úterý 13. září 2016

Když Alfa přede - 1. kapitola 2/2


No teda, chvíli tady nejsem a tolik komentářů, že nestačím valit oči - díky moc. Doufám, že se vám bude kniha líbit i dál, protože ti dva jsou naprosto k sežrání. :D
Užijte si další kousek.
Paty



„Jak je možné, že jsem tě tady nikdy dřív nepotkal?“ Za ta léta holičstvím prošla spousta Dominikových dětí i vnoučat.
Veškerou svou pozornost měla zaměřenou na své ruce ovládající sadu nůžek, ale i přesto odpověděla: „Nejezdím sem často. Žiju s tátou a mámou na středozápadě. Vlastně jsem tam měla práci v kadeřnictví, než jej zavřeli a dědeček mi nabídl práci tady.“
„Jen tak ses sbalila a přestěhovala?“
„A proč ne?“ upustila na zem chomáč vlasů a dál stříhala. Zlaté prameny se snášely k zemi a Arik se snažil trochu uvolnit. Bylo tam stejné množství vlasů, jako když jej stříhal Dominik. Vypadala, že své práci rozumí, když kmitala nůžkami, ale z nějakého důvodu byl stále neklidný.
„Ženy by měly zůstat blízko své rodiny.“ Tak to dělaly ty z jeho rodiny, i přes jeho snahu dostat je k jiným smečkám a do dalších měst. Sakra, dokonce se pokusil některé ze svých zlotřilých sestřenek podplatit příslibem vlastního bytu na jiných kontinentech. Jenže lvice byly v jeho smečce spokojené. Známka toho, že byl dobrým vůdcem, ale nepříjemné, protože to znamenalo, že neustále strkaly své vousaté nosy do jeho záležitostí.
A taky si rády hrály na dohazovačky.
„Kdy nám hodláš dát nějaká mláďata?“ Neminul den, kdy by tohle nemusel poslouchat.
„Mám kamarádku, se kterou bych tě ráda představila.“ Zábava na jednu noc, do dalšího dne, kdy mu jeho sestřenky dávaly co proto, aby to přijal jako závazek.
Kadeřnice reagovala odfrknutím na jeho prohlášení o ženách. „Jdi s dobou chlapáku. Už dávno nejsme připoutané ke kuchyni nebo nuceny do domluvených sňatků. Dokonce můžeme i volit. Dívky v dnešní době se stěhují a mají práci daleko od domova. Nebo alespoň já ano.“
Nemohl si pomoci a zašklebil se, když rozhodně šmikla do jeho hřívy. Zatím všechno vypadalo dobře. Přesto by mohl přísahat, že v pozadí jeho mysli hrála zlověstná melodie, jež krmila jistou dávku strachu, který by však nikdy nepřiznal nahlas.
On a mít strach z téhle ženy a jejích nůžek? Nikdy. Jeho lev mu přizvukoval svým řevem.
Přesto, když tak o tom přemýšlel, jej obvinila ze šovinismu. Proto se to pokusil vysvětlit jinak. „Nechtěl jsem, aby to vyznělo, jako bych neměl rád ženy. Jen jsem chtěl podotknout, že se ženy často cítí lépe obklopeny svou rodinou.“
„Já tady mám rodinu.“
„Trefa.“ Nedokázal říct, co ho dovedlo k tomu, aby se zeptal, „a co tvůj přítel? Jsem si jistý, že není nadšený z tvého náhlého odchodu.“
Zastavila se a podívala se na něj v zrcadle. „Je tohle tvůj ne-zrovna-jemný způsob, jak se zeptat, jestli jsem single?“
„Byl jsem jemný? V tom případě to řeknu jinak. Máš milence?“ Vyzval by jej na souboj, kdyby ano a…
Počkat sakra. Nemohl jen tak někoho vyzvat a už vůbec ne lidského přítele kadeřnice, kterou právě potkal.
Právě ji potkal, a přesto ji chtěl.
Při tom zjištění se zamračil. Bylo na čase, aby se zase vrátil k randění, pokud jej jedna upovídaná lidská dívka se zaoblenými křivkami byla schopná donutit neuvažovat jasně. Nepomáhalo ani, když na něj lev dotíral, aby se na ni vrhnul a označkoval si ji jejich pachem, aby od ní udržel všechny chlapy co nejdál.
To se nestane. Označení jakéhokoliv druhu ženy přinášelo problémy. Arik se nechtěl usadit ani se na někoho vázat. Byl v nejlepších letech. Mohl si užívat, s kolika ženami se mu zlíbilo.
A taky mohl flirtovat s kadeřnicí, která mu zkracovala konečky a probudila jeho chutě.
Všechno, co bych s ní mohl dělat. Okusovat její krémovou pokožku… Oždibovat její svůdný spodní ret, jenž se napnul, když se na něj zamračila a řekla: „Zaprvé, nemyslím si, že můj milostný život je tvá starost.“ Šmik. „Zadruhé, i kdybych byla single, nerandila bych s tebou.“ Šmik. Šmik.
„Proč ne?“ překvapeně zamrkal, když mu otázka vyletěla z pusy. Nicméně, jeho zvědavá kočka to musela vědět. Ženy mu prostě neříkaly ne. Nebylo arogantní to prohlásit, když se jednalo o pouhý fakt.
Odmítnutí nebylo něco, na co by někdy narazil. Až do teď.
„Vážně se mě ptáš, proč s tebou nebudu randit?“ zněla dost nevěřícně. „Chceš, abych ti to vyjmenovala podle abecedy?“
Vlastně, chtěl. „Tak to jsem zvědav.“
Začala bez zaváhání. „Jsi egoista, chvástal, idiot, namyšlený šovinista a osina v zadku. Mám pokračovat?“
Uchechtl se – znova. Co jen to na téhle ženě bylo? Neustále se s ním dohadovala a při každé příležitosti mu vzdorovala. A přesto si nemohl pomoct a přišla mu zábavná. Fascinovala jej hlavně ve chvílích, kdy se snažil odhadnout její odpověď. Bylo osvěžující narazit na ženu, která s ním nebyla spřízněna nebo se z něj hned neposadila na zadek. Která se opovážila zacházet s ním jako s mužem.
Taková, co se řídila svými zásadami.
„Myslím, že tvůj seznam potřebuje doladit,“ řekl na svou obranu.
„Vážně? A jak tedy vidíš sám sebe ty? Jsem si jistá, že se pobavím.“
„Tak se na to podívejme. Atraktivní, divoký – hlavně v posteli, elegantní, galantní, nebojácný, odvážný, statečný,“ přiznal s mrknutím.
S posměšným odfrknutím jej přerušila. „Cha, tak o tom pochybuju.“
„Protože mě vůbec neznáš. Moje přítelkyně by ti řekly, že jsem gentleman.“ Když došlo na otevírání dveří nebo placení šeků. Krom tohohle na něm nebylo nic jemného. Jen se zeptejte těch, kdo mu zkřížili cestu.
Králové nenechávali nikoho zpochybňovat jejich autoritu.
„O tvém údajném gentlemanství nemůžu vědět, protože nejsem tvou přítelkyní.“
„Mohla bys být.“ Poskytl jí další šanci. Lákala jej svými zakulacenými křivkami obtaženými vybledlou džínsovinou. Vytahaná mikina jí vyzývavě sjela z jednoho ramene a odhalila černé ramínko.
Bylo z bavlny nebo krajky? Jeho kočičí část to chtěla vědět.
Ale očividně to dnes nezjistí, protože mu – zase – odolala.
„Randit s tebou? To sotva.“
„Proč ne?“ Slova z něj vypadla, aniž by chtěl.
„Ale prosím tě. Myslím, že jsem viděla dost na to, abych mohla říct, že nejsi můj typ.“
Taková lhářka. Očividně nebyl jediný, kdo měl pohotovou odpověď na všechno. Ale její pižmová vůně dráždila jeho smysly. Dodalo mu to odvahy. „Garantuji ti, že jakmile budu mezi tvými stehny a ty mi budeš drásat záda, budeš křičet něco jiného.“
Možná to poslední trochu přehnal, ale pořád to nebylo omluvou pro to, co přišlo pak.
„Prase.“ Nicméně tahle urážka nebyla tím největším zločinem. Tím byl obrovský pramen vlasů, který ustřihla!
Nenahraditelný, velký pramen jeho vlasů byl nenávratně pryč. Nezáleželo na tom, zda to bylo úmyslné nebo jenom nešťastná nehoda.
Ach ne! Moje hříva. Moje překrásná, drahocenná hříva.
Nemohl si pomoct a zavrčel. Jeho oči se zaleskly v zrcadle – zlatá zachytila světlo a odrazila jej stejně jako jeho vztek.
„Tohle. Jsi. Neudělala.“ A ano, to poslední zavrčel.
„Hups? Udělala? Promiň.“ Řekla to bez jakékoliv lítosti v hlase. S úšklebkem a vzdušným polibkem upustila zlatou kudrlinu na zem.
A pak, utekla.


50 komentářů:

  1. Moc děkuji za skvělý překlad!!!❤❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju. Zatím sranda ��

    OdpovědětVymazat
  3. Veľmi pekne ďakujem za preklad a korekciu. Tak sa mi zdá, že toto bude celkom sranda.

    OdpovědětVymazat
  4. Vďaka :-) a som zvedavá na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za překlad a korekci.

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuju za skvělou kapitolu. Už se těším na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji moc za další pokračování!!!

    OdpovědětVymazat
  8. :D Tak ta si troufá :D
    Moc diky za ppkracovani!

    OdpovědětVymazat
  9. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  10. Skvělá kapitola. Moc děkuji. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  11. Skvelé, vďaka...

    OdpovědětVymazat
  12. musela jsem se celou kapitolu smat, jak se spickuji, diky, misa

    OdpovědětVymazat
  13. Tak táto kapitola nemala chybu tolko som sa nasmiala😃,ďakujem skvelé

    OdpovědětVymazat
  14. Perfektní !!!! Díky moc za překlad a korekci !!!!

    OdpovědětVymazat
  15. Tak toto je jednoduše ÚŽASNÁ kniha :-)!!! Strašně děkuji za překlad a korekci :-).

    OdpovědětVymazat
  16. děkuji no super doufám že ji hned nechytí

    OdpovědětVymazat
  17. Dekuji za dalsi kapitolu @-}-- tak copak ji provede?:-D

    OdpovědětVymazat
  18. Děkuji za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  19. Ďakujem za ďalšiu kapitolu :) už som ju dvakrát prečítala :D

    OdpovědětVymazat
  20. Díky za skvělou kapitolku :-). Jsem zvědavá kam až uteče, než ji chytne :-) :-D

    OdpovědětVymazat
  21. Dakujem za ďalšiu kapitolu:)

    OdpovědětVymazat
  22. Moc děkuji za kapitolku, tuhle autorku miluji..... a i tebe za překlad...

    OdpovědětVymazat
  23. že aký namyslený pako :o)))) ale ten záver bol bomba, som sa normálne zasmiala :o))))) dík za super preklad a už sa neviem dočkať pokračovania :o))))

    OdpovědětVymazat
  24. Moc děkuji za další kapitolu

    OdpovědětVymazat
  25. Ďakujem pekne super preklad a korekcia len tak ďalej, teším sa na ďalší jej kúsok...

    OdpovědětVymazat
  26. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  27. Moc děkuji za překlad. Oba jsou zábavní na max.

    OdpovědětVymazat
  28. Děkuji za překlad a korekci další části. HankaP

    OdpovědětVymazat