úterý 29. listopadu 2016

Falešná identita - 22. kapitola


Ahojte,
tak jaké jsou vaše první dojmy z této kapitoly? Ještě však není všem překvapením konec... na pár odpovědí se můžete těšit další úterý :).
Vaše Katuš :)


Snažila jsem se hluboce dýchat nosem a přitom bojovala s bolestí. Kate byla zkroucená v klubíčku napříč místností. Pokusila jsem se promluvit přes látku na rtech, ale vše, co vyšlo ven, byly neartikulované zvuky. Alespoň přiměly Kate dávat pozor. Zvedla o milimetr hlavu, oči jí plavaly v slzách a byly napůl zavřené. Pomalu se začala zvedat na loktech. Kroutila jsem se a posunovala, dokud jsem nehleděla Kate přímo do očí. Celé dva roku jsem se tomu pohledu vyhýbala jako čert kříži a snažila se jí zabránit, aby mi četla z hlavy, a teď jsem tady a přímo ji zvu do své mysli.
Pokud půjde vše, jak Ryan chce, tak budeme pravděpodobně brzy mrtvé. Už nebyl prostor pro lítost. Nebo pro možnost, aby mě Kate ze vzteku zabila.
Zřejmě jí to taky přišlo na mysl, protože jí v očích blýskala zuřivost. Bojovala, aby se dostala do vzpřímené pozice. Navzdory nutkání podívat se jinam, udržela jsem svůj pohled. Zamrkala na mě, bledou kůži pokrytou potem a krví.
Promiň, Kate. Neumím ti číst v mysli. Co tady vlastně děláš?
Vyplivla krev, zakašlala a těžce polkla, jakoby se snažila najít hlas.
Poslal tě Major?
Zavrtěla hlavou a na moment zavřela oči. Z tváře jí zmizela barva. Vypadala nemocně, blůzu měla celou nasáklou krví a z rány na spánku jí teklo dost krve. „Ne,“ řekla nakonec chraplavým hlasem. „Neví, že jsem tady.“
Kate neuposlechla Majora? Wow.
„Je to tvoje vina,“ pokračovala. „Chtěla jsem dávat pozor na tebe a Aleka. Vím, co se stalo. Hollyina mysl je jako otevřená kniha.“
Jak jsi mě našla?
„Seděla jsem v autě před domem. Myslela jsem si, že bys mohla mít další noční rande s Alekem. Ale pak jsem tě viděla, jak běžíš za tím klukem.“
Proč jsi mě následovala dovnitř? Musela jsi vědět, že tady Alek není. A před pár minutami jsi ode mě dostala Ryana. Proč?
„Ne protože bych tě měla ráda, pokud je to to, co si myslíš. Dlužím Majorovi udělat vše, co mohu. V posledních dnech jsem už dost zanedbávala své povinnosti.“ Kašel ji zastavil, takže nemohla říct nic dalšího.
Vana byla plná vody. Neměly jsme moc času, než se Ryan vrátí.
Musíme najít způsob, jak uniknout.
Přikývla a pomalu přejela pohledem po celé délce mého těla, než se vrátila k očím a zvedla jedno obočí.
Nemůžu se změnit. Má Variace nefunguje.
„Soustřeď se,“ zašeptala Kate. Ve tváři jí zableskla panika.
Zavřela jsem oči. Jak se mi minule podařilo zrušit ten blok?
S pomocí Aleka. Ale ten tu teď nebyl, alespoň ne fyzicky. Vyvolala jsem si svou oblíbenou vzpomínku, přesně tu, na kterou jsem se v poslední době snažila tak urputně zapomenout. Alekovy šedé oči, něžné a milující, jeho rty, měkké a dožadující, jeho dotek jako šeptající sliby na mé kůži.
Vlnění začalo na prstech na rukou a rozlilo se jako divoký oheň po celém těle. Kůže se roztřásla a pak se scvrkávala; kosti a svaly následovaly, zmenšovaly se.
Otevřela jsem oči a poprvé jsem uviděla obdiv a možná i žárlivost v Kateiných očích, ale velmi rychle byly nahrazeny zamračením.
Provazy byly na mých nově dětských zápěstích volné a vyklouznout z nich bylo snadné. Protáhla jsem se, svaly mě bolely. Nechala jsem se znovu omýt vlněním a vrátila jsem se do Madisonina těla.
Přešla jsem ke Kate a snažila se ji dostat z pout. Ale provazy byly velmi pevně svázané. Byly příliš utažené a příliš tlusté, než abych je dokázala roztrhnout. V chodbě zazněly kroky.
Kateiny oči se rozšířily panikou. „Dělej! Už jde!“ Nervózně jsem tahala za provaz, ale bez nože nebo nůžek ho nešlo uvolnit.
Dveře se otevřely, skoro mě zasáhly do hlavy. Zakolísala jsem, ztratila rovnováhu a narazila do umyvadla. Ostrá bolest mi vystřelila do beder. Po podlaze se plazila mlha, natahovala se po mně jako hladové drápy.
Ryan se belhal ke mně. Nikdy jsem si neuvědomila, jak vysoký byl. Držel v jedné ruce nůž a vrhl se na mě, ale uskočila jsem a ostří mě minulo jen o pár palců. Praštila jsem ho do ruky a vyrazila mu tím nůž, který spadl na podlahu, zvuk pohltila plazící se mlha. Chytil mě za vlasy a volnou rukou pokynul mlze. Začala mě omotávat jako lano. Bojovala jsem, ale držela mě moc pevně. Vinula se mi kolem krku, studená, mokrá a pořád se stahovala. Křičela jsem, ale bylo to zbytečné. Rdousila mě. Rdousila mě mlha. Záhadný způsob, jak dvě z obětí zemřely. V mém vidění se objevily černé tečky. Cítila jsem, jak mlha kolem mě pulzuje, jakoby sama měla srdce.
Ztratila jsem vědomí dřív, než jsem spadla.
.   .   .   .
Chuť krve bylo to první, co jsem si uvědomila, když se mi smysly vrátily. Pár sekund mi trvalo, než se řev v uších utišil natolik, abych uslyšela to, co se dělo kolem mě: lapání po dechu a výkřiky.
Bojovala jsem proti únavě.
Vzduch prořízla další série výkřiků. Pak se náhle zastavila a vše, co jsem slyšela, bylo šplouchání vody. Otevřela jsem oči. Jedno se zdálo být pokryté krví, a ať jsem se snažila jakkoliv, neotevřelo se víc než na škvíru. Mlha se šířila po podlaze jako rozlité mléko.
Dotkla jsem se krku a zamrkala. Kůže byla jemná. Bylo tam další místo, které bolelo. Podívala jsem se dolů na díru v tričku a Áčko vyryté na hrudi. Zářilo červení a tekla z něj krev. Ryan svůj podpis obnovil.
Zaměřila jsem své soustředění na mlhu a snažila se přijít na to, co se děje.
Ryan držel Kateinu tvář pod vodou. Přestala bojovat, paže jí visely ochable u boků. Přivolávala jsem svou sílu a drápala se na nohy. Ryan Kate pustil a zbytek jejího horního těla vklouzl pod hladinu. Vlny se převalily přes okraje vany a rozlily se po podlaze.
Skvrny světla mi tancovaly v očích.
Nutila jsem své tělo, aby se změnilo, ale nic se nestalo. To nemohla být pravda. Co bylo se mnou špatně? Ryan se ke mně blížil a krájel nožem vzduch. Proč na mě znovu neposlal mlhu? Možná už neměl dost energie.
Napjala jsem nohy, jak mě to učil Alek. Vyrazila jsem nohou vysoko, ale můj cíl uhnul a já málem ztratila rovnováhu. S hlubokým nádechem jsem to zkusila znovu. Tentokrát jsem mu vyrazila z ruky nůž. Zazvonil o podlahu.
Ryan se vrhl vpřed, jeho ruce se mi sevřely kolem krku stejně jako předtím mlha a škrtily mě, až jsem nemohla dýchat. Jeho nehty se mi zaryly do kůže. Chytla jsem ho za ruce a snažila se ho vyvést z rovnováhy., ale byl příliš silný. Zaryla jsem do něj prsty a ubližovala mu co nejvíc jsem mohla.
Jeho sevření však bylo neústupné. Plíce se mi stáhly a do vidění mi vnikly černé tečky. Olivově zelená z jeho duhovek zmizela, zbyla jen bílá. Mlha zhoustla, začala hučet, zaplétala se mi do vlasů a kůže. Zabije mě. Neměla jsem moc času.
Mdlé vlnění mi začalo na nohou a pokračovalo do celého těla. Zaměřila jsem se na proměnu celou svou bytostí, zatímco mi černé tečky tancovaly před očima. Vlnění se rozrostlo a já cítila, jak se kosti prodloužily a svaly zvětšily. S vyjeknutím mě Ryan pustil a místnost se vyčistila od mlhy. Natahovala jsem se, měnila a přetransformovávala se, až jsem byla vysoká jako Ryan. Změnila jsem se do Aleka.
„Ty jsi – ty jsi jeden z nás? Poslala tě za mnou Abelova armáda?“ Jeho duhovky byly znovu olivově zelené.
„Nejsem vrah a nezajímá mě tvoje armáda,“ řekla jsem.
Znovu se vrhl vpřed s nataženýma rukama. Zablokovala jsem ho a vykopla kolenem nahoru a trefila ho do slabin. Se zasténáním zavrávoral, klesl na kolena, nůž byl jen pár palců od něj.
Popadl ho, klouby mu zbělely, postupoval ke mně a mával zbraní. Jeho chůze však nebyla tak jistá jako předtím a jen pár pramínků mlhy mu tancovalo kolem nohou. Vyskočil dopředu jako had při posledním smrtícím výpadu. Oheň mě pálil na paži, kde se ostří setkalo s moji kůži. Okamžitě mi rukáv nasákl teplou tekutinou.
Bolest spustila až příliš známé vlnění. Bylo to tak neférové, že mě má vlastní schopnost zradila ve chvíli, kdy jsem ji nejvíc potřebovala. Musela jsem jednat dřív, než přeměnu dokončím. S bojovým výkřikem, kdy byl můj hlas promíchán s Alekovým, jsem zaútočila. Ryan ztuhl, ohromený. Šok však trval jen vteřinu. Sekl nožem do oblouku, jehož cílem byla moje hlava. Já se však s křupnutím vrátila zpět do ženského těla. Ani jsem nevěděla, jestli jsem ve svém nebo Madisonině. Ostří mě minulo jen o milimetr. Kdybych se neproměnila, Ryan by mě skalpoval.
Ztratil balanc, mlátil kolem sebe, klopýtl směrem kupředu a narazil do mě plnou vahou. Ten náraz mi vyrazil vzduch z plic a přinutil mě zalapat po dechu. Padali jsme dozadu, moje kostrč dopadla na podlahu a vyslala mi do páteře vlnu bolesti. Ryanovo těžší tělo leželo na mém a něco tvrdého se mi zarývalo do břicha.
Ztuhla jsem strachem. Bodl mě?
Oči se mu rozšířily šokem, než mu ústa ochabla. Prohnul se na mě, když mi něco teplého a mokrého nasáklo do oblečení. Odstrčila jsem ho. Převalil se na záda, rukojeť nože mu trčela z břicha. Z úst mu vytékala krev a z očí se ztrácel život. Z těla mu unikaly bublavé výdechy. Pramínky mlhy ho sevřely v náručí a pronikly do jeho kůže.
Hruď mu ztěžkla a pak se přestala pohybovat. Poslední mlžné vlákénko zmizelo.

Ryan byl mrtvý.

13 komentářů:

  1. děkuji moc.. rozhodně mi ho líto není :/ Doufám, že Kate bude v pořádku, asi by to způsobilo větší propast mezi Tess a Alekem.. další překvápko?? sem s ním! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentík :). Mi ho taky líto nebylo :D. Nevím, nakolik to překvápko bude překvápko, ale věřím, že potěší :).

      Vymazat
  2. Wau vyviji se to zajimave. Jsem zvedava, jak to bude pokracovat. Dekuju moc za preklad.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za skvělý překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  4. no nazdar...
    Kate
    1)evidentně žárlila na Tess ...
    2)je bud omráčená, skoromrtvá nebo mrtvá
    Ryan
    1)je mrtvý
    2)vypadá to, že nebyl z Abelovy armády
    Tess/Maddy
    1)povedená přeměna
    2)zabila Ryana

    ještě chybí 4 kapitoly, takže asi bude ještě pár překvapení, ikdyž vraha máme již mrtvého, takže to bude muset být asi dost překvapivé...
    nechám se překvapit

    děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  5. U Kate ses ve dvojce trefila, ale neřeknu ti v čem, páč by pak bylo po překvapení :D. Ryan sice nebyl z Abelovy armády, ale to neznamená, že ho nikdo nesledoval... Tess...no, Ryana nezabila, sám si spadl na ten nůž... alespoň takový jsem z toho měla pocit, ale možná jsem to blbě přeložila. Ještě na to mrknu.

    Díky za komentík! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Katuš, máš pravdu, že tam není přímo napsáno, že ona ho zabila.
    Jak jsem to v noci četla, tak jsem nebyla tak pozorná, ikdyž v podstatě by se dalo říct, že ho zabila, anebo rozhodně mu k tomu hodně pomohla :)
    děkuji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jo, bez ní by asi na ten nůž neskočil :D :D :D

      Vymazat
  7. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat