sobota 20. ledna 2018

Její ďábelský anděl - 14. kapitola



Erin se vysvlékala cestou do ložnice, Veiron jí byl těsně v patách, pohledem ji následoval na každém kroku a vpíjel se do kousků její kůže, kterou odhalovala. Rozepnul si černou košili a dohodil ji. Vysvlékat se normálně bylo mučení, ale rád ho postoupí.

Nemohl svou sílu použít, aniž by nezalarmoval ty skautíky, kteří byli v téhle oblasti a hledali jeho a Erin. Po té připomínce zvažoval, co dělali, ale jen na zlomek vteřiny, než mu mysl řekla, ať kašle na následky. Pokud by se je někdo opovážil přerušit, zatímco budou ve sprše, nazí a kroutící se jeden po druhém, holýma rukama je rozškube.
Zavrčel a Erin se zarazila na prahu do koupelny. Ohlédla se na něj přes rameno se stydlivým úsměvem na rtech a on zavrčel z úplně jiného důvodu.
Veiron se natáhl, popadl ji za zápěstí a otočil si ji do náruče. Zalapala po dechu, ten zvuk byl pro jeho uši hudbou, a oči se jí roztáhly. Setkaly se s jeho a on se do nich vpíjel, do touhy, kterou mu ukazovaly, jako okna od jejích emocí. Vklouzl jednou rukou na její kříž a tu druhou jí roztáhl mezi lopatkami, držel si ji u sebe a líbal ji, nárokoval si její rty svými. Jeho. Byla jeho ženou. Jeho Erin.
Bůh chraň kohokoli, kdo se to pokusí změnit.
Dál ji líbal, když se s ní pohyboval do koupelny. Zadkem narazila na toaletní stolek naproti dveří a on ji popadl za pas a zvedl na něj. Podařilo se jí zbavit všeho kromě džínů. Udělal s nimi rychlý proces, prsty rozepnul opasek a pak knoflík a zip ve stejnou chvíli, kdy zpracovával pusou její, vychutnával si její chuť a teplo, Zasténala a pak znovu zalapala po dechu, když trhl za džíny a stáhl jí je po zadku. Její chichot se ozýval od kachliček, zvedla nohy. Veiron zavrčel, tahal černé rifle dolů a pak je hodil přes rameno.
Erin mu nahým chodidlem přejela po hrudi a on ho chytil za kotník. Zamračil se a položil si ji na rameno, a všechnu svou pozornost obrátil k druhé. Hladil ji po bolavé noze, přejel po oblouku a ona se zasmála. Veiron zůstal vážný. Léčila se, řezy a škrábance už měly strupy, ale jizvy byly rudé a škaredé. Políbil je, všem věnoval svou pozornost, jako by je to mohlo naprosto vyléčit a vzít bolest pryč. Přál si, aby ano.
Když každou jizvu na chodidle políbil, přesunul se k tomu druhému a věnoval mu stejnou pozornost. Erin si povzdechla u každého polibku a nálada se znovu změnila, už tu nebyl ten temný hlad, ale stejně černá touha ji ochránit a postarat se o ni.
Sundala z něj nohu a dala mu je k bokům. Podíval se dolů, očima přeskakoval z tmavě růžových bradavek, které se na krásných, malých prsou špičatěly, k plochému břichu a za pupek k novému nebi. Šeříkové kalhotky. Rozhodně její a ne půjčené od Taylor. Líbilo se mu vidět ji v něčem jejím a ne půjčeném. Tohle byla Erin. Uvnitř barevná. Plná života.
Byla skoro hanba, že musely dolů.
Zahákl prsty za pas spodního prádla, zvedla zadek ze skříňky. Klouzal jimi po stehnech a pak je tahal přes kolena až ke kotníkům. Hodil je na podlahu ke zbytku oblečení. Než se mohl pustit do práce, aby Erin křičela jeho jméno, rozepínala mu pásek a rifle, stahovala mu je ke kolenům a osvobozovala zuřivou erekci. Padla před ním na kolena a on skrz zuby zasyčel při prvním dotyku její měkké pusy na svém tvrdém těle.
Erin zasténala hluboce a hrdelně, ten zvuk mu rozvibroval penis.
Veiron zaklonil hlavu a bojoval o kontrolu, mysl měl přesycenou tím, co mu dělala pusou, nahoru a dolů, jazykem škádlila korunku, báječně jím kroužila. Zasténal a vzal do pěsti její černé vlasy, vedl si ji na ptáka. Steny brzo vystřídalo bručení, zvířecí zvuk, ale on nebyl schopný dělat nic civilizovaného. Pumpoval boky, jemně houpal penisem v mokré, teplé puse, představoval si její jinou část.
Kurva, musel se dostat do ní.
Veiron ji popadl za paži, přitáhl si ji k sobě a tvrdě ji políbil. Zasténala, paže mu okamžitě obtočila kolem krku a krátké nehty zabořila do zad. Naklonil hlavu a prohloubil polibek, nárokoval si její pusu, zvyšoval kontrolu nad touhle chvílí. Erinino škrábání se změnilo v hlazení.
Přejela prsty dolů k liniím, kde měl ukrytá křídla a ony vybuchly, osvobodily se ze zad tak rychle, že je neměl šanci zastavit. Narazily do zdi a sprchy na druhé straně, bolest se mu zabořila do kostí.
Zkurvené kurevské peklo.
To nebylo dobré.
„Sakra… promiň,“ zašeptala Erin a skousla si ret, když udělal krok vzad a rychle se dával dohromady, nutil křídla, aby zmizela a přál si, aby zrovna po nich neposlal armádu. Pokud by v okolí byli Pekelní andělé, kteří ho hledali, věděli by, že je pořád tady.
Zíral na Erin, byl roztržený mezi zastavením a pokračováním.
Vyhrálo pokračování.
Ale sprcha bude muset počkat.
„Potřebuju tě,“ řekl Veiron, bylo to víc prohlášení než žádost.
Erin báječně zrudla a znovu k němu natáhla ruce. Zavrčel a přikročil k ní, přitáhl si ji k sobě a znovu políbil, ztrácel se v tom, jak dobře byla cítit. Kroutila se proti němu vlhkým středem o tvrdý penis, mučila ho. Zasténal, popadl ji za zadek a zvedl ze skříňky.
Zamňoukala na protest, když se otočil, ale ne ke sprše, ale k posteli. Bylo těžké chodit s džíny u kotníků, ale dostal se až k fialové posteli a spadl na ni s ní. Zasmála se, když na svoje rifle zavrčel, pokoušel se je odkopnout, aniž by ji pustil. Vzdal to, přetočil se z ní a v rekordní době se mu podařily sundat boty a stáhnout kalhoty.
Erin se s ďábelským úsměvem přetočila na záda, nahým tělem ho k sobě volala. Poklekl na matraci, popadl ji za kotník a přitáhl k sobě. Vzal ji za zápěstí, přitáhl si ji do náruče a narazil na její rty v požadovačném polibku. Zasténala a obtočila se kolem něj, jak klečel na posteli. Veiron už nedokázal čekat. Její teplo se k němu přitisklo, kluzké a připravené, a potřeba mít ji hned, do něj naprosto narazila. Zvedl si ji ke svému tělu a pak s ní pomalu klesal na jeho penis. Tentokrát do ní vstoupil jemně, ztěžka dýchali, vychutnávali si, jak dobré bylo, když do jejích teplých hloubek vstupoval.
„Veirone,“ zašeptala mu do pusy. Prosbu. Příkaz. Modlitbu.
„Erin,“ zamumlal do jejích sladkých rtů, popadl ji za boky a zhoupl jí tak pomalu, jak dokázal, když ho přemohl pocit vzít si ji a dát jí najevo, že mu patří, že on uvnitř ní byl víc než sex. Bylo to vlastnictví. Jednoduché a prosté. Nárokování.
Jeho žena.
Políbil ji, zaměřil se na klouzání dovnitř a ven, brala ho do svého těla, vítala ho a na oplátku mu vracela blaženost. Zasténala, povzdechla si a zašeptala jeho jméno zlomeným hlasem, srdce se mu zaradovalo. Položil ji dolů a přikryl její tělo svým, držel ji, když ji líbal a zhoupl se do ní pomalu a klidně, dlouze a hluboce, natahoval chvíli. Žádný sex. Milování.
Očekával, že jejich podruhé bude míň explozivní, ale pletl se. Tentokrát šel hlouběji, to spojení mezi nimi sytilo jeho duši, do každého centimetru měl vtisknuté její jméno, když se snažil každé její vlákno označit sebou.
Zasténala a znovu si povzdechla, držela se ho tentokrát jemně za záda, pohybovala a hladila rukama. Zvedla boky k jeho, umožnila mu tak hlubší přístup, z hrdla mu unikl sten. Chtěl, aby to pokračovalo do nekonečna.
Veiron ji políbil na rty, tvář a hrdlo. Každý kousek ní, na který dosáhl, aniž by se z ní vytáhl. Uctíval ji, vychutnával si ji a ztrácel se v ní, dokud neměl pocit, že jsou spojeni a propojeni jejich touhou a vášní, byly otroci své rozkoše. Olizovala mu hrdlo a líbala, zabořila mu tvář do krku, když se prohnula a zasténala, zahákla mu za záda nohu. Pumpoval do ní tvrději a hlouběji, plnil ji potřebou vlastnictví, aby jí neřekl slova do ucha, která by byla jeho pádem. Nikdy by ji nedokázal opustit, pokud by jí je řekl, ne, aniž by jí zlomil srdce, ne, když by byla pravdivá.
Erin pro něj byla vším.
Jak se to stalo, nevěděl, ale stalo se to.
Políbil ji, propletl jazyk s jejím, ochutnával ji a nárokoval si její rty tak jasně, jako zbytek jejího těla.
A ona si nárokovala to jeho.
Nebyl blázen.
Ta majetnická věc fungovala oběma směry. Byl jejím otrokem, válečníkem na zavolání, bestií na vodítku.
Přetočila je, přistála nad ním, aniž by prolomila jejich pomalé, delikátní hlazení. Přejel jí dlaněmi vzhůru po stehnech k bokům a vedl si ji na penis, díval se jí hluboko do očí. Ruce mu položila na hrudník, měla je tak horké, když na něm jezdila.
Žádná žena se na něj nikdy nedívala tak jako Erin, jako by mu viděla až do duše a milovala to, co tam viděla, a kvůli tomu byl silný, ne slabý. Milovala ho proto, jaký byl.
Ten pohled v jejích očích sliboval, že se na něj takto bude dívat vždycky, jako by byl středem jejího vesmíru bez ohledu na to, co udělal. Znala ho. Znala ho celého, každou tvář muže, kterým byl – zabiják, válečník, ochránce a démon. Znala dobro a zlo v něm a přijala ho.
A, Bože, on ji za to miloval.
Erin zaklonila hlavu a zasténala jeho jméno, ten zvuk byl tak naprosto skvělý, že zasténal taky, byl nadšený z té rozkoše, co slyšel.
Skousla si ret, bílé zuby zanořila do měkkého masa.
Veiron zavrčel.
Zaměřil se na její zuby a ret. Chtěl ji kousnout.
Oči se zamrkáním otevřela a pohlédla na něj. Nebyl v nich žádný strach. Jen tiché přijetí, když si okusovala spodní ret a dívala se na něj dolů, houpala svým tělem na jeho penisu, zaplavovala ho teplem a emocemi, které v posledních několika dnech chtěly tolikrát vyklouznout.
Nedokázal prolomit to kouzlo, které na něj uvrhla.
Jeho závislost na ni mu sahala hluboko do žil, do duše a srdce a on s tím nedokázal bojovat. Mohl jen doufat, že ji neztratí, že mu tuhle ženu, která se stala jeho životem, nic nevezme, protože by bez ní zemřel.
Naklonila se nad něj, pustil její boky a sevřel ji za zadek, když klouzal dovnitř a ven, přirážel hlouběji, když znovu její ústa polapil. Její steny se prohloubily, naplnily mu uši a míchaly se s těmi jeho. Potřeboval z ní víc. Ji celou. Neměl pořád dost.
Erin mu zalapala po dechu do pusy a trhla sebou, její tělo ho ždímalo, chvělo se a třáslo kolem jeho ptáka. Zasténal a pohyboval s ní tvrději, vjížděl hlouběji, jeho majetnickost znovu přebírala kontrolu. Chtěl si její tělo označkovat. Nárokovat si ho jako jeho a jeho samotného. Žádný jiný muž se jí nedotkne. Už ne. Erin teď byla jeho. O tom nebyl pochyb. Zabil by kohokoli, kdo se na ni podívá.
Napjala se kolem jeho těla a on zasténal, koule se mu stáhly a on přirazil hlouběji do jejího jádra, stříkal semeno do ní. Nekoordinovaně do ní bušil, každý pulz mu kradl trochu napětí, dokud pod ní neochabl, pro teď byl uspokojený, ale ne na dlouho.
Vzadu v hlavě už ji chtěl znovu, potřeboval ji ale jiným způsobem, každým představitelným způsobem, dokud by nevěděla, že mu patří.
Erin se mu usadila na hrudi se spokojeným úsměvem unikajícím jí ze rtů, usmál se.
Povědomí o jeho okolí se pomalu vracelo a s tím přišel mráz po zádech. Bylo pět minut po orgasmu moc brzo, aby se zeptal?
„Musíme se pohnout.“ Pokoušel se ji vzbudit, ale ona zasténala a nakrčila nos při tom příkazu, než se stočila do klubíčka. „Erin. Není to tu bezpečné. Musíme jít. Hned.“
Nedal jí šanci odpovědět. Zvedl ji ze sebe a sbíral oblečení, tahal ho na sebe a její házel na ni. Posadila se na posteli, teď byla v pozoru, posexová mlha byla pryč z jejích jantarových očí. Vyskočila z postele a šla do koupelny. Veiron se dooblékal, popadl koženou bundu ze stolu a vklouzl do ní.
Erin se o moment později objevila. V pravé ruce měla kabelu a v levé armádní boty. Pustila je a vklouzla do nich. Veiron se zastavil, aby ji pozoroval, ztratil ponětí o okolí, když se podíval poprvé na pravou Erin.
Měla na sobě fialovou, tartanovou, krátkou sukni na černých legínách, černé holčičí tričko s krajkou a černý zimní kabát, který sahal po lem sukně. Rozpustilé. A, chlape, on to miloval.
„Připravená,“ řekla a narovnala se, chytila ho, jak zírá. Očekával, že zrudne a odvrátí se, že se bude chovat plaše, jako když jí složil kompliment na díla. Neudělala to. Otočila se na místě, jednu nohu přitom zvedla, plášť za ní vlál a zastavila se čelem k němu. Usmála se. „Líbí?“
Veiron ocenivě zavrčel a pak jí ukázal, jak moc se mu líbí ve svém vlastním oblečení. Přešel k ní, potáhl si ji k sobě za pas a přitáhl si ji k hlubokému polibku, který hrozil, že je pošle znovu do její ložnice.
„Mmm,“ zamumlala mu do pusy a on se odtáhl. Její úsměv byl nádherný. „I když s tebou chci jít znovu hřešit, neměli bychom za sebou zametat stopy?“
Stopy. Správně. Utéct. To k němu tak docela nesedělo, ale bylo to nutné. Nemohl bojovat, aniž by vložil Erin v nebezpečí. Tu chybu znovu neudělá.
Vzal jí černou kabelu a hodil si ji přes rameno. Vedl ji ven z bytu, počkal, než zamkne a ujistil se, že je to bezpečné, a pak ji vedl bílou chodbou k výtahům. Byly by příliš nápadní, takže šli po schodech, její a jeho boty bušily o betonové schody.
Veiron udržoval smysly v pohotovosti. Chvějivý pocit začínal narůstat, kdokoli by nablízku, přibližoval se.
Bez incidentu došli do haly, přešli ji a vešli do noci. Počet lidí na ulici opadl, ale pořád jich tu bylo dost, aby se mezi nimi mohli ztratit. Zabočil doprava, měl v úmyslu jít zpět cestou, kterou s Erin přišli.
Ani stopa po jeho druhu.
Na co jeho smysly sakra řvou?
Erin zalapala po dechu a na místě se zastavila, trhnutím za paži ho taky zastavila.
Měla oči do široka roztažené, když se na ni podíval, zaměřené za něj. Veiron se rozhlédl po lidech, jdoucích si za svým životem. Žádný Pekelný anděl. Jen smrtelníci.
Muž zvedl hlavu a podíval se přes smrtelníky na něj.
Bílé vlasy. Zelené oči.
Jasně zářily a pak kvůli zamračení potemněly.
Muž z Erininých nočních můr.
Její strážný anděl.


17 komentářů:

  1. Díky za překlad a korekci.

    OdpovědětVymazat
  2. No tak to je ale napínavý koniec :-( :-( Čo sa bude diať dalej????
    Dakujem za preklad a korekciu a som neskutočne zvedavá na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za novou kapitolu. Katka

    OdpovědětVymazat
  5. Dakujem za skvele pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  6. poslední dvě věty znamenají problémy a to asi dost velké ...
    děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  7. huh... ten konec... diky zadalsi kapitolu! G.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat