středa 11. ledna 2017

Vládci noci - 15. kapitola 2/2


Dennis se plížil nocí směrem ke skrytému domovu Montrose Keegana.
Ten hloupý intelektuál si vybral dobré místo, ve kterém se dalo hrát na Frankensteina. Jeho přízemní dřevěný dům stál na okraji městečka Carrboro. Hustý les odděloval Keegana od jeho jediných sousedů – vzdálených farem a pasek – alespoň v průběhu teplejších měsíců. Ten, kdo dům před desetiletím postavil, vysadil před domem stále zelené stromy, které, protože byly ponechány nekontrolovaně a neupraveně růst, teď vytvářely hustou zeď mezi ulicí a domem a zabraňovaly pohledu na něj.

Právě teď ty stromy zaplnil pach lidí. Ten upozornil Dennise na to, že ho někdo sleduje, když vpochodoval na dlouhou příjezdovou cestu, která byla spíše plná hlíny než štěrku. Bylo tam poměrně dost lidí.
Dennisův krok ani jednou nezaváhal. Použil svůj nadpřirozený zrak, aby našel každého přítomného muže. Jejich maskovací oděv a výstroj byla vojenské třídy, ne lovecké. Ačkoli to fungovalo dost dobře, aby unikli pozornosti lidí, Dennis snadno určil, kolik jich bylo, kde byl každý umístěný a jaké zbraně nesli.
Hloupí smrtelníci, věřící, že jim něco takového, dává nad ním převahu.
Jeho tesáky vystoupily, když se Dennisova už tak mizerná nálada stokrát zhoršila. Dnes večer musel potrestat několik svých mužů. Zasraní zbabělci. Všichni se třásli v těch svých zatracených designerských teniskách, protože mnoho jejich spolubojovníků se nevrátilo z včerejší mise. Dennis se rozhodl použít ty tři, kteří šeptali o dezerci, jako příklad pro ostatní. Zanechal po sobě docela nepořádek.
Každý mohl být ovlivněn a kontrolován strachem. Dennise to naučil jeho otec častým bitím. Pak se to naučil sám jeho otec poté, co byl Dennis přeměněn a stavil se u něj na krvavou návštěvu.
Postavit svou armádu zpátky do latě, trvalo Dennisovi pouhou hodinu. Nebo alespoň to, co z ní zbylo. Ti, kteří nemuseli tvrdnout s čištěním kaluže krve, se teď potulovali Severní Karolínou a okolními státy. Rekrutovali a doplňovali své počty.
Ale pořád ho to štvalo. Poddaní by nikdy neměli zpochybňovat svého krále.
Zachvátila ho nová vlna vzteku.
Nejprve byl zasažen neúctou a nekompetentností svých vojáků a nyní tohle, cokoli to k čertu bylo. Banda lidských kokotů, kteří si mysleli, že mohou číhat v úkrytu a nastražit nějakou chabou past, aby chytili cokoliv, co si mysleli, že je. Zaprodal ho Montrose?
Ten malý podrazák by se neodvážil. Tady šlo o něco jiného. Dennis jen nevěděl o co.
Dva zamaskovaní muži stáli s automatickými zbraněmi v rukách. Každý po jedné straně Montrosových předním dveřím.
Dennis zrychlil do výbušné rychlosti, o které věděl, že ji lidé nejsou schopni následovat. Prohnal se po příjezdové cestě a rozrazil přední dveře. Jakmile vstoupil do obydlí, udeřil ho pach staré krve.
Montrosi,“ zařval, jak vycítil Sářinu nepřítomnost, „ubohý pytle sraček!
V době, kdy venku propukl křik, už byl dole ve sklepě a díval se na krví pokrytou podlahu a stěny prádelny. Pokračoval do laboratoře. Muž, kterého Dennis nikdy předtím neviděl, seděl za Keeganovým stolem. Na něm ležel otevřený laptop připojený k videokameře, kterou Dennis minulou noc nainstaloval a ukryl v korunách stromů, které lemovaly paseku.
Kdo sakra jste?“ vyštěkl Dennis.
Pane?“ zvolal hlas zvýšený úzkostí, jak nad nimi zazněly kroky.
Zůstaňte na místě,“ zavolal muž nazpět a prohlížel si Dennise s rozčilujícím nedostatkem zájmu.
Kroky ustaly.
Vzteky bez sebe kvůli mužově naprosté lhostejnosti, uděl Dennis krok směrem k němu a vycenil tesáky.
Nedělal bych to,“ řekl a zvedl uspávací pistoli, kterou Dennis sám použil proti nesmrtelným.
Dennis se zasmál.Mohl bych vysát každou kapku krve z vašeho těla a roztrhat váš zadek na kousky, než ta droga začne působit,“ blafoval. Ta zatracená droga by ho přiměla padnout jako špalek, jakmile byla vstříknuta.
Pokud tak učiníte,“ pronesl muž nevzrušeně, „mí muži mají trvalé příkazy, aby počkali, až droga začne působit a pak vás vykastrovali. Pokud to, co mi Montrose řekl, je pravda, máte pozoruhodnou schopnost vyléčit rány způsobené na vaší osobě, ale že tato schopnost nesahá tak daleko, že by uměla nechat narůst věci, které byly odstraněny, zpátky.“
Dennisova zuřivost vzrostla tak, až se třásl potřebou rozervat, trhat a krmit se.Kdo jste?
„Váš nový zaměstnavatel. Už nebudete dále pracovat pro Montrose.“
Dennis by se zasmál, kdyby nebyl tak nasraný.Nikdy jsem pro Montrose nepracoval. On pracoval pro .“
„No, tak se vaše situace změnila.“
Dennis popadl stůl nejblíže k němu a hodil ho přes celou místnost. Papír, kov a sklo letěly všemi směry. Střepy se v laboratorním stropním světle třpytily jako flitry.Kde je?
„Našemu příteli se nevede moc dobře, obávám se. Poněkud ošklivá bodná rána ho zavedla do nemocnice.“
Dennisovo celé tělo se třáslo vzteky.A co ta žena?“ Jeho hlas, nízký a hrdelní, nezněl jako jeho vlastní.
Ta žena je důvod, proč jsem tady. A proč jste stále naživu ... ,pokud tomu tak můžete říkat.“
Místnost zrudla. Dennis zavřel oči a vybuchl z něj řev.
Když je znovu otevřel, hruď se mu vzdouvala v hlubokých lapajících deších a místnost kolem něj vypadla, jako by ji zasáhl tajfun. Papíry a roztrhané pořadače vytvořily zubatý koberec, který se třpytil kousky rozbitého skla. Pojízdné lůžko, na které včera večer umístil lidskou ženu, trčelo z jedné stěny a kolem něj byl zohýbaný sádrokarton. Kovové laboratorní stoly vytvořily pokroucené sochy. Jediný kousek nábytku v místnosti, který byl stále neporušený, byl Montrosův stůl a židle za ním.
Vedle nich stál ten arogantní zmrd s bledým obličejem, očima do široka otevřenýma a prsty pevně obtočenými kolem pažby uspávací zbraně, kterou třímal.
Dennisovy ruce a nohy ztěžkly zvláštní slabostí, která ho přiměla se naklonit.
Zamračil se a podíval dolů. Červená šipka vyčnívala z jeho hrudi.
Pane?“ zavolala seshora úzkostný hlas znovu.
D-držet svou pozici,“ zavolal zmrd nazpátek roztřeseným hlasem.Do prdele. Myslel jsem si, že Montrose přehání, když říkal, že jsi blázen.“
Dennis si vytrhl šipku z hrudi rukama, které byly rozervané a krvavé.
Vztek zřejmě znovu převzal svou kontrolu nad ním a způsobil tu destrukci kolem nich. Teď se to stávalo stále častěji, ale neznepokojovalo ho. Většinu času si ani nemohl vzpomenout, co udělal. Proč plakat nad mlékem, u kterého si nevzpomínáte, že jste ho rozlili? A, pokud někoho zranil, zatímco byl v jednom ze svých běsnění, – jak krev, která ho tak často pokrývala, naznačovala, když skončilno, kohokoli zranil, ho neměl nasrat.
Proč ještě stojím?“ zeptal se a cítil se pomalý. Jeho řeč byla nesrozumitelná.
Muž polkl.Nižší dávka. Stává se tohle často?“
Dennis pokrčil rameny.Ještě jsem se nenakrmil.“
„Pomáhá vám krmení udržet kontrolu?“
Dennis mu poslal ďábelský úsměv.Nabízíte sám sebe jako předkrm?“
Muž stiskl rty.Odpovězte na otázku.“ „Ano.“ zalhal.
Herstone!“ vykřikl s očima přilepenýma na Dennisovi.
Ano, pane,“ stejný hlas seshora zavolal nazpátek.
Připojte se k nám na chvíli.“
Ano, pane.“
Muž ztišil hlas.Pokud ho odzbrojíte, můžete ho mít.“
Dennis muže prohnaně pozoroval. Možná, že by neměl být tak rychlý, aby roztrhal tento malý sopel na malé, rubínové kousky. Nechat ho žít by mohlo mít nějaké výhody.
Dennis se připlížil blíž ke vchodu do laboratoře, když kanady dupaly dolů po schodech. Kvůli té zatracené droze nebyl v plné síle a nechtěl si nechat ujít svačinku, protože se nemohl dostat do výbušné rychlosti.
Voják vstoupil s dlouhou automatickou zbraní, kterou svíral v rukou.Ano, p–“
Dennis vytrhl zbraň z mužových rukou a odhodil ji přes celou místnost. Pak ho udeřil do obličeje s dostatkem síly, aby mu rozdrtil nos a vyrazil mu všechny přední zuby.
Arkgh!
Zatímco se voják dusil krví a zuby, Dennis si stoupl za něj, škubl jeho hlavu k jedné straně a zanořil své zuby hluboko do jeho krční tepny.
Teplá krev zaplavila jeho žíly, zředila drogu a zahojila rány na jeho rukách. S očima na nadřízeném vojáka, vysál Dennis i tu poslední kapku, a pak nechal prázdnou mrtvolu spadnout na podlahu.Žádné námitky?“ posmíval se a otřel si ústa rukávem.Tak málo vám záleží na vašich vojácích?“
Muž, kterému se podařilo znovu dosáhnout něco z jeho dřívější nevzrušenosti, se usadil na židli.Každý cíl vyžaduje oběť.“
Dennis uvažoval, jak by se ti ostatní vojáci pod velením tohoto muže cítili, kdyby věděli, jak rychle by je obětoval pro své vlastní zisky.Proč jste tady?“
„Jak jsem řekl–“
„Nepracuju pro nikoho.“
„Nemluvil bych tak rychle, kdybych byl vámi. Určitý druh partnerství by mohl být velmi prospěšný pro nás oba.“
„Opravdu?“ pochyboval Dennis skepticky.Co pro mě můžete udělat?“
„Chcete být králem, ne? Vládnout vaším vlastním upířím poddaným?“
„Už jsem a vládnu. To vše bez vaší drobné pomoci.“
Muž se trochu uvolnil a opřel se v křesle.A jak vám to jde?“ Dotek na mezerníku laptopu uvedl film na obrazovce do pohybu. Uměle nasvícené video bitvy ze včerejší noci procitlo do života v pomalém pohybu a zpomalilo tak vyhlazení jeho upířích vojáků do lidské rychlosti. „Ne tak dobře, myslím.“
Dennis udělal rozzuřený krok vpřed.
Zbraň v mužově ruce sebou cukla.
Dennis ucítil ostré bodnutí v hrudi, jako to od vosy, a vytrhl další šipku.
Mírná slabost, která ho sužovala, se zhoršila. Hlava se mu motala. Ztratil rovnováhu.
Možná, že teď budete poslouchat,“ řekl muž.
Dennis neměl moc na výběr. Pokud se poddá nutkání roztrhat muži hrdlo, bude pravděpodobně v průběhu zasažen další šipkou nebo dvěma. A on by raději nezjistil, jestli ten parchant žertoval o tom, že by odebral jeho nádobíčko, zatímco by byl mimo.
Muž začal mluvit. Dennisova zvědavost vzrostla. To, co ten muž plánoval, co řekl, že by udělal, pokud by se k němu Dennis připojil, bylo přímo jako z těch podělaných filmů. Filmů, které se soustředily kolem vojenský vůdců hladových po moci, kteří se úplně zbláznili a zabloudili daleko od svého určeného kurzu.
I když Dennis si nebyl tak jistý, že tenhle chlap byl z armády.
Myslíte to vážně?“ zeptal se Dennis, který se bezvládně opíral o zeď. To, co ten muž navrhl, ho uvádělo v pokušení. Výhody by mohly jen tak tak převážit podráždění, že se bude muset vypořádat s tím arogantním zmrdem. A jakmile ten arogantní zmrd dodá všechno, co slíbil, Dennis ho vždycky může zabít a pokračovat bez něj.
Ano.“
„Tak a co z toho budete mít vy? Řekl jste mi o všem, co pro mě můžete udělat. Co chcete, abych udělal pro vás?“
„Tohle.“ Muž mu pokynul.
Video bitvy zrychlilo na normální rychlost. Pohyb nesmrtelných a upírů se se zdál být rozmazaný a nezřetelný.Tady.“ Muž zmáčknul tlačítko lišty a video pozastavil.Znáte tuhle ženu?“
Dennis uvažoval nad malou, ženskou postavou na obrazovce. Byla pozastavena právě ve chvíli, kdy se oháněla dvěma katanami. Jedna čepel řezala dlouhou ránu přes upírův bok. Druhá čepel se zabořila do druhé upírovy paže. Její bledé rysy, pokryté krví, nesly výraz intenzivního odhodlání.
Dennis mohl pochopit, proč se Rolandovi tolik líbila. Ta kočka byla sexy.To je Sára. Sára Bangerová.“ Počkat. Bylo její příjmení Bangerová nebo to bylo příjmení, které jí dali jeho muži? „Bangerová. Bingerová. Něco takového.“
„Sára Binghamová?
Jistě proč ne?“
„Mýlíte se.“ Muž otevřel soubor s obrázky v levém dolním rohu obrazovky.Tohle je Dr. Sára Binghamová.“
Dennis zíral na atraktivní ženu na obrázku. Bledá kůže. Hnědé vlasy. Oříškové oči. Hezký úsměv.To nemůže být. Sára Binghamová je člověk. Tahle žena je nesmrtelná. Včera v noci byla v boji. Byla ta, kdo odvedl Rolanda a Bastiena pryč do bezpečí.“ Myšlenka na to, na jejich vyklouznutí z jeho sevření, by ho zavedla do dalšího násilného běsnění, kdyby ta hloupá droga všechno neotupila.
Jestli je nesmrtelná,“ řekl muž, „pak byla přeměněna, protože já vás ujišťuju, že tato žena,“ – znovu ukázal na fotku v rohu – „je Sára Binghamová.“
Roland přeměnil Sáru? Co se stalo s jejich kecama o ochraně člověka za každou cenu?
Nebo možná, že ji přeměnil Bastien.
Dennis přimhouřil oči, když docestovaly zpět k zmrazenému videu. Sára – skutečná Sára – mohla být viděna daleko vzadu, jak kácí upíry nalevo a napravo. Byla sexy jako ta zrzavá lidská kočka, ať už byla kdokoli.
Pokud byla přeměněna teprve nedávno, možná, že byla upír. Jak dlouho trvalo zjistit, co by mohla být? Montrose mlel o DNA a nějakých dalších blbostech, ale Dennis mu nevěnoval pozornost. Jeho jediný zájem o nesmrtelné byl v tom, aby je vymazal z povrchu planety a našel způsob, jak získat jejich zvláštní schopnosti.
Sára Binghamová. Dennis nikdy neuvažoval, že by sdílel svou vládu s upírkou, ale pokud by Sára nakonec nebyla nesmrtelná ... nevadilo by mu ji mít po svém boku. Nebo ve své posteli.
Slyšel jste mě?“ zeptal se muž.
Dennis si povzdechl. Arogantní osina v zadku.Jo. Řekl jste, že ten člověk není Sára.“
„Ptal jste se, co pro mě můžete udělat.“ Muž zavřel Sářinu fotografii a zvětšil zmrzlý obraz videa, dokud zrzka nevyplnila obrazovku.Přineste mi tuhle ženu.“
Dennis se ušklíbl.Online seznamka vám nevychází?“
Mužův výraz se změnil v ledový.
Dennise to nevyvedlo z míry.Pokud ji tak moc chcete, proč si pro ni nedojdete?“
„Předpokládám, že víte, kolik mužů mám v lese?“
„Jo. Ne dost.“
„Věděl jste, že tam jsou, než jste přišel?“
„Dlouho předtím.“
„Tak znáte můj problém. Nemůžeme se dostat nikam blízko ní kvůli nesmrtelným, kteří ji obklopují.“
Ale Dennis mohl. Minulou noc ji držel v náručí a přivedl ji právě do tohoto sklepa. Kdyby nebyla v bezvědomí, nakrmil by se z ní. Ale dával přednost dárců krve – a sexuálním partnerům –, kteří bojovali a kladli odpor.
Takže, když vám přinesu tuto ženu, tohoto člověka, uděláte všechno, co jste slíbil?“
„Máte mé slovo.“
Což nic neznamenalo. Tento muž pravděpodobně taky dal své slovo vojákovi, kterého dal Dennisovi k nakrmení. Ale na tom nezáleželo. Dennis se nejlépe rozhodne, jak využít tuto situaci ve svůj prospěch.
Dobře. Považujte ji za vaši.“
Přes mužovy úlisné rysy přelétl triumfální úsměv.Pak máme dohodu. Přineste mi taky nesmrtelného a já ji ještě zlepším.“
Dennis kývl na uspávací pistoli.Budu potřebovat další. A šipky se silnější dávkou.“
„To mohu zařídit.“ Muž sáhl do kapsy saka, vytáhl mobilní telefon a podal mu ho.Zavolám vám, až to bude připraveno. Číslo, na které mě můžete kontaktovat, do něj bylo předem naprogramováno.“
Dennis dal telefon do kapsy.Nemyslíte si, že byste mi měl říct své jméno, když teď budeme partnery?“

Vytvořil se další z těch napjatých úsměvů.Mé jméno je Emrys.“

16 komentářů:

  1. Děkuji moc za další pokračování

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za další skvělou kapitolku!!!♥♥♥

    OdpovědětVymazat
  3. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za překlad a korekci.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  6. Super díky moc za další kousek. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další skvělé kapitoly !!!!

    OdpovědětVymazat
  8. vďaka za preklad a korekciu a som zvedavá na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem za super preklad a už sa teším na pokračovanie 😉😉😉

    OdpovědětVymazat
  10. Ďakujem za ďalšiu kapitolu:)

    OdpovědětVymazat
  11. děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat