sobota 6. května 2017

Měničem šťastně až do smrti - 20. kapitola

Roztápěla se mu v náruči, když se líbali. Nebylo to jemně nebo průzkumně, bylo to prostě vyjádření surové potřeby.
Jsi můj. Jsem tvoje. A naše těla to věděla.

Hrdelně zasténala, když jí stáhl boty a trhnutím jí stáhl kalhoty, hodil je přes rameno, bylo mu jedno, kde přistanou. Vysvlékl se ze svého oblečení stejně rychle, až byli oba skvostně nazí, přitisknutí jeden na druhého, když se dotýkali, chutnali a nárokovali.
Dakota se otočila zády. Mezi vlky to byla velká věc. Znak absolutní důvěry – tak jako ona věřila jemu.
Bez ohledu na cokoliv věděla, že ji Miles udrží v bezpečí jako část své smečky. Jako svou družku.
Nalepil se těsně na ni, sevřel ji mezi své žhavé, svalnaté tělo a chladný povrch stolu.
Cítila horký dech na týle, zvedal jí chloupky a posílal chvění očekávání po kůži. Přitiskl boky do jejího zadku, nechal ji pocítit pevnou délku erekce, říkal ji tím beze slov, jak moc ji chtěl.
Dakota prohnula záda, nabízela mu přístup ke kundičce. Už byla mokrá a připravená. Na souhlas zasténala, když si obtočil kolem pěsti její vlasy a zatlačil ji na stůl, pak jí kopnutím roztáhl nohy a víc si ji otevřel.
Stůl byl chladný a její zašpičatěné bradavky se tiskly do lakovaného povrchu. Problesklo jí myslí, že tu nejspíš nebude nikdy znovu schopná jíst bez toho, aby zrudla jako maniak – nebo aby jí nezvlhly kalhotky.
Miles srovnal hlavu erekce s její mokrou štěrbinou a třel nahoru a dolů, namáčel se šťávami a škádlil ji – byl tak blízko, aby se zatlačil dovnitř, ale držel se zpátky; mučil je oba. Sténala a kroutila se a on nízce zasténal a zatahal ji za vlasy, pevně ji držel.
Pak pomaličku vklouzl dovnitř, držel pevnou ruku nad kontrolou a ona po něm každým kouskem toužila. Dakota zasténala, prsty zatínala do lakovaného stolu, když hledala tření, a zatlačila se proti němu.
Miles jí obtočil ruce kolem pasu a hrál si s klitorisem, když přirážel dovnitř a ven. Každým přírazem penisu narazil do bodu G a kradl jí dech. Když pumpoval do její mokrého, chtivého těla, přejížděl a kroužil prsty, vyháněl ji výš a výš k blaženému, mysl tříštícímu orgasmu.
Bezmocně se svíjela, když ji omývaly horké, třesoucí pocity blaženosti a kundička se jí kolem jeho penisu svírala, vysála z něj divoké zasténání.
Když do ní rychle pumpoval, protahoval poslední její křeče, svou váhou jí vtiskl do zad a ona pocítila na hrdle ostré špičky jeho zubů.
Otočila hlavu na stranu, vystavila krk a lapala po dechu, když jí šoky po orgasmu rozechvívaly. Miles skousl, slabý měděný pach krve jí zasáhl do nosu a píchnutí bolesti na hrdle šlo přímo do kundičky, když si ji označil.
Byla pořád mimo z jeho značky, kůže jí zpívala citlivostí, když z ní Milesův penis vyklouzl. Otočil ji, vzal do dlaní její tvář a pohlédl jí do očí. Jeho výraz byl intenzivní a majetnický a věděla, že mu krev hučí významem okamžiku, stejně jako ta její.
Miles sklonil hlavu a něžně ji políbil, pak ji položil zády na stůl, poháněl ji, aby mu obtočila nohy kolem pasu, takže mohl vklouznout dovnitř jedním silným, cílevědomým tahem.
Ovinula mu paže kolem krku, když ji šukal, sténala a bořila mu tvář, do potem vlhkého ohbí krku. Voněl tak dobře – pižmem a mužem; čistý pot a domov.
Miles zasténal a zachvěl se – bylo zřejmé, že byl blízko, sotva se držel zpátky. Jeho kůže byla horečnatě horká a dech měl trhaný. Bicepsy se mu napínaly a povolovaly, pažemi ji věznil po obou stranách, trhané sténání jí říkalo, že každou chvíli ztratí kontrolu.
Převalil se přes ni pocit surové síly a s ní i divoká, nepopiratelná touha nárokovat si ho jako svého druha.
Když se Miles uvnitř ní udělal a sténal své uvolnění, Dakota mu zabořil zuby do krku. Hustá, kovová chuť krve zaplavila její chuťové buňky a Milesův sten se rozpadl do zlomeného výkřiku triumfu a potěšení.
Pomalu přišli k sobě, bolaví a lepkaví potem, ale naprosto unášeni blahem, Dakotě zakručelo v žaludku. Pocítila prchavý pocit rozpaků, ale Miles jí jen pomohl sednout si a tvrdě ji políbil.
„Myslím, že jsem neměl házet naši večeři na podlahu,“ řekl rozpačitě. „Slyšel jsem, že díky nárokování vyhladovíš.“
Dakota se zasmála. „Jsme v restauraci,“ připomenula mu. „Jsem si jistá, že něco můžu přichystat.“
Musela se znovu zasmát při hororovém pohledu v jeho tváři.



26 komentářů:

  1. Moc děkuji. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  2. Dekuji 🌺🌸🌼 tak kdy pak mu to holka rekne...

    OdpovědětVymazat
  3. ďakujem za super kapitolu a teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc pěkná kapitola. Kdy už mu to poví?! Na co čeká? Jsem z ní hotová. HankaP

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj,moc,moc díky za další skvělou akční kapitolu Mirka

    OdpovědětVymazat
  6. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  7. Dakujem za pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem za super kapitolu a teším sa na ďalšiu 👍

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Skvělá kapitola, moc děkuji. Katka

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem za ďalšiu kapitolu:)

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuji za překlad. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  14. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  15. moc děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat