pátek 2. září 2016

Pekelné kotě - 16. kapitola


Od té noci, kterou ona a Felipe strávili spolu v Amazonské vesnici, se Jenny cítila jinak. Přesně nedokázala říct proč a jak. Částečně to mělo co dělat s amuletem, který jí daly Amazonky, amulet, který nuloval efekty jejího hlasu, znamenal, že poprvé v životě mohla mluvit volně a beze strachu. Její nový postoj mohl být výsledkem noci, kterou strávila s Felipem, večer objevování a smyslného potěšení, který jí otevřel oči a ukázal celý nový svět.

A teď chápu, proč si moje tety tak moc užívají s námořníky.
Ale ty dvě události nebyly jediné věci, které ovlivňovaly její nově nabytou sebedůvěru. Opustila domov a čelila nebezpečí. Přežila. Více než to, pomohla Felipemu, když se topil. Udělala to.  A udělala první krok, aby ho svedla do své postele. Vzala do svých rukou sexualitu a objevila potěšení.
Naučila se jezdit na koni a teď objevovala Peklo. Konečně něco dělám a opravdu žiju.
Ale chtěla dělat více. Věděla, že Felipe a Valasca ji považují za někoho, koho je třeba rozmazlovat.  Hluboko uvnitř rozuměla tomu, že to nemysleli špatně, ale bylo to tak, což byl ten důvod, proč se rozhodla, že jim ukáže, že se o sebe dokáže postarat.
Trvala na tom, že si vezme jednu hlídku v noci. Ano, dali jí tu první a ano věděla, že ani jeden nespal, když ji měla, ale byl to začátek. Trvala na tom, že se postará o svého vlastního koně. Pomůže s ohněm. A teď omývala jejich koně.
Měl to být jednoduchý úkol. Vzít koně do vody. Ukázat trochu nezávislosti po tom, co Felipe prozkoumal od shora dolů celé pobřeží, aby nalezl predátory.
Po té, co uznal, že nehrozí žádné nebezpečí, zanechal ji samotnou. Malé vítězství. Nenapadlo ji, že se něco zvedne z řeky a posere její plány?
Zprvu, když uviděla osamělé oko civící na ni z proudu, nevěnovala tomu pozornost.
Ve vodách byl život; to byl neměnitelný fakt. To co tam obvykle nebylo, byly dvě hordy mořských válečníků vytahující a máchající svými meči, dokonce ani obrovský elektrický úhoř tak daleko od oceánu.
Jako zpěvačka a ne bojovnice, udělala to, co se naučila během její první hodiny sebeobrany s Telesem.
Zakřičela. Očekávala, že padnou mrtvé nebo si začnou vyškrabávat oči. Jen když se ti mořští- bojovníci stále přibližovali k ní, neovlivněni ničím, a nekrváceli z žádných otvorů, vzpomněla si na ten hloupý amulet, ten, který činil z její nejefektivnější zbraně zastaralou.
Dříve než ho mohla z krku strhnout, byl u ní první bojovník, úhoř se přibližoval k její kobylce a ona nebyla tak vyděšená a tak hloupá, aby nevolala o pomoc.
Její druhý výkřik byl opětován řevem, když se Felipe objevil ve výhledu už jako kočka s vyceněnými zuby a drápy, příliš pozdě pro jejího ubohého koně, který podlehl mořskému hadu. Valasca přiběhla o chvíli později, meč a dýku v ruce, s bojovným výkřikem. Nebylo to dlouho předtím, než bojovníci začali mrtví padat na zem z jejich smrtících akcí jejího točení a sekání čepelemi. Ten způsob, jakým se Amazonka pohybovala, jakoby to bylo jen prodloužení jejího těla, byl naprosto fascinující, ale Jenny si nemohla dovolit to sledovat, ne když byl Felipe v nebezpečí.
Ten idiot, bez toho aby ho napadlo, že elektřina může ublížit a v silných dávkách zabít, dráždil toho hada. Bojovníci obklíčeni Amazonkou a hřebec divoce pobíhal, aby se sám zachránil, se Jenny konečně povedlo strhnout si přívěsek z krku. Dala si ho do kapsy a probíhala mezi těly v teplé řece, konečně viděla výhodu v krátkých šatech, když jí mokrá sukně nestahovala dolů.
Ubohý Felipe, jeho červeno-černá srst byla mokrá a stojící kvůli elektřině úhoře, který obtočil své tělo okolo něj.
I přesto, že nemohl pohybovat končetinami, nevzdával to. Jeho zuby, delší než předloktí, přísahala by, udělaly to nejlepší, aby zdevastoval maso, držící ho, ale viděla, že slábne, kombinace tisknutí a nedostatku kyslíku a elektřiny brala svou daň.   
„Posilněte se,“ bylo jediné varování předtím, než otevřela pusu, aby zpívala. Mohla jen doufat ve svou touhu zachránit své přátele—a jednorázového milence—že je omylem nezabije.
Noty vytryskly. Jasné a barevné v jejích ústech, a když se dotkly vzduchu, ztemněly. Skoro mohla vidět ty smrtící vibrace její písně, když broukala slova, která se naučila na Molpiných kolenou. Chvíli trvalo, než se objevily výsledky, i přesto že úhoři nemají uši, její schopnosti zůstaly.
Ty smrtící vlny je dostaly. Jejich hlavy vyletěly do vzduchu na jejich zkroucených krcích. Jejich oči byly zamlžené a těla se začala kolébat. Nízký syčící zvuk unikající z nich, je položil a padali, povolovali jejich stisk. Felipe vrčel a trhal si cestu k volnosti, když Jenny pokračovala ve zpěvu.
Hadi zapadli do vody, mrtví nebo v bezvědomí, nezajímala se o to. Tak či onak proud je vzal, polkl je do svých mokrých hlubin a odtáhl je pryč.
Potřásl svým kožichem, Felipe bručel a vrčel, když mířil ke břehu, zápach škvařící se srsti se táhl za ním.
Když byl v bezpečí, otočila se, aby pomohla Valasce. Ale pomoc už nebyla potřeba.
Mezí její smrtící prací s čepelemi a Jennyiným hlasem u útočících mořských bojovníků, ani jeden nezůstal na nohou, ačkoliv pár se jich ještě zmítalo, ale ne na dlouho, když se k nim Valasca přiblížila s dýkou a podřezala je.
Jenny neprotestovala nad tím barbarstvím. Když přišlo na přežití, jak teta Thelxiope vždycky říkala: „Nikdy nenechávejte nepřítele naživu, protože by bylo naprd zemřít pod jeho čepelí později jen kvůli nějakému záchvěvu lítosti“.
Větší obavy měla z krve, která tekla Amazonce z nosu a uší. Jenny okamžitě přestala, náhlé ticho bylo téměř ohlušující po tom adrenalinu z té písně.
„Jsi v pořádku?“ Zeptala se první přítelkyně, jakou kdy doopravdy měla.
„Budu v pohodě. Máš docela mocný hlas ve svém malém těle. Dobře, že mi Thora sama dala talisman a vložila kouzlo do uší našich koní. Jinak, já a naše zbývající kobyly bychom se pravděpodobně připojily k našim slizkým kamarádům tady.“
„Omlouvám se.“
Valasca sebou trhla. „Nebuď. Je to skvělá zbraň, co máš, ačkoliv teď když už nebezpečí pominulo, vadilo by ti si ten šperk dát nazpět?“
„Samozřejmě.“ Cítila se hloupě, Jenny si šňůrku přetáhla přes hlavu a nechala kámen, aby se jí usadil mezi prsy.
S posunkem hlavy k Felipovi, který pochodoval po břehu stále v kočičí podobě, se Valasca zeptala, „Takže, jak to, že to na něj nemá vliv?“
Kočka při té otázce přišla a dloubala do Jennyina ramena a málem ji srazila k zemi. Natáhla se, aby ho podrbala mezi ušima, ráda, že mu nějaká srst zbyla. „Teta Molpe si myslí, že je to proto, že má hudební hluch.“
„To i já. Nebo to říkají moji přátelé pokaždé, když se snažím zpívat.“
Jenny se zasmála. „Ne, tenhle hudební hluch. Z nějakého důvodu, buď proto, že je měnič a nebo kvůli něčemu jinému, moje magie a taky magie sirén na něj nepůsobí. Neslyší ani příkazy a ani příšernosti té hudby. Slyší to, co slyším já.“
„A to je co? Protože já musím přiznat, že to jako hudba nezní.“ Valasca se otřásla. „Bylo to, jako obrovský tlak vystavěný v mé hlavě, každá nota tlačila a tlačila na můj mozek.“
Jenny se zašklebila. „Nejsi první, kdo to říká, a přesto když zpívám, slyším--“
„Krásu,“ doplnil Felipe, který se proměnil zpátky do své mužské podoby, zatímco mluvily.
Opravdu byl hluchý, když přišlo na hudbu. Jenny si málem odfrkla. I přesto čemu věřila, že slyšela, nebyla natolik hloupá, aby si myslela, že bylo něco krásné na její smrtící hudbě.
Ale koho zajímal Felipův podivný pohled, když tady stál jen tak. Ten muž měl opravdu zlověstné tělo. Tělo, kterého se chtěla znovu dotknout. Jen kdyby to neřekl tak jasně, že jejich noc potěšení byla jen jedinkrát. Vypadal neoblomně ohledně zopakování. Což byla škoda, protože ona by si opravdu, ale opravdu, užila objevování nového světa erotiky ještě víc. Dalo by jí to měřítko do budoucna, až začne svůj nový život.
Možná, když dám jasně najevo, že se na něj nenalepím a nebudu nic očekávat, bude ochotný tomu ještě dát šanci.
Všechno to byly skvělé nápady, jen kdyby jí její nově nalezená kuráž dovolila je vyslovit. Ale vzhledem k tomu, že Felipe byl zaneprázdněn vyváděním jejich dvou zbývajících klisen z krvavé lázně a Valasca nebyla daleko, měla by si vybrat jinou chvíli.
Když se sešli, vymýšleli, co udělají dál. „Jen se dvěma koni potřebujeme udělat rozhodnutí,“ řekla Valasca. „A ten nejvíc logický je nechat vám dvěma klisny, zatímco se vrátím do vesnice pro novou.“
„Nebuď hloupá,“ přerušil ji Felipe. „Bude ti to trvat příliš dlouho a musíš se dostat do hlavního města a zjistit, co se stalo s portálem. Hlavně pokud se to rozšiřuje. Mám lepší nápad. Můj kůň je dostatečně velký a silný, zatímco tady Jennyin je chvístek. Pojedeme spolu. Může sedět přede mnou v sedle, ale od teď žádné nocování a zastavování vedle vody. Myslím, že jsme viděli dostatečný důkaz, že nebezpečí je stále tady, a vzhledem k posledním zoufalým událostem se nebojí o sobě dát vědět.“
Valasca úsečně přikývla. „Souhlasím. Od teď se budeme osvěžovat ve městech a osadách. Dokonce, i když je stráž podplacený, nedovolí mořským obyvatelům unést ji nebo stát v cestě posluhovačů Temného pána.“
„Ano, k první části a k té druhé, nikoho nenechám, aby si Jenny vzal. Je moje mise a dostanu ji do hlavního města.“
Upřímnost zněla v jeho hlase. Jaká škoda, že to jen nebyla slova, která by raději slyšela jako, nikoho nenechám, aby jí ublížil, protože je moje.
Což na druhé straně bylo přesně to, proč se Felipe bál toho, aby to bylo více než jen jedna noc. Jenny se rozhodla nechat si to pro sebe, pokud kdy dostane odvahu naznačit, jestli by neměli někdy znovu sex. Kdyby si jen na moment myslel, že by k němu mohla něco cítit, nikdy by se jí znovu nedotknul.
A já mám tak moc ráda, když se mě dotýká. Dokonce i jen nevinně, jako třeba teď. Ano, jeho hřebec byl velký, ale to sedlo samo o sobě už ne, což znamenalo, že bude víceméně muset sedět do boku na jeho klíně, její nohy padaly dolů po jeho stehnech, držela se hrušky a s jeho hrudí na svých zádech.
Vůbec ji nedržel. Nepokusil se s ní mazlit nebo jí šeptat sladká slova do ucha. Sakra, dokonce se ani neotíral o její vlasy, ale Jenny skryla tajný úsměv, protože i přes jeho snahu navenek vypadat nevšímavě, nebo skrýt tu výraznou a tvrdou erekci pod jejím zadkem.

Možná přemluvit ho nakonec nebude tak těžké.

15 komentářů:

  1. Vďaka za preklad a korektúru a teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za další překlad!!

    OdpovědětVymazat
  3. Knihomolka.3652. září 2016 11:29

    Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc moc moc ďakujem za pokračovanie. Skvelý preklad a korekcia. Už sa teším na ďalšiu kapitolu. :-)♥

    OdpovědětVymazat
  5. Moc díky za nový překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  6. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat