pondělí 7. listopadu 2016

Studium jedů - 30. kapitola 2/5

Ahojte,
máme tady další kousíček příběhu. Co myslíte, že se bude dít dál? Myslíte si, že přežije? A pokud ano, jak? Zkuste vymyslet nějaké dobré zakončení, a jak by z toho všeho mohla Yelena vybruslit. Jsem zvědavá na vaše nápady, tak doufám, že jich pár přidáte. :)
Paty

Chvíli jsem mlčela. A pak mi celý můj příběh plynul ze rtů, nejdříve pomaloučku, ale brzy nabíral spád, stejně jako slzy, které mi stékaly po tvářích. Neušetřila jsem jej žádných detailů. Nechtěla jsem dál skrývat nepříjemné části své minulosti. Řekla jsem Valekovi vše, co se událo za ty dva roky, kdy jsem byla laboratorní krysou. O Reyadově mučení, krutých hrách, ponižování, bití, a konečně také o znásilnění, které vedlo k jeho vraždě, jež jsem spáchala, abych se od něj oprostila. Cítila jsem se konečně volná.
Po celou dobu mého vyprávění Valek mlčel. Na nic se neptal, nic nekomentoval. Nakonec řekl ledovým hlasem: „Brazell a Mogkan budou zničeni.“
Nevěděla jsem, zda to byl slib nebo výhružka, ale s vervou, s jakou to Valek prohlásil, to jistě nebyly plané řeči.
Jako by zaslechli svá jména, Brazell s Mogkanem prošli hlavním vchodem do vězení. Čtyři strážní s lucernami je doprovázeli. Zastavili se u našich cel.
„Je skvělé vidět tě zpátky tam, kde patříš,“ řekl mi Brazell. „Cítit tvou krev na svých rukou mě velice pokoušelo, ale Mogkan mě laskavě informoval o osudu, který tě potká, když ti nedáme protijed,“ Brazell se odmlčel a usmál se se zadostiučiněním. „Vidět vraha svého syna, jak se svíjí v bolestech, bude mnohem lepší. Přijdu později, až budeš naříkat. A pokud mě poprosíš, možná ti pomůžu z tvého utrpení jen proto, abych se mohl o chvíli později nadechnou pachu tvé horké krve.“
Brazell se otráveně zadíval do Valekovy cely. „Neuposlechnutí přímého rozkazu se rovná zradě. Velitel Ambrose již podepsal tvůj rozsudek smrti. Tvá poprava je naplánována na zítřejší poledne.“ Brazell naklonil svou hlavu a prohlížel si Valeka jako nějakého plnokrevníka k prodeji. „Myslím, že si tvou hlavu nechám vycpat a pověsím si ji jako dekoraci ve své kanceláři, až se stanu Velitelem.“
Brazell s Mogkanem se smáli, když opouštěli vězení. Tma, která po jejich odchodu následovala, byla těžší než obvykle. Tlačila na mou hruď, zvyšovala paniku. Začala jsem přecházet po cele. Moje emoce přešly z naprosté hrůzy ke zdrcujícímu pocitu beznaděje. Kopla jsem do mříží, rozházela slámu kolem sebe a bušila do zdí.
„Yeleno,“ řekl konečně Valek, „uklidni se. Vyspi se trochu, dnes v noci budeš potřebovat veškerou sílu.“
„Ale jistě, všichni potřebujeme být přece dobře odpočatí na to, abychom mohli umřít,“ řekla jsem, ale hned jsem zalitovala tvrdosti ve svém hlase, když jsem si vzpomněla, že také Valeka čeká smrt. „Dobře, pokusím se.“
Ležela jsem na slamníku a věděla, že je zbytečné pokoušet se usnout. Jak bych mohla poslední hodiny svého života prospat?
Zdá se, že mohla.
Probudila jsem se s výkřikem na rtech. Noční můra plná krys se smíchala s realitou, když jsem ucítila na svých nohou odpočívat teplou chlupatou potvoru. Vyskočila jsem na nohy a odkopla ji. Narazila do zdi a utekla.
„Dobře sis pospala?“ zeptal se Valek.
„Už jsem spala i lépe. Můj společník totiž chrápe.“
Valek pobaveně zachrochtal.
„Jak dlouho jsem byla mimo?“
„Bez slunce to jde těžko poznat, ale asi by mělo už zapadat.“
Poslední dávku protijedu jsem dostala včera ráno. Takže budu žít přinejmenším do rána, ale příznaky otravy by se měly dostavit už v průběhu noci.

„Valeku, musím se k něčemu přiznat…“ stáhlo se mi hrdlo a nemohla jsem dále pokračovat. Žaludek se mi zhoupl, pak udělal pár kotrmelců a nakonec se bolestivě stáhnul v křeči, jakou jsem nikdy nezažila.

11 komentářů:

  1. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za nový kousek, určitě přežije! Lvice.

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že přežije díky svojí magii. Ale jsem zvědavá na pokračování a samozřejmě děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za skvělý překlad :)

    OdpovědětVymazat
  5. já věřím, že s pomocí své magie a Valekova plánu se z toho dostanou :)
    ale nechám se překvapit...
    děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  6. Řešení je mnohem jednodušší. Yelena svou magii nebude moci použít, protože její podstata spočívá v něčem jiném, ale nebudu prozrazovat dopředu. A Valek se z cely sám nedostane.
    Zkusíte ještě někdo nějaký tip? :) Mě se hrozně řešení, se kterým autorka přišla, líbí.

    OdpovědětVymazat
  7. Valek je hroznej potvorák s tím jedem :D :D
    Díky moc za další kapitolu, mám tenhle příběh ráda :)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za další část. Žádný jed není a někdo se příde podívat jestli už jí je zle a když zjistí že není bude jí chtít zabít a ona vyhraje a Valeka pustí Yelena.

    OdpovědětVymazat
  9. Myslím si, že Alek si vezme její bolest na sebe (Má také přece magii). Poté se nějak Yelena dostane ven, pomocí otevírání zámků a půjde najít protilek.( přece to umí) Je to jen taková malá teorie. Díky za překlad. Nebo ještě nakonec. Protilek bude něco, co se dá najít všude. Například nějaká látka v živé věci. To už dost hádám :D

    OdpovědětVymazat