pondělí 3. října 2016

Studium jedů - 30. kapitola 1/5

Posílám další malou vlaštovku. Ať se líbí. :-)

Meč se mi zapichoval do zad, ale já jsem sledovala Valeka. Celou cestu k Brazellovým zadržovacím celám jsem čekala, kdy se vrhne do akce. Čekala jsem, i když nás svlékali a prohledávali. Během celého ponižujícího procesu, kdy jsem byla postrkována hrubýma rukama, mě zbavili batohu, nože i náhrdelníku. Přijít o oblečení nebylo tak rozčilující, jako ztráta mého amuletu a Valekova náhrdelníku s motýlem.
Připravovala jsem se na náhlý útěk z vězení, i když nás vedli dolů do vězení. Stejně tak jsem jej očekávala, když nás strčili do sousedních cel.
Zatajila jsem dech, když se kovové zámky zvonivě zaklaply v podzemí. Vojáci prohodili naše oblečení skrz mříže. Potom odešli a zanechali nás v temnotě. Zápasila jsem se svou uniformou a snažila se ve tmě zapnout správně knoflíky na haleně.
Zase jsem byla tady. Z noční můry se stala realita, když jsme prošli strážnicí, po schodech dolů, a do Brazellova malého vězení, jež sestávalo jen z osmi cel – na každé straně krátké chodby byly čtyři. S Valekem jsme skončili ve dvou nejbližších celách hned pod schody. Důvěrně známý, silný, zkažený zápach prostupoval vězení. Smysly jsem měla tak zahlcené, že mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, že jsme jedinými vězni.
Nemohla jsem vydržet to ticho, a tak jsem se zeptala: „Valeku?“
„Ano?“
„Proč jsi nebojoval se strážemi? Pomohla bych ti.“
„Osm mužů mi mířilo mečem na hruď. Kdybych se jen trochu špatně pohnul, prošpikovali by mě. Těší mě, že si myslíš, že bych mohl proti takové převaze vyhrát. Proti čtyřem, možná, ale osm je rozhodně příliš.“
Slyšela jsem pobavení ve Valekově hlase.
„Takže otevřeme zámky a utečeme?“ Moje důvěra byla založena na faktu, že byl Valek mistr vrah a trénovaný bojovník – muž, který nezůstane omezen dlouho.
„To by bylo skvělé, pokud bychom ovšem měli něco, čím je odemkneme,“ odpověděl Valek a zahnal mé naděje.
Rukama jsem šmátrala po své cele. Nenašla jsem ale nic, než špinavou slámu, krysí trus a neidentifikovatelnou špínu. Sjela jsem na zem a opřela se o kamennou stěnu, za kterou byl Valek.
Za nějakou dobu se Valek zeptal: „Byl to i tvůj osud? Kdybys nezabila Reyada, byla bys teď připoutaná k zemi a nepříčetná?“
Obraz těch zajatců mi zahořel v mysli. Zhnuseně jsem se oklepala. Poprvé za celou dobu, jsem byla ráda, že jsem v Reyadových testech zklamala.
Jak jsem tak nad nimi uvažovala, vzpomněla jsem si na Irysinu zmínku o kouzelnících, jež jsou schopni ukrást ostatním magii. Konečně ji došel význam žen a mužů poskládaných do kruhů. Mogkanova síla pocházela od těchto zajatců. Brazell, Reyad a Mogkan zřejmě přiváděli do sirotčince pouze děti s nadáním pro magii. Potom, když na nich experimentovali, musel Mogkan vymazat jejich mysli, zanechávající na jejich místě pouze bezduché nádoby, ze kterých nasával více síly.
„Myslím si, že mě Brazell a Reyad chtěli dostat do stejného stavu. Ale já jsem to přestála,“ vysvětlila jsem mu svou teorii.
„Řekni mi, co se ti stalo,“ řekl Valek přiškrceným hlasem.


15 komentářů:

  1. Moc děkuji za skvělý překlad :)

    OdpovědětVymazat
  2. Srdečná vďaka za preklad i tej malej vlaštovky :-);-)

    OdpovědětVymazat
  3. Dekuju moc, uz se tesim na pokracovani.

    OdpovědětVymazat
  4. Skvele,moc dekuji a tesim se na další vlastovku :)

    OdpovědětVymazat
  5. Správné oslovení, moc děkuji za vlaštovku a těší se na novou vlaštovku. Lvice

    OdpovědětVymazat
  6. Skvělé.. Děkuji moc.. vlaštovky jsou nejlepší

    OdpovědětVymazat
  7. parádní pokračování, těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  8. Už se těším na další :)

    OdpovědětVymazat
  9. děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji za překlad. Bobo.

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za další kousek. Držím palečky aby jsme se dočkali i dalších.

    OdpovědětVymazat