úterý 1. srpna 2017

Jeho družka s křivkami - 6. kapitola



Ráno ho probudilo vrčení žaludku. Začichal ve vzduchu a nasál jiskřivou vůni slaniny. Rychle se osprchoval a přešel do kuchyně, kde našel už prostřený stůl. Nakládala jejich talíře tlustými plátky slaniny a kopami vajec s rozpuštěným cheddarem.

„Nemusíš mi posluhovat,“ řekl jí. Začichal ve vzduchu a žaludek mu znovu zabručel. „I když to voní dobře.“
„Ráda vařím,“ ujistila ho a podala mu talíř.
„Večer pro nás udělám pár burgerů,“ řekl. Položil talíř a vysunul jí židli.
„Fajn, střídání je v pohodě.“ Šla mu podat kávu.
„Ale vážně, necháváš mě tady bydlet, takže mi nevadí pomáhat s domem. Pracuješ dneska? Udělám večeři.“
„Ne, ušetřil jsem peníze z dělání na stavbě z minulého roku. Tento měsíc si beru volno.“ Neřekl jí proč; výročí měsíce smrti jeho rodičů a zrada jeho smečky v něm vždycky vzbudily špatnou náladu, nechtěl být v práci s ostatními lidmi a celý den se s nimi bavit.
Byla jí jeho špatná nálada jedno. Neustále během snídaně kecala.
„Jen se pokouším vyhnout trapnosti rána poté…“ řekla vesele.
„Není žádné ráno poté,“ zavrčel.
„Ano, je,“ řekla. „Muchlali jsme se a přiznal jsi, že mě chceš. A byl jsi tvrdý jako skála. Taky jsem o tobě snila, že jsi mi dal mnohonásobné orgasmy. Výhra pro Mirandu.“
„Když to říkáš,“ zabručel a zvedl se, aby si vzal konvici s kávou.
„Říkáš všechno, co máš na jazyku?“
„Proč by ne?“
Nalil oběma čerstvou kávu a zavrtěl hlavou.
„Mimochodem, potřebuju si jít koupit pár holčičích věcí a tady na jihu si je nikde nekoupím. Kamarádka Hephzibah za mě dnes povede obchod. Co si myslíš, o cestě do západního teritoria do obchodu v Granite Flats?“ řekla. Granite Flats bylo největší městem v nově osídleném teritoriu a tam taky chodila většina měničů nakupovat.
„Nemusíš mi platit za to, že jsem s tebou,“ řekl.
„Zrovna jsi přiznal, že se mnou rád trávíš čas,“ řekla šťastně.
Musel bojovat se smíchem.
 Její veselé chování bylo nakažlivé. Zatraceně, kvůli ní byl šťastný. To teda ne. Byl zlý, děsivý čurák, a to ještě když měl dobrý den.
„Přeber si to, jak chceš,“ řekl. „Ale vykládáš si to špatně, jen abys věděla. Musím jít stejně něco na západ vyřídit.“
„Ach a mimochodem, svezeme babičku. Pokud tě obtěžuje, že s ní mluvím, počkám, než se dostaneme do města.“
Creel pokrčil rameny. „Mluv si, jak chceš.“
Zjevně byla Mirandina vymyšlená babička docela střela. Jak jeli, Miranda ji láskyplně plísnila za její špehování měničů v Uličce milenců a za děšení někoho se jménem Peter, který byl bývalý zeť jejího přítele Hanka, a taky že podváděla v kartách duchů.
Creekovi to nevadilo. Pokud by nevěděl, že Miranda mluví k prázdnému místu na zadním sedadle, měl by pocit, že je v autě jeho rodiny zpět ve dnech… než Galewindská smečka všechno zničila.
„Jak se tvá babička přesunuje, když nemá nikoho, kdo by ji svezl?“ zeptal se Creel, když parkoval v městě.
„Opravdu svézt nepotřebuje, jen jsem chtěla mít šanci dohnat, co dělala v uběhlých pár dnech. Normálně chodí, nebo klouže, nebo pokud se dobře soustředí, dokáže se zhmotnit někde, kde už předtím byla. A taky mě může kdekoli najít a objevit se, kde jsem.“
Creela něco napadlo. „Řekla jsi, že dokážeš vidět jen lidi, kteří zemřeli násilnou smrtí.“
„Ano, kvůli něčemu je pro jejich energii těžší odejít. Vznášejí se tu dekády, někdy staletí, cestují po Zemi a sem tam jsou bolestným, zasahujícím trnem v zadku.“ Miranda střelí po prázdném zadním sedlu přísným pohledem.
„Takovým, co by tu kolem neměla běhat a špehovat lidi, když se baví. Je to divné.“
„Jo, klidně mě prašti po hlavě, uvidíme, jak to zabere,“ dodala k duchu babičky. Creek si myslel, že opravdu pocítil vánek v autě, trochu klesla teplota. A na okně se dělala námraza?
Zjevně bylo šílenství nakažlivé.
„Ale to znamená, že tvá babička…“
„Zemřela násilnou smrtí? Ano. Byla přepadena chlapem z jiné smečky, než jsem se narodila. A jak pověsti říkají; umřela, když ho bodla do břicha stříbrným nožem, a on umřel taky.“
„Hezké,“ řekl souhlasně Creel. „Tvoje babička je tvrďačka.“
„Ach, Bože, Creele, teď se jí hlava zvětšila třikrát a bude několik dalších dní úplně nesnesitelná. Ještě víc nesnesitelná. Jo, řekla jsem to, babi. Najdi si Hanka a drže se mimo problémy, ano?“
Vylezli z auta.
„Co na to řekla?“ zeptal se Creel.
Miranda se na něj podívala. „Ach, to nemůžu opakovat,“ řekla škrobeně.
***
Miranda nemohla skrýt úsměv, který se jí táhl od ucha k uchu, když šli s Creelem po ulici.
Myslí jí probleskla vzpomínka. Před lety sledovala Creela v lese, koupal se ve slunečním světle… Vypadal přesně jako teď. Tak pohledný, tak sebejistý. Nikdy Mirandu neviděl – ujistila se o to. Musela.
V těch dnech se jí ani nesnilo, že bude procházet městem bok po boku s Creelem. Rozhlédla se, všímala si pohledů, které dostávali od lidí shromážděných na náměstí – hlavně od žen. Dívali se na ni se směsicí žárlivostí a zvědavosti.
Škoda, že tu nebyl nikdo z její bývalé smečky; možná by to bylo dost, aby přestali se svým naháněním. I když, jak věděla, coldwaterští debilové byli zakempovaní na severozápadě od Granite Flats.
Miranda s Creelem mířili po hlavní ulici směrem k obchodu, když uslyšeli křik.
„Creele! Creele Jenkinsi!“ Vysoký, mračící Alfa Prime stál uprostřed městské zeleně a netrpělivě mával na Creela, aby šel za ním.
Creel skousl kletbu a ignoroval ho.
„Angrim. Kokot.“
Došli k obchodu, zrovna když k nim Alfa Prime přispěchal s několika dalšími vlčími měniči v patách.
„Promiň,“ řekl veledůležitě. „Mával jsem na tebe, ať přijdeš, a tys mě ignoroval.“
Creel vypustil nízké, bručivé zavrčení a tvář se mu zkřivila vztekem. Miranda mu instinktivně položila ruku na paži v měkkém, jemném gestu a soustředila se na to, aby k němu vysílala uklidňující myšlenky – jako by byla jeho opravdová družka.
Creelův vztek byl hustou, nepropustnou bariérou, která z něj vyzařovala tak intenzivně, až Angrim mrkl a udělal krok vzad a měniči za ním sklonili hlavy. Zvláštní, že toho Miranda moc necítila; bylo to, jako by ji Creel od toho nejhoršího štítil.
„Od jednoho Alfa Prima k druhému mi už nikdy takový nedostatek respektu neukazuj,“ řekl Creel a jeho hlas byl rozostřený, když mu tesáky sestoupily.
Stáli tu, zírali na sebe, ale Angrim byl jasně překonaný. Všichni Alfa Primové byli mocnější než ostatní měniči, včetně Alfů, ale někteří Primové byli silnější než jiní. Angrim byl povýšen na pozici jako šéf bezpečnosti na summit Alfa Primů, protože to byl talentovaný byrokrat a génius na organizování. Nicméně, co se týče hrubé síly, Creel by s ním vytřel podlahu.
Pot se zaleskl na čele Angrima a stekl mu po tváři, udělal krok vzad a sklonil hlavu. Creel přestal ukazovat svou sílu a dominanci.
„Neměl jsem nerespektování v úmyslu. Já jsem nicméně šéfem bezpečnosti na –“
„Já vím,“ vyštěkl Creel. „Všichni to vědí. Dostaň se k věci.“
Angrimovi se zableskly oči vztekem, ale už byl ponížen před dalšími měniči. Nechtěl tlačit na své štěstí.
„Obdrželi jsme hrozby od nové divize měničské skupiny, která říká, že vybombarduje dům. A nejen to, ale zachytili jsme zprávu z Divize měničských kauz, ve které komunikovali s lidským špionem, který je už v naší oblasti a monitoruje tady aktivity.“
Miranda pocítila bodnutí obav. Moc se o politiku nestarala, ale pokud by byl summit Alfa Primů sabotován, byla by to katastrofa ve vztazích měničů a lidí napříč zemí.
„Potřebujeme všechny, aby se přihlásili na šichty měničů,“ pokračoval Angrim. „Ještě ses nepřihlásil.“ Teď přebral tón mrzutého dítěte.
„Jo. Stačilo by se zeptat. S respektem. Vezmu si dnes přes noc směnu,“ řekl Creel chladně. „Teď pokud mě omluvíš, jdeme nakupovat.“

S Mirandou zamířili do obchodu, když Angrim a jeho muži odešli a něco si pro sebe mumlali.

25 komentářů:

  1. Děkuji za další kapitolku ;-). HankaP

    OdpovědětVymazat
  2. Super moc dekuji za překlad a korekturu 😃

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkujeme, vypada to vážně parádně. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za další kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za další kapitolu 😊

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Dakujem za preklad a korekciu :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Srdečná vďaka za preklad i korektúru...😘😉

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji za kapitolu. Katka

    OdpovědětVymazat
  12. Tá Miranda je nádherne trhlá, skvelé 😄 ďakujem

    OdpovědětVymazat
  13. Ďakujem za skvelú kapitolu 😍👍

    OdpovědětVymazat
  14. Miranda se mi moc líbí 😆. Děkuji za překlad a korekci! 👍

    OdpovědětVymazat
  15. Dakujem za pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  16. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat