středa 8. února 2017

Vládci noci - 17. kapitola 2/2


Marcus musel přiznat, že byl rád, že Seth naléhal, aby si vzal ten zatracený gumový oblek.
Vyrazili na cestu v dodávce. Seth řídil, protože slunce, které proudilo dovnitř skrz přední sklo, mu neublíží. Usazena na sedadle spolujezdce Ami poslouchala nebo šátrala po energetickém podpisu upířího krále (Marcus si nebyl tak docela jist, jak to funguje) a dávala Sethovi pokyny.
Zamiř na západ. Teď na severozápad. A teď znovu na západ.

Po celou tu dlouhou cestu seděl Marcus na sedadle za ní s jednou rukou v rukavici nataženou dopředu, která tiskla její rameno a poskytovala podporu. A, upřímně řečeno, potřeboval kontakt, zatímco Rolandovy oči do něj provrtávaly díry.
Když cesta skončila, všichni vylezli ven a vlekli se za Amiinou malou postavou, když vyrazila do lesa, který byl přerušovaný mnoho mýtinami koupajícími se v oslepující sluneční záři.
Musel mít Seth vždy pravdu? Po chvíli se to opravdu stalo starým.
Jako to, že se všichni kolem mě vždycky mýlí, okomentoval Sethův chytrácký hlas v jeho mysli.
Marcus mu ukázal mentální prostředníček.
Zlaté paprsky zahřály gumovou masku, kterou měl na sobě, jak je Ami vedla přes další paseku. Stejně jako lyžařská kukla zakrývala vlasy, tvář, krk a… skoro všechno ostatní kromě očí.
Obal kolem slunečních brýlí chránil i ty.
Miniaturní dírky umožňovaly průchod vzduchu do jeho nosu a úst, ale Marcus měl stále pocit, jako by se dusil a topil v potu. Tento den byl na zimu nezvykle teplý.
Samozřejmě, že bude. Cokoliv, aby tohle bylo více nepříjemné. Jako dítě se chtěl alespoň tucetkrát zeptat, Už tam budem?
Ale Ami, jako vždycky, všechno zlepšila. Jen jít vedle ní a držet ji za ruku zmírnilo část nepohodlí. Jen si přál, aby mohl odstranit svou rukavici a cítit její hebkou chladnou ruku v jeho.
Stín kolem nich ještě jednou omotal své vítající paže, jak znovu vstoupili mezi stromy. Skupinou se prohnal kolektivní povzdech úlevy.
Ami se zastavila a zavřela oči. Prsty pevněji sevřely Marcusovy.
„Blížíme se,“ zašeptala.
„Za tímto místem je jen ticho,“ zamumlal Seth a přemístil se k druhému Amiinu boku.
Koutkem oka, Marcus viděl Rolanda, jak pevněji sevřel Sářinu ruku a zvedl ji ke rtům pro polibek i přes silný materiál, který je odděloval.
Ami se ujala vedení. Marcus a Seth se vydali hned za ní. Roland a Sára skupinu uzavírali.
O půl hodiny později, Ami zvedla volnou ruku k zastavení. Pravou rukou vytáhla Glock 18, dotkla se prsty levé ruky pravého zápěstí, a pak zamířila hlavní na severozápad, označujíc pozici nepřítele.
Jen skrz ty stromy, zamumlala v jeho hlavě.
Marcusem se prohnalo vzrušení a spojilo se v jeho rozkroku. Nikdy předtím s ním telepaticky nemluvila a ten pocit mít jí v hlavě, její vřelé zabarvení hlasu podnítilo jeho neurony. Nutilo ho to chtít ji svléknout do naha a mít ji tady a teď.
Soustřeď se, zaintonoval Seth.
Mohl docela dobře polít Marcuse kbelíkem ledové vody.
Jasně. Soustředit se. Teď na to nebyl čas.
Ale později ji chtěl požádat, aby na něj mluvila telepaticky, zatímco se budou milovat. Znova a znova.
Zástup, Seth promluvil v jejich hlavách a zaujal vůdčí pozici.
Jak se Ami zařadila za Setha a Marcus se přemístil za ní, uvědomil si, že je velice chytře vedla k doupěti po větru. Pokud nějací upíři byli vzhůru (nepravděpodobně v této hodině), nezachytí pach skupiny.
Sára následovala Marcuse s Rolandem přímo v patách. Nikdo nevydal žádný zvuk, jak tasili své zbraně a plížili se vpřed. Dokonce ani Ami. Další anomálie ospravedlňována jejím Lasaranským dědictvím.
Zástup bok po boku, nařídil Seth.
Marcus se pohnul vedle Ami, když vstoupili na mýtinu, ale zůstal ve stínech vrhaných stromy.
Tiše všech pět lidí studovalo své okolí. Jasné zlatavé slunce se vznášelo na jinak prázdné obloze. Jednopodlažní dřevěný dům, který zažil daleko lepší časy, seděl opile na šikmé zemi uprostřed louky. Nebyl příliš velký, takže Marcus předpokládal, že tak zvaný upíří král a jeho vojáci vykopali tunely pod ním, v němž se ukrývají v průběhu dne.
Marcus na chvilku přemýšlel, co se stalo majitelům domu. Bastien si koupil pozemek, na kterém ubytoval svou armádu. Ale Bastien byl nesmrtelný. Strávil dvě století investováním a budováním svého kapitálu a měnil si svou totožnost, aby nepřitáhl pozornost lidí.
Upíři tohle udělat nemohli. Nezůstali při smyslech dost dlouho. Skutečnost, že tento upír, ten, který se sám korunoval králem, si udržel všech pět pohromadě dost dlouho na to, aby tohle všechno zorganizoval, byla první takováto událost.
Nebo že by to udělal Montrose Keegan?
Alespoň, že Keegan byl jedním z problémů, který vyřešili.
Usmál se na Ami. Nebo jedním, který vyřešila Ami. Bože, jak ji miloval.
Jednu ti vrazím, když budu muset, varoval ho Seth.
Marcus se na něj usmál přes Amiiny rusé kudrny.
Není třeba. Můžu milovat Ami a zároveň nakopávat zadky. Jsem multifunkční.
S cukajícími rty Seth pohlédl na ostatní. Zanedlouho se vrátím. Byl pryč v mrknutí.
Nepohnula se žádná zvířata nebo hmyz. Skoro jako kdyby upíří přítomnost dala vzniknout velké mrtvé zóně, ve které nemohlo nic přežít. Nebo, ve které nic nechtělo žít.
Seth se vrátil s velkým balíkem v náručí.
Marcus zadržel dech, jak ho nesmrtelný vůdce jemně postavil na zem na okraji lesa. Napalm-B byl jedna z mála věcí, která nesmrtelného zabít mohla.
Seth se narovnal a soustředil na dům. Žádný pohyb?
Marcus zavrtěl hlavou.
Dobře. Bok po boku.
Jakmile splnili jeho rozkaz, Seth je teleportoval na zborcenou dřevěnou podlahu přední verandy.
Rolande, Sáro, zůstaňte blízko dveřím a nedovolte jakýmkoliv upírům odejít, pokud zazní poplach. Ami a Marcusi, se mnou.
Seth otevřel přední dveře.
Marcus ztuhl, když zaskřípaly panty, ale nenásledoval žádný útok.
Když Seth vstoupil dovnitř, Ami a Marcus ho následovali.
Udeřilo je tolik nepříjemných pachů, že Marcus musel dýchat ústy místo nosem. Stará krev. Hniloba. Moč. Exkrementy. Mnoho a mnoho nemytých těl. Zvětralé pivo. Zkažené rychlé občerstvení.
Sluneční paprsky, vlnící se jiskřivými částečkami prachu, si razily cestu skrz špinavá okna, aby osvětlovaly obývací pokoj nacpaný špinavým a zničeným nábytkem, závějí odpadků, a Marcus opravdu nechtěl vědět, čím dalším.
Je pod námi, řekla Ami s očima upřenýma na špinavou dřevěnou podlahu.
Všichni upíři tam byli, jak to vypadalo. Marcus slyšel nepřeberné množství srdečních tepů pod svýma nohama.
Seth na ně pokynul, aby zůstali na místě, pak se teleportoval do kuchyně a zmizel z dohledu.
Stíny kolem nich se pohnuly. Známý skličující pocit zaplavil Marcusův žaludek, jak mrazení přejelo přes jeho kůži. Se stoupajícím děsem sledoval, jak se nadpozemské postavy šouraly po okrajích místnosti.
Ami se posunula blíže, dokud se její rameno nepřitisklo k jeho paži.
Je všechno v pořádku?
Slyšíš mě, když si myslím odpověď?
Ano.
Jsou zde duše některých upířích obětí.
Znepokojeně se kolem sebe rozhlédla. Kolik?
Marcus ztěžka polkl.
Dost na to, aby vymazalo jakoukoli lítost, kterou bych mohl cítit ze zabíjení každého upíra, na kterého narazíme.
Seth se znovu objevil před nimi.
Dveře do sklepa jsou v kuchyni. Teleportuju vás k nim, aby nás vrzající podlaha neprozradila.
O zlomek vteřiny později stáli přede dveřmi, a pak na úpatí schodů hned za dveřmi.
Pohltila je nepřerušovaná temnota.
Marcus zapomněl na ty strašidelné duchy, jak v něm vzrostl strach o Ami. Nemohla bojovat s tím, co neviděla. Naposledy, kdy se pokusila bojovat ve tmě, skončila s četnými ránami a nožem trčícím ze zad.
Seth něco vytáhl z vnitřní kapsy kabátu a vložil to do Amiiny volné ruky.
Brýle pro noční vidění. Její rozsah bude omezený, ale alespoň bude schopna vidět, co je před ní.
Ami si nasadila brýle, pak zaklonila hlavu a usmála se na Marcuse.
Neříkej mi, že teď už opravdu vypadám jako mimozemšťan.
Usmál se. Velmi sexy mimozemšťan.
Blýskla se po něm úsměvem. A ty jsi sexy, když jsi zelený.
Projelo jím pobavení.
Jsem si jist, že upíří král ocení vaši společnou krásu, zamumlal Seth pomalu, jakmile ho najdeme.
Ami se omluvila.
Marcus se nevzrušeně rozhlédl.
Suterén byl zaskládaný krabicemi různých velikostí plných blbostí, které v něm byly obvykle nacpané, pokud lidé využívali své sklepy pro uskladnění.
Velké díry byly proraženy skrz dvě stěny. Za krabicemi se rozkládaly spojovací chodby vyhloubené v hlíně a podepřené opěrnými pilíři, které nevypadaly příliš stabilně.
Ami ukázala na jeden z tunelů.  Tam. Je v tomto tunelu.
Seth vytáhl jednu ze svých katan z pochvy a ujal se vedení. Ami se vydala hned za ním. Marcus vytáhl oba své krátké meče a následoval je do úzké, zatuchlé chodby. Několik místností, které vypadaly jako obří nory sviště lesního, se větvily po obou jejích stranách. V nich mohl Marcus vidět hromady zanedbaných upírů rozvalených na zemi po tuctech, kteří spali, jako by byli mrtví.
Seth pokračoval stále kupředu, dokud se Ami nedotkla jeho zad.
Tady. Ukázala do jedné ze špinavých jeskyní.
Marcus zíral.
Masivní, extra velká postel s nebesy byla mrsknuta doprostřed místnosti. Byla to křiklavá, zlatá zrůdnost, o které by Étienne řekl, že křičí zbohatlík. Strop a stěny zakrývaly odrbané závěsy z rudého sametu a zlatého hedvábí, které byly potřísněné vodou, špínou a krví.
Opravdový trůn, těžký a odporně laciný jako postel, spočíval v jednom rohu. Byl jediným dalším přítomným nábytkem. V jeho spodní části leželo krvavé, pomlácené tělo mladé ženy.
Čerstvý úlovek.
Marcus obrátil svou pozornost k posteli.
Ten muž uprostřed je král, řekla Ami.
Rudé saténové povlečení, zamazané jako všechno ostatní tam, bylo omotané kolem hubené postavy rozvalené na břiše oblečené v dlouhém černém kabátě. Marcus v něm poznal upíra, který třímal uspávací pistoli. Tři upíři spali stočení na svých bocích v nohách postele jako domácí mazlíčci. Více než tucet dalších spalo na podlaze v kruhu kolem krále s nahrubo udělanými zbraněmi v rukách.
Pokud by se některý z nich probudil a vydal poplach, ostatní by vstali do útoku, a jejich bratři by se valili tunelem.
Nový plán, řekl Seth a dotkl se jejich ramen.
Další věc, kterou Marcus věděl, byla, že stáli vedle Sáry a Rolanda na verandě.
Mžourajíc proti náhlému odpolední jasu, Ami si sundala brýle pro noční vidění a nechala je viset kolem krku.
Vraťte se mezi stromy, kam jsme přišli, a připravte se na umlčení a zadržení upířího krále, instruoval Seth, a pak zmizel.
Marcus své zbraně zastrčil do pochvy, zvedl Ami a pádil ke stromům.
Roland a Sára se tam dostali milisekundu před ním.
Pořád mě slyšíš, miláčku?, zeptal se Marcus Ami, když ji položil dolů.
Ano.
Stáhni se do bezpečné vzdálenosti a střílej pouze, pokud budeš muset.
***
Ami, opatrná, aby nevydala žádný zvuk, se stáhla a vytasila svůj další Glock. Neobtěžovala se připevňovat tlumiče. Dokonce ani ten nejlepší tlumič nemohl ztišit výstřel natolik, aby ho upír neslyšel. A pokud jde o vzdálené sousedy, nemyslela si, že by palba byla to, co v jejich myslích po dnešku uvízne.
Seth se objevil ve stínu přímo na okraji stromů. Byl ohnutý s jednou rukou na zádech upířího krále, který ležel ve stejné pozici, ve které spal.
Seth ho upustil, odskočil a řítil se pro balík.
Jak se upír probouzel s vrčením a převrátil se, Rolandova bota se spojila se stranou jeho hlavy.
Ami sebou cukla, když uslyšela prasknout kost. Její srdce naráželo do jejích žeber, jak se Marcus vrhnul mezi ně a chytil upíra za krk, aby rozdrtil jeho průdušnici a tak předešel vydání jakéhokoli zvuku.
Seth se s vánkem prohnal kolem. Dělejte. Ostatní jsou vzhůru.
Ami zírala s široce otevřenýma očima na bombu, kterou nesl, jak v domě propukl rozzlobený křik.
Vypadněte odsud, naléhal Seth, jak ji položil na trávu několik metrů od domu. Teď.
Sára se vrhla k nim a zvedla bojujícího upíra za ramena. Roland popadl jeho ohánějící se nohy, které kopaly dost tvrdě na to, aby zabily smrtelníka. A pak pádili skrze stromy.
Ami nevydala žádný zvuk, když ji Marcus zvedl do náruče a pobídl její nohy, aby ho objaly kolem pasu. Obtočila své paže kolem jeho krku a její ruce sevřely Glocky v pevném stisku. Jak Marcus spěchal za Sárou a Rolandem, pohybuje se tak rychle, že se les kolem nich rozmazal, Ami se díval přes jeho rameno na slunnou mýtinu.
Skrz listí viděla Sethovu postavu se změnit. Obrovská křídla si prorazila cestu skrze zadní část jeho kabátu.
Ami zalapala po dechu a ztratila ho z dohledu, jak se stromy kolem nich uzavřely.
Marcus je vzal daleko během několika sekund. Uhýbal před stromy, které Ami při této rychlosti nemohla ani vidět. Modrá obloha nad nimi byla roztržena oslnivým světlem, jak za nimi zahřměl hrom. Zářivé zlaté plameny dosáhly k nebi, jak se výkřiky a naříkání v agónii rozšířily v morbidním chóru.
Ami zabořila svou tvář do Marcusova krku. Bičoval je teplý vítr nesoucí více výkřiků.
Ani jeden z upírů nepřežije. Marcus jí řekl, že napalm-B hoří déle a v mnohem vyšších teplotách než původní napalm. Lepkavá látka také ulpí na kůži upírů jako lepidlo a je stejně tak těžké se jí zbavit.
Dokonce ani nesmrtelní se nedokázali dostatečně rychle zregenerovat, aby mohli bojovat proti takovémuto požáru.
Sethe!, vykřikla v hlavě. Dostaly ho plameny taky?
Jsem v pořádku, drahoušku, zamumlal.
Je v pořádku, Ami?, zeptal se Marcus.
Ano.
Marcusova kupředu směřující rychlost zpomalila na smrtelnou rychlost. Když se zastavil, Ami odemkla kotníky a nechala své nohy sklouznout dolů na zem.
Několik pohotovostních vozidel – požární vozy, ambulance, neoznačená auta s odnímatelnými sirénami – se připojily k dodávce, kterou zde Ami a ostatní nechali. Chris Reordon stál vedle jednoho z vozů. Na sobě měl tmavou bundu, která měla napsáno na zádech a rukávech zkratku DEA (Drug Enforcement Administration = Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami) ve velkých bílých písmenech.
Propukly kletby, jak se Roland a Sára snažili udržet upířího krále pod kontrolou pod stromem nedaleko dodávky.
Chris mávl na ostatní vozidla.
Motory zaburácely k životu a sirény zavřískaly, jak se rozjeli pryč.
Marcus spěchal pomoct Rolandovi a Sáře. Kdyby měli dovoleno krále zabít, neměli by žádné problémy. Ale oni potřebovali veškeré informace, které jim mohl poskytnout.
Ami držela své Glocky pro případ, kdyby se upírovi podařilo osvobodit se.
Chris vykročil vpřed a vytáhl známou zbraň. Když byl dost blízko, aby se ujistil, že nezraní některého z nesmrtelných, vystřelil.
Uspávací šipka zasáhla upíra do hrudi. Jeho boj přestal, jak jeho svaly ochably a jeho víčka se zavřela.
„Děkuji ti,“ řekla Sára bez dechu.
Všichni tři nesmrtelní uvolnili své sevření a nechali upíra spadnout na zem na hromadu u jejich nohou.
„Žádný problém,“ řekl Chris.
„Jsem rád, že vidím, že jste se odtamtud všichni dostali v pořádku.“ Podal Marcusovi svou zbraň.
„Pro případ, že ji budete později potřebovat. Doktorka Liptonová duplikovala to sérum a vytvořila nám několik šipek. Seth na mě čeká na mýtině a říká, že se s vámi sejde v Síti.“
Marcus si vzal zbraň. „Díky.“
Chris se vrátil do svého auta a uháněl pryč, až se za pneumatikami zvířil prach.
Roland odsunutím otevřel boční dveře dodávky a hodil upíra dovnitř jako staré zavazadlo. Ami zasunula své zbraně do pouzder, nastoupila a sedla si za volant, protože slunce jí neublíží.
Zatímco se Marcus usadil na sedadlo za ní, čekala, až ji zaplaví úleva. Všichni se dostali ven nezranění, jak řekl Chris. Další povstání, doufejme, že poslední, bylo zastaveno v jeho počátcích.
Roland čekal, až Sára nastoupí, pak se posadil vedle ní a posunutím dveře zavřel.
Ale ty výkřiky, ty výkřiky agónie…
Ami se domnívala, že ji budou pronásledovat po zbytek jejího života.


14 komentářů:

  1. Vdaka za napínavé pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Dakujem za preklad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za další kousek. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za další skvělou kapitolku!!!💜💜💜

    OdpovědětVymazat
  5. D9ky za překlad a korekci. :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  7. Ďakujem za ďalšiu kapitolu:)

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za překlad. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  10. děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  11. děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat