sobota 6. května 2017

Koncil smečky - 4. kapitola

Ahoj, omlouvám se za zpoždění, dodatečně vám ji sem hážu. :)
Tereza


Kurt zaparkoval za Coltovým opuštěným autem. Otočil se ke Clintovi, který seděl na sedadle spolujezdce vedle něj.
„Musíme ho najít,“ řekl Kurt tiše.
Clint přikývl. „Já vím.“
Šerifovo SUV bylo vedle Coltova auta a šerif a Tony odstrkávaly sníh ze střechy. Vedle něj si Clint sundával bundu a svetr.
Jejich pohledy se setkaly. Kurt viděl stejnou obavu v Clintových očích, jako věděl, že má ve svých.
„Najdeme ho,“ slíbil Clint.
Kurt mu sevřel paži. „Buď opatrný.“
Vystoupil z auta, zatímco se Clint dál vysvlékal. Když pomalu šel na druhou stranu, škrábal velký bílý vlk okno. Otevřel mu dveře a Clint ve své vlčí podobě vyskočil.
Clint byl ve své měničské podobě masivní šelmou, jednou z největších měničů, které Kurt kdy měl privilegium vidět. I když Clintovou největší schopností bylo stopařství. Byl známý jako nejlepší lovec napříč všemi druhy. Teď tu schopnost potřebovali, pokud měli Colta najít po všem tom uplynulém čase. Na auto napadalo už několik centimetrů sněhu.
Clint několikrát obkroužil auto, než se zastavil na místě řidiče. Jakmile Clint začal svůj průzkum, šerif Webb a Tony ucouvli. Kurt se k nim připojil na straně cesty.
Clint hrábl nejdřív do sněhu vedle předních dveří, pak do něj zabořil hlavu. Začichal, když zvedl hlavu a ohlédl se na ně. Rozešel se od auta směrem k lesu. Tony šel za ním, ale Kurt ho chytil za paži.
„Nechej ho. Zalarmuje nás, pokud něco najde,“ řekl mu Kurt.
Tony vypadal, že se chce hádat, ale nakonec jen přikývl.
Stáli v zimě, sníh neustále padal, Kurt se začal modlit. Pokud byl Colt tam někde venku, doufejme, že se přeměnil. Tak mohl jedině přežít.
Ale pokud by se byl Colt schopný změnit, taky by měl možnost dostat se bezpečně domů a zavolat Tonymu. Nalezení jeho opuštěného auta nevěstilo nic dobrého.
Zdálo se to jako hodiny, než Kurt spatřil Clinta běžet zpět k nim. Ve skutečnosti to bylo jen pár minut. Clint k nim doběhl a zavrčel, pak sešel z cesty.
Kurt spěchal k autu, aby ho následoval. „Zůstaňte tady,“ zavolal na zbývající dva muže.
Clint běžel stabilní rychlostí, zatímco ho Kurt následoval. Míle pryč a Clint znovu zmizel. Kurt zastavil a čekal.
Clint se znovu objevil a zmizel před velkým stromem. Kurt sledoval svého přítele, vypadalo, že zoufale hrabe do země, než ho znovu oběhl.
Ztratil stopu.
„Sakra!“ Kurt praštil rukou do volantu.
Kurt dal Clintovi dalších patnáct minut, ale věděl, že se dostali, kam mohli. Nechal auto běžet, vystoupil a hvízdl. Clintovi uši se napřímily, než se rozeběhl. Kurt mu spěchal otevřít dveře spolujezdce, takže mohl Clint vskočit dovnitř. Kurt zabouchl dveře a šel zpět k autu.
Trhnutím otevřel dveře. Clint už byl v lidské podobě a natahoval si džíny. Počkal, dokud nebyl oblečený a nedržel ruce u topení.
„Co jsi zjistil?“
Clint zavrtěl hlavou. „Nevím, proč Colt zastavil. Ale cítil jsem ho kolem auta a pak běžel k lesu. Připojili se k němu další dvoje stopy, ale nešli zpět ke Coltovu autu. Šli sem. Pak jsem jeho stopu ztratil úplně. Můžu jen hádat, že tu bylo další auto. Následoval jsem vůni dalšího auta sem.“
„Musíme teda předpokládat, že Coltovo krytí prasklo a je v nebezpečí,“ prohlásil Kurt.
„Jo, souhlasím. Vystoupil z auta a běžel, ale tady ho sebrali. Možná sem k autu nešel. Cítil jsem malou stopu krve.“
„Sakra,“ zaklel Kurt, než otočil auto a zamířil k šerifu Webbovi a Tonymu.
* * * *
Savannah nebyla zvyklá být tou vynechanou a čekající. Normálně by byla tou, která hledá pohřešovanou osobu nebo vyšetřuje zločin. Být na druhé straně bylo těžké.
Sledovala Sáru a Cecila, jak balí zbytky a uklízejí kuchyň. Nemluvili, jen tam a zpět snažící se zůstat zaneprázdněni.
Ryan se změnil těsně poté, co Kurt a Clint odešli. Chtěl hlídat dům ve své zvířecí podobě. Savannah nikdy dřív nebyla svědkem transformace a shledávala ji ohromující. Doufala, že Kurta jednou ve své zvířecí podobě uvidí.
Ryan prohlásil, že je okolí domu čisté. Kvůli tomu se Savannah cítila líp, ale v žádném případě se neuvolní, dokud se muži nevrátí.
Ryan přidal polena do ohně, když seděli v obýváku. Přední dveře se otevřely, všichni vyskočili na nohy. Clint vešel první, vypadal promrzle a strašně. Sára šla za ním a obtočila mu paže kolem pasu. Savannah zachytila Kurtovy oči, když vstoupil, viděla, že nemají dobré zprávy.
„Přinesu vám horkou kávu, ať se zahřejete,“ nabídl Cecil a odešel.
„Tak co?“ ptala se Savannah Kurta, když k ní přišel.
„Není to dobré,“ informoval ji tiše.
Cecil se vrátil zpátky a držel dva kouřící šálky. Clint se posadil do velkého křesla a Sára se posadila k němu na opěrku.
Ryan s Cecilem se posadili vedle sebe, takže Savannah vedla Kurta ke gauči.
Když jim Clint začal všechno říkat, Savannah se natáhl a popadla Kurta za ruku. Pohlédl na ni a usmál. Zaměřila se zpět na Clinta. Bylo zřejmé, že byl rozrušený.
„Šerif nechá Tonyho na pozemku Koncilu, takže musíme jen počkat a uvidíme, co budou chtít, ať uděláme,“ řekl jim Kurt poté, co Clint skončil.
„Už to byl den a půl, co prošvihl hlášení. Neměli bychom se jít aspoň podívat do Kostela?“ zeptal se Ryan.
Kurt zavrtěl hlavou. „Taky nechci čekat, ale musíme poslouchat rozkazy.“
Potom nálada v pokoji potemněla. „Vezmu Cecila domů.“ Řekl Ryan a stoupl si. „Ráno brzo se Sárou vstávají.“
Sára přikývla. „Jo, budeme otvírat dřív než normálně s tímto počasím a se všemi ranními specialitami.“
„Jdu taky.“ Kurt položil hrnek na stůl. Savannah se zvedla s ním.
Všichni se rozloučili, přijali krabičky, co Sára s Cecilem zabalili.
Savannah šla za Kurtem ze dveří. Parkoval za ní, zastavil se u jejího auta.
„Chceš…?“ Odmlčel se.
Savannah se do něj opřela a vzala do dlaní jeho tvář. „Ano.“
„Můj dům?“ zeptal se měkce.
„Pojedu za tebou,“ ujistila ho.
Kurt přitiskl rty na její a Savannah proti němu roztála. I s chladným sněhem padajícím lehce kolem nich, by šťastně zůstala navěky na místě a nechala Kurta líbat ji.
Kurt se odtáhl, její rty se pořád chvěly. „Za pár minut se uvidíme.“
Savannah odemkla dveře a vlezla do chladného interiéru. Čekala, dokud Kurt nevycouval, než nastartovala motor a jela pomalu za ním. Ujeli jen pár bloků, než Kurt zaparkoval u pěkně vypadajícího domu. Zaparkovala vedle něj a vypla motor. Nejela dost dlouho, aby se vnitřek zahřál, takže se pořád třásla, když otevírala dveře.
Kurt na ni čekal u předních dveřích auta a natáhl k ní ruku, když se přiblížila. Společně šli k hlavním dveřím. Poplácala se po kapse volnou rukou, aby se ujistila, že má mobil v případě, že by šerif volal. Naštěstí si ráno mobil nabila, zatímco umívala talíře od jídla.
Kurt odemkl nově natřené dveře a hnal ji dovnitř. Teplo domu se do ní okamžitě začalo vsakovat. Povzdechla si, když jí Kurt pomohl sundat bundu. Pověsil ji na věšák vedle dveří, než udělal to samé s jeho. Sundali si boty, nechali je pod kabáty a Savannah si třela rukama džíny, když ji nakoply nervy.
Srdce jí bušilo, a i když věděla, co chtěla, mít milence bylo nejdřív vždycky divné. Přála si, aby mohla prostě Kurta popadnout, trhnutím si ho přitáhnout a ztratit se v něm.
Ale romantika takto nezačínala. Musela se kontrolovat, dokud tanec nebyl kompletní. Někteří muži neměli rádi, když žena zahajovala sex. Takže odtlačila svoje tužby stranou a pohlédla na Kurta.
Usmál se. „Rozdělám oheň. Nechceš se posadit a ohřát se?“
Dokázala vymyslet hodně věcí, kterými by se zahřála. Místo, aby mu je řekla, přikývla. „To zní dobře.“
Vedl ji do velkého, otevřeného a pohodlného obýváku. Sedla si do měkkého gauče a otevřeně ho sledovala. Kurt se sehnul před kamenným krbem, kde naskládal dřevo do širokého ohniště. Džíny se mu hezky natáhly přes zadek a Savannah si musela kousnout do rtu, aby polkla sten.
Tělo ji už po něm bolelo. Sakra, z koho si dělala srandu? Toužila po Kurtově doteku od prvního polibku.
Kurt se narovnal a otočil směrem k ní. Přejížděl očima pomalu po jejím těle. Savannah se podařilo nekroutit pod jeho pohledem. Přímé zírání a byla skoro zoufalá se pohnout.
„Půjdeš sem?“ Byla to otázka řečená tichým a chraplavým hlasem.
Savannah se zvedla a přiblížila se, i když se on rozešel.
„Chci tě,“ prohlásil. „Chci tě cítit pod sebou. Chci se s tebou milovat.“
Žaludek se jí sevřel a dech zrychlil. Nedotkli se… zatím. Odvážně se setkala s jeho očima. „Ano.“
Přiblížili se k sobě. Pusy se srazily, zatímco používali ruce k dotýkání a cítění.
„Pojď se mnou do postele,“ zamumlal, zvedl rty jen milimetr od jejích.
„Teď,“ souhlasila. „Prosím, teď.“
Jeho sevření bylo jemné přesto pevné, když ji vzal za ruku a táhl z pokoje na chodbu. Došli k otevřeným dveřím ložnice a překročili práh.



Savannah se otočila a dala mu ruce na ramena. Kurt ji vzal zezadu za košili, aby si ji přidržel nablízku. Tentokrát byl polibek pomalý a plný slibů. Savannah přejela rukama po Kurtových širokých ramenech dolů po silných zádech. Zvedl ji do vzduchu, když se blížil k posteli.
Vzhlédla a pohled jí zachytila obrovská malba, zalapala po dechu. „Kurte!“ vykřikla. „Tohle je nádhera!“ Byl to obraz vlků stojících při západu slunce. Bylo to tak silné.
Otočila se ke Kurtovi, viděla ho v novém světle. Vlk v něm byl jeho součástí, potřebovala ho poznat.
Oči mu zářily pýchou. „Když jsem to viděl, musel jsem to mít. Prostě jsem cítil to spojení,“ přiznal.
„Je to skvělé,“ řekla mu a naklonila se, aby ho políbila na krk. „Miluju to.“
Usmál se a přitáhl si ji znovu blíž. Dali si načas se svým vysvlékáním. Když byli konečně oba nazí a lapající po dechu, vylezli si na tmavou přikrývku.
Savannah si lehla na záda, když jí Kurt zakryl tělo svým. Zuby ji poškrábal po krku a ona se prohla vášní. Kurtovy zmozolnatělé ruce byly skvělé, když si mapoval její tělo, učil se její slabosti a využíval toho, aby se chvěla potřebou. Její steny naplnily pokoj. Třásla se, srdce jí bušilo, střílela do ní elektřina. „Prosím!“ prosila.
„Ještě ne,“ zašeptal, když jí políbil na vnitřní stranu stehna. „Ještě ne.“
Rty se vznášel nad její kundičkou. Savannah roztáhla doširoka nohy a zvedla boky, žádala – ne, dožadovala se – aby ji přestal škádlit.
První máchnutí jeho jazyka po jejích mokrých záhybech a ztěžka vydechla. Vykřikla, tělo se jí napjalo. „Kurte…“
Skoro křičela, když zabořil hlavu a začal lízat, sát a prstit její kundičku. Prohnula boky, škrábala ho po ramenech, když bylo její tělo vrženo do extáze. V puse jí vyschlo a vyvrcholila.
Pořád měl dva prsty hluboko uvnitř ní, když pohyboval svým tělem vzhůru. Popadla ho za hlavu a vášnivě líbala, když se jí usadil mezi stehny. Jeho tvrdý penis nechal cestičku spermatu na jejím boku, když se nad ní posouval. Zvedla nohy mu kolem pasu a vtáhla si ho blíž.
Dívali si navzájem do očí, když vytáhl prsty a pomalu se sunul dovnitř. Prohnula se, brala ho hlouběji. Kurt zapumpoval boky, vytáhl se, než se znovu zatlačil.
Znovu a znovu. Vytáhnutí a příraz. Rytmus byl stabilní dlouhými hlubokými tahy.
Chtěla ho cítit ztratit kontrolu, aby vůbec nemyslel. Sevřela vnitřní svaly a prohla se. Zafungovalo to. Kurt zaklel, než začaly být přírazy nepravidelné a rychlé. Boky rychle pohyboval, pevně ji sevřel, když jezdil rychleji, tvrději.
Savannah zavřela oči a předala mu veškerou kontrolu. Zvedla boky, prohnula záda a prostě ho nechala bušit do jejího těla.
Tam… Přesně tam. Byla skoro… „Ach, Bože!“ zalapala po dechu a ten orgasmus ji ukradl dech.
Kurt hodil hlavou dozadu a zařval, tvrdě se v ní udělal.




19 komentářů:

  1. ďakujem za preklad a korekciu a teším sa na ďalšie pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  2. dakujem velmi pekne za korekciu a preklad

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj děvčata,moc,moc díky za další super kapitolu už se těším na novou Mirka

    OdpovědětVymazat
  4. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za novou kapitolu. Katka

    OdpovědětVymazat
  7. Dakujem za pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  9. Moc děkuji za pokračování 😃

    OdpovědětVymazat
  10. moc děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  11. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat