sobota 13. května 2017

Měničem šťastně až do smrti - 22. kapitola

Dakota neměla tušení kam jít, nebo kde zůstat, takže strávila noc stočená v klubíčku pod stromy v lese blízko městského centra.

Neměla tušení, co by Miles udělal, kdyby ji spatřil. Nadával by a odmítl ji, nebo by prosil, aby zůstala? Ať tak nebo tak, zlomilo by jí to srdce.
Měla jedinou příležitost, jak ho a teritorium zachránit – a to byl její otec. Miles a jeho spojenci proti všem z východu… bylo to příliš. Ludwik byl silný – skoro srazil Milese – a nedalo se odhadnout, kdy Miles znovu zdivočí.
Při východu slunce vešla do města. Byla vyčerpaná. Sotva spala a oblečení měla zmačkané a špinavé. Pohlédla na hodinky. Bylo 5:30.
Auto jelo pomalu dolů a povědomý hlas na ni zavolal.
„Dakoto! Počkej!“ Byla to Tina.
Spěchala k autu. Nechápala, proč tam byla i Tinina matka Maureen na sedadle spolujezdce, takže Dakota vlezla dozadu.
„Tino? Co tu děláte?“ zeptala se a rychle zavřela.
„Přišla jsem tě před sebou samou zachránit,“ řekla Tina, zněla vyčerpaně.
„Co na ‚tvůj táta je šílený‘ jsi nepochopila? Tvůj otec a většina smečky je tady. Najal letadlo a sehnal nás na nejbližší letiště, co jsi mu nechala zprávu. Asi před hodinou jsme přistáli a já tě hledala.“ Tina zavrtěla hlavou, když jela po silnici.
 „Vytrhne ti hrdlo zuby, Dakoto.“
„Tvá jediná naděje je zabít ho první,“ dodala Maureen a otočila se na ni.
„Přinesly jsme stříbrem pokrytý nůž. Dostaň se k němu první a bodni ho.“ Dakota si i v krizi nedokázala nevšimnout, že Maureen byla jako perfektní mýdlo operní hvězda z osmdesátek, a její hedvábné blond vlasy měla naondulované, perfektní vlny na svém místě.
„Nemůžu zabít vlastního otce,“ protestovala Dakota. Žaludek se jí při tom převrátil.
„Nejdřív ho budu prosit o pomoc. Budu se mu dívat do očí, a pokud mě i tak zabije… no, nemám jinou možnost.“
„Fajn. Pak budu stát s tebou,“ řekla Tina.
„Teď tě k němu vezmu.“
„Neměla bys,“ řekla unaveně Dakota. „Tohle není tvůj boj. Je to v pořádku. Možná změní názor, až mě uvidí.“
„Proč ho nechceš zabít?“ požadovala Tina, hlas se jí zvedal do pronikavého kňučení.
„Jsi ochotná mu odpustit, když se tě pokusil přinutit ke sňatku s tím hrubým prasetem Royem? I když jsi ho viděla nahého v posteli se škrábanci po celém těle?“
Dakota ztuhla.
„Jak víš o těch škrábancích?“
Tina si zlostně odfrkla.
„Řekla jsi mi o nich. Nemohlas to v sobě udržet.“
Stoupla na plyn, prudce projížděla křivé horské cesty.
„Páni, dávej pozor,“ zakřičela Dakota. „A ne, neřekla. Určitě jsem ti o nich neřekla.“
„Po tom všem, co jsem pro tebe udělala, riskovala svůj život, abych ti pomohla utéct, mě nazýváš lhářkou?“ zanaříkala Tina.
„Myslím, že jo,“ řekla Maureen hořce.
„Nevděčnice.“
Dakota potlačila záblesk hněvu a zamračila na týl Tiny.
 „Pokud tvrdíš, že jsem ti řekla o těch škrábancích, pak ano, jsi lhářka.“
Tina vyjela na rovnou cestu, a ještě víc zrychlila. „Pak jsi mi ten obrázek ukázala. Nevím, bylo to před týdny.“
„Nikdy jsem ti ten obrázek neukázala, ani ti o tom neřekla,“ protestovala Dakota.
 „A proč tak spěcháš? Kam to jedeme? Zpomal!“
Tina neodpověděla.
„Jak si tak rychle sehnala auto?“ zeptala se Dakota. Nad tím měla přemýšlet, než vlezla dovnitř.
Tina s Maureen jen zíraly na cestu, teď byly zticha.
„Ty jsi udělala tu fotku,“ řekla Dakota, když po silnici zrychlovaly.
 „Měla jsi sex s mým snoubencem a poslala mi fotku. Kvůli tomu jsi chtěla, abych opustila město. Protože jsi chtěla Roye pro sebe.“
„Pro Boha jeho, udělala jsem to,“ zavrčela Tina.
 „Myslela jsem si, že přijde k rozumu, když odejdeš, ale pořád čmuchá kolem dalších bohatých mrch. Hádám, že jsem byla dost dobrá na šukání, ale ne na svatbu. Chtěl si vzít prostě někoho s penězi.“
„Ty krávo, řekla bych ti to, kdyby ses zeptala,“ řekla Dakota zuřivě.
Pak jí bliklo.
 „Věděla jsi, že Jamie Robertsová sem jede na výzvu smrti s Alfa Primem, že? Poslala jsi mě sem na smrt.“
Tina se drsně, hýkavě zasmála. „Jamie ke mně vlastně přišla a požádala mě o pomoc na útěk. Vtipné, nemyslíš?“
Její matka se k ní se smíchem připojila.
„Měla jsi být komediantka,“ řekla chladně Dakota.
„Kde je Jamie Robertsová teď?“
„Dva metry pod zemí.  Kde budeš brzo i ty.“
Tina přijela k zatáčce a zastavila.
„Ludwik si mě vezme,“ řekla chlubivě. „Musím mu tě jenom doručit. Konečně budu s mužem, kterého si zasloužím. S Alfa Primou.“
Dakota se škrábala z auta. Tina s Maureen vylezly taky ven.
„Kdy ses s ním vůbec setkala?“ zeptala se Dakota, hrála o čas, pokoušela se zjistit, co udělat dál.
„Když jsi včera zavolala tátovi, zjistila jsem to a zavolala Ludwikovi. Hezky jsme si popovídali. Tvůj táta mě sem poslal se zbytkem smečky letadlem; nevěděl, že budu tvou smrtí. A teď budu družkou Alfa Primy.“
„Je odporný, věděla jsi to?“ Dakotě se zkroutil žaludek z pomyšlení, že je někdo s Ludwikem.
„Ty hloupá mrcho. Koho to zajímá?“ zaječela Tina.
 „Budu bohatá! A mocná! Budu lovit každého, kdo si udělá srandu z mého oblečení, a můj druh jim vytrhne hrdla, zatímco se budu dívat!“ Tině zářily oči šílenstvím. Maureen se zazubila, šeredná podívaná, a dychtivě přikyvovala. Tina byla pravou dcerou své matky.
Dakota zacítila desítky měničů, rychle se přibližovali, běželi skrz les. Srdce jí v hrudi bušilo. Mohla by se přeměnit a bojovat na smrt. Neuteče; nedá jim to uspokojení.
„Po všech těch letech,“ řekla Maureen se škodolibou radostí.
„Po všem tom obětování. Tvému otci bude líto, že si mě nevzal, když měl šanci, protože ho přinutíme sledovat, jak zemřeš, než ho zabijeme.“
„Můj otec a vzít si tě? Proč by si tě sakra bral?“ Dakota zmateně zírala na Maureen.
„Protože jsem tvou matku odstranila z cesty tou ‚autonehodou.‘“ Maureen udělala ve vzduchu uvozovky.
„A pak jsem mu dala najevo, že jsem pro něj k dispozici. Odmítal mě, znovu a znovu, protože mu bylo až příííííííííííliš smutno po své mrtvé mrše manželce, i když jsem milionkrát hezčí než ta tlustá děvka.“
Vztek sestoupil na Dakotu v rudém oparu. Vyskočila do vzduchu, změnila se a padla na Maureen, která už byla vlk.
Než mohla roztrhnout Maureen hrdlo, hlava jí explodovala bolestí.
Ludwik byl tady.
Měla pocit, že jí v hlavě vybuchla bomba, když spadla a ztratila vědomí.
* * *
Anders přecházel vedle Milese, držel ostražitý pohled na svém Alfa Primovi.
Miles byl plný vzteku. Jeden z měničů zrovna opustil svou smečku a přišel jim doručit novinky – Jamie, nebo ať už se jmenovala jakkoli, byla unesena. Měl ji Ludwik.
Anders se bál, že ty novinky pošlou Milese přes okraj. Normálně by už Miles dělal plány, mobilizoval vojáky a říkal jim, kam jít, nebo co dělat, ale teď byl napůl chlupatý, tesáky vystoupené a nesouvisle vrčel. To nebylo dobré. Potřebovali, aby měl vůdce čistou hlavu.
Centrum města se hemžilo měniči, byli připraveni přesunout se do východního teritoria.
„Nově příchozí,“ řekl Baldwin naléhavě. „Jejich Alfa Prima chce s tebou mluvit.“
„Moje družka,“ zavrčel Miles a netrpělivě na něj mávl.
 „Musíme jít hned pro ni.“ Miles vypadal, že je neschopný rozumně uvažovat.
Baldwin a Anders si vyměnili poplašené pohledy.
Baldwin položil Milesovi ruku na paži.
 „Pane, Alfa Prime, který zrovna přijel-“
Miles explodoval vztekem, odstrčil Baldwina tak tvrdě, že sebou práskl o zeď. Ostatní měniči kolem se v šoku na Milese podívali.
Anders se pokoušel nepanikařit. Byli na pokraji ztráty Milese – a pokud ho ztratí, ztratí všechno. Ostatní měniči nebudou následovat poblázněného divocha do boje – potřebovali vůdce, kterému mohli věřit.
„Hej!“ Obrovský, statný Alfa Prime si prorazil cestu davem a vkročil přímo před Milese.
 „Víš, kde je má dcera. Dakota. Tvoje družka?“
„Musíme ji najít!“ Miles se pokusil protlačit kolem Alfa Prime, který ho popadl.
Miles se otočil čelem k němu s odpovědí vlny dominance. Zadržel svůj vztek a zatlačil ten Milesův. Vedle něj stál další měnič s bledou tváří a třásl se, Anders si uvědomil, že to byl Omega a pomáhal staršímu muži uklidnit Milese.
Baldwin se se sténáním připlazil a připojil se. Absorboval Milesův vztek a šílenství, nasával je do sebe a konečně se dvěma Omegám podařilo dosáhnout svého cíle.
Miles ustoupil, lapal po dechu. Obě Omegy vypadaly, že jim je zle a třásli se.
„Je mi to líto, Baldwine,“ vykašlal.
„Není čas na zkurvené omluvy,“ zavrčel starší Alfa. Oči mu hořely vztekem a chomáčky srsti mu pokrývaly tvář a ruce. Tesáky měl venku a kosti pod kůží se mu posunovaly, praskaly, když vlčí forma vyrazila na svobodu.
„Jsem Brandon Sheffield. Dostanu svou dceru zpátky a zabiju lidi, kteří ji unesli. Jsi se mnou nebo proti mně?“
„S tebou,“ řekl Miles.
„Pak se zvlč, přestaň se chovat jako zatracený blázen a pojďme. Slyšel jsem, že sis ji nárokoval.“
„Ano.“ Miles přikývl. „Je moje.“
„No, uvidíme,“ řekl Brandon.
„Ale právě teď ji pojďme přivést domů.“


32 komentářů:

  1. Moc děkuji. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  2. Tá Tina sa vždy správala podozrivo, ale že v tom je.aj jej matka??? no čo,šialenstvo asi majú v rodine :-D som zvedavá ako dopadne ten ich boj??? a čo otecko povie na Milesa???
    vdaka za preklad a korekciu a teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za další kapitolu. Na posledních pár kapitolách je to opravdu nabité moc se těším na příští.

    OdpovědětVymazat
  5. Tušila jsem,že její táta nebude až takový zatrpklý po smrti jeho milované družky...určitě má své mouchy,ale to snad každý...teď jen doufám,že se Dakotě nic nestane a pořádně potrestají tu krávu Tinu a její matičku Maureen...Děkuji moc za kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Paráda, díky moc za další kapitolku. HankaP

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad a korekci další kapitoly. Věra

    OdpovědětVymazat
  8. Dakujem za pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj holky,moc díky za suprovou kapitolu,začíná to být pěkně divoký už se těším na novou kapitolu Mirka

    OdpovědětVymazat
  11. Dekuji🌻🌷💐 ja rikala od zacatku,ze te Tine neverim a doufam,ze ji Dakota roztrha na kusy 😁😁😁😁

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem, už sa teším na pokračovanie....

    OdpovědětVymazat
  13. Veľmi pekne ďakujem za ďalšiu kapitolu, vážne je to napínavé ☺

    OdpovědětVymazat
  14. skvělá kapitola, moc děkuji za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  15. Ďakujem za ďalšiu kapitolu:)

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuji za další skvělou kapitolu!!!💜💜💜

    OdpovědětVymazat
  17. Srdečná vďaka za preklad i korektúru...:-);-)

    OdpovědětVymazat
  18. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  19. moc děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat