pondělí 16. ledna 2017

Studium jedů - 32. kapitola 2/x


Vzpomínáte ještě na delegaci ze Sitie, když Yelena usnula a dostala se do zimní krajiny? Dnes má tato příhoda pokračování a vlastně i malé rozuzlení. Doufám, že se vám bude líbit.
Paty

Ujistila jsem se, že má Janco vše, co potřebuje. Irys mě doprovodila do Velitelova pokoje. Těla byla odstraněna a někdo se to tady pokusil vyčistit. Posadila jsem se na kraj Velitelovy postele a vzala jej za ruku. Následovala jsem Irysiny instrukce, zavřela jsem oči a postrčila svou mysl k němu.
Moje nohy zakřupaly na ledě. Studený vítr mě šlehal do tváře a naplnil mé plíce malými dýkami. Obklopovala mě oslnivě bílá. Diamantový prach nebo sněhové vločky? Bylo těžké to určit. Chvíli jsem šla kupředu, ale okamžitě jsem byla zmatená třpytivou vánicí. Klopýtala jsem bouří, bojovala jsem, abych si udržela chladnou hlavu a připomínala jsem si, že jsem se neztratila. Kdykoliv jsem postoupila o krok kupředu, ledový vítr mě postrčil zpátky.
Chystala jsem se to vzdát, když jsem si vzpomněla, proč bych mohla Velitele najít. Zaměřila jsem se na scénu mladé ženy pokřikující nad zabitou sněžnou kočkou. Vítr ustal a vánice zmizela. Najednou jsem stála vedle Ambrose.
Byla oblečená v těžkých bílých kožešinách, které se podobaly sněžné kočce.
„Vrať se,“ řekla jsem.
„Nemohu,“ odpověděla a ukázala do dálky.
Tenké černé mříže nás obklopovaly ze všech stran. Na první pohled mi připomínaly ptačí klec, ale po dalším zkoumání jsem rozeznala ozbrojené vojáky s meči.
„Pokaždé, když jsem se pokusila odejít, zatlačili mě zpátky.“ Vztek probleskl její tváří, než odumřel do naprosté vyčerpanosti.
„Ale vždyť ty jsi Velitel.“
„Tady ne. Zde jsem jen Ambrosia uvězněná ve špatném těle. Ti vojáci o mém prokletí vědí.“
Hledala jsem nějakou odpověď. Stráže nepatřily Mogkanovi, byly její součástí. Můj pohled se zatoulal ke sněžné kočce. „Jak jsi ji zabila?“
Její tvář ožila, když líčila, jak se potřela kočičím pachem a strávila týdny oblečená do kožešin sněžné kočky. Předstírala, že je jednou z nich, dokud jí zvířata nedovolila být součástí jejich smečky. Nakonec bylo jen otázkou času a skvělé příležitosti jednu zabít.
„Je to důkaz, že jsem opravdovým mužem. Že jsem vyhrála právo být mužem.“
„V tom případě by sis možná měla svou výhru obléci,“ navrhla jsem. „Kožešiny ti proti nim moc nepomohou,“ kývla jsem hlavou ke kruhu vojáků.
Ženiny zlaté oči se rozšířily, když porozuměla. Dívala se na zabitou kočku, a pak se změnila ve Velitele. Její po ramena dlouhé vlasy se zkrátily v jeho krátký sestřih, jemné vrásky se prohloubily, když z její tváře vykoukl Velitel. Bílé kožešiny dopadly na zem, když se na něm zhmotnila hladká uniforma. Odstoupil od kožešin a zamítavě do nich kopl.
„Tohle byste neměl dělat,“ řekla jsem mu. „Ona je vaší součástí. Možná ji budete zase potřebovat.“
„A budu potřebovat tebe, Yeleno? Můžu ti věřit, že mou mutaci udržíš v tajnosti?“ zeptal se Velitel s divokou intenzitou.
„Přišla jsem sem, abych vás přivedla zpátky. Není to dostatečnou odpovědí?“
„Valek mi složil krevní přísahu věrnosti, když jsem mu na prsou vyryl značku. Udělala bys to samé?“
„Ví Valek o Ambrosii?“ zeptala jsem se.
„Ne. Neodpověděla jsi na mou otázku.“
Ukázala jsem Veliteli Valekova motýla. „Nosím jej na prsou. Slíbila jsem svou věrnost Valekovi, který je vám věrný.“
Velitel se natáhl po motýlovi. Stála jsem klidně, když jej sundal z mého řetízku. Z kožešin vytáhl nůž a řízl se na dlani. Držel přívěsek v zakrvácené dlani a podal mi nůž. Natáhla jsem pravou ruku a trhla sebou, když nůž prořízl kůži. Naše krev se smísila, když jsme si s Velitelem potřásli rukama, mezi kterými byl motýl. Když mě pustil, Valekův dárek zůstal v mé ruce. Vrátila jsem jej tam, kam patřil – k mému srdci.
„Jak se dostaneme zpátky?“ zeptal se.
„Vy jste Velitel.“
Jeho oči spočinuly na mrtvé kočce. Rozhlédl se kolem, změřil si kruh vojáků a tasil svůj meč. „Budeme bojovat,“ prohlásil.
Vytrhla jsem kopí čnící z boku kočky a otřela krev o sníh. Pocítila jsem váhu zbraně, kterou jsem svírala a párkrát jsem cvičně máchla. Bylo o něco lehčí než bo, rovnováhu mělo kopí trošku jinde díky čepeli. Ale bude fungovat.
Postavili jsme se mužům kolem. Kruh vojáků se okamžitě stáhl jako smyčka kolem krku. Zády k sobě jsme s Velitelem společně bojovali.
Muži byli schopní, ale Velitel byl mistr meče. Porazil Valeka a zabil sněžnou kočku. Bylo to, jako bych měla po svém bodu dalších pět obránců.
Když jsem zabořila hrot kopí do vojákova srdce, explodoval do spršky sněhu, který odnesl vítr.
Čas se zpomalil, když jsem sekala do jednoho muže za druhým, dokud jsem se konečně nevrátila do přítomnosti. Otáčela jsem se a hledala dalšího soupeře, jen abych zjistila, že už žádný nezbyl. Sníh vířil kolem nás.
„Skvělá práce,“ pochválil mě Velitel. „Pomohla jsi mi znovu najít mé pravé já zabitím všech mých démonů.“ Vzal mou ruku a políbil ji.
Zimní scéna se rozvířila a najednou jsem seděla na posteli a hleděla jsem do Velitelových očí nabitých mocí.

*   *   *

12 komentářů:

  1. Díky za preklad. Trocha mám chaos s veliteľom. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky to úplně dokonale nechápu, jak to přesně autorka myslela. Podle toho, jak jsem to četla, jsem pochopila, že duší je Velitel žena, ale spíše se cítí být mužem. Spíše tu jeho mutaci pokládám za nějaký druh magické přeměny, což je trochu paradox vzhledem k tomu, že proti magii bojoval a díky tomu byly zpřetrhány styky se Sitií. Ono se to více naťukne v dalším dílu, ale vím, že když jsem to četla, tak jsem z toho nebyla o moc moudřejší. :D

      Vymazat
  2. Dekuju moc, ze to porad prekladas, mam tuto knizku rada. Any

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem ráda, že už ji budu mít za chvíli hotovu. :D Mám ji taky moc ráda, je to jedna z mých nejoblíbenějších knih, ale ty peripetie s překladem mě od ní dost odrazovaly a někdy mi ji i znechutily. Až ji dodělám, tak si od série určitě dám na chvíli pauzu, ať se zase trochu navnadím na další pokračování. :)

      Vymazat
  3. Moc děkuji za skvělý překlad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za překlad a prosím o co nejkratší pauzu. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za kousek překladu. Lvice

    OdpovědětVymazat
  7. děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat