pondělí 22. května 2017

Chránit a obsloužit - 2. kapitola

„Pořád nedokážu uvěřit tomu, že tě tvůj bývalý proklel. Dobrý bastard.“
Jeredův hlas byl drsnější než lidský, jako by i jeho vlk souhlasil s názorem na mého bývalého manžela, když jsme přijížděli k Fremontskému hotelu.
Auto – s nízkým podvozkem, prostě drahý sporťák – nebylo vůbec to, co jsem čekala, ale sedělo k němu. A sakra, ovládal ho skvěle, ruce mu lehce klouzaly po volantu a řadící páce, zatímco měl pod kontrolou tu bestii, jako by se k tomu zrodil.
Udeřila do mě další husina. Jaké by byly ty velké ruce na mé kůži místo volantu?
Zkousla jsem si ret a stiskla stehna k sobě v primitivním pohybu, který popíral požár zuřící v mém těle, jak tekuté teplo prosakovalo z mého kanálku do kalhotek.
„Jo, i tak se mu dá říkat. Já používala pár dalších názvů,“ vyhrkla jsem a pokoušela se dát dohromady.
Nemusela jsem se obtěžovat. Ostrý nádech vedle mě a boční pohled mi řekl, že to věděl. Zatracení vlkodlaci a jejich čich.
Usmál se, laskavě to nechal jít, když parkoval u obsluhy. Moje původní rozhodnutí dát agentuře co nejmíň informací trvalo žhavou minutku, co jsme se dostali do auta.
Než jsem to zjistila, řekla jsem mu všechno o situaci s Petem a jeho ubohou kletbou, přiznala jsem, že skutečným důvodem, proč jsme použila APPO nebyla ochrana, ale protože jsem si s sebou nemohla přivést lidské rande na ples. A ředitelé byli puntičkářští v doprovodech.
Pokud bych šla sama, ty naškrobené košile by to okomentovaly, zamračily by se a moje funkce výkonné ředitelky správy by byla u konce.
Takže svým způsobem jsem potřebovala ochranu APPO – jenže pro mou práci a ne osobu.
Jakmile spustil svůj šarm, byl Jered dobrý posluchač. Klidný, pozorný a ptal se na inteligentní otázky. Tak ze mě vytáhl víc informací, než jsem chtěla. Nepřekvapilo mě, že byl v minulosti poldou. Dokázala jsem si ho představit s pouty… měl je ještě?
Uřízla jsem tu myšlenku a sledovala ho, jak obešel auto, aby mi otevřel. Lehce se hýbal s vrozenou ladností, která něco tak jednoduchého, jako je pokládání nohy před nohu, změnila v něco smyslného a ve vysoce svalnatý tanec.
Další záplava tepla mi zvlhla kalhotky a já zrudla, když pro mě držel nataženou ruku. Kurva. Zamočila jsem si kalhotky jen ze sledování jeho chůze… Jaké by to bylo mít ho před sebou nahého?
Sevřel silnými prsty moje a vytáhl mě nahoru, když jsem se zvedla ze sedadla způsobem, který se blížil horizontálnímu. Skoro. Ale nepustil mě.
Místo toho mě přinutil couvat, až jsem zadkem narazila do auta. Přijelo další auto a hlasité mluvení naplnilo vzduch, když vystoupila další skupinka. Zvuk hlasů se mi ozýval v koutku mysli, pocit povědomí mě naplnil, ale já tomu nevěnovala pozornost, můj svět se točil kolem vysokého, velmi sexy vlkodlaka, který mě měl uvězněnou mezi sebou a autem.
„Co to sa-“ Zatímco já byla mile ráda připnuta mezi tvrdé povrchy nadrženým mladým vlkodlakem, nebyl tu na to ten správný čas ani místo. Na parkovišti u výroční slavnosti určitě ne.
„Jerede, vydrž chvilku.“ Zatlačila jsem mu do hrudi a pokusila se mezi nás dostat trochu prostoru, takže jsem si mohla pročistit hlavu, bylo to jako tlačit do žulového pultu.
„Eloise? Sklapni.“
Ten příkaz byl tichý a jediným varováním, než sklonil hlavu. Po tvářích mi přejelo mravenčení při vůni jeho vody po holení, která se kolem mě obtočila, když si mé rty nárokoval v polibku, o kterém jsem snila od setkání v kanceláři před několika hodinami.
Ómůjbože, ano! Rty měl teplé a pevné, když se na mě snesly. Tam a zpět v dominantním polibku, který byl brutální. Ale já to milovala, moje krátké vzdechy byly naprosto nechtěné, když jsem mu zabořila prsty do klop saka, potřebovala jsem něco – cokoli – abych se udržela na nohou.
Zavrčel, ten tichý zvuk volal ke všemu ženskému uvnitř mě, když využil mého překvapení. S tvrdým máchnutím mi rozdělil víc rty, pronikl mezi nimi, aby mohl klouzat po mém jazyku. Pomalý erotický tanec, který mi rozehříval krev, když jsem ho líbala nazpět. Bylo mi jedno, kde jsme byli, nebo kdo se díval. I že jsem mu zaplatila za doprovod. Dal jasně najevo, než jsme nastoupili do auta, že dnešní práce je naprosto oddělená k čemukoli, co se dnes možná stane.
Okusoval a líbal, pil z mých rtů jako na erotické recepci, která mě nutila chtít víc. Víc jeho polibků, víc tvrdého těla tisknoucího se na moje, víc jeho tvrdého ptáka, pokud možno netisknoucího se na místo, kde se tiskl teď, ale klouzajícího kousek po delikátním pomalém kous-
„Ach, můj Bože – Eloise? Co si sakra myslíš, že děláš?“
Petův hlas prolomil smyslnou mlhu, směsi fascinace a hrůzy se podařilo proniknout kouzlem Jereda, které kolem mě utkal. Opožděně jsem ztuhla, když Jered zvedl hlavu. Náznak úsměvu mu křivil rty, když přejížděl jemně palcem po mé tváři.
Nemohla jsem přijít na to, jestli věděl, že tu Pete je, nebo že nás většina hostů viděla. Bylo mi jedno, že by nechtělo moc, a já bych hodila opatrnost za hlavu a šla na to tady na kapotě auta.
Místo toho mi záleželo jen na muži, který mě pevně držel v objetí s kombinací ochrany a majetnictví, když se na mě usmíval. Pobavení mu přeletělo po tváři, když zvedl obočí, jeho výraz se dal lehce přečíst. Jak daleko jsem chtěla, aby to zašlo?
Rozhlédni se, než skočíš.
Přišlo mi na mysl okamžitě babiččino přísloví. Skoro okamžitě byla ta myšlenka přepadena a odvlečena do temného koutku mé mysli potěšením. Jak daleko jsem chtěla, aby to zašlo před tím namyšleným bastardem Petem? Až do konce, zlato.
Mrkla jsem, když mi ta myšlenka došla, a usmála se, když jsem ho pohladila po V košile. Lehký poprašek chloupků na jeho hrudi mě lechtal na prstech, když jsem si hrála s knoflíčkem. Výraz se mu napjal při mé ostýchavosti, podíval se na mě přes řasy s divokým planoucím ohněm v očích.
„Uklidni se, chlapče, budeme si hrát později. Buď hodný,“ zamumlala jsem a přemýšlela, odkud se sakra vzal ten kouřově chraplavý hlas. Zněla jsem jako něco mezi Jessicou Rabbit a holkou na sex po telefonu.
Jered hrál se mnou, sklonil hlavu a na moment zavřel oči, když jeho velkým tělem proletělo zachvění. Když se na mě podíval zpátky, kolem očí měl jantarový kroužek, první důkaz toho, že jsem viděla jeho druhou stranu. Chtěla jsem víc. Mnohem víc.
„Eloise! Vysvětli!“
Při tom ostrém požadavku jsem obrátila hlavu. Pete stál těsně u zadního nárazníku Jeredova auta s rukama v bok. S blížící se čtyřicítkou se pyšnil udržováním svého těla. Obvyklý vzhled čtyřicátníka byl vytlačený nevypočitatelnými hodinami, dietami a nekonečným posilováním. Staré posměšky o mé váze mi přeletěly přes hlavu, všechny se mi posmívaly takovým tím nosovým kňouráním. Ignorovala jsem je.
V porovnání se štíhlým, namakaným chlapem, který mi bez námahy ovinul paži kolem pasu, když jsem se pohnula, nebyl Pete nic jiného než marný tyran, který přenášel vlastní chyby na druhé.
„Vysvětli?“ Z dechu mi odkapával led.
Jered si vybral tu chvíli, aby se sklonil a přejel mi po měkké kůži na krku, ale kromě naklonění hlavy, abych mu poskytla lepší přístup, jsem ho ignorovala, jak jsem zírala na Petea.
„Co? Pokud ti to uniklo, jsme rozvedení. Nemusím nikomu vysvětlovat, co dělám, a už vůbec ne tobě.“
„M-m-mr… Tohle je urážka!“ vyprskl, barva se mu zvedla v nechutně červené skvrny po krku a tvářích a dosahovala mu až k řídnoucím vlasům. Červená pod obarvenou blond? To není dobrá kombinace.
„Naprosto souhlasím.“ Skryla jsem úsměv, když mě Jered postavil dolů a znovu mi položil ruku do ohbí lokte.
 „Myslel by sis, že s tímto začnou trochu později, aby nám dali trochu času na… ach, na připravení.“
Jednu věc jste museli Peteovi přičíst k dobru: nebyl hloupý, ani pomalý. Pohledem přejel mě a Jereda, když mu došlo, co jsem chtěla; že jsem vytáhla Jereda z postele, abychom se tady toho zúčastnili.
„Hej, zlato, můžeme už jít dovnitř?“ Jako kdyby mi četl myšlenky, vlkodlak se ke mně přiblížil a vklouzl paží kolem mého pasu, efektivně mě odřízl od výhledu na prskajícího bývalého manžela.
„Čím rychleji se ukážeme… tím rychleji můžeme odejít a budu ti moct sundat šaty.“
* * *
Usmívala jsem se ještě u obvyklého představování a banálních konverzací, které byly normálně spojeny s funkcí, kterou jsem zastávala.
Stejně jako všichny ostatní manželé a manželky a rande mi byl Jered náležitě po boku, zdvořilý, když k němu mluvili, ale nevedl žádnou konverzaci.
K mé úlevě nebyl ochotný nějak mluvit o své práci, otáčel všechny otázky na druhou stranu s nejasným komentářem o práci jako konzultanta u vymáhání práva. Nad tím dvě ženské z kanceláře, které se připojily k naší skupince, uznale vrkaly.
Mandy a…
Prohledávala jsem paměť kvůli jménu druhé ženy, ale nic. Obě byly blonďaté, ale jestli to byla jejich barva, byla bych velice překvapená.
S vzhledem pseudo kostlivce s permanentním hladem vypadaly obě hladově, ale vzhledem k tomu, že obě vrhaly pohledy po mém rande, jsem pochybovala, že to bylo kvůli jídlu. Krávy.
„Vymahač práva? Jak vzrušující,“ zachichotala se Mandy, sklouzla rukou na Jeredovu paži a přitiskla tu trochu prsů k jeho tricepsu. Musela jsem skousnout odfrknutí. Z našeho dřívějšího malého setkání jsem věděla, že byl chlap na prsa. V žádném případě k tomu neklesne.
Její hlas sugestivně klesl. „A vsadila bych se, že máš i zbraň?“
To mě poser. Pokud přejde k tomu‚ je to zbraň v tvých kalhotech?‘, počůrám se přímo teď a tady. Vrhla po mně jízlivým pohledem, když jsem se pokoušela zakrýt ten zvuk upitím ze sklenky.
Ta drzá mrcha. Projelo mnou podráždění, když se otočila zpět k Jeredovi a dala mu žhavý pohled, jako kdyby skutečnost, že jeho rande stojí míň, než dva kroky od nich vůbec nic neznamenala.
Věděla jsem všechno o ženách, jako byla Mandy. Vzaly si, co chtěly, a nehleděly po ostatních. „Takže… máš taky pouta?“
„Možná jo.“
Jered ale nevypadal, že by mu to tak vadilo, usmíval se na tu blonďatou pijavici s vřelostí, kterou jsem poznávala. Byla jsem tak blbá. Uvědomění zmrazilo mé srdce, když jsem sledovala svou stupidní fantazii o Jeredovi rozbít se a vzplanout mi před očima.
Samozřejmě, že si bude myslet, že blonďatá fuchtle jako je Mandy, je přitažlivější. Neměli to tak všichni chlapi? Jeho pěkná slova z dřívějška… jo, musela být z nudy. Byla jsem něco na hraní, dokud nenajde něco lepšího.
Zoufalá dostat se na chvíli pryč, abych se uklidnila, jsem do sebe kopla zbytek pití, zasyčela, když si alkohol vypálil svou cestu dolů, a pak zamumlala něco o dámských záchodech.
Položila jsem skleničku na nejbližší stůl, ignorovala Jeredovo volání a prchla.
Dámské záchody byly jak jinak než plné, ale většina vypadala, že si jen předělává make up, než že by čekala na kabinku, takže jsem si prorazila cestu, kecající skupinkou u zrcadla, aniž bych navázala oční kontakt a dosáhla svatyně kabinky.
Zkurvený onanovač přisraných šulínských hovadin, a to všechno jenom kvůli jinému typu ženské, sakra.
Usazená na sklopeném záchodovém sedátku jsem si opřela hlavu o chatrnou zeď a řekla si, že nebudu brečet. A nebrečela jsem.
Skončila jsem s muži, po masturbovači Peteovi, takže proč mě to teď naštvalo, neměla jsem ani tušení. Určitě ne proto, že jsem dělal psí oči na roztomilého chlápka, který trávil polovinu svého času ve zkrvaveném kožichu.
„A viděla jsi ty šaty? Naprosto upnuté, nevím, co si myslela.“
O pět minut později se Mandyin hlas harpie rozléhal místností, když jsem si rovnala oblečení, jak jsem si znovu snažila líp zakrýt holky. Jak zvláštní, když jsem si myslela, že se to Jeredovi líbí, neobtěžovala jsem se s tím. Ale teď, když jsem byla poučená, pokoušela se moje vnitřní prudérnost probojovat napovrch v plné síle. Uprostřed pohybu jsem se zastavila. Neklesal ten výstřih?
„Jo, vím,“ odpověděla druhá holka. Dokázala jsem si je představit před zrcadlem, jak si nanášejí řasenku a rtěnku. Jako Tweedle-Dee a Tweedle-Dům, byly prakticky klony jedna druhé. „I když bych za takové poprsí zabíjela, ty ne? Myslíš, že jsou přirozené?“
Na místě jsem zamrzla překvapením s rukou na klice. Slyšela jsem dobře?
„Ach, Bože, jo. Ta mrcha je má určitě pravé. Ta prsa, ty vlasy a ómůjbože ten chlap. Věděla jsi, že mě odmítl? Mě? Musí být úžasná v sání ptáku. Zkurvená šťastná kráva. Jsi připravená?“
Cítila jsem, jak se mi oči rozšířily jako talíře, když hlasy těch dvojčat těch blondýn bledly, až vyprchaly při zavření dveří.
Je pravda, že posluchači vždycky zaslechnou o sobě něco nepěkného, ale byl tu, to snítko konverzace, které bych si v žádném případě nechtěla nechat ujít.
Mandy a její dvojče na mě žárlily. A Jered ji odmítl… kdy jsem vklouzla do jiné dimenze? Odmítl ji.
Teplo se mi rozšířilo do těla, když jsem otevřela dveře, cítila se tři metry velká, a prohnala se kolem zrcadel, abych udělala výlet mým extra vypolstrovaným prsům, ze dveří.


25 komentářů:

  1. Děkuji za další kapitolku. HankaP

    OdpovědětVymazat
  2. Srdečná vďaka za preklad i korektúru...:-);-)

    OdpovědětVymazat
  3. Dakujem velmi pekne za predklad akorekciu.....

    OdpovědětVymazat
  4. Noo niekedy sa vyplatí načúvať cudzie rozhovory, ďakujem skvelé

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za další skvělou kapitolu!!💜💜💜

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za další kapitolu. Věra

    OdpovědětVymazat
  7. Dakujem za preklad a korekciu a teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za další kapitolu. Musím říct že jsem se na konci opravdu pobavila děkuji.

    OdpovědětVymazat
  9. Skvělý překlad, moc děkuji. Katka

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za překlad a korekci.

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji. Těším se na pokračování :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Dakujem za pokracovanie. GabiM

    OdpovědětVymazat
  13. moc děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  14. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat