úterý 28. února 2017

Měničem šťastně až do smrti - 1. kapitola


„Dakoto, přestaň. Je to špatný nápad. Tohle se řadí do posledního Custerova dostaveníčka. No tak posloucháš mě?“ Tina popadla Dakotu za paži, ale ta si to dál rázovala po chodbě centrály smečky k otcově kanceláři. Něco svému otci řekne, Alfa nebo ne.

Dakota svou nejlepší kamarádku ignorovala, když ji tahala za paži. S pískotem se zastavila u ručně vyřezávaných mahagonových dveří, které vedly do otcovi kanceláře. Byla na nich velká, zlatá cedule se slovy „Brandon Sheffield“ zdobným písmem. Její otec, jeden z nejúspěšnějších stavitelů a developerů v Kalifornii, byl jen pro ukazování bohatství a moci.
„Dakoto, jen si to promysli! Počkej do zítřka, až budeš mít čas se uklidnit!“ prosila Tina.
„Ne,“ řekla tvrdohlavě Dakota. „Musím to udělat teď, zatímco jsem pořád naštvaná. Jinak vycouvám.“
„Jo, já vím! Pojďme k Howlerovi, kde můžeš utopit žal v kosmopolitanu,“ navrhla Tina. „Mmm, chutňučký kosmopolitan.“
„Teď ne, díky. Jsem na misi. Přinutím ho mě poslouchat, i kdyby to měla být ta poslední věc,“ řekla Dakota a vřítila se do otcovi kanceláře.
„Ale to je ten problém. Možná bude!“ Tina se držela na chodbě.
„Vlčice musí udělat to, co musí.“
„Přemýšlím, kde najdu další Alfa vlčici, se kterou bych se mohla kamarádit. Protože tu bude opravdu brzo volné pracovní místo,“ slyšela říct Dakota Tinu za zavřenými dveřmi.
„Já to slyšela!“ zařvala Dakota dveřmi.
„Já vím!“ zakřičela Tina zpátky. Samozřejmě, že věděla, že ji Dakota uslyší. Všichni potomci Alfy měli zesílené smysly, dokonce ještě víc než další měniči – včetně sluchu.
Dakota zavrtěla hlavou. Nemohla dovolit, aby ji od toho kamarádka odradila. Jasně, Tina měla pravdu a ona byla šílená; ale kdy ji to zastavilo?
Její otec seděl za velkým stolem na vzdáleném konci kanceláře. Kancelář byla větší než většina apartmánů s jednou stěnou pokrytou od podlahy až po strop knihovnicemi s kůží vázanými knihami a soškami a starožitnými glóby. Olejové malby předků smečky byly k vidění ve velkých zlacených rámech. Všichni vypadali, že na ni zírají, stejně jako otcův Omega Percy a pár dalších členů smečky, kteří byli po ruce, kdyby něco potřeboval.
Když se blížila ke stolu, diskrétně se vzdálili, plynule se pohnuli kolem ní na druhý konec místnosti a předstírali, že jsou velmi zaujatí narovnáváním starověkých knih.
Natáhla se do kabelky a vytáhla mobil, ruka se jí třásla. Nos se jí z obrázku na obrazovce znechuceně nakrčil.
Její snoubenec, Roy, byl natažený nahý na posteli. Jako vždycky vypadal velkolepě. Spal a na jeho hrudi byli čtyři škrábance. Naneštěstí Dakota nebyla tou, kdo tu fotku pořídil.
Neměla ponětí, kdo jí ji poslal; přišlo z neznámého čísla. Ani na tom nezáleželo; ale záleželo na tom, že ji Roy podváděl a ona si ho nevezme.
Její otec vzhlédl a zamračil se na ni, husté obočí se spojilo.
„Nevím, proč mě vyrušuješ při práci. Moje rozhodnutí pořád platí,“ informoval ji, když šla k němu. Řekla mu o té fotce to odpoledne, co přišla – a on jí řekl, že se nic nezměnilo.
„Ach, ano? Tak se na to mrkněme.“
Naklonila se přes stůl a strčila mobil před tvář otce, aby viděl tu fotku. Jednou se na ni zhrozeně podíval, než se zavrčením couvl.
Věděla, že se teď pohybuje na nebezpečné půdě. Pokud by se někdo ze smečky takto choval, skončil by zády na podlaze, krvácel a prosil o život.
„Proč jsi mi to ukázala?“ zavrčel vztekle otec. „Už to nikdy nevymažu z hlavy.“
„Vítej do klubu,“ řekla Dakota. „A to je můj nahý podvádějící snoubenec.“
Cítila, jak se vztek formuje v jejím otci. Jako prvořadý Prime byl schopný vysílat emoce, takže je ostatní pochopili. Taky je byl schopný je skrýt; skutečnost, že nechal vztek roztrhnout vzduch, byla záměrná volba.
Věděla, že tu svatbu její otec opravdu chtěl. Údajně to bylo proto, že Royův otec byl silným Alfou – ne Primem, ale pořád jedním z nejúspěšnějších vůdců země se sedmdesáti pěti hlavou smečkou, druhou největší po otcově se sto dvaceti. Proto, podle otce, by ji měl Roy být vždycky schopen uchránit a zajistit ji.
Pravdou bylo, že její otec chtěl vytvořit alianci z jejich smeček, protože by to posílilo jeho status nejsilnějšího Alfy Prime v celém regionu – k čertu se štěstím své dcery.
Viděla, jak otcova tvář rudne vztekem, ale držel ton nízký.
„Mohlo to být vyfoceno ještě před zasnoubením.“
„Ne, nemohlo, protože když se podíváš, má jizvy od boje s Beckem.“ Při té vzpomínce sebou trhla. Beck byl Alfou z Jižní Kalifornie. Nikdy se s ním nesetkala, ale vyzval Roye o její ruku, když oznámil jejich zasnoubení.
Všichni chtěli být ženatí za dceru prvořadého Alfy kvůli prestiži a možnosti, že jedno z jejich mláďat by bylo také Primem. Skutečnost že byla Alfa vlčicí schopnou léčení a vysílání uklidňující energie přidávala jen k její hodnotě. Jako by byla výstavní kráva, myslela si nakvašeně.
Tradice smečky vyžadovala, aby se zúčastnila zápasu smrti, a pamatovala si, jak Beck ponořil tesáky do Royovy hrudi – těsně předtím, než se Roy odtáhl a zabil svého rivala. Jediná věc, která nechá na vlkodlakovy jizvy je kousnutí od jiného měniče.
Její otec se setkal s jejím pohledem svým stálým, ledově chladným a blýskajícíma očima. Cítila, jak vlny síly zesílily, a bojovala s nutkáním se podvolit, sklonit hlavu a kňučet kapitulací. Hlava ji bolela, ale netrhla sebou, ani nemrkla. Místo toho si představila, jak se síla, která se přes ni valila, odplouvala pryč a po minutě se její otec opřel ve svém křesle a zavrčel vztekem a sklonil pohled.
Potlačila nutkání vítězně se usmát. Její moc sílila; před rokem by její otec byl schopný ji rozpůlit mocí své vůle.
No, teď měla důvod bojovat. Šla s proudem s touto fraškou dost dlouho. Nechala svého otce zatlačit ji do randění s Royem a pak oznámil jejich zasnoubení, aniž jí to řekl.
V první řadě Roye nemilovala, i když ho shledávala fyzicky atraktivním. Žádné překvápko. Byl pohledný jako řecký bůh. Roy zapnul šarm a nadšeně se jí dvořil a na krátkou chvíli se dokázala přesvědčit, že k němu něco cítí.
I když ten šarm brzo odešel. Roy se začal chovat znuděně a vzdáleně, jakmile bylo oznámeno zasnoubení. Pokoušela se to nadnést otci, ale on ji pokaždé odmávnul. Poslední měsíce si lámala hlavu, co dělat. Zlomit zasnoubení se synem Alfy nebylo jednoduché.
Ale tohle? To že šukal jinou ženu měsíc po jejich zasnoubení? To byla poslední kapka.
Její otec konečně prolomil ticho. „No, vy dva ještě nejste oddáni, takže to teoreticky není podvádění.“
„Co?“ vybuchla. „To nemůžeš – Jsi – „ Byla tak vzteklá, že sotva dokázala něco říct.
„V naší smlouvě není nic o tom, že by nemohl být s jinou ženou, než se vezmete. Nebo potom, když už jsme u toho. Tohle je o páření. Dokud bude diskrétní, opravdu si nemáš proč stěžovat.“
Cítila, jak vztek zaplavil její tělo, a místo toho, aby ho zadržela, nechala ho se vyvalit ven. Vzduch prakticky praskal. Alfa vlčice mohla vysílat své pocity pouze k tomu, kdo jí byl blízko, jako člen rodiny nebo druh. Bylo od ní nesmírně neuctivé ukázat Alfa Primovy svůj vztek, její nesouhlas… ale jí to nemohlo být víc jedno.
„Nevezmu si ho, nikdy, a ty mě nepřinutíš!“ zařvala. Bože, nesnášela, že když takto s otcem mluvila, zněla jako rozmazlené děcko. Věděla, jak směšně zněla, a kvůli tou byla ještě vzteklejší.
„Máš ho tak moc rád, sám si ho vezmi!“
Její otec vystřelil na nohy, a i když nechtěla, zalapala po dechu a couvla. Její otec měl dva metry – byl velký a tyčil se nad ní. Dakota nebyl drobná – zdědila svou postavu s křivkami po matce. Ale její otec byl jako tank, kterého mohla obalit srst a narůst tesáky.
„Nikdo takto s Alfou nemluví. Jen kvůli tomu, že jsi má dcera, nejsi mrtvá, nebo vyhozená ze smečky.“ Jeho hlas se třásl vztekem a teď byl tak nasraný, že se neobtěžoval natočit své emoce jen na ni; nechal je vybuchnout po pokoji. Slyšela fňukání bolesti a zděšení ostatních členů smečky. Srst vyrašila z tváře otce a slyšela, jak kosti pod kůží praskají, když se snažil zůstat v lidské podobě. Uši se mu zašpičatěly s chomáčky srsti a jeho tesáky se prodloužily z dásní.
Percy, jeho Omega, spěchal kupředu, byl připravený absorbovat temnou energii prvořadého Alfy. Stál, oči zavřené, tvář bledá námahou uklidnit jejího otce. Ten byl blízko ke ztrátě kontroly. Pokud Percy selže, její otec se nejenomže přemění, ale možná ve vzteku zaútočí a zraní všechny, co jsou nablízku, než se zastaví. Velká síla Alfy má taky své temné stránky. Vyprávěly se příběhy o Alfa Primech, kteří ztratili kontrolu nad svým zvířetem a zabili celou rodinu, než se dokázali zastavit. Ti Alfové byli naháněni svou smečkou a zabiti stříbrnými kulkami – jediná věc, která je dokázala zastavit.
Dakota si uvědomila, že zadržuje dech, a pomalu ho pustila, nepohnula ani svalem. Po dlouhém, dlouhém momentu se srst otce vsákla a tesáky zastrčily. Percy byl bílý jako stěna a pokrytý potem, padl na kolena a třásl se.
Brandon zafixoval svou dceru chladným pohledem.
„Půjdeš k sobě a zůstaneš tam až do svatby,“ procedil. „Která je přesunuta na příští týden. Žádné návštěvy. A nechci od tebe už nic slyšet – radši by sis taky pro sebe měla nechat svoje pocity.“ Násilně ukázal ke své Betě, který spěchal tak rychle, až ucítila ve vlnách vzduch. „Drew, doprovoď ji tam.“
Když se otočila k odchodu, otec se natáhl ke stolu a popadl její mobil, v pěsti ho rozbil na kousíčky a upustil kousky na stůl.
S hlavou vztyčenou zamrkala slzy, které odmítla ukázat. Vyšla z místnosti s Drewem za sebou. V tichosti ho nechala doprovodit ji chodbou, skrz velký obývák nahoru ke křídlu domu, kde měla své pokoje.


34 komentářů:

  1. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  2. No, začína to zaujímavo 😊 Ďakujem

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za překlad a korekci !!!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Tak tomu se říká STRHUJÍCÍ ZAČÁTEK!!! Moc děkuji 😃

    OdpovědětVymazat
  5. Knihomolka.36528. února 2017 15:59

    Díky za úžasný překlad první kapitoly už se nemůžu dočkat pokračování :)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  7. Skvělý výběr knížky. Těším se na pokračování😊

    OdpovědětVymazat
  8. Skvělý výběr knížky. Těším se na pokračování😊

    OdpovědětVymazat
  9. Skvělý výběr knížky. Těším se na pokračování😊

    OdpovědětVymazat
  10. vdaka a som zvedavá na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuji. Těším se na pokračování :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuji za překlad a těším se na pokračování. Katka

    OdpovědětVymazat
  14. Moc děkuju za skvělou kapitolu. Už se těším na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  15. děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  16. tak len dúfam, že sa jej podarí od nich zdrhnúť :o( by som mohla takého kreténa snúbenca poslať do prdele :o( dík za preklad a už sa neviem dočkať čo bude ďalej :o))

    OdpovědětVymazat
  17. Obrovské ďakujem za preklad a korekciu. ♥ Som zvedavá na pokračovanie. ☺

    OdpovědětVymazat
  18. Dekuji za prvni kapitolu @-}-- boze ten otec je debil :-D

    OdpovědětVymazat
  19. Ahoj,holky moc,moc děkuji za tuhle super kapitolu ,už se nemůžu dočkat další Mirka

    OdpovědětVymazat
  20. Hm, pěkný začátek. Děkuji za překlad a korekci. HankaP

    OdpovědětVymazat
  21. Ou,tak to je ale opravdu velmi "mily" tatinek...dekuji moc za kapitolu

    OdpovědětVymazat
  22. Díky za skvělý překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat
  23. Moc děkuji za překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat