pondělí 5. června 2017

Chránit a obsloužit - 4. kapitola

Ahoj, tak tu máme zase konec. Doufám, že se vám pokračování líbilo. :)
Další díl je o Santovi, pokud budete mít zájem, pustíme se do něj.
Mějte se krásně
Tereza

Měkké světlo z kuchyně zezadu mu osvětlovalo tvář, skoro divoká maska hladu a mužské potřeby, když za námi zabouchl dveře. Pak hra započala.
Zavrčel a táhl mě blíž, líbal mě tvrději, dominantněji, když jsme se otočili a padli na zeď. Ruce, jeho nebo moje, nedokázala jsem říct čí… bylo mi to jedno… trhaly oblečení.
Jeho bunda spadla na podlahu, když jsem mu vytáhla košili z kalhot a pokoušela se rozepnout ty nešikovné malé knoflíčky mezi žhavými polibky otevřenou pusou.
Další kousnutí do spodního rtu mě znehybnělo, inferno v žilách mě ohromilo, když mi odstrčil ruce a roztrhl košili. Knoflíčky se odrážely ode zdi, byl to ostrý zvuk oproti měkkému zvuku radosti, který mi vyšel z hrdla.
„Pobavená?“ Vrčení bylo zpět, když jsem přejížděla rukama po vystavené hrudi, chtěla jsem, aby se zbavil i zbývající bavlny. Neudělal to. Místo toho se nade mnou tyčil, tmavý a nebezpečný stín s modro - žlutýma očima, když zahákl drsný prst do výstřihu s mými holkami.
„Máš ráda tyhle šaty?“
Ztuhla jsem jako zajíc ve světlech auta, lehce jsem přečetla jeho úmysly. Byly to ty šaty; drahé, a… a… nikdy jsem neměla chlapa tak zoufalého mít mě nahou, že by mi strhl šaty z těla. Srát na to. Zvedla jsem bradu, vyzívala ho svým pohledem.
„Udělej to.“
Zazubil se bílým zábleskem zubů ve tmě. Špičáky měl o něco delší než dřív, ale mě to bylo jedno. Neublížil by mi… věděla jsem to tak jistě, jako že zítra budu chodit dost srandovně.
Zvuk trhající se látky naplnil chodbu, šaty byly v sekundě pryč a já lapala po dechu, když do mé citlivé kůže narazil chladný vzduch.
Teplo se mi hrnulo do tváří, jak jsem tam stála vystavená jen ve spodním prádle. Byla jsem ze staré školy. Nenosila jsem punčocháče, i když mi všechny holky říkaly, že jsou pohodlné. Místo toho jsem měla punčochy, podvazkový pás k černé saténové podprsence a kalhotkám.
Nekouřila jsem a ani moc nepila, takže hezké spodní prádlo, drahé spodní prádlo, byla moje slabost.
Cítila jsem se dobře, i když bylo obvykle skryto pod oblečením. Věděla jsem, že tam bylo a na tom záleželo.
Jered ucouvl, jeho pohled mě soužil, když shodil zbytek košile. Skousla jsem si ret, když jsem sledovala souhru štíhlých svalů pod saténovou kůží. Měl chlupatou hruď víc, než jsem byla zvyklá, ale bylo mi to jedno. Zdálo se, že chlupatí muži, vlčí muži… nebo přinejmenším jeden konkrétní vlkodlak se stal pro mě novou definicí žhavosti.
„Ošukej. Mě.“
„Ach, to mám v úmyslu.“ Rty se mi stočily, když jsem se odtlačila od zdi a šla po něm, nutila ho couvat, dokud nebyl paty u prvního schodu.
S rukou ve středu jeho hrudi jsem zatlačila, nutila ho, sednout si a pak si mu vylezla do klína. Schody nebyly tím nejpohodlnějším, ale bylo mi to jedno.
Prostě jsem ho chtěla.
Teď.
„Perfektní. Jsi prostě zkurveně perfektní.“ Jeho slova byla stenem, když mě rukama hladil po bocích, lehce mě nazvedl, aby mě usadil přes erekcí napnuté kalhoty.
Znovu jsem si skousla ret, týrané tělo mě pálilo a já se kroutila. Zvrátil oči, potěšení měl vepsané v každém napjatém ryse.
„Cítím tvé teplo, tvou potřebu. Šílím z toho,“ přiznal, když otevřel oči, aby mě pozoroval.
Co jsem na to mohla říct? Nic.
Nevěřila jsem svému hlasu, tak jsem jen přikývla a znovu se zavrtěla. Natáhla jsem se za sebe a rozepla si podprsenku, jednou rukou jsem si ji držela na prsou. Dál jsem se hýbala, třela kundičku přes kalhotky o jeho tvrdou délku, oba nás škádlila potěšením a pomyšlením na to, že jen trocha látky nás dělí od toho, co jsme oba chtěli. Co jsme oba potřebovali.
„Z tebe šílím,“ zasténal, když se opřel a zvedl boky, držel ty moje, takže jsem se o něj otřela. Ohňostroj se připojil k party v mých žilách, zahříval každou buňku, dokud jsem nebyla ničím víc, než kroutící se hmotou tepla a potřeby. Jen jedna jiskra by byla potřeba k tomu, abych vystřelila jako zatracený průvod.
„Chci… necháš mě se podívat?“
Otevřela jsem oči a zjistila, že mě sleduje s otevřeným chtíčem ve tváři a pohledem upřeným k paži přes prsa. Úsměv mi stočil rty, když jsem ho škádlila, zvedla jsem obočí a sklouzla zachyceným saténem o kousíček níž. Dost nízko na to, aby se tmavé aureoly ukázaly nad černou látkou. Zavrčel, když jsem zastavila, prsty mi zabořil do boků. Zítra budu mít modřiny, ale teď mi to bylo fuk. Chtěla jsem značky, chtěla jsem viditelný důkaz toho, že se mě nárokoval tím nejzákladnějším způsobem.
„Víc?“
Otázka nepotřebovala odpověď, i když přikývl. Už jsem se hýbala, stahovala látku pryč, abych osvobodila holky.
Zaklel, rukama klouzal po mých žebrech, když hledal, co vzít do dlaně. Mráz mi přejel po kůži, když se na mě vytrvale díval, jako by se mě fyzicky dotýkal.
Pozvání si rychle vybral. Tvrdé cihličky se mu napjaly, dávaly mi skvělou šou, když se zpříma posadil. Silné paže se kolem mě obtočily, jednou velkou rukou mě držel za hrudník a hlavu mi zabořil mezi prsa. Drsnost jeho strniště byla delikátní, lapala jsem po dechu, když se přitulil a zhluboka nadechl.
Jednou rukou znovu klouzal vzhůru, zapletl mi ji do vlasů, když mi přejel tváří po prsu. Zasténala jsem, když našel bradavku a pohltil ji do mokrého tepla svých úst. Hvězdy mi explodovaly za očima, když sál. Mrskal po napjatém vrcholku jazykem. Okusoval a lízal, dokud jsem se mu na klíně zoufale nekroutila.
„Jerede, víc. Teď.“
Zabořila jsem mu prsty do širokých ramen, abych to zkusila a vytáhla ho výš. Nedokázala jsem to dýl snášet, stočené napětí v mém těle bylo tak velké, že jsem věděla, že za chvíli prasknu.
„Chceš víc?“ Zvedl hlavu s ďábelským leskem v očích.
„Pak dostaneš víc.“
V jediném okamžiku jsem letěla vzduchem. Vyjekla jsem, sevřela ho za ramena, když si stoupl a otočil se, lehce mě zvedl a položil na schod, kde předtím seděl. Tvrdým kolenem mi rozevřel stehna a pak byl tam, položil se na mě, žhavé, tvrdé tělo milimetry od mého. Schody mě nikdy nenapadly jako ideální místo na svádění, ale na ničem z toho nezáleželo, když se podepřel rukama o schod vedle mé hlavy, Svaly v pažích se mu napjaly, když se sklonil, rty byly jen šepot od mých.
„To spodní prádlo… seženu ti ho víc,“ slíbil, když se pohnul a klesal po mém těle. Zamračila jsem se, až pozdě mi došla jeho slova.
Zvuk trhající se látky naplnil vzduch. Zalapala jsem po dechu, když mi strhl kalhotky, nechal mě jen v punčochách, v podvazcích a podpatcích.
Jered se posadil se spokojeností na tváři, když si mě prohlížel. Sebevědomí dorazilo na scénu pozdě, zahřálo mi tváře, když jsem se pokusila dát nohy k sobě, byla jsem si vědoma toho, že jsem byla pro něj roztažená. Zastavil mě pevnýma rukama na kolenou a tvrdým pohledem v očích.
„Ne. Zůstaň tak, jak jsi.“
Polkla jsem. Jen ta slova, drsný příkaz, mi poslal mráz po páteři. Vždycky mi to tak dělalo, když muž v ložnici velel, i když to bylo jediné místo, kde měl kontrolu. Pete to měl vždycky špatně, dělal ze sebe blbce.
Jered držel oční kontakt a nakláněl se dopředu. Jeho dech byl šepotem kůži vnitřních stran stehen, když se mezi nimi usadil. Neztrácel čas líbáním mě po nohách. Místo toho šel rovnou k zabití, vydechoval chladný vzduch na rty vystavené kundičky. Tělo se mi svíralo, uvolnilo čerstvou vlnu tepla na vnitřní stěny mého kanálku, když mručel uspokojením.
Jsi žhavá. Mokrá.“
Měl kurva, pravdu, byla jsem promočená. Co taky čekal po tom všem jeho zatraceném škádlení? Ale slova mi zůstala na jazyku, byla ukradena zafňukáním, když se ještě víc sklonil a máchl jazykem po mé kundičce.
Zasténala jsem, když zamířil do města. Dlouhými tahy mi rozevřel kundičku a šlehal přes klitoris. Ochutnával a škádlil, vedl napětí mého těla ještě výš. Jeho vrčení ještě zesílilo, ale bylo mi to jedno. Hlavně když mě popadl za klitoris a ve stejnou dobu sál, ty vibrace mnou poslaly vlny potěšení tak intenzivní, že se mi protočily oči.
Ach, Bože, ten chlap dokázal pojídat kundičku mnohem líp než tancovat.    
Hlava mi padla s bouchnutím na koberec na schodech. Tvrdé okraje se mi bořily do zad, ale mně to bylo jedno. Hlavně když kroužil jazykem znovu přes klitoris a pak jel dolů. Dech se mi zadrhával, a on mi kolem štěrbinky přejížděl jazykem.
Ten teplý, mokrý tlak mě udržoval v pozoru. S dalším zabručením vzal do dlaně můj zadek, velké ruce rozprostřel po polokoulích, aby mi zvedl boky. Bez varování vrazil jazyk hluboko, přirážel mi do kundičky, jako by byl rozhodnutý ochutnat každou kapku mého vzrušení.
Zavrtěla jsem se na schodech, záda se mi ostře prohnula, když byl rozhodnutý šukat mě s odhodláním, které bylo ohromující.
Dlouhé, žhavé přírazy jazyka do mé roztoužené kundičky, než se odtáhl, aby mi okusoval klitoris, a pak tohle kolo začal znovu. Žhavé, rychlé a pomalé pronikání. Fňukala a natahovala jsem se pro tyčky zábradlí. Potřebovala jsem něco, cokoli, aby mě drželo na místě.
Jeho ruce se pohnuly, hladily mě po kulatém zadku a dlouhé prsty ponořil mezi tváře. Nadskočila jsem, začala jsem něco říkat, zrovna když se velká špička prstu otřela o můj zadní vstup. Překvapený zvuk byl rychle polknut dalším až z duše hlubokým zasténáním, když se zachechtal, a obkroužil růžici.
Pracoval s mým tělem jako mistr hudebník, tahal z něj potěšení jako komplikovanou melodii. Lapala jsem po dechu a chvěla se, cítila jsem příliš a ne dost. Stočený uzel tepla uvnitř mě se ještě víc utáhl, rupal pod tlakem tepla jeho pusy, rukou, jemných doteků tam… všechno se proti mně spiklo.
„To je ono, zlato, pusť to. Chci tě cítit, jak se pro mě uděláš. Chci tě ochutnat,“ zašeptal, ta slova byla zaduněním do teplého masa, než vzal mezi rty tvrdý knoflíček klitorisu a sál. Tvrdě.
Chvilku byl ten perfektní okamžik pozastavení, než jsem se rozpadla. Pak se bodající potřeba přeměnila v zem otřásající potěšení. Rozpadla jsem se na milion kousků, každý poskakoval a kutálel se, odrážel rozkoš jako paprsky světla rozbitá okenní tabule.
Zalapala jsem po dechu, otřásla se, když mě popadl za bok, ponořil mi mezi stehna tvář s pusou žhavou a naléhavou na kundičce.
Lapání po dechu se změnilo ve steny, když ten pocit z jeho žhavého jazyka tlačícího se dovnitř vytáhl další vlny extáze.
Se stenem se odtáhl. „Sakra, chutnáš tak zatraceně dobře.“
Prohnula jsem malátně záda s rukama nad hlavou. Malé vlny rozkoše mnou pořád projížděly, omývaly mou kůži v delikátním tanci. To mě poser. Byl dobrý. Lepší než dobrý. Pokud bych věděla, že byly vlci takovíto, už dávno bych jednoho svedla, co se odhalili.
Pásek luskl, následovaný zipem a šustění látky, když si Jered sundával oblečení rychleji než kluk na prvním rande.
Zvedla jsem se na lokty a sledovala šou, když se jeho tělo poprvé odhalovalo. Věděla jsem, že byl fit a svalnatý, ale byl tu naprostý rozdíl mezi viděním to přes oblečení, a když byl nahý.
Byl… sakra ano.
Skousla jsem si ret, když se mnou prohnala znovu touha. Nový, tvrdší pocit, který si nebyl vědomý toho, že jsem se zrovna tvrdě udělala, tak jak už léta ne. Třeba vůbec nikdy.
V oblečení vypadal zatraceně dobře. Nahý… neměla jsem slov. Stál v hale naprosto nahý, vůbec mu nebylo trapně z mého pohledu potulujícího se po každém centimetru jeho svalů. Opálené, naprosto k zulíbání svaly pod saténovou kůži byly posety tmavými chloupky.
Pohled mi cestoval k opáleným svalům břicha následovaných cestičkou chloupků… pak jsem se náhle zastavila.
„To. Mě. Poser.“ Zamrkala jsem a natočila hlavu. „Jsi si jistý, že nejsi oslodlak?“
„Zlato, za tohle dostaneš tolik extra bodů.“
Zazubil se, otevřel peněženku jednou rukou a vytáhl malý plastový obal. Peněženka spadla na zem, když trhnutím otevřel balíček, natáhl si kondom přes tuhou délku nacvičeným pohybem.
Horko a žárlivost se obtočily jedno kolem druhého. Teplo, kvůli tomu, že byl žhavý, tvrdý a aaach tak připravený… a žárlivost, že to dělal už tolikrát, že měl gumu v sekundě na sobě.
Vzhlédl, chytil mě, jak se na něj dívám, a pokřiveně se usmál sexy úsměvem. A jen tak jsem byla hotová.
Velká ruka narazila do schodu vedle mé hlavy, šňůry svalů na předloktí mě škádlily k olíznutí a přejíždění po nich jazykem.
Než jsem k tomu dostala šanci, byl tady, šťouchl mi do stehen, abych je víc roztáhla, a on se mezi nimi mohl usadit. Poklekl na jedno koleno, natáhl se mezi nás a velkou ruku obtočil kolem penisu, když se nastavoval.
Skousla jsem si ret a v očekávání zadržela dech. Čekala jsem. Zoufalá. Sten mi tiše unikl ze rtů, když po mně přejel velkou hlavičkou, klouzal jí přes mé spodní rty a zvlhčoval si špičku. Pak se zastavil, korunka se usadila u mé dírky. Zavrtěla jsem se, zahákla jsem kolem něj nohy, abych ho sakra popohnala.
Potřebovala jsem ptáka a hned. Mým myšlenkám dominovalo to, jaký by byl pocit, když do mě vstoupí, vklouzne hluboko dovnitř, aby pohladil všechna nervová zakončení, která byla až moc dlouho zanedbávaná.
„Dýchej, cukříku. Budu jemný, slibuju,“ zašeptal se rty přitisknutými u mého ucha, když se začal tisknout dopředu.
„Nasrat na jemnost.“ Tentokrát bylo to zavrčení moje přerušené dalším zalapáním po dechu, když vklouzl centimetr do mě. „Jen se do toho dej a ošukej mě.“
Uchechtl se, ten tichý zvuk zněl mužsky a sprostě. „Sakra ano, madam.“
Volnou ruku mi obtočil kolem stehna a palec mi zahákl pod koleno, když mi nohu zvedl. Se zhoupnutím boků se sunul dovnitř, kousek po kousku do mě pronikal tvrdými přírazy.
Zaúpěla jsem a zaklonila hlavu. Cítila jsem každý velký kousek. Tiskl se mi ke vnitřním stěnám, jeho žilkovaná hřídel mě nutila ho přijmout, vzít si ho, dokud nebude na dně až po koule u mého zadku.
Kundička mi pulzovala, roztahovala se do šířky a pak… jo, byl oslodlak, bylo to jasné. Ale bylo mi to jedno. Jela jsem na delikátní hraně mezi rozkoší a bolestí, když jsem čekala, až se mu mé tělo přizpůsobí. Netrpělivě jsem čekala na ctižádostivé postrkování ošukejmětvrdě.
Neptal se, jestli jsem v pořádku. Nemusel, byl naprosto zaměřený na mě, na reakci mého tělo, kterou ucítil v minutě uvolnění, které signalizovalo, že se začínám uvolňovat. Pak se pohnul a mozek mi vyletěl oknem.
Jeho další příraz byl tvrdý a rychlý. Naprosto delikátní. Potěšení mi válcovalo v žilách jako bublinková soda, ztřeštěnec čistého chaosu.
S vrčením do mé kůže mě nejenom šukal. Bral si mě. Nárokoval. Značkoval si mě každým svým tvrdým přírazem, každým zadrhnutím dechu u krku.
Zafňukala jsem a zasténala přitisknutá pod ním, když mě šukal s divokou intenzitou. Jeho penis mě naplňoval znovu a znovu, jako by se z nás snažil udělat jednoho tím prostým aktem.
Přejížděla jsem mu po zádech, nehty nořila, když jsem se držela. Zasténal, zvedl hlavu na dost dlouho, abych viděla žlutou v jeho očích.
Teplo mi znovu zalilo kundičku při tom výrazu. Žhavý a majetnický, trochu zoufalý; pohladilo to mé ženské ego a vyslalo vzrušení až na střechu. Celý život jsem čekala, aby se na mě takto muž podíval.
„Moje,“ zalapal po dechu, ten zvuk byl něco mezi zabručením a zavrčením, když zhoupl boky a nabodával mě divokými gesty. „Celá moje.“
Teplo se mi budovalo v žilách. Jeho tvrdá a krutá krása brala vězně bez výjimek, když se ve mně všechno pnulo. Chvění se mi potulovalo po kůži, inferno v podbřišku, když mi proklouzl rukou kolem pasu a tahal, dokud nestál a můj zadek se sotva dotýkal schodu. Dokud jsem nebyla naprosto v jeho silné náruči. Podporoval mě, obklopoval, byl vším, co jsem potřebovala, když mě do bezvědomí šukal.
Druhou rukou vzal do pěsti moje vlasy, trhl mi hlavou dolů, takže si jeho rty mohly nárokovat moje hrdlo. Zafňukala jsem, když mě zuby poškrábal po jemném mase. Kunda mi pulzovala, klitoris byl nateklý a bolel, když jsem cítila ostré prodloužené špičáky na krku. Jaké by to bylo, kdyby mě kousl? Slyšela jsem, že je to agónie i extáze. Čistá rozkoš za ztrátu lidskosti.
Naplnila mě hluboká tužba. Aby mě kousl. Abych byla vším, co potřeboval. Tou, kterou chtěl dost, aby se změnil.
Ucítil, jak jsem ztuhla, a zatáhl zuby.
„Ne, prosím.“ Dávno mi bylo jedno, jestli prosím. Všechno mi bylo jedno kromě touhy ho potěšit.
„Udělej to, chci.“
„Promluvíme si o tom ráno,“ slíbil, líbal mě na krk a houpal boky, aby třel pánev o mou.
Křik mi vyletěl z hrdla dřív, než jsem ho dokázala zastavit, potěšení se valilo ven, když se pohyby otíral o můj klitoris, masíroval ten malý kopeček nervů. Zaklel s mým jménem na rtech, když jsem se mu kolem ptáka sevřela, silné vaginální svaly ho pevně držely, jak byl pohřbený ve mně.
Zavrčel mi do krku, když zdvojnásobil svoje úsilí. Jeho tvrdé, velké tělo obtočené kolem mého, pevně mě držel a nějak se mu podařilo podepírat ještě mě.
Milovala jsem to, chtěla jsem víc… potřebovala víc. Potřebovala jsem všechno.
Pak bylo všechno až příliš. Příliš tlaku, příliš rozkoše. Ztuhla jsem, cítila jsem, jak se pode mnou otvírá propast. Ta se roztáhla sekundu předtím, než jsem se udělala, když jsem tancovala na okraji naprosté rozkoše.
Cítil to, zastavil se jen s hlavičkou penisu uvnitř mě, a odtáhl se, aby se mi mohl podívat hluboko do očí. Poctivost válčila s tělesnou potřebou.
„Vezmi si mě.“
Teplo a něco dalšího do mě narazilo, když jsme si skousla ret. Nečekal na odpověď a přirazil domů.
„Ano… Bože, ano.“
Křičela jsem, jeho jméno se odráželo od stěn a on v odpověď vrčel. Všechno předstírání civilizovanosti zmizelo, když jsem se kolem něj tvrdě udělala. Kundička se svírala kolem jeho velkého penisu pohřbeného hluboko uvnitř mě, ždímala ho rytmickými vlnami. Jeho přírazy se staly tvrdšími, silnějšími, víc divočejšími. Pevné tahy, které jsem vítala, když si ze mě udělaly teplo a naprostá extáze hřiště.
Zavrávoral, zaštítil mě svými pažemi, když jsme spadli na schody. Následovaly dva těžké přírazy, až jsem je cítila od hlavy až patě, kde se mi stočily prsty. Jeho penis sebou uvnitř trhl, když v pohybech selhal.
Odtáhl se, zachytil můj pohled a sledoval, když jsem se rozpadala. Nozdry mu zaplály, teplo a temnota naháněly žlutou kolem jeho očí, když se rozostřily. Zaklonil hlavu. Zařval. Žíly mu na krku vystouply, každý sval a šlacha se napjaly, když se hluboko vrazil, penis mu pulzoval, když se tvrdě a rychle udělal.
Zůstali jsme uzamčení, každý drobný pohyb byl dost na to, aby vyslal další kaskádu potěšení, dokud se vlny nezměnily ve vlnky a malý potůček.
Pomalu si upravil sevření, pevnýma rukama, co mě držel za boky, se jemně otočil, posadil se na schod a opatrně si mě usadil do klína.
Šla jsem bez protestů, pořád bez kostí z blaženosti. Prsty klouzal jemně skrz moje zacuchané vlasy. Spokojeně jsem něco zamumlala, když jsem se opřela o jeho rameno a zavřela oči. Pokud existovalo nebe na zemi, našla jsem ho.
„Ještě žádné spaní na mě, krásko.“ Jeho hlas byl tichý, ale plný vášně a slibů.
„Mám hromadu špinavých věcí, co chci s tebou udělat… abys mi ty udělala. Pak, až budeš naprosto vysílená, položím ti tu otázku znovu.“
Nepotřebovala jsem vědět, kterou otázku tím myslí. Žádost mezi námi visela, když jsem se pokoušela přijít na to, jestli to myslel vážně, nebo to bylo v zápalu vášně.
Rty se mi otřel o spánek.
„Ale pozor, budu se ptát, dokud neřekneš ano. Už jsem ti říkal, jsem vlk. A my vždycky nakonec dostaneme, co chceme.“
Usmála jsem se, neobtěžovala jsem se odpovědět.
Byl vlk, tvrdohlavý a houževnatý… nemusel se ptát, jaká bude má odpověď.
Ale to neznamenalo, že si neužiju jeho ‚přesvědčování.‘
A to já měla v plánu. A hodně.



KONEC


37 komentářů:

  1. Super 😊 ďakujem za ďalší príbeh 😉

    OdpovědětVymazat
  2. Dakujem za preklad a korekciu aj ked krátkeho ale napriek tomu skvelého príbehu :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Paráda, skvělá kapitola. Moc děkuji za překlad a korekci celého příběhu. Těším se na další překlady této série, pokud budou ;-). HankaP

    OdpovědětVymazat
  4. Dakujem velmi pekne za preklad a korekciu. tato seria je super....

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem pekne bolo to naozaj super... bude pokarčovanie série?...

    OdpovědětVymazat
  6. Dekuji ������ tesim se na dalsi dil ������ o Santovi������

    OdpovědětVymazat
  7. Taky MOC děkuji a rozhodně prosím o pokračování série!!! 😘

    OdpovědětVymazat
  8. Ďakujem za preklad a korekciu tohto príbehu a teším sa na Santu 😍👍

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem veľmi pekne za super príbeh. Krásny preklad a korektúra. Díky ♥

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za překlad. Já jsem pro pokračování.

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem za další super preklad a budem veľmi happy keď budeš pokračovať v preklade ďalšej časti 😉😉😉

    OdpovědětVymazat
  13. Dakujem za preklad a korekciu. Tesim sa na pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  14. Díky za překlad celé knížky. Věra

    OdpovědětVymazat
  15. Ďakujem veľmi pekne za preklad a teším sa na ďalšie pokračovanie ☺

    OdpovědětVymazat
  16. Ďakujem za preklad a teším sa na ďalší príbeh 😊

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuji za překlad, těším se na další díl. Dík. :-) Renča

    OdpovědětVymazat
  18. Srdečná vďaka za preklad... :-);-) A na Santu sa teším ako, každý rok :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Ďakujem za tento skvelý príbeh bolo v ňom všetko čo mám rada 😍 teším sa iné suprové počítaníčko 😄

    OdpovědětVymazat
  20. Moc děkuji za další přeložený díl...určitě bych byla ráda, kdyby ses vrhla i na další ;)

    OdpovědětVymazat
  21. Díky za skvělý překlad a korekturu celé knihy

    OdpovědětVymazat
  22. tesim sa na pokracovanie

    OdpovědětVymazat