úterý 1. listopadu 2016

Falešná identita - 19. kapitola



Další vražda. Přímo pod nosy nás všech.
„Ach, Bože,“ zašeptal někdo. „Ona je mrtvá.“


Alek se procpal skrz rostoucí masy diváků. Tělo mi protestovalo proti přiblížení, ale stejně jsem ho následovala. Probojovali jsme si cestu do středu kruhu, který se vytvořil kolem těla. Alek si k němu dřepl a já se zastavila kousíček za ním. Zatlačil dva prsty na její krk a hledal puls. To byla ta chvíle, kdy jsem si všimla tváře. Byla to Francesca. Zabitá ve svém vlastním domě.
Kolem krku měla omotaný drát. Z hrdla jí tekla krev a vsakovala se do podprsenky. Tričko měla roztrhané a na hrudníku měla vyryté Áčko. Její oblečení zdobily kapky rosy a bílá námraza – pozůstatky mlhy.
Francescin obličej byl otočen ke mně, v  očích studený, prázdný výraz. Byl vyčítavý. Kdybych tvrději pracovala, možná by ještě byla naživu.
Odvrátila jsem se, ztracená v tichém šepotání okolo mě. Protlačila jsem se skrz dav, jehož lokty do mě narážely a ramena mě tlačila do zad. V dálce jsem slyšela zvuky sirény.
Když jsem vyšla z davu, pustila jsem se k přední části domu, který ležel zahalený tmou. Opřela jsem se o starý strom, drsná kůra se mi otřela o čelo. Devon zmizel do neosvětlené části zahrady jen pár chvil před tím, než začaly výkřiky. Byl venku, když byla Francesca zabita a také byl poslední osobou, která s ní byla.
„Není to tvoje chyba. Děláš to nejlepší, co můžeš. Všichni to děláme.“
Vyskočila jsem při zvuku Alekova hlasu. To mě nemůže nechat o samotě alespoň pro jednu zatracenou minutu?
„Vážně? A to si teď jako myslíš? V kuchyni jsi zněl úplně jinak!“
Zvedl ruce. „No tak, uklidni se.“ Ztišil hlas. „Jen mám o tebe starost.“
Policejní auto a sanitka zastavily u chodníku a Alek se obrátil, aby se na ně podíval. Využila jsem ten moment, abych vyklouzla. Nedokázala jsem snést jeho přítomnost.
Vykročila jsem zpět k domu. Policisté a zdravotníci běželi přímo dozadu, kde byla Fransecsa prohlášena za mrtvou.
Ana stála u přední svítilny, tvář měla skvrnitou a oči rudé. Klopýtla ke mně. Nebyla jsem si jistá, jestli byla její chůze vratká kvůli alkoholu nebo šoku. Vpadla mi do náruče a já se málem skácela. Objala jsem ji, když mě pevně sevřela. V tu chvíli jsem necítila vlastní nohy.
„Ach, Maddy, viděla jsi ji? Byl tady! On ji zabil. Zabil ji.“ Její slova byla roztřesená a promíchaná se vzlyky.
Odtáhla jsem se, pohledem jsem prohledávala dav lidí u pouliční lampy a ve dveřích. Nikde jsem tam neviděla Devona. Pochybovala jsem, že by se vrátil, ale možná ho někdo viděl těsně před vraždou.
„Viděla jsi Devona?“
Ana si protřela oči. „Ne. Už chvíli jsem ho neviděla. Proč? Myslíš si, že by nebyl v bezpečí?“
Ne, pomyslela jsem si. Jen to mohl být vrah.
Políbila jsem ji na tvář. „Jen bych chtěla vzít domů. Půjdu ho zkusit najít. Máš odvoz domů?“
„Vezme mě můj otčím.“ Kývla směrem k jednomu z policejních vozů. Správně. Zapomněla jsem, že je policista.
„Buď opatrná,“ varovala jsem ji, než jsem se protlačila skrz dav. Uvnitř domu byl šílený binec. Prázdné lahve od piva, roztříštěné sklo, vylitý alkohol a chipsy válející se po podlaze. Koberec byl pěkně špinavý od všeho toho rozlitého alkoholu. Pomalu jsem vystoupala po schodech, jen abych zjistila, že v prvním patře nikdo nebyl. Koukla jsem do několika pokojů, dokud jsem nenašla ten Fransescy. Nepřekvapivě byly peřiny zmuchlané, jakoby na nich někdo spal – nebo dělal jiné věci. Proč by ji Devon bral sem nahoru – před očima všech – kdyby ji potom chtěl zabít? To by bylo nesmyslné. Ale zabijáci nejednali vždy rozumně.
Z Francescina okna bylo vidět do zahrady – na místo činu. Okolo těla byli shromážděni policisté, zdravotníci a šerif Ruthledge. Alek a Major, oblečení jako civilisté, postávali o pár kroků dál. Hosté se tlačili na dvorku, ale mnoho z nich scénu pozorovalo jako kriminálku v televizi.
Panty zakvílely a já se otočila, skoro jsem ztratila rovnováhu. Ve dveřích stál Ryan. Po páteři mi projelo znepokojení. Neměla jsem chodit nahoru sama.
„Co tady děláš?“ Můj hlas zněl drsně.
„Uklidni se, dobře? Viděl jsem tě, jak jdeš po schodech, a jen jsem tě chtěl zkontrolovat. Co ty tady děláš?“
„Do toho ti nic není.“ Přešla jsem pokoj, chtěla kolem něj proklouznout, ale jeho ruka vystřelila a zatarasila mi tak cestu.
Zaťala jsem pěsti. „Jdi mi z cesty.“ Límeček na tričku se mu posunul a odhalil tak několik malých modřin na levém rameni. Následoval můj pohled a na tváři se mu objevila červeň. Upravil si límec. „Však víš, jak se táta umí snadno naštvat…“ A pohnul se pryč. Ale už jsem neviděla jeho modřiny. Na jeho pravé ruce byla krev. „Pořezal jsem se,“ řekl rychle a ukázal mi ránu na dlani.
„Jak se ti to stalo?“ zeptala jsem se.
„Rozbitá pivní lahev. Co? Ty si myslíš – “ přestal, když uslyšel kroky směřující k nám. Spustil ruku, čímž mi dal možnost odejít. Váhala jsem. Ta rána nevypadala, že by ji mohla udělat flaška.
„Madison?“ zavolal Alek a chvíli mi trvalo, než mi došlo, že tím myslí mě. Vyběhla jsem z pokoje a našla Aleka. „Kde jsi byla? Hledal jsem tě,“ řekl. Oči se mu zúžily, když uviděl Ryana, jak stojí v chodbě s rukama v kapsách.
Potřebovala jsem se dostat ven, někam, kde jsem mohla dýchat. Alek šel za mnou, ale počkal, až jsme se dostali z doslechu davu, než začal mluvit. „Musíš být opatrnější, Tess. Být sama s Ryanem není nejlepší nápad.“
Zastavila jsem se, abych se na něj zamračila. „On následoval mě. Nezvala jsem ho.“
Alek ignoroval můj ironický tón. „Už jsi dost v nebezpečí s Devonem, ale dokud nevíme jistě, že on je ten vrah, měla by ses klukům vyhýbat. Všem klukům.“
„Ty jsi taky kluk.“
„Tess, mluvím vážně,“ řekl se stopou podráždění v hlase.
„Už jsi skončil se svou lekcí? Nejsem hloupá. Zvládnu to sama.“ A uvědomila jsem si, že je to pravda. Mohla jsem to zvládnout. Nepotřebovala jsem Aleka ani nikoho jiného. Madison jsem hrála už týdny a nikdo nebyl vůči mně podezřívavý. Čelila jsem Ryanovi a Yatesovi a držela jsem je pod dohledem a našla jsem spojení s mlhou. Mohla jsem to zvládnout.
Otevřel pusu, aby něco řekl, ale nic z něj nevyšlo.
„Prostě toho nech, ok?“ řekla jsem. „Myslím si, že Ryan je ten zabiják.“
Alek se zamračil. „Proč? Co se stalo?“
„Právě jsem viděla zranění na jeho dlani. Vypadalo jako zranění způsobené drátem. Myslím si, že se pořezal, když škrtil Francescu.“
„Pořezání. To je vše?“ Alek zavrtěl hlavou. „A co Devon?“
„No, viděla jsem ho venku krátce předtím, než byla Francesca nalezena – “
„Viděla jsi Devona na místě činu?“
„Ne úplně. Viděla jsem, jak opouští dvorek. Ale v té době nebyl s Fransescou.“
„Jak ho můžeš bránit? Copak si neuvědomuješ, co děláš? Tak strašně toužíš dokázat, že je Devon nevinný, že docházíš k nesprávným závěrům.“
Alek kývl směrem k černému džípu zaparkovanému na konci ulice. „Major chce s námi mluvit.“
„Proč? Už jsi mu řekl, že si myslíš, že to totálně vorám?“
Vydechl, obrátil hlavu, takže jsem ho nyní viděla z profilu a také to, jak se mu napjala šlacha na krku. „Chováš se ke mně, jako bych byl nějaký zrádce. Neříkám Majorovi všechno. Jen se snažím dělat dobře svou práci a chránit tě.“
Major nás sledoval s úšklebkem na tváři, když jsme vklouzli do auta. Řekli jsme mu, co jsme viděli a navzdory Alekovu dřívějšímu odmítnutí jsem vyslovila své podezření ohledně Ryana. Nakonec Major promluvil.
„Souhlasím s Alekem. A myslím si, že je čas zaměřit naše úsilí na hlavního podezřelého.“
Věděla jsem, kdo to je.
„Viděla jsi Devona s tou dívkou jen několik chvil před tím, než bylo její tělo nalezeno a teď je pryč. Musíme se zachovat podle našeho podezření. Instinkty mi říkají, že on je ten Variant, kterého hledáme.“
Ztichl a zkoumal můj výraz. Zaryla jsem nehty do dlaní.

„Chci, abys prohledala Devonův pokoj. Je možné, že skrývá něco, co dokáže jeho vinu nebo možná můžeš zjistit, kdo bude jeho příští obětí. Prohledej mu věci, zažeň ho do rohu, sleduj jakékoliv neobvyklé chování. Pokud budeš muset, proměň se na něj a promluv si s jeho přáteli. Udělej cokoliv, co je nezbytné, abychom ho zastavili.“

7 komentářů:

  1. Proč se Major jednostranně zaměřil na prokázání vinny Devona, když ještě více začíná být podezřelý Ryan? Nakonec Ryan patří do okruhu prvních podezřelých, protože s ní chodil a teoreticky, když ho poslala k vodě, tak se mstí na ostatních dívkách .... a že napadl i Maddy? no třeba ho při něčem viděla, nebo se s ním hodně pohádala, když chtěl, aby se vrátila a on neudržel své emoce na uzdě.... Může to být kdokoliv, ale zaměřit se jen na jedno podezření jednoho člověka mi přijde poněkud krátkozraké, nebo podezřelé ...
    děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak v tomhle nemůžu být nápomocná. O tomhle se dále nepíše nic, jenom prostě byly proti Devonovy "důkazy", které nakonec člověk pochopí, ale máš pravdu, že se Major dost zaměřil na Devona, místo, aby bral v potaz i někoho jiného. Třeba to je ale jenom otázka Tessiny bezpečnosti. Díky za komentík.

      Vymazat
  2. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  4. Dekuji :) super překlad

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za překlad a korekturu

    OdpovědětVymazat