neděle 7. května 2017

Vzdor - 69. kapitola



A máme po Pepindě :D 

Vaše Katuš

(PS: Kdo nezná, mrkněte na scénu od Náhlovského a Mladého Telenovela)

RACHEL
Sklonila jsem se vedle Logana a zvedla další dvě sklenice, když se Prokletý blížil. Děsivé odhodlání mě ukotvilo k zemi, když se plameny prodíraly skrz Dolní trh a dlažební kostky se třásly pod tíhou Prokletého, který se k nám přibližoval.
My jsme to udělali. My jsme ho sem přivedli. My musíme udělat vše, co jse v našich silách, abychom ho zneškodnili. Byla to jediná šance, jak dostat ty lidi ven a zachránit je.
„Taky bys měla odejít,“ ozval se Logan.
„Nebuď idiot. Ve smrti i v životě zůstaneme spolu.“
Nehádal se.
Čekali jsme, když se netvor plazil uličkou směrem k nám. Trhal sebou, jako by něco uvnitř něj ho nutilo se jít. Počkali jsme, dokud nedorazil k travnaté mýtině mezi domem u brány a bránou ohně. A počkali jsme, dokud jsme neviděli jeho mléčně žluté nevidomé oči.
Sevřela jsem sklenice krvavými prsty a připravila se.
„Teď!“ Zařval Logan.
Hodili jsme sklenici a ty se roztříštily o neproniknutelné šupiny netvora. Náš hod ho udeřil do zad. Zařval, převrátil se a šel pro nás.
„Znovu!“
Druhé kolo explozí mu roztříštilo část ocasu na kusy. Projel mnou divoký triumf.
Mohli jsme ho porazit.
„Dá se zabít. Viděl jsi to? Dá se zabít!“ Natáhla jsem se pro další dvě sklenice a Prokletý trhnutím zastavil a zachvěl se, jako by ho něco zadrželo. Hodila jsem sklenice a Prokletý zařval, když ho udeřily do boku. Několik šupin se rozlétlo kolem a odhalily tak šedou kůži pod nimi.
„Je zranitelný!“ Řvala jsem přes praskání plamenů a řev netvora.
Při pohledu na jeho odhalenou kůži mnou projelo rozhodnutí. Nemohla jsem pomstít Olivera. Nemohla jsem zastavit velitele. Ale mohla jsem zabít stvůru, která mi vzala tátu.
Logan by se hádal. Kalkuloval. Vzal si chvíli na vymyšlení plánu. Ale pokud bych to udělala, mohla bych zmeškat svou šanci. Zuřivost uvnitř mě volala po odplatě. Slibovala, že když zničím příčinu mé bolesti, najdu klid. Držela jsem se těch jasných, rozeklaných okrajů mého nápadu a nechala se jimi naplnit, až jsem neviděla nic jiného.
Pak, když se Logan sklonil pro další sklenice, vytáhla jsem svůj nůž a vyběhla přímo proti Prokletému.
„Rachel!“ Logan na mě ječel mé jméno, ale já jsem dál utíkala.
Netvor zařval hlasem plným bolesti a vzteku.
Klouzala jsem po suti.
Trhnul hlavou mým směrem.
Držela jsem nůž jistými prsty.
Prokletý začmuchal.
Devět yardů. Zvedla jsem čepel.
Jeho drápy se zaryly do země.
Osm yardů.
„Rachel, ne!“ zařval znovu Logan.
Sedm.
Netvorův zničený ocas udeřil do země.
Šest.
Zachvěl se a zapíchnul se do mě nevidoucíma očima.
Pět.

Letěla jsem kupředu. Snížil svůj čenich a zařval, zalévajíc mě nekončícím proudem ohně.

12 komentářů:

  1. A dalších pár vteřin je kdeee?
    Díky moc.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já je nesmazala :D... prostě je autorka nenapsala, asi aby zvýšila dramatický efekt :D

      Vymazat
  2. Moc děkuji za skvělý překlad :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za kapitolu 👍 Čo to Rachel ...?

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za ďalšiu kapitolu :)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji moc za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  6. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  7. moc děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat