neděle 12. února 2017

Vzdor - 59. kapitola



Celkem nepříjemná situace, co říkáte? Dostanou se z toho, či ne? 
Díky za komentíky, zvláště Mirce, Terezce, Andrejce, Anetce, Nicollce, Katce, Radce, Janči, Jance a Yanice 😊😊😊💓💓💓.
Vaše Katuš 


RACHEL
Ležela jsem Loganovi na hrudníku, poslouchajíc, jak dýchá, a třásla jsem je, jako bych byla uprostřed sněhové bouře jen v tričku. Byl tady. Živý. Teplý a stabilní. Neztratila jsem všechno.
A přesto, s Melkinovou krví na mých rukou, jsem nebyla přesvědčená. Ticho uvnitř mě pohlcovalo. Chtěla jsem se do něj zahrabat a cítit se bezpečně. Cítit zármutek, vztek a naději, o které jsem věděla, že se pohybuje někde mimo mě. Zarývajíc prsty do Loganova ramene, jsem se snažila cítit se znovu opravdově.
Vedle nás leželo stopařovo tělo, které náhle začalo pípat vytrvale vysokým tónem, načež mě Logan od sebe odstrčil.
„Rychle pryč!“
Sotva mohl poslechnout vlastní povel. Sténal bolestí, když se pokoušel zvednout ze země. Přesunula jsem si Melkinovu tyč do druhé ruky a natáhla se, abych mu pomohla. Quinn se ke mně připojil, chytli Logana pod rameny a táhli ho pryč od těla.
Pípání zrychlilo.
„O co tu jde?“ zeptala jsem se Logana.
„Bomba,“ zasupěl, jeho tvář byla úplně bílá, když jsme ho táhli mezi stromy. „Anatomická spoušť založená na uzavřeném okruhu.“
„Mluv anglicky,“ řekla Willow, když se mnou srovnala krok a nahnula se, aby pomohla nést Logana.
„Jakmile se srdce zastaví, zařízení začne odpočítávat.“
„Proč by někdo – “
Výbuch nás odhodil na zem a zasypala nás hlína, větvičky a jakýsi druh mlhy, až mě napadlo, že všude kolem nás byl stopař. Spadla jsem částečně na Loganův hrudník a okamžitě se škrabala z něho pryč, protože sténal bolestí.
„Co ti je?“
„Zlomené žebro.“
„Potřebujeme šplhat. Hned.“ Willow se už pohybovala, chytajíc se nejbližší větve, a vyhoupla se na strom, luk se jí na zádech napnul. „Pokud ta exploze nepřivolala Prokletého, přivolá všechny loupežníky v okruhu sto padesáti yardů.“
„Hůř.“ Logan zněl, jakoby měl vzduchu sotva na jedno slovo. „Batalion. Rowansmark. Mohli slyšet.“
Quinn vyskočil a oběhl Logana z druhé strany. „Dokážeš se dostat na strom, pokud ti pomůžeme?“
Přikývl a oba jsme ho vzali za jednu paži a posadili. Potil se a bylo nad slunce jasné, že jediné, co mu brání bolestí brečet, je hrdost. Nikdy nebude schopen vyšplhat na strom. Uviděla jsem moment, kdy si to uvědomil a rozhodl se obětovat pro nás všechny.
„Zdržím je. Běžte,“ řekl Logan.
Quinn se zamračil a pohlédl na mě.
„Ignoruj ho. Dnes si nebude hrát na mučedníka.“
„Není to ale jeho volba?“ zeptal se Quinn.
„Ne, pokud pořád dýchám.“
Logan vytrhl svou ruku z Quinnova sevření. „Běžte.“
„Ani náhodou,“ řekla jsem.
„Rachel – “
„Miluju, jak si pořád myslíš, že když mi něco přikážeš, tak sklapnu uši a udělám to.“ Snažila jsem se dát do hlasu trochu vzteku, ale pořád jsem cítila strach. Nemohu si dovolit ho ztratit.
„Hej! Vy idioti, kdo se chce hádat, zatímco sem míří pohroma?! Možná byste měli zavřít huby a vylézt na strom,“ Willow vystrčila hlavu zpoza listí a zírala na nás.
„Poslouchejte.“ Quinn na moment podržel ruku ve vzduchu. Byli jsme potichu a uvědomili si, že neslyšíme žádné dunění. Ani vzdálené vrčení přicházející blíž. Prokletý musel ničit lidi na druhé straně kontinentu nebo spát ve své díře, protože nepřicházel.
„Fajn. Prokletý nejde. Ale to neznamená, že se tedy neukáže batalion. A já nehodlám sledovat, jak umíráte, zatímco se vy dva budete hádat o tom, kdo je v právu.“ Willow pokynula Quinnovi, ale ten se znovu díval na Logana a zdálo se mi, že ho tady nechce nechat.
„Běžte. Jsem v pohodě. Zdržím je. Nebo se schovám.“ Logan se rozhlédl kolem a já jsem odolala nutkání ho dloubnout jenom proto, že byl zraněný.
„Jdeš s námi.“
„Ne, nejdu.“
„Pak také zůstávám.“
„Neletěl jsem sem celou tu cestu, abych tě teď viděl umírat. Prosím, Rachel.“
On byl všechno, co jsem měla, a on tam seděl, jakoby se dnes chystal umřít a já bych s tím měla být prostě v pohodě.
„Přestaň!“ Vrazila jsem za pomocí vzteku Melkinovu tyč do země. Zabořila se pod povrch šest palců a pak se pod námi divoce zatřásla zem.
Ztuhli jsme, všichni se rozhlédli a pak se podívali na mě.
„Cos to právě udělala?“ zeptal se Quinn, v jehož hlase jsem poprvé od našeho seznámení slyšela strach.
Zatřásla jsem hlavou. „Já nevím. Já ne – byla jsem vzteklá. Praštila jsem do země tou tyčí a ta vjela přímo do země a pak vyslala ten – “
„Zvukový implus,“ řekl Logan. „To Prokletý musel slyšet.“
„No, tak teď to máme.“ Willow začala šplhat výš. „Dostaň se na strom, Quinne!“
„Nechtěla jsem. Nevěděla jsem.“ Vytáhla jsem tyč ze země zrovna ve chvíli, kdy se půda zachvěla. „Je to Melkinova tyč…“
Melkin, který ji zabořil do země ve chvíli, kdy jsem na něj ječela a pak mě o pár chvil později zachránil před Prokletým. Proč? Proč by vyvolával nestvůru a uvrhl nás oba do nebezpečí? Vzpomněla jsem si, že říkal, že ta tyč byla dar. Ne z Baalbodenu. Bylo možné, že nevěděl, co ta hole umí?
Neznala jsem odpověď a neměla čas ji řešit. Burácení rostlo a blížilo se. Měli jsme méně než minutu, abychom se dostali do bezpečí.
„Postav ho.“ Popadla jsem Logana za jednu paži, zatímco Quinn ho vzal za druhou. Ignorujíc Loganovo bolestivé zalapání po dechu, dostali jsme ho na nohy.
Kymácel se a Quinn kolem něj obtočil paži, aby ho stabilizoval, ale když jsme se začali pohybovat k nejbližšímu stromu, zjistili jsme, že Loganův pomalý postup je naším nejmenším problémem.

Obklopil nás rowansmarkský batalion, vojáci stáli v kruhu a odřízli nám tak každou cestu, kterou bychom mohli před Prokletým utéct.

13 komentářů:

  1. Moc děkuji za další kapitolku!!!💜💜💜

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za skvělý překlad :)

    OdpovědětVymazat
  3. Těžko říct, tady je možné všechno :D díky.

    OdpovědětVymazat
  4. A stále problémy 😩 Ďakujem za kapitolu 👍

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za preklad :). Vyzerá to napínavo, ďalšia kapitola bude asi drsná. :D

    OdpovědětVymazat
  6. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za novou kapitolku. Katka

    OdpovědětVymazat
  8. no nazdar, problém je tu a v závěsu maxi problém ...
    vypadá to, že tu bude ještě hodně horká půda ...
    děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  9. Jsem napnutá jak struna :)

    OdpovědětVymazat