středa 21. března 2018

Fantomovy stíny - 6. kapitola 1/2



Bastien by opravdu měl být více znepokojený kvůli tomu, že bude trčet s Melanií, než byl – což vůbec nebyl – ale, sakra, měl ji rád. A s tváří zčervenalou vztekem, hrudí zvedající a klesající rychlými nádechy a výdechy pod jejím trikem s dlouhým rukávem a s každým slovem objevujícím se jako výkřik…

„Je sexy, když je naštvaná, co?“ zeptal se Cliff hlasem příliš tichým, aby ho slyšela.
Bastien po něm očima hodil dýky. „Bacha.“
„Ale, prosím tě. Jako kdyby sis to už sám nemyslel.“
„To neznamená, že chci, abys to myslel ty,“ zabručel.
„A tohle,“ řekla Melanie a ukázala na ně prstem, „skončí právě teď. Žádné další šeptání. Žádné další tajemství.“
„Promiňte,“ řekl Cliff nesměle. „Bastien mi jenom říkal, že mu přijdete sexy, když jste naštvaná.“
Bastien zaklel.
„Nezajímá mě, co –“ začala Melanie a pak sama přerušila svou tirádu. Její tvář naplnilo překvapení. „Cože?“
„Cliffe –“ varoval ho Bastien příliš pozdě.
Cliff už promluvil s širokým úsměvem: „Myslí si, že jste sexy, když se zlobíte.“
Přimhouřila na Bastiena oči, jako kdyby se snažila nahlédnout do jeho myšlenek.
„Co je?“ blafoval. „Nemůžeš věřit ničemu, co říká. Je šílený.“
Cliff se zasmál. „Tuhle tu výmluvu ještě nemůžeš používat, kámo.“
Melanie se zamračila. „O tomhle nežertuj.“
Cliff pokrčil rameny. „Pokud o tom nebudu vtipkovat, tak…“
„Tak co?“ nadhodil Bastien. „Zblázníš se?“
Oba muži se zazubili.
Melanie obrátila oči v sloup. „Jste nemožní. Oba.“
Dveře zabzučely, a pak se otevřely. Několik strážných z chodby nahlédlo dovnitř.
„Všechno v pořádku, doktorko?“ zeptal se strážný s krátkými blond vlasy a tváří plnou podezření, když si všiml škody.
„Všechno je v pořádku, Marku. Jenom proběhl… menší experiment.“
Bastien se na muže zamračil. „To vám tak dlouho trvalo, než jste jí zkontrolovali?“
Je pravda, že před chvílí vyrušení nechtěl. To by bezpochyby mělo za následek rozstřílení Bastiena a Cliffa kulkami a možné zachycení Melanie v křížové palbě. Ale pokud by Joe nebo Cliff měli psychotický záchvat a napadli Melanie, takto pomalá reakce by ji nezachránila. Mohla by být vysána dřív, než by vůbec vyťukali bezpečnostního kód.
Mark ztuhl. „Podívejte se, slyšíme všechny možné podivné věci vycházející z těchto místností. Je těžké určit, co je neškodné a co by mohlo být problém.“
„Tak neztrácejte čas hádáním. Jakmile uslyšíte něco, co by mohlo naznačovat násilí, otevřete ty zatracený dveře a podívejte se, co se děje. Cliff a Joe možná budou z toho obtěžování otrávení, ale oba chápeme, že je to nutné.“
Cliff přikývl.
Bastien věděl ze svých návštěv, že Cliffův nynější největší strach byl ten, že se zblázní a ublíží Melanii. Do teď neměl žádné agresivní výbuchy, ale nikdo neví, kdy by mohly začít.
A pro Bastiena bylo stále těžší a těžší číst Joea. Jak jeho šílenství postupovalo, uzavíral se do sebe, už jen zřídka kdy navazoval kontakt s Cliffem a udržoval si odstup od Bastiena a Melanie.
Právě proto by Bastien nikdy nepožádal Joea o pomoc v dnešním experimentu.
Mark se podíval na Cliffa. Bastien byl překvapený, že to nevypadalo, že by v jeho výrazu bylo nějaké nepřátelství. Bezpečnostní pracovníci tady v Síti očividně měli upíry zde bydlící rádi zatraceně mnohem víc než Bastiena.
„Narušení soukromí je otravné,“ řekl Cliff, „ale raději se vypořádat s tímhle, než riskovat to, že tu nebudete, pokud já… pokud se něco stane a doktorka Liptonová vás bude potřebovat.“
Mark přikývl. Jeho pohled byl plný respektu a soucitu.
Dobrý chlap. Bastien téměř litoval, že mu před pár týdny zlomil obě ruce a způsobil otřes mozku.
Bezpečnostní tým se stáhl a zavřel za sebou dveře.
„Divím se, že jim Chris neřekl, aby vrazili dovnitř kvůli každému nepatrnému zvuku,“ řekl Bastien Melanii.
„Řekl,“ připustila. „Požádala jsem je, aby se stáhli. Myslela jsem si, že neustálé vyrušování až moc zvyšuje stres, který Vince, Joe a Cliff cítí.“ Při pohledu kolem sebe na trosky, které je obklopovaly, si povzdychla. „Tohle uklízet nebudu.“
Cliff se zasmál. „Já to uklidím. V poslední době se k čertu nudím. Budu mít aspoň, co dělat.“
Melanie překročila to, co zbylo z konferenčního stolku, roztrhaný polštář z pohovky a – Ach, sakra. Byla tohle televize s plochou obrazovkou? –, přešla k Cliffovi a vtáhla ho do objetí.
Cliff kolem ní obtočil své paže a objal ji nazpátek. Zdálo se, že ti dva měli k sobě blízko.
Melanie se odtáhla a zatahal Cliffa za jeden dred. „Jsi si jistý, že jsi v pořádku?“
Usmál se. „Jsem v pohodě.“
„To bojování…“
„Nezažehnulo náhlé vzplanutí šílenství? Ne. Ve skutečnosti jsem z něho měl dobrý pocit. Bylo to jako uvolnění.“
Hmm.“ Udělala krok vzad a málem zakopla o další bordel na podlaze.
Bastien vyrazil vpřed a uchopil ji za paži, aby ji stabilizoval.
„Díky,“ řekla. A cítil jiskru přitažlivosti, která skrze ni prosvištěla a zrychlila její puls při jeho doteku, i přes její slábnoucí rozčílení. „Zajímalo by mě, jestli by sparring mohl pomoci Joeovi?“
Bastien a Cliff se otočili čelem ke stěně, která sousedila s Joeovým bytem, když se skrze ni začal nést jeho hlas.
„Je ochoten to zkusit,“ řekl jí Bastien. „Ale jen když to bude se mnou. Nechce riskovat sparring s Cliffem.“
Nemusel konstatovat to zjevné: Bastien byl z nich dvou jediný, kdo by byl schopen ho zastavit v případě, že by boj vyvolal záchvat a Joe zaútočil doopravdy.
„Seth a David by možná byli taky ochotni s ním zápasit,“ řekla.
Tento nápad Joe rychle odmítl. Tak to sakra ne. Nemám je rád.
Bastien zavrtěl hlavou. „Joe se s nimi necítí pohodlně.“
Druhý upír jim nevěřil. Výbuchy násilí možná doposud nebyly tak špatné, ale paranoia naskočila kompletně. Joe řekl Bastienovi skrz zeď, že se bojí, že ti dva mocní léčitelé jeho šílenství zhoršují, místo toho, aby ho uzdravovali, když ho navštěvují. Snaží se ukrást mé myšlenky. Berou mi mé vzpomínky. Umísťují nové. Falešné.
Bastien pozoroval Cliffa. „To si myslíš?“
Lítost zaplavila jeho mladistvé rysy. „Ne. Ale necítím se s nimi pohodlně.“
Melanie se kousla do rtu. „To je mi líto, Cliffe. Požádám je, aby už nechodili, ale jejich léčivá sezení vám pomáhají.“
Ne, to nepomáhají! Joe prakticky zaječel ve vedlejší místnosti. Jen s námi vymrdávají!
Sebastienem projel pocit na zvracení. Joe byl mimo více, než si uvědomoval.
Setkal se s Cliffovým zasmušilým pohledem. „Jak dlouho má Joe… takový pocit?“ zeptal se a snažil se tu otázku zformulovat takovým způsobem, aby ji Joe úplně nepochopil.
„Chvilku.“
Melanie se dívala z jednoho na druhého. „Jaký pocit? Co říká?“
Cítil, jak její obavy prudce vzrostly.
„Možná, že by Seth a David měli od této chvíle léčit pouze Cliffa,“ navrhl.
Dlouhou chvíli se na něj dívala.
Nehlasně vyslovil: Později.
Přikývla. „Tak dobře. Uvidím, co mohu udělat.“
Přikryl je temný závoj.
„Takže…“ řekla a Bastien cítil její potřebu odlehčit atmosféru a znovu pozvednout Cliffova ducha. „Cliffe, co kdybych si došla pro svůj laptop a ty a já můžeme objednat nějaký skvělý, nový nábytek a novou televizi s plochou obrazovkou, zatímco Bastien uklidí tenhle nepořádek?“
Když Bastien začal protestovat, Cliff se zasmál a řekl: „To zní dobře.“
Bastien zavřel pusu, sklonil se a zvedl půlku opěradla z gauče.
***


17 komentářů:

  1. Moc děkuji 🌸🌻🌷

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji :) těším se na pokračování :)))

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za skvělou kapitolu a překlad 💚

    OdpovědětVymazat
  4. Dakujem za úžasný preklad a korekciu a teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Joe už začíná šílet, takže jeho asi už nezachrání :(
    Snad aspoň Cliff bude mít více štěstí
    děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za překlad a korekci.

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji moc za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  8. 😍😍😍 uz som sa nevedela dockat a teraz zas budem napnuta ako struna 😁
    Dakujem 😘

    OdpovědětVymazat
  9. Dakujem za skvele pokracovanie. GabiN

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujem 😃 a už sa teším na pokračovanie ☺️

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji za překlad a korekci.
    Vina

    OdpovědětVymazat