pondělí 28. listopadu 2016

Studium jedů - 30. kapitola 5/5


Zpočátku se mé srdce splašeně rozeběhlo při každém nepatrném zvuku. Ale nemusela jsem se ničeho obávat. Rozruch, který následoval, když se o našem útěku dozvěděli, byl ohlušující.

Vzteklé a obviňující hlasy křičely ze všech stran. Byly sestaveny a vypuštěny skupiny, které nás měly najít. Bylo odhadnuto, že máme asi hodinu náskok, ale Brazell s Mogkanem se dohadovali o směru, kterým jsme se mohli vydat.
„Valek pravděpodobně zamířil na západ, kde to dobře zná,“ začal autoritativně Brazell.
„Jih je logickou volbou,“ trval na svém Mogkan. „Máme Velitele, nemůžou nic dělat. Utíkají o holý život, ne za nějakou strategickou pozicí. Vezmu si koně a prohledám les svou magií.“
Valek mi zašeptal do ucha: „Oni si opravdu myslí, že bych Velitele opustil. O věrnosti nevědí vůbec nic.“
Když věznice utichla a několik hodin zůstávala prázdná, začala jsem se nudit a toužila po odchodu. Dveře cely zůstaly otevřené a slabé světlo osvětlovalo naše okolí.
„Už můžeme jít?“ zeptala jsem se.
„Ještě ne. Myslím si, že je stále světlo. Počkáme, až bude tma.“
Abychom si ukrátili čas, zeptala jsem se Valeka, jak se setkal s Velitelem. Myslela jsem si, že jde o nevinnou otázku, ale byl zticha, až jsem začala litovat, že jsem se ptala.
Po dlouhé odmlce promluvil: „Moje rodina žila v Icefaren Province, než byla přejmenována na VK-1. Obzvlášť krutá zima zbořila budovu, kde měl můj otec obchod s kůžemi, a zničila tak veškeré jeho vybavení. Potřeboval své vybavení nahradit, ale vojáci, kteří přišli vybrat daně, neposlouchali jeho důvody,“ Valekova paže mě objala těsněji.
Trvalo, než pokračoval. „Byl jsem v té době jen hubený kluk, ale měl jsem tři starší bratry. Velikostí se rovnali Arimu a byli silní. Když můj otec řekl vojákům, že po zaplacení celé částky daní mu nezbude nic pro rodinu…“ Valek se párkrát zhluboka nadechl, „zabili mé bratry. Smáli se a řekli, že problém vyřešili a otec měl o tři hladové krky méně.“ Svaly na Valekově paži se napětím třásly.
„Samozřejmě jsem se chtěl pomstít, ale ne vojákům. Byli to pěšáci. Chtěl jsem zabít Krále. Muže, který dovolil svým vojákům, aby v jeho jménu zabíjeli nevinné. A tak jsem se učil bojovat, a učil jsem se umění vrahů, dokud jsem nebyl neporazitelný. Cestoval jsem kolem a svými novými schopnostmi jsem vydělával peníze. Šlechta byla tak zkorumpovaná, že mi zaplatili, abych je povraždil navzájem.
Pak jsem byl pověřen zabít mladého muže jménem Ambrose, jehož proslovy vyvolaly rebélii a šlechta z něj byla nervózní. Stal se oblíbeným, srocoval davy. Lidé se začali stavět proti Králi. Pak Ambrose zmizel, ukryl svou rostoucí armádu a podnikal tajné operace proti monarchii.
Moje platba za vyhledání a zabití Ambrose byla obrovská. Přepadl jsem jej. Očekával jsem, že bude mít můj nůž zapíchnutý v srdci dřív, než popadne dech, aby mohl vykřiknout. Jenže mou ránu zablokoval. A já jsem náhle zjistil, že bojuji o svůj život. Prohrál jsem.
Místo, aby mě zabil, mi do hrudi vyryl C mým vlastním nožem. Byl to ten samý, kterým jsem mimochodem zabil Krále. Pak se Ambrose prohlásil mým Velitelem a oznámil mi, že pro něj od té chvíle budu pracovat a pro nikoho dalšího. Souhlasil jsem a slíbil jsem mu, že pokud mě dostane dostatečně blízko ke Králi, abych jej mohl zabít, budu mu pak věrný do konce života.
Mým prvním úkolem bylo zabít člověka, který mi zaplatil, abych zabil Ambrose. Během let jsem sledoval, jak dosáhl svých cílů díky svému přesvědčení a bez nadměrného násilí a bolesti. Nebyl zkorumpován chamtivostí nebo mocí. Je loajální ke svému lidu. A nebyl nikdo, na kom by mi záleželo víc. Až do teď.“
Zatajila jsem dech. Položila jsem jednoduchou, nevinnou otázku. Nečekala jsem tak intimní odpověď.
„Yeleno, přivádíš mě k šílenství. Způsobila jsi mi značné potíže, a za dobu, co tě znám jsem už dvakrát zvažoval, že tvůj život ukončím.“ Z Valekova teplého dechu v uchu jsem se otřásla.
„Ale dostala ses mi pod kůži, infikovala jsi mou krev a zmocnila se mého srdce.“
„To zní spíše jako popis jedu než osoby,“ bylo vše, co jsem ze sebe dostala. Z jeho doznání jsem byla jak šokovaná, tak nadšená.
„Přesně,“ odpověděl Valek, „otrávila jsi mě.“ Převrátil mě čelem k sobě. Než jsem mohla vydat hlásku, políbil mě.
Dlouho potlačovaná touha se probudila k životu, když jsem omotala paže kolem jeho krku a oplácela mu polibek se stejnou vášní.
Moje reakce byla plná překvapení. Bála jsem se po Reyadově týrání, že mé tělo pevně sevře hrůza a odpor. Ale stejně jako se proplétala naše těla, splývaly naše mysli a duše.
Vzdálený zvuk hudby vibroval vzduchem. Pulzující magická harmonie brzy přerostla do grandiózního cresscenda a zakryla nás jako teplá pokrývka. Vězeňská cela a špinavá sláma zmizela z našeho povědomí. Nahradila je bělostná clona hedvábí, která nás obklopila jako padající sníh. V této rovině jsme si byli rovni, byli jsme partneři. Naše duše se spojily. Jeho potěšení bylo mým. Moje krev kolovala jeho srdcem.
Naprostá blaženost se dostavila na krátký zlomek, ale já i Valek jsme byli nadšení, že to můžeme zkusit znovu. Byli jsme propojení, naše mysli se sjednotily. Topila jsem se v jeho podstatě, nemohla jsem se nabažit pocitu, kdy jsem jej cítila v sobě, ani vzrušujícího tření jeho kůže o mou. Díru v mém srdci zaplnil radostí a světlem. I když jsme leželi na špinavé slámě a čekala nás nejistá budoucnost, mým tělem vibrovala neskutečná spokojenost.


14 komentářů:

  1. Diky za preklad. Konecne ❤️❤️

    OdpovědětVymazat
  2. Přidávám se -KONEČNĚ:)
    A moc dekuji za překlad,škoda,ze se nechystá české vydani

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za další kapitolu :) :)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji z další kousek nečekala jsem že se dají dohromady už v prvním díle.

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za další kousek překladu. Lvice

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za skvělý překlad :)

    OdpovědětVymazat
  8. konečně ! Valek se nám zamiloval :)
    teda ikyž to jeho vyznání je, nooo, takové zvláštní :)
    děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  9. Moc děkuji za kapitolku, jak už psali holky, konečně.......

    OdpovědětVymazat
  10. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat