pátek 22. července 2016

Pekelné kotě - 15. kapitola


Následujícího rána nebyla žádná změna s portálem. Pořád nefungoval a nikdo z Amazonek, dokonce ani nejstarší, neměly ponětí proč.

Ale Felipe měl vlastní podezření. Jak načasované a nepraktické bylo, že nejblíže nabídnutý portál najednou nefunguje. Jen idiot věřil náhodám. Telefonáty Temnému Pánovi stále zůstávaly bez odezvy a hlasová zpráva si nezasloužila odpověď. Vypadalo to, že Felipe bude muset Jenny převést po zemi a naštěstí pro něj – NE! – to nebude dělat sám. Žádný argument nepřesvědčil Valascu od toho, aby s nimi cestovala. Úkol jít do hlavního města byl především kvůli problému s portálem a požadovat – jakoby nezávislé bojovnice o něco žádaly – aby opravily portál, což znamenalo pro Felipeho, že bude muset zmírnit slova a činy k Jenny.
Jako kdyby věděl, co by jí řekl. Strávili spolu úžasnou noc. Více než úžasnou. Propojili se sexuálně, ale Felipe, vlastně jeho kočka, málem udělala více než jen to. Ten zatracený kocour se ji snažil označit!
Dokonce zašel tak daleko, že mu během toho vyjely zuby. A pak, sakra, ona si toho ani nevšimla.
Ale i tak, ta neschopnost kontroly byla konec konců šílená.
Co se stalo s tím žít svobodný život? Myslel si, že jeho vnitřní příšera souhlasila s jeho životním stylem.
Užívat si dobrodružství. Byl to sen tolika, a on to miloval nebo ne?
No to je fuk, nesnášel vracet se domů do prázdného bytu. Zapomeňte na fakt, že se několikrát vetřel ke stolu k Ysobel, než by bylo vhodné pro kocoura jeho věku.
A zabil by každého, kdo by se opovážil připomenout to, že se vždycky usmívá, když vidí otce se svými malými, vyhazujíc je do vzduchu a chytajíc je, zatímco se hihňají, nebo že závidí těm, co učí své syny lekce života, jako třeba jak čůrat na stromy, aniž by to schytaly jejich nohy.
Žít život, který si vybral, aniž by se musel komukoliv zodpovídat, nikdo mu nedělá kázání, když nechá ponožky na podlaze, užívá si různorodé chutě kundiček, kdykoliv to na něj přijde, to byl opravdový sen. Tak co jako, že někdy to bylo osamělé a on se cítil…. nespokojeně? Alkohol měl zmírňující efekt.
Proč se vůbec zabývá tím, co by Jenny řekl? Sotva mu věnovala pohled od chvíle, co odešli ze soukromí pokoje, který spolu sdíleli. Její ležérní přehlížení by mu mělo ulevit. Místo toho se cítil lehce uraženě.
Obvykle nemohl ženy od sebe udržet. Proto upřednostňoval jejich byty před svým. Nemohly ho vystopovat, zatímco se vyplíží. Takže neměl by se radovat z toho, že Jenny na něm nevisela jako zatracená medúza? Že na něj nehází žalostné pekelné oči nebo nešpulí ten svůj zábavný spodní ret?
Jen den nazpět, by z jejího mlčení mohl vinit strach z toho, že někoho zraní svým hlasem. Ale potřeba, aby mlčela, byla věcí minulosti. S amuletem od šamana, anebo to byla šamanka? – který jí dal, zářila a štěbetala s Amazonkami, ptala se na otázky, smála se a usmívala více, než ji kdy viděl. Hádal, že břímě toho, že se lidi zabili, když promluvila, byl tíživý a on byl rád, že našla, jak obejít toto prokletí.
Jen si přál, aby to byl on, kdo by jí dokázal přinést takovou radost a mračil se, když živě brebentila s kýmkoliv jiným než s ním.
I přes její obavy z jízdy se Jenny v sedle dařilo. Rád by si myslel, že trénink včera v noci na něm, sakra, jak božsky vypadala s vlasy padajícími jí na záda, její oči přivřené, jak na něm jezdila divoce – s tím měl co dělat, ale ta jemná klisna, kterou jí daly, na to měla asi hlavní část. Starší zvíře se pomalu plahočilo, ohně jejího mládí se změnily na uhlíky. Ne tak jako kůň, kterého daly jemu. Ten prokletý hřebec se vzpínal a tančil, bojoval každým krokem cesty.
Dovádění jeho koně bavilo Valascu, která se nenamáhala skrývat svůj úšklebek pokaždé, když jeho proklaté zvíře pohodilo hlavou a s kouřem z nozder se ho pokoušelo shodit. Jako by se mu to mohlo povést. Felipe se pevně držel, pěsti omotané kolem otěží, kolena pevně přitlačené po stranách. Vyhrál, ale ani na minutu nepřestal dávat pozor.
Na Peklo byl den překvapivě krásný. Plující prach nebyl v tomhle prstenci tak těžký, jen lehký poprašek, který vánek odnášel pryč. Cesta byla spíše opotřebovaná stezka plná nečistot bez problémů a banditů.
Čas měli dobrý, tak dobrý, že ignorovali ubytování ve městě a pokračovali, víceméně spíše proto, že ho Valasca vyprovokovala k rychlejší cestě.
„Potřebuje měkká kočička postel ke spaní?“
Pýcha mu nedovolila zvolat „Ano!“ Takže přidali, udělali tábor na cestě, jen s přikrývkami a ohněm, který udělali, aby měli pohodlí, protože Peklo nebo ne, padla noc, a ačkoliv teplota zůstala stejná, temné příšery v noci vstávaly a prohledávaly okolí. Oheň se obvykle ukázal jako odstrašující, ale mnohem důležitější bylo, pokud se správně rozdmýchal, dal jim světlo, které odráželo jakékoliv pozorující oči.
První noc proběhla bez problémů a bez sexu. Což bylo pro Felipeho v pohodě. Odkdy se vracel pro podruhé? A pak znovu, když nepočítá svou náhradní matku, jak často mohl říct, že strávil s ženou více než jen pár hodin? Jenny byla první, kterou doopravdy poznal a měl rád.
Všichni si brali hlídku, Jenny měla první, tu nejbezpečnější. Amazonka mu dala druhou, kterou strávil kontrolováním jeho zelenovlasé pokušitelky, když spala – její ruka pokrčená pod tváří, vize těch linii, které si tak přál svádět.
Třetí hlídka byla Valascy.
Zatímco v dáli se věci pohybovaly, vrčely, vyly a obecně o sobě dávaly vědět, nic se příliš blízko nedostalo. Škoda. Čerstvé maso na snídani by bylo fajn.
Když přišlo ráno, občerstvili se sušenými příděly a pokračovali, Jenny debatovala s Valascou, a jeho nechávala vzadu. Rozmrzelého. V depresi.
A nedělal moc dobrou práci se skrýváním.
Když zastavili u řeky, aby osvěžili sebe i koně, Valasca to nakousla, zatímco Jenny upírala svůj zrak na koně, kteří hladově spásali trávu na pobřeží.
„Proč kočička vypadá, jako by ztratila svou oblíbenou hračku?“
„Nevím, o čem to mluvíš.“
„Samozřejmě, že víš. Jen slepý idiot, nebo v tomhle případě naivní osoba zvaná Jenny, by si nevšimla faktu, že tě něco štve. Vsadím se, že vím, co to je.“
Jakoby se kdy přiznal, že prahne po ženě. „Nic mě neštve, jen jsem zmatený, že po problémech, které jsme měli, když jsme opouštěli ostrov, to vypadá, že to nepřátelé Jenny vzdali.“
Zastínila si oči, aby lépe viděla na cestu za nimi, Valasca odpověděla, „Možná jim došlo, že je marné ji zastavit.“
„O tom pochybuju.“
Ta bouře, kterou přežili, nebyla žádná malá věc. Proč dělat tak velký útok, pokud to není závažná věc? Felipova intuice nevěřila, že jejich výlet jde tak snadno. Jeho pohled přejel k místu, kde Jenny hladila hřívu své klisny. Neexistovala možnost, že by ji spustil z dohledu. „Myslím si, že její nepřátelé se jen na čas schovávají. Musíme zůstat v pozoru a dávat pozor na možné nástrahy.“
„Odkud?“
Valasca zagestikulovala na ploché stráně okolo nich. Tahle část kruhu byla jen málo porostlá, sucho země a řídkost obyvatelstva znamenaly, že mohli vidět skoro na míle okolo.
„Neříkám, že zaútočí v příští minutě jen, že je to možné a měli bychom zůstat ve střehu.“
„Jsem vždycky ve střehu. A ty používáš očividné, abys ignoroval mou otázku. Proč jsi sklíčený? Je snadné vidět tvou touhu po Jenny. Tak proč s tím nic neděláš?“
Snadné pro všechny, kromě Jenny očividně. „Tak třeba proto, že nemám rád obecenstvo.“
Valsaca si odfrkla. „Jako bych chtěla pozorovat.“
„I tak, myslím si, že Jenny by upřednostnila soukromí.“
„Ubohá výmluva. Jsi hráč. Hráči si vždycky najdou způsob, jak mít sex a nezáleží na okolnostech.“
Pravda. „Nechci, aby si myslela něco špatného. Jak sis všimla, Jenny je tak trochu nezkušená, když přijde na muže. I když jsme měli sex předtím u vás ve vesnici, obávám se, že opakování, by ji vedlo ke špatným závěrům.“
„Takže se držíš, abys nezranil její city?“
Přikývl.
„Obdivuhodné, ale hloupé.“
„Proč je hloupé, nechtít ji vodit za nos?“
„Tu holku už si dostal. Ať už s ní budeš mít sex nebo ne, nic se nezmění, takže jediné co děláš, že trestáš vás oba. Vlastně by to mohlo být ještě horší. Až se rozdělíte, bude mít jen jeden večer, na který bude vzpomínat, který tě postaví na piedestal. Zatímco více nocí jí dovolí usadit svůj zájem o tebe, všimne si, že máš chyby a až to přijde, pravděpodobně ucítí úlevu, že existují snadné způsoby, jak ukončit věci.“
„Zadrž na moment, říkáš, že potřebuje mít se mnou tolik sexu, kolik může, aby tak přišla na to, jaký jsem debil a aby se znudila mými způsoby?“
„Ano. To je to, co se stalo se všemi mými milenci. Poprvé co šukáš, to má prvek novosti. Podruhé, to škrábe a svědí, aby se dostalo stejných pocitů. Potřetí a počtvrté, už jsou to jen pohyby. Po páté už nechceš, aby tě obtěžoval tím, co chce on, chceš jen rychlé uvolnění.“
„A po šesté?“
„Je mrtvý.“
„Mrtvý?“ Felipe si odfrkl. „Nech mě hádat. Opuštěný a odkopnutý, chlapi se raději zabijí, než aby čelili životu bez tebe? Není tady někdo trochu moc domýšlivý?“
„Ne, jsou mrtví, protože jim dám nemožný úkol, jak se dostat zpátky do mých kalhotek, aby mi dokázali lásku, a oni selžou.“
„To vypadá sakra ledově.“
„Není moje chyba, že jsou slabí. Když by byli dostatečně silní, aby byli mým druhem, byli by schopni dokončit můj úkol.“
„A co to je za úkol?“
Dříve než na to mohl přijít, přerušil je Jennyin pronikavý výkřik. Podíval se k řece, jen aby zjistil, že zatímco mluvil s Amazonkou, se Jenny přesunula dále po toku, mimo výhled.
Sakra.
Oba dva se dali do běhu, Valasca vytáhla meč, on se svlékal.
Na Jennyin druhý výkřik se jeho kočka vydrala z kůže a zařvala. Koně zakňučely a panický vzlyk byl rychle ukončen a vyměněn za zlověstné ticho. Tenké křoví okolo pomalu se pohybující se řeky, nemohl úplně skrýt rozbíhající se drama.
Jsem takový debil. Když Jenny prohlásila, že může umýt koně sama, prohledal břeh řeky. Začuchal ve vzduchu. Obhlídl zem kvůli stopám. Neviděl žádnou známku nebezpečí. Žádnou. Nebo alespoň žádnou na povrchu.
Nebral v potaz, že plytká řeka, hluboká tak po pás, by mohla skrývat nepřítele. Na jeho obranu, tak daleko od oceánu, neočekával vodní útok.
Chyba zelenáče. Smrtící špatný odhad.
To byla jeho poslední myšlenka a věc, kterou musel napravit, když se řítil vzduchem se záměrem vyřešit největší problém, což nebylo osm rusalek obklopujících Jenny a dva žijící koně.
Ne. Hodlal jít po elektrickém úhoři. Který syčel a praskal, když se hromadily kousky uhlíků okolo mrtvoly Jennyiny ubohé klisny.
Tohle bude bolet. A bolelo. Přistál na spirále, která byla k němu nejblíže, zasyčení elektrického proudu projelo jeho končetinami a postavilo do pozoru jeho srst.
Mňakurvaau!
Bolest nebo ne, zabořil svoje tlapy do slizké kůže na těle hada. Tomu stvoření se to ani trochu nelíbilo a syčelo na něj.  Hlava se zvlněnou ploutví na vrcholku jako koruna a jedno oko bez víčka se otočilo jeho směrem. Ústa doširoka rozevřené odhalily špičaté zuby.
To Felipe mohl zvládnout. Bylo to objevení druhého zásahu proudem, kterého si nevšiml, dokud se kolem něj ocas neobtočil, a přidržel ho ve své spirále, což mu činilo problém.
Kurva. Nenáviděl, když nad ním vyzrála jeho večeře. A tady máme další z jeho životů.


15 komentářů:

  1. Ďakujem veľmi pekne za preklad, teším sa, že to pokračuje...

    OdpovědětVymazat
  2. Vdaka za preklad a teším sa na dalšie pokračovanie:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Moooc ďakujem za pokračovanie. Urobili ste mi radosť. Skvelý preklad a korektúra. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Veľmi krásne dakujem za úžasnú kapitolu... vypadá to veľmi zaujímavo. . Dúfam že sa Felipe trošku rozhýbeA bude akcia

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za kapitolu. Katka

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad další kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat