neděle 16. července 2017

Jed - Jedna 2/2



Kyra vyběhla z pokoje, panika jí procházela tělem. Nemohla se v alchymistově bytě schovat; bylo to příliš riskantní. Mohla by utéct oknem, ale co kdyby byl Hal venku? Byl by přímo tam, kde by ji mohl chytit.


Otevřela dveře apartmánu a stála potichu před ním, stále svírajíc náhrdelník.
Burácivý smích se blížil, šel po schodech nahoru.
Ellieho byt. Možná by mohla proklouznout tam a schovat se, aniž by ji někdo viděl.
Potichu zavřela za sebou dveře, připnula si řetízek okolo krku a přešla k poustevníkovu bytu.
Nabrala plnou ruku Uvolňujícího lektvaru z jejího opasku a rychle hodila prášek do klíčové dírky. Pak se mechanismus pohnul a ona byla uvnitř. Zavřela za sebou dveře a pak už stála v tiché tmě, dokud si její oči nezvykly. Zakrytá okna vpouštěla dovnitř jen malé paprsky světla v místech, kde byl papír potrhaný. Z místa, kde stála, mohla vidět celý apartmán. Byt byl převážně prázdný. Některý prohnilý nábytek by Kyra raději spálila, než by se na něj posadila. A byl tam prach. Všude.
Nebyla tam žádná stopa po poustevníkovi.
Neviděla ho vyjít ven za celý ten týden, co se motala okolo domu. Kde mohl být?
Hlasité kroky mířily nahoru po schodech a do bytu alchymistů, doprovázeny hlasitým smíchem. Zatracení Ned a Hal. Neměli by být doma. Měli ji přece hledat. Proč nikdy nebyli tam, kde být měli? A čemu se tak hrozně smáli?
Ellieho okna byla přibitá a pochopitelně zavřená. Samozřejmě. A bylo nemožné proklouznout ven předními dveřmi – ta kouzla by Kyru chytila i při vycházení.
Zpátky u Ellieho hlavních dveří si Kyra klekla a nahlédla ven škvírou pod dveřmi, přívěsek spočinul na podlaze pod ní. Dveře Mistrů alchymie přes chodbu byly zavřené.
Kyra zavřela oči. Tohle vůbec nešlo dobře. Neměla ten elixír a byla uvězněná v poustevníkově bytě bez poustevníka.
Navíc zjistila, že vypadá staře.
Uff.
Odvrátila se a položila si tvář na zem. Přes škvíru pode dveřmi slyšela nepřestávající proud mluvy, který přicházel z vedlejšího bytu.
Kyra otevřela oči, její tvář mířila na sešlou pohovku. Pod ním uviděla jakýsi záblesk.
Vyskočila, zvědavá, co to mohlo být a když dorazila k pohovce, tak se pro to natáhla, zametajíc rukou okolo, dokud tu věc nechytila.
Byla to malá lahvička lektvaru, ta modrá fosforeskující tekutina zářila v kouřovém světle. Na štítku byl vytištěn jejím vlastním rukopisem nápis 07 211. V jednom rohu byla červená lebka naznačující účinnost toho lektvaru, v druhém byla otištěna značka M3 signalizující Triádu mistrů.
Byl to ten lektvar, který hledala.
Co dělal tady?
Poustevník Ellie žil v Newmanově domě mnohem déle než Kyra nebo další alchymisté, déle než nájemníci zezdola. V celém tom čase neudělal nic, co by k němu vedlo jejich pozornost. Starý poustevník Ellie byl prostě starý poustevník Ellie.
A přesto zmizel a nechal za sebou jeden z jedů Triády. Divné.
Dveře naproti se otevřely. Schovávajíc elixír do malé kapsičky u boku, Kyra vyskočila a opatrně poslouchala u poustevníkových dveří. Kroky vedly dolů, přední dveře se zavřely a dům byl opět tichý.
Počkala deset dlouhých úderů srdce, než přešla halu do alchymistova bytu.
Jen aby našla jednoho z nich. Neda.
Vycházel ze svého špinavého pokoje, házejíc si do pusy kus koláče, zatímco se pokoušel zavázat si tašku. Samozřejmě že měl koláč. Také byl pravděpodobně teplý a čerstvý. Jeho brada se zachvěla, když se otočil při zvuku otevíraných dveří.
Puf. Puf.
Kyřiny házecí jehly do něj narazily – jedna do ramene a jedna do jeho objemného břicha.
Padal bezzvučně. Kyra vyskočila kupředu, chytila ho a jemně položila na zem.
„Ach, pro pána,“ hlas přicházel zpoza napůl otevřených dveří. „Co se tu – “
Halův hlas se náhle zastavil. Kyra ignorovala bolest, kterou cítila, otočila se a foukla do jeho pěkného obličeje.
Jeho nádherné rysy přešly z překvapených na prázdné. Jeho jasně modré oči se zavřely a černé vlasy mu přepadly přes čelo, když se pomalu hroutil k zemi.
„Promiň, Hale,“ řekla Kyra a položila ho na zem. „Vždycky ubližujeme těm, které tak docela nemilujeme.“
Hal a Ned byli dva z nejlepších alchymistů, kteří uměli používat jedovaté zbraně, v celém království.
Ale Kyra byla lepší.
Překročila nádherného Hala a šla do chodby. Za méně než hodinu se oba vzbudí a půjdou po ní. Ráda měla ve svých zbraních spací prášek Dřímota, byl totiž velmi efektivní, ale měl krátkou působnost.
Kyra se hnala po schodech dolů k hlavním dveřím. Magická obrana by jim neřekla už nic, co by sami nevěděli.
Že tam byla.
Z domu se hnala směrem k lesu. Našla svou aktovku skrytou ve vysoké trávě a hodila si ji přes rameno. Na kraji lesa si nemohla pomoct a musela se naposled ohlédnout k domu Triády mistrů alchymie. Byl sešlý a zchátralý, jistě, ale býval to její domov – tam se její jméno stalo známé, zamilovala se do nesprávného muže a zradila každého, koho znala.

Ještě dřív než se pokusila zavraždit princeznu.

8 komentářů: