky by se rozpadla. Každého by to dostalo.
Doufal, že ji nezlomil, aby ji zachránil.
Zvýšil tlak na její bradu a vytáhl sílu vlka, aby je obklopila. Každá chvíle, co odešel, byla agonií a on běžel rychleji, než si kdy myslel, že dokáže, aby se k ní dostal zpět.
Vidět ji stočenou na kameni s krvácejícími zády ho skoro zabilo. Její pach byl pořád z většiny lidský, ale taky obsahoval známku křičícího vlka. Hlubokou, divokou a ženskou, muž i vlk na to zareagovali. Tak proč se do ní nevrhla, aby se vyléčila?
Otevřel dveře mezi ním a vlkem, vytáhl sílu, sílu, kterou mu vlk šťastně dal, aby jejich družku vyléčili.
Ne, ne jejich družku. Mohl si ji vzít jako lidskou ženu, ale pokud se nedokáže přeměnit, nikdy by ji smečka nepřijala jako jeho družku. Vlk uvnitř něj zavyl popřením. Chtěl Evu. Chtěl ji všemi způsoby, jak jen ji mohli mít, a on byl pak akorát nespokojený.
„Nemohl jsem tě nechat zemřít, Evo. Ne teď, ne pak.“ Sevřel jí bradu a využil dominance vlka, aby změnil okolní vzduch. „Podívej se na mě.“
Zavrtěla hlavou, tvrdohlavě našpulila lehce rty, které jí chtěl políbit.
„Evo, podívej se na mě. Hned.“
Příkaz byl navíc ještě podpořen jeho vlkem a jí se zatřepotala oční víčka. Trošku. Ale i tak je pořád neotevřela. Frustrované zasyčení mu uniklo ze rtů. I zraněná byla stejně šíleně tvrdohlavá. „Naser. Si.“
„Evo…“ Tentokrát to zavrčel, uvolnil drápy a přitiskl jí je do kůže, až ji to píchlo. Zalapala po dechu a otevřela oči. Výraz měla bolestivý a smutek v nich ho bodl až do duše.
„Ššš,“ zamumlal a pohladil ji konečky prstů po tváři. „Nemysli. Jen mi dovol ti pomoct.“
Ostatními smysly se natáhl, zamotal ji do síly vlka a zavolal na jejího. Povzdychla si, zhoupla se k němu, když se žlutá pomalu ukazovala ve tmavých očích. Mumlal k ní láskyplná slovíčka, když ji hladil po tváři a tlačil víc síly do pouta mezi nimi. Víc a víc, dokud neucítil, jak se jí chvěje na kůži.
Bolestivě zafňukala a on se vnitřně nakopl. Muselo ji to bolet, když byla slabá ze vší té ztráty krve. I když se nedokázal zastavit. Neuměla se vyléčit, musel to udělat za ni. Třepotavě zavřela oči a tělo jí znovu ochablo. Omdlela.
Přitáhl si ji do náruče, houpal ji u hrudi a pořád do ní a na ni tlačil svou sílu. Pach čerstvé krve z jejích zad bledl, když se kůže uzavírala. Perfektní, možná se za vlka nepovažovala, ale její tělo odpovídalo na příkaz alfy, aby se léčilo.
Jemné zavrčení ho varovalo, že byla víc vzhůru, než si myslel, podíval se dolů.
Oči jí žlutě zářily, vlčice ho skrz její oči sledovala. Posuzovala. S obavou.
Prohnalo se ním vítězství.
„Takže tady jsi.“ Vklouzl jí rukou do vlasů a projížděl hedvábné prameny. „Jsi trošku plachá, co, maličká?“
Stáhla rty, ale tělo měla dál uvolněné, zastrčené v bezpečí u jeho pevného těla. Tam, kde měla být. Tam, kam patřila.
„Už toho bylo dost,“ vynadal jí, zatímco jí třel palcem plný spodní ret. „Nemusíš se schovávat. Potřebuje tě. Potřebuje tě, aby byla silná. potřebuju, abys byla silná, pro nás pro oba. Rozumíš mi?“
Zamrkala a nečitelný výraz přešel přes jantarovou. Ať už chápala nebo ne, nevěděl, ale nedostal šanci se zeptat, když vlk odešel a její oči se vrátily k normálu.
Hluboko uvnitř bestie zavyla ze ztráty družky, dožadovala se, aby ji Alex přivedl zpět. Ale on nemohl. Někteří vlci se někdy neprojeví ničím víc než jen zábleskem v očích. Ale její taková být nemohla. Potřebuje prostě čas, říkal si, a naklonil se, aby přejel rty po jejích.
Její rty byly ztuhlé, nehybné. Chladné. Srdce mu kleslo. Opravdu ji ztratil. Ale zrovna, když se chtěl odtáhnout, se rozevřely. Byl to ten nejjemnější pohyb, ale zaregistroval ho. Zamrzl se rty na jejích. Doufal, víc, než jen doufal.
Znovu pohnula rty. Jemně k němu přilnula. Zasténání mu zarachotilo v hrdle a on si nárokoval její rty. Přikryl je svými, pohladil ji jazykem po spodním rtu a dožadoval se vstupu. Na chvíli držela, tělem se nehýbala, pak se uvolnila, rozevřela rty a dovolila mu vstoupit.
Neptal se, jen ji políbil. Dlouze, měkce a hluboce. Svádění pro všechny její smysly, když se pokoušel dát všechno, co cítil, do polibku. Tváře měla vlhké, ale bylo mu to jedno. Byla jeho, i kdyby jen na tuhle jednu noc, on se jí odmítal vzdát.
„Evo…“
Potěšeně něco zamumlala, když řekl její jméno, natočila hlavu, když slepě hledala jeho rty. Zastavil ji. „Ne, Evo. Potřebuju, abys věděla, kde jsi…“ A s kým jsi.
„Vím, kde jsem.“ Její tiché zašeptání značilo, že je při vědomí, ani stopa po roztřesených slovech. „Vem mě domů, Alexi. Už tu nechci být.“
Neřekl ani slovo, jen ji zvedl do náruče. Les a cestu zpět do domu ukrajovaly jeho nohy rychle se vzácným nákladem v náruči. Místo toho, aby ji vzal do hlavní budovy, zatočil vlevo ke hranicím a zamířil k malé chatě zastrčené za hlavním sídlem.
Tiše je vpustil dovnitř a procházel temnými chodbami až ke staré ložnici. Dveře zavrzaly, když je jedním širokým ramenem otevřel.
Něco tiše zamumlala a zvedla hlavu. „Nic jsi nezměnil.“
Zavrtěl hlavou a postavil ji ke straně postele na nohy. „Až příliš mnoho let jsem strávil tím, že jsem nad tebou tady přemýšlel. Představoval si… fantazíroval… jak si tě nárokuju jako vlastní.“
Zavrtěla hlavou, oči měla v setmělém pokoji ještě tmavší a otevřela pusu, aby něco řekla, ale zastavil ji prstem na rtech. „Ne, prosím. Žádná slova. Nech mě mít tohle, i když zítra ráno odejdeš. Zorganizuju tvůj přesun k jiné smečce, jestli chceš, nebo taky Pán ti nabídl místo u dvora, pokud si to přeješ, jako lady čekající na svého druha. Je to dobrá nabídka. Měla bys ji vzít.“
Zabilo by ho, kdyby ji měl pustit, ale pokud to bylo, co chtěla. Pokud to bylo to nejlepší pro ni. Už nevěděl, jestli si zaslouží to, co chtěl. Co celý život chtěl.
Tentokrát bylo na ní, aby ho utišila prstem na rtech. Musela se natáhnout, aby to udělala, ten pohyb zdůraznil rozdíl v jejich velikosti.
„Míň mluvení, víc pohybu,“ řekla a znovu přitiskla rty na jeho.
Zavrčel, teplo rozehřálo jeho tělo jako řetěz explozivních reakcí, a přidržel si ji u sebe.
***
Alexovi rty se pod těmi jejími rozevřely, dovolovaly jí vstoupit s jejím pátrajícím jazykem a Eva potěšeně zapředla. Jeho tělo bylo pro ni na objevování, a protože neměla ani tušení, co zítřek přinese, měla v úmyslu z toho vytěžit co nejvíc. Dneska. Zítra odejde, a už ho neuvidí. Nikdy.
Zafňukala, když padli do postele, Alex ji otočil, aby zabránil i tomu nejmenšímu dopadu. Vyléčil ji, přítomnost magie jeho vlka jí pořád pobíhala po kůži, ale z nějakého důvodu očekávala i tak bolest. Žádná se neukázala, tělo se jí uvolnilo.
Převzala kontrolu nad polibkem, skryla úsměv, když překvapeně zabručel. Lehnul si a nechal ji, jeho velké, silné tělo byla spoutané, když na něm ležela roztažená. Břišní svaly se mu stáhly, když se ho dotkla, a ona si okamžitě uvědomila výhodu randění s měničem; byl naprosto nahý.
Její dotyk cestoval dolů přes břicho a k lehkému ochlupení. Na rozdíl od měničů, jaké viděla (což bylo až příliš, když byli všichni nazí na mýtině), se Alex holil. Líbilo se jí to a moc. Penis už měl tvrdý, hrdě prohnutý, když zoufale toužil po jejím dotyku. Dotyku, který mu ráda poskytla.
Obtočila ruku kolem základny penisu a pomalu ho pohladila vzhůru. Odtrhl se od polibku a zaklel jí do rtů, ale nezastavil ji. Nepohnul se. Byl ochotným otrokem jejímu smyslnému trestání. Zatímco ho hladila, okusovala a lízala mu spodní ret a ignorovala jeho opakované pokusy zachytit ji k polibku. Když zvedl ruce, aby nimi vjel do jejích vlasů a převzal kontrolu, přestala pohybovat v tichém varování rukou.
Pochopil. Spustil ruce na prostěradlo a ona ho měkce ocenila hlasem a znovu začala hladit. Předtím ho nechala být dominantní a převzít kontrolu, ale teď se věci změnily. O kolik nevěděla, ale už tou submisivní partnerkou nebude. Teď chtěla, aby se její alfa vlkodlak podrobil .
Napjal se, jak ho hladila, svaly se stahovaly a žíly na krku vystupovaly. Jak bojoval s kontrolou, bojoval, aby zůstal ležet pod jejím dotykem na posteli, bylo to zřejmé. I když mu to neudělala lehké. Konečkem prstu našla jamku na špičce penisu a roztáhla kapky semene po široké hlavičce.
Pusa se jí zalila slinami, pohnula se. Musela ho ochutnat. Potřebovala cítit, jak jí klouže jeho tlustý penis mezi rty.
Ale on se pohnul jako blesk, jednu ruku jí přitiskl na týl a tou druhou sevřel vlasy.
„Dotkni se mě tou pusou a tohle bude ta nejrychlejší a nejšpinavější šukačka, co jsi kdy zažila,“ slíbil, jak mu oči zářily jantarovou.
Na chvíli se zastavila, četla pravdu o jeho úmyslech v jeho očích. Po tom všem, čím si prošla, by měla toužit po jemném a pomalém. Krásném svádění. Ale ne. Něco hluboko uvnitř ní, ta stejná část ní, která chtěla výt na měsíc a roztrhat prostěradlo, aby ho připoutala k posteli, to chtěla tvrdě a rychle.
Chtěla… ne, potřebovala, aby se cítila naživu. Dokázat, že to po tom všem na mýtině nevzdala a nezemřela. Že tohle nebyl jen sen a ona tu opravdu naposledy byla.
Držela jeho pohled svým, odtáhla se z jeho držení a klouzala dolů po jeho těle.
Kurva!“ to slovo mu vyletělo ze rtů, když se pohnula, spadl hlavou na postel. Na chvíli zamrzl, každý jeho sval a šlacha se napjaly jen z pomyšlení na to, co mu bude dělat, perfektní čekající mužská socha a zadržovaná síla.
Pak znovu vzhlédl, výraz měl napjatý a ten divoký pohled v jeho lidských tmavých očích, které se na ní usadily. Popadla penis za základnu, sklonila hlavu a mrskla jazykem po špičce. Jeho chuť jí explodovala na jazyku: pižmová, slaně sladká a žhavá… Jeho unikátní chuť, z hloubi duše zasténala.
Nebyla schopná se zastavit, olízla ho znovu od spodu ke špičce. Jeho vyštěknutá kletba se roztříštila po tichu pokoje, když jí penis v sevření zapulzoval. Pumpovala, využívala sliny, aby byla jeho hřídel mokrá a kluzká, dokud se jí ruka lehce nepohybovala.
„Tvrději,“ prosil drsným hlasem a rukou jí vklouzl do vlasů. Ne tvrdě, ale… měl ji tam.
Ignorovala ho a místo toho sklonila hlavu.
„Zatraceně, Evo. Zabíjíš mě…“ Zalapal po dechu, když obtočila rty kolem hlavičky penisu.
V odpověď si ho dala hluboko.
„…ummm…“
Stáhl ruku ve vlasech, nekontroloval její pohyby, ale spíš chtěl něco, o co se zapřít. Nevadilo jí to, celá tahle věc jí stejně připadala nereálná.
Penis měl dlouhý a široký. Tak široký, že to nevydrží dlouho, aniž by ji začala bolet čelist. I když k tomu se nedostane. Neklidné posunutí boků, jako by se pokoušel udržet nutkání přirazit jí do pusy, jí říkalo, že brzo bude. Velmi brzo.
„Jo, přesně tak. Kriste, je to tak sexy vidět tvou pusu takhle obtočenou kolem mého ptáka.“
Vzhlédla a našla jeho pohled přivrtaný k její puse. Naplnil ji ďábel a ona ho vzala, co nejhlouběji mohla. A sála.
Praštil hlavou o postel, tělo se mu napjalo, když jí penis zapulzoval v puse. Pak šlo všechno stranou. Zaútočila na hřídel tvrdým sáním, houpala hlavou, když zpracovávala jeho délku v teplé jeskyni pusy nebo když zakroužila jazykem kolem citlivé hlavičky. Tělo se mu napjalo a ještě víc, dech měl trhanější. Věděla, že jí dochází čas. V jakékoli chvíli se zlomí… a přesně to chtěla. Aby ztratil kontrolu. Byl tak bezmocný, jako ona vždycky byla v jeho náruči.
Znovu ho vzala hluboko, nehty mu přejela dolů po stehnech.
Bez varování zavrčel a v další chvíli z něj byla zvednuta a přetočena na záda. Během bouchnutí srdce byl nad ní, ale spíš než roztažení nohou a zajíždění do ní, co čekala, ji otočil na ruce a kolena.
„Chtěla sis hrát s velkým, zlým vlkem, Evo, budeš hrát, tak jak já chci,“ vydechl jí do vlasů.
Tvrdým kolem jí odstrčil nohy od sebe, zatímco jí rukou proklouzl na bok a dolů mezi nohy. Překvapený výkřik, pak potěšení jí vyletělo ze rtů, když zanořil prsty mezi její záhyby.
„Už vlhká. Dobře.“
Našel její klitoris a třel. Prohnula se k němu, potřeba v ní bušila jako druhé bití srdce. Nedostala čas prosit. V další chvíli přitiskl širokou hlavu ptáka ke kluzkému vstupu její kundičky.
Žádné další škádlení. Jedním rychlým přírazem byl až po koule hluboko.
Vykřikla, její tělo bylo maximálně roztažené jeho tvrdou penetrací. Pálilo to, rozkoš byla na hraně s bolestí, ale byla tak, tak dobrá. Tak návyková. Bezhlesně zapředla, sevřela ho za zápěstí, které měl mezi jejíma nohama. Rychle, téměř bezcitně, hladil klitoris, jako by byl rozhodnutý ji potrestat za to, jak ona trestala jeho.
„Chci, aby ses udělala,“ zavrčel jí do ucha. „Udělala po celém mém penisu, malý vlčku.“
Jak mluvil, začal se hýbat, a ona si uvědomila, že ani jeden to nevydrží dlouho. Kundička jí kolem jeho délky pulzovala. Dovnitř a ven, tvrdě a rychle, sotva měla čas vstřebat ten pocit, jak si ji bral. Ovládal ji. Dominoval. Z koho si dělala srandu, když si myslela, že má tohle pod kontrolou?
Její uvolnění se odnikud zvedlo, ukradlo jí dech a hrozilo, že přepadne přes okraj. Se zalapáním po dechu se prohnula, zoufale se snažila věci zpomalit, ale bylo to k ničemu. Uvědomil si, že se udělá.
„Teď,“ přikázal a volnou ruku přesunul na její prso. „Chci tě cítit, jak se uděláš na mém ptáku, žhavě a mokře. Teď, Evo. Udělej se teď.“
Štípl ji do klitorisu a bradavky ve stejnou chvíli, ta ostrá rozkoš roztříštila její kontrolu. Explodovala a naplnila ji až po jádro a rozpoutala se jako horké, pulzující vlny. Extáze naplnila každou buňku, ty do sebe začaly narážet. Nikdy nekončící řetězec reakcí ji překonal.
Vykřikla rozkoší. Zafňukala jeho jméno. On v odpověď zavrčel, jeho přírazy byly teď tvrdší, když ji svíral za boky. Ruce měla zamotané v přikrývkách a znovu se k němu prohnula. Chtěla ho co nejhlouběji.
Dva další hluboké přírazy, takže nevěděla, kde ona končí a on začíná, se posunul a zabořil do ní penis hluboko. Pulzoval, koupal její vnitřní stěny svým horkým, bílým uvolněním.
„Jsi moje, Evo,“ zavrčel, jeho hlas byl víc zvířecí než mužský, když ji zuby škrábal po rameni. „Na to nezapomeň. Protože věř mi, já určitě ne.“



38 komentářů:

  1. Moc děkuji za skvělou kapitolu a překlad 💚💚💚

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem veľmi pekne za preklad a korektúru. Som zvedavá kedy konečne vystrčí rožky tá jej vlčica.....

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za další skvělou kapitolu!!❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  4. Autorka nás pořád napíná!! Zajímá mě, jak má být jeho, když před chvílí tvrdil, že jako vlk mu v podstatě není dobrá. Měl by se už vzpamatovat. Strašně mě naštval.
    Děkuji za překlad i korekturu :)

    OdpovědětVymazat
  5. Myslím,že se její vlčice ukáže a bude dominantní.Smečka jí přijme.Děkuji

    OdpovědětVymazat
  6. Souhlasím, že jim ještě jako dominantní vlčice ukáže😁 děkuji

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za další kapitolu, jsem teda zvědavá, jak tohle vyřeší? Odejde Eva? Nebo se konečně projeví vlčice?

    OdpovědětVymazat
  8. Dakujem za pokracovanie. Som z vyvoja deja sklamana. Da ju zbicovat a ona mu skoci rovno do postele. Cele zle. GabiM

    OdpovědětVymazat
  9. Těším se na pokračování. Děkuji moc.😊

    OdpovědětVymazat
  10. Dekuji 💮🌻🌷 teda me ten Alex stve 😐 doufam,ze mu da Eva za vyucenou ....

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj děvčata,moc vám děkuji za další skvělou kapitolu

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem za kapitolu.Priznávam ,že som nemyslela ,že to tak skončí.Už sa neviem dočkať pokračovania.

    OdpovědětVymazat
  13. Dekuji,děkuji moc za vaší práci!

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji za skvělý překlad!

    OdpovědětVymazat
  15. Moc děkuji za skvělou kapitolu a její překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuji. Těším se na pokračování :-)

    OdpovědětVymazat
  17. No páni❗❗❗ Jsem zvědavá jak se Eva rozhodne dál. ��

    OdpovědětVymazat
  18. Zaujímavá kapitola, to som zvedavá na pokračovanie. Ďakujem moc za preklad

    OdpovědětVymazat
  19. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  20. Moc děkuji za pokračování.
    Vina

    OdpovědětVymazat