neděle 21. května 2017

Vzdor - 71. kapitola



Milí mí přeživší, oddaní, úžasní, skvělí a dokonalí čtenáři,....
MÁM TO ZA SEBOU!!! YEAH!!! JSEM NEJ!!!
Minule jsem cítila pohnutí, teď už jen tu prostinkou úlevu... tři roky boje sama se sebou a konečně je konec. Nevím, jak jsem to udělala, ale mám to za sebou. Děkuji za všechnu podporu, komentíky, "likeování", trpělivost a nadšení, protože zhruba tak od 10. kapitoly jsem to překládala jen a jen kvůli Vám. Takže si všichni můžete zatleskat.👏👏👏👏
Pokud by se chtěl do překladu dalších dílů někdo pustit, má nabídka stále platí, stačí napsat do komentíku e-mail nebo napsat na můj mail katus.katulik@gmail.com.
Jinak už se pomalu chystám další knihu, takže pokud máte rádi mě, mé překlady a výběr knih, tak se máte opět na co těšit. 
Užijte si skutečně poslední kapitolu, jaro, sluníčko, léto, život, prostě si užívejte úplně všechno, co budete dělat. Já se jdu nacpat čokoládou, dát si nohy na stůl a přečíst nějakou moc dobrou knížku.
Jste skvělí. Pa!
Vaše s touto knížkou se loučící a nadšená
Katuš


RACHEL
Město hořelo tři dny. Většině občanů se nepodařilo dostat ven. Ti, kterým se to podařilo, byli rozděleni do dvou táborů. Jeden tábor uctíval zemi, kudy jsme Logan a já chodili, protože jsme je zachránili, druhý nás vinil za pohromu, kterou jsme do města přivedli, abychom se vzbouřili proti velitelově ochraně.
Ostatně velitel nebyl k nalezení. Neviděla jsem způsob, kterým by se mu podařilo dostat se ven z města, když my jsme museli nechat vybuchnout bránu, ale bylo možné, že jeho tělo bylo jedno z těch spálených, ležících uvnitř toho, co bývalo Baalbodenem.
Zároveň jsem si však myslela, že je mnohem pravděpodobnější, že když si uvědomil, že je město ztraceno, utekl jako zbabělec spolu se strážemi do Pustiny. Ta myšlenka ve mně vyvolávala slabý plamen zuřivosti, ale byla jsem tak vyčerpaná, že jsem ho nedokázala udržet.
Sylph se podařilo utéct i s jejím manželem. Rozpoznala jsem pár dalších tváří dívek, které jsem znala z předmětu Umění života. Melkinově ženě se rovněž podařilo uniknout. Byla jsem za to ráda, i když mě pohled na ni vždy zaplnil dusivou hrůzou.
Nepokoušela jsem se zastavit ty, kteří odešli, aby si našli azyl v jiném městském státě. Ani Logan se o to nesnažil.
Zbytek z nich si vybrali Logana jako jejich nového vůdce. Někteří to udělali jen pro to, že je dostal ven z města. Ale většina ho chtěla za vůdce, protože se otevřeně postavil veliteli při slavnosti Nárokování, což byl neslýchaný čin odvahy, který potvrdil ve chvíli, kdy utekl z vězení.
Mluvili o vybudování města někde jinde. Quinn s Willow se připojili k nám a Willow si hned našla spřízněnou duši v Nole. Když Drake, Logan, Willow a Nola organizovali tým přeživších, aby prohledali ruiny pro nějaké zásoby, vklouzla jsem do toho, co zbylo z Baalbodenu.
Z města byly jen trosky kostí a popela. Prázdné. Každá stopa života shořela na popel.
Rozuměli jsme si.
Závažnost toho, co jsem zapříčinila, na mě dopadala tíhou, kterou jsem se odmítla zbavit. Jen ať mě to pohltí. Jen ať mě to položí. Je to daleko méně, než bych si zasloužila.
Nechala jsem bránu za sebou a kráčela po zničených ulicích, až jsem přišla k ruinám domu, který jsem sdílela s tátou. K tomu domu se připojil Logan jako učeň. A Oliver nás tady pravidelně navštěvoval a jeho lepivými buchtami a pohádkami.
Popel se ke mně přilepil, když jsem si do něj sedla na místě, kde stával náš kuchyňský stůl. Pokud bych zavřela oči, mohlo by se to vrátit zpátky. Pokud bych zavřela oči, uviděla bych otce, jeho šedé oči zářící pýchou, když jsem poprvé trefila terč šípem. Uviděla bych Olivera s otevřenou náručí, když kráčel k předním dveřím.
Pokud bych zavřela oči, byla bych pořád prázdná.
Ale já jsem nemohla zavřít oči. Neodvážila jsem se. Potřebovala jsem vidět toto. Vypálit si to do mozku a nikdy nezapomenout. Když vidět nestačilo, zaryla jsem prsty do popelu a nechala si hedvábnou strukturou pokrýt ruce jako jizvy, které budu nosit do konce života.
„Rachel.“
Logan usedl vedle mě a vzal do ruky popel.
„Tady jsem podepsal smlouvu s Jaredem. Musel jsem tvrdě pracovat, abych nebyl přistižen, jak zírám na jeho krásnou dceru.“ Otočil hlavou doprava. „A tam je to místo, kdy jsem utržil první porážku v boji s dívkou, která byla o dva roky mladší než já. Podkopla jsi mi nohy. Neviděl jsem, že to přijde, protože jsem netušil, že ta dívka umí bojovat.“
Následovala jsem jeho pohled a uviděla nás. Bojující. Smějící se. A živé.
Teď už tady žádný život není.
„Někdo chtěl, aby se to stalo. Toho Prokletého někdo ovládal, aby přišel do města. Nebyla to tvoje chyba,“ řekl a tichou mnou zatřáslo.
„Všechno jsem to začala. Copak to nevidíš? Pokusila jsem se přelézt Zeď a nechala se chytit a podívej se na výsledek.“ Ukázala jsem na zčernalé ruiny okolo nás. Vítr si pohrával s kousky popela.
„Ne.“ Naklonil se ke mně a vzal mě za bradu. „Nesnažila by ses dostat přes Zeď, kdybych ti řekl, na čem pracuji. Myslel jsem si, že tě chráním, ale měl jsem ti věřit.“
Jeho oči byly klidné, ale vládla v nich bolest.
„A přesto všechno by se nic nemuselo stát, kdyby se velitel nepokusil ukrást něco, co mu nepatřilo. Neskončili jsme, Rachel. Musí být nalezen a zastaven. Ostatní městské státy musí být varováni před zbraněmi, které Rowansmark má. Pokus je tam nějaké hlavní zařízení, které ovládá Prokleté, musíme ho najít a zničit. A jsou tu také lidé, kteří potřebují naše vedení.“ Pohlédl přes rameno.
Následovala jsem jeho pohled a uviděla Sylph s odhodlaným výrazem a nově objevenou vážností, která symbolizovala vše, co ztratila. Vedle ní stál vysoký a klidný Smithson s rukou kolem jejích ramen. Nola, Willow a Quinn stáli u něj, tváříc se silně a připraveně. Drake a Thom postávali kousek za nimi, s očima upřenýma na mě, zatímco za nimi chodili v troskách lidé a hledali, co by se dalo do začátku použít. Podívala jsem se na ně a uvědomila si, že vidím něco, co jsem si myslela, že už nikdy nespatřím.
Naději.
Byli zlomení, ale neporažení. Chtěli žít. Ne jen dýchat, pozorujíc jeden šedý den za druhým. Chtěli žít.
A chtěli, abychom jim s tím pomohli.
Byla jsem tak unavená. Chtěla jsem si lehnout, ponořit se do popela, nechat si jím zaplnit plíce a odejít za tátou a Oliverem. Chtěla jsem, ale nemohla jsem. Protože Logan měl pravdu. Musíme najít velitele. Varovat ostatní vůdce. A přinést na kolena toho, kdo vynalezl to ďábelské zařízení a začal celou tuhle spoušť.
Musí být splaceny mé dluhy.
Přitiskla jsem si kožené pouzdro, které jsem s sebou nosila, a nechala tento popel se smísit s popelem, který jsem nosila uvnitř sebe za tátu. Logan se po mně natáhnul, společně jsme se postavili a kráčeli k čekající skupině. Spojená s ramenem Sylph na jedné straně a Loganem na druhé, opřela jsem si o něj hlavu v ruinách toho, co dříve žilo, když se na to naposled usmálo slunce.



THE END

15 komentářů:

  1. Veľmi pekne ďakujem za preklad celej knihy! A že si s tým kvôli nám na tom tak natrápila! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snažila jsem se. Bez vás by to ale nešlo. Teď ještě udělat druhou korekturu a pak už to může být u vás :)

      Vymazat
  2. Ďakujem za preklad celej knihy 👍 Veľmi si vážim , že si to nevzdala a pre nás doprekladala túto knihu. Teším sa na tvoje ďalšie preklady , ktoré dúfam , že budú pre teba zábavou a s radosťou ich budeš pre nás prekladať. Ešte raz ďakujem a teším sa 👍👍👍👍🤓 Andy🐼

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, rozhodně se máte na co těšit. Knížka, kterou začnu překládat je fakt úžasná, četla jsem ji už dávněji, ale hrozně mě bavila, i když hlavní hrdince bylo zase 16, tak ten příběh byl tak super, že mi to vůbec nevadilo. Díky za podporu. Měj se krásně :)

      Vymazat
  3. Moc děkuji za překlad celé knihy :)

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Katuš, ta jsme tu knihu dotáhly do konce, já co by věrný čtenář a ta dobrý překladal, za což moc děkuji. Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji za všechny komentíky :). Jsem moc ráda, že se kniha líbila :). Zase někdy :)

      Vymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  6. ďakujem za preklad:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za skvělý překlad a těším se na další knihu.

    OdpovědětVymazat
  8. Mila Katus, knizku som citaka az po dokonceni prekladu a najviac ma bavili tvoje komentare. Vyberas si super knizky a tvoje preklady maju uroven. Drzim ti palce a prajem vela elanu do dalsich prekladov VV

    OdpovědětVymazat
  9. Wow, díky moc za komentík, jsem moc ráda a potěšená, že to tak vnímáš :). Můžeš se těšit na další super knížku, která se mi moc líbí :)

    OdpovědětVymazat
  10. Moc a moc děkuji za překlad celé knihy :)

    Jsi skvělá, že jsi ji dokončila :) ( tuším, že jsi o tom v průběhu překládání občas pochybovala,aproto si myslím, že si zasloužíš metál za vytrvalost!)

    Kniha se mi moc líbila a doufám, že se někdo odhodlá v pokračování :)
    Vzhledem k tomu, že mám v poslední době velmi málo času, tak jsem si tento překlad dočetla až teď, za to se omlouvám ... a hlavně ještě jednou ti děkuji :)
    Budu se těšit u dalšího tvého překladu :):):)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se Ti kniha líbila, Bell. Fakt. Byl to strašně těžký překlad, používala pro mě neznámé výrazy nebo výrazy v neznámých souvislostech, nerozuměla jsem kolikrát, co mi chtěla říct apod. Navíc mě štvali oba hlavní hrdinové. Měla jsem ráda Olivera, který bohudík hned ze začátku umřel. Velitel dle mého názoru nebyl krutý, spíš to byla snaha autorky o krutost, kterou v sobě nemá a proto ji neumí napsat (nebo spíš má o každém člověku a priori dobré mínění, neumí si představit, že by někdo ublížil záměrně). Na jednu stranu byl vychytralý, na druhou stranu hloupý, jakoby neuměla vystihnout, jaký doopravdy je. Věděl, že chtěla Rachel zdrhnout, věděl o každém jejich budoucím kroku a nevěděl, že má Logan v kabátu věci, které mu pomůžou utéct... to jako fakt?

      Prostě mi v té knížce toho mnoho nesedělo - včetně bezbřehé lásky Logana a Rachel, neustálé obviňování se z pomalu každého činu, kterého se dopustili... ne, fakt se mi to dobře nepřekládalo... a teď tomu ještě dělám korekturu... je to "super"... Sorry, nějak jsem se naštvala, ale je pozdě, já jsem na zcela novém místě na brigádě a jsem unavená z přemíry informací... Snad se zase později vrátím do svého sluníčkového normálu...

      Díky za komentíky... A zase někdy :)

      Vymazat