sobota 20. května 2017

Měničem šťastně až do smrti - 24. kapitola

Ahoj, tak jsme u konce, doufám, že se vám knížka líbila stejně jako mně. Čekám, že budete chtít i další díl, takže se vám tu co nejdřív objeví, bude o Creelovi. Mějte se krásně. :) Tereza

Dakota se vzbudila ve špíně, ležela na boku, v hlavě jí bušilo. Chuť Maureeniny krve měla v puse, tak ji vyplivla.
Někdo vedle ní poklekl, hladil ji po vlasech. Její otec. Cítila ho.
„Dakoto, řekni mi, že jsi v pořádku. Řekni něco. Prašti mě.“
„Tatínku,“ zaskřehotala. Už dlouho mu tak neřekla. Přetočila se a vzhlédla k němu, šklebila se bolestí.
„Tina říkala, že jsi mě chtěl zabít. Lhala, že jo? Lhala o všem. A její matka zabila mámu.“ Snažila se posadit.
„Ta mrcha. Jsi si jistá?“ Otec jí dal ruku kolem ramen a pomohl jí posadit se, opřela se o něj, hlavu mu položila na rameno.
„Chlubila se tím,“ zamumlala Dakota a přitiskla si ruce k spánkům, aby přestaly pulzovat.
„A tys ji zabila,“ řekl otec hrdě. „To je moje holka.“
Slzy se rozlily Dakotě po tvářích.
 „Je to, jako by ji znovu zabila. Ta odporná, nechutná…“ Mocně popotáhla.
„Já vím. Já vím.“ Poplácal ji po zádech.
 „Ale dostala jsi odplatu a uctila její památku. Přeju si, abych mohl přivést to monstrum zpět a sám ji zabít, stokrát. Chybí mi taky tvá matka, Dakoto. Každý den.“ Otec na ni shlédl s ponurým výrazem.
 „Nikdy jsem nechtěl riskovat, že tě ztratím taky. Kvůli tomu jsem chtěl, aby ses přivdala do Royovy rodiny. Jsou jednou z nejsilnějších smeček v teritoriu. Myslel jsem si, že tak budeš v bezpečí, a místo toho jsem tě vyhnal do nebezpečí.“
„Dakoto!“ Miles se valil k nim, nahý a pokrytý krví. Natáhl se dolů a popadl Dakotu a přitáhl si ji k sobě do náruče. Dlouze, předlouze se objímali. „Nejsi mrtvá. Nejsi mrtvá,“ vydechoval jí do vlasů.
„Odpouštíš mi mé lhaní?“
„Věřím, že jsi k tomu měla dobrý důvod. Přeju si, abys mi věřila natolik, abys mi to řekla, ale já si tě zase od sebe držel na délku paže, takže chápu, proč jsi to neudělala.“ Usmíval se na ni a odhrnul jí vlasy z tváře.
 „Dakota je hrozně pěkné jméno. Dakota Williamsová z Fenriské smečky.“
Dakota ho pustila a udělala krok vzad. „Tati, tohle je Miles Williams, můj druh.“
Brandon si prohlédl na Milese kritickým pohledem od hlavy v patě a Dakotě se sevřelo srdce. Na konec pochvalně přikývl a Dakota se znovu nadechla.
 „Tento muž je silný a statečný a byl připravený pro tebe umřít. Nemohl bych pro tebe chtít lepšího druha. Byl bych hrdý, kdybych ho měl za vlčího syna.“
„Hej!“ ozval se za nimi hlasitý ženský hlas a Anthea k nim přiklusala. Taky byla nahá. Tvář měla pohmožděnou a krvácela z ran na pažích a těle, které se pomalu samy hojily.
„Byla jsi dobrá,“ řekla a souhlasně na Dakotu kývla. Hodila pohledem po Brandonovi.
„Takže tohle je tvůj otec?“
Dakota pohlédla na otce a pocítila záplavu úlevy a vděčnosti. Svým způsobem pro ni byl mrtvý po dlouhou dobu a vidět ho takhle bylo jako ho přivést si zpátky do života. „Ano, je.“
Anthea kývla. „Nebyl jsi tak zlý. Nejmíň rozčilující chlap, jakého jsem kdy potkala.“
K Dakotině šoku se otcovi tváře zbarvily do ruda, vyhnul se jí pohledem a zamumlal: „Díky.“
Anthea pokrčila rameny. „To nic.“ Ale byl to úsměv na jejích rtech? Anthea se usmívala?
Dakota pohlédla na Milese. „Vidíš to?“ zašeptala.
„Vidím, ale taky jsem dostal pár ran do hlavy. Možná mám halucinace.“
Brandon je oba ignoroval, prohlížel si les kolem bystrým, vypočítavým pohledem.
„Víš, co vidím, když se rozhlédnu?“
Dakota se rozhlédla. „Hodně mrtvých lidí?“
„To taky, ale vidím možnosti. Víš, jak nás lidi shánějí, vyvinul jsem firmy tak daleko v našem teritoriu, jak jen jsem mohl. Ale tady… ty možnosti jsou nekonečné.“
„Chceš říct… že by ses sem přestěhoval?“ řekla Dakota nadějně.
Setkal se s jejím pohledem.
„Tahle část teritoria by byla perfektní na vyvinutí další společnosti a je to dost blízko, abych tě navštěvoval, ale ne tak blízko vůči tvému druhovi, aby se nám srážela energie. Chtěla bys? Po tom všem, co se za poslední roky stalo?“
„Chci tě zpátky,“ řekla Dakota se slzami v očích. „Chci tě blízko, abys je mohl, když budu mít mladé, navštěvovat.“
Otec přikývl, a když to udělal, střelil pohledem znovu k Anthei. Dakota měla takový pocit, že nebyla jediným důvodem, proč sem otec stěhoval smečku, a bylo to v pořádku. Její otec potřeboval znovu žít. Chtěla, aby byl stejně šťastný se svou družkou, jako byla ona s Milesem.

O ŠEST MĚSÍCŮ POZDĚJI

Sobotní neděle na pozemcích Fenriské smečky…
„Milesi, prosím,“ řekla Dakota s laskavým podrážděním.
„Čekám dítě. Nejsem mrzák. Dokážu unést konvičku mléka.“
„Ne pod mým dohledem,“ řekl a vytrhl jí ji.
„Ach a mimochodem, tvůj otec je tady.“ Šel s ní k nově rozšířenému domu s přistavěným dětským pokojen na západní straně.
Její otec a Anthea seděli na dřevěné lavičce na přední verandě. Drželi se za ruce a na krcích měli nárokující značky. Její otec měl dvě – tu starou od matky a novou od Anthey hned vedle.
Naomi s Baldwinem se opírali o stěnu. Mary seděla Baldwinovi na ramenou a Naomi vplétala Sailor do vlasů květiny. Sarah seděla s překříženýma nohama na zemi a předstírala, že je všechny ignoruje, poslouchala nový iPod, který dostala na vánoce.
„Dědečku Brandone, víš, co mám nejvíc rád na tom, že tě mám za dědečka?“ říkal John, když přicházela Dakota s  Milesem. Zíral na Brandona velkýma, rozšířenýma očima.
„Mám rád, že náš učíš rybařit, a jak-“
„Dost,“ odfrkl si Brandon. „Chlapče, něco ti řeknu. „Nikdy nekecej o sračkách.“
„Tati!“ zalapala pobouřeně po dechu Dakota. Miles propukl v smích a ona se na něj zamračila. „Proč se směješ?“
„Protože je to vtipné?“ Mrkl na ni a nesl mléko do domu.
„Víš, že mi paní Anthea všechno řekne, že? Samozřejmě, že jo. No, paní Anthea mi říkala, že jsi včera neodevzdal svůj domácí úkol do matematiky,“ pokračoval Brandon. „Teď jsi mluvil o tom, jak chceš pracovat pro mou společnost, když vyrosteš.“
John energicky přikývl. „Chci stavět domy. Už vím jak. Tatínek Baldwin a já jsme vytvořily malý srub pro Mary k narozeninám minulý týden.“ Držel ruce patnáct centimetrů od sebe. „No, proutkový srub.“
Bylo rozhodnuto, že budou děti žít s Naomi a Baldwinem, částečně, jak Sarah informovala Dakotu, aby snížili šanci otravy jídlem. Ale žili hned vedle Dakoty a Baldwina a navštěvovali je každý den. Často přinášely pečivo z Naominy nové pekárny.
„No, já najímám jenom maturanty. Vypadneš ze školy, nenajmu tě.“
John prskal na protest.
„Ale jsem tvůj nový a první vnuk a-“
„Nejen to,“ pokračoval Brandon ve výčitkách, „ale nedostaneš dezert po večeři a půjdeš si hned udělat úlohu. Nebudeš si hrát, ani spát, nebo lézt na strom, dokud to nebude hotovo. S Antheou budeme čekat. Přesně tady.“
„Naomi!“ zakvílel John.
Naomi pokrčila rameny. „Slovo Alfa Prime je zákon. Taky mě děsí, a když mě děsí, moc mluvím a mluvím a zapomenu, kdy zastavit, a teď si nemůžu vzpomenout, co jsem-umpp.“ Mary se sklonila a dala Naomi ruku přes pusu. Baldwin ji poplácal láskyplně po paži a usmál se na ni.
John trucoval. „Sarah? Je moc pozdě na to, abychom utekli?“
Krátce na něj pohlédla. „Běž. Jsi na to sám. Mám vlastní pokoj a nikam nejdu.“ Sarah zvýšila hlasitost na iPodu.
Brandon ukázal na dům Baldwina a Naomi a zvedl obočí.
„Fáááájn, udělám tu hloupou matiku, ale už nejsi můj oblíbený děda,“ bručel John a odpochodoval udělat si úlohy.
„S tím můžu žít,“ řekl Brandon vesele.
Dakota vešla do domu najít Milese, který dával konvičku mléka do ledničky.
„Mimochodem přijel nový bus měničů ráno,“ řekl jí. Napjala se, ale on se usmál. „Sladcí jako koláček, všichni.“
Po bojích se mezi východem a západem mezi měniči rozšířilo, že kriminálníci nebudou v novém teritoriu tolerováni. Lidská vláda se naposledy pokusila poslat autobus plný zlodějů a zabijáků. Miles, Creel a Brandon a víc než stovka měničů z každé smečky a klanu se setkali, když přijeli a řekli jim, aby okamžitě odešli, nebo byli na místě vyzváni na smrt. Odešli.
Od té doby bylo teritorium požehnaně bez problémů. Měsíce už nebyly výzvy smrti.
Dakota se opřela o Milese a on kolem ní obtočil paže, hladil ji po kulatém břiše.
„Takže, co se týče večeře…“
„Vaříš?“ řekl.
„Bože, ne.“ Otočila se a políbila ho, vychutnávala si měkkost jeho rtů. „Až moc tě miluju.“


KONEC



32 komentářů:

  1. Ďakujem za preklad a korekciu tejto knihy , veľmi má bavila 😍😂 Teším sa další príbeh 👍

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za ďalšiu knihu 😊 som zvedavá na ďalší príbeh 😃

    OdpovědětVymazat
  3. Veľká vďaka za preklad a korekciu úžasného príbehu a neviem sa dočkať ďalšieho príbehu :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji moc.. skvělá kniha.. popravdě jsem čekala, že jako alfa prime dakota neco předvede, když ti chlapi mají ve vínku díky tomu tolik schopností, ale jinak sladký a krásný konec.. ještě jednou moc diky

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad celé knížky. Moc se mi líbila. ❤

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za překlad, ale tak nějak nejsem úplně spokojená s tím, že velcí statní muži přišli a všechny zachránili, osobně bych brala, kdyby se do toho holky zapojily víc, ale i tak to byla pěkná oddechovka, ještě jednou díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  8. Ďakujem za super ukončenie knihy a už sa neviem dočkať pokračovania 😉 Teším sa na pokračovanie série 😉😉😉

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj,moc,moc díky za další super kapitolu a celou knihu,bylo to supr počtení už se těším na pokračování Mirka

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji za poslední kapitolu. Knížka se mi líbila a moc už se těším na další díl.
    Děkuji za překlad a korekci celé knížky :).

    OdpovědětVymazat
  11. Dekuji za preklad cele knihy 🌼💮🌷 a moc se tesim na pokracovani 😘

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuji a těším se na pokračování 😃😘

    OdpovědětVymazat
  13. Díky moc za překlad a těším se na pokračování dalšího dílu.

    OdpovědětVymazat
  14. Díky moc za překlad a těším se na pokračování dalšího dílu.

    OdpovědětVymazat
  15. Moc děkuji za překlad celé knihy.

    OdpovědětVymazat
  16. Ďakujem,teším sa na pokračovanie

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuji za překlad a těčím se na nové pokračování. Katka

    OdpovědětVymazat
  18. Dakujem za preklad a korekciu pribehu. Tiez som cakala ze Dakota ukaze nejake schopnosti. No co uz. Tesim sa na pokracovanie. Vdaka. GabiM

    OdpovědětVymazat
  19. Děkuji. Byl to krásný příběh. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  20. Velké díky za překlad a korekci celé knihy. Skvělá práce. Moc se těším na další díl ;-). HankaP

    OdpovědětVymazat
  21. Ďakujem za preklad celej knihy:)

    OdpovědětVymazat
  22. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci celé knihy !!!! Jste skvělé !!!!

    OdpovědětVymazat
  23. Ďakujem krásne :))))

    OdpovědětVymazat
  24. Díky za skvělý překlad a korekturu celé knihy

    OdpovědětVymazat
  25. Ďakujem veľmi pekne krásny príbeh ☺

    OdpovědětVymazat