pondělí 18. července 2016

Lovec smečky - 9. kapitola


Clint se díval na Austina a Tonyho a smál se. „To… to byl opravdu dobrý test.“
Nemohl uvěřit, že ho to nenapadlo samotného už dřív. Samozřejmě, pokud by členové Kostela opravdu protestovali proti měničům, dávali by pozor na to, co měniči dělají.
Ne jen jeden, ale několik z nich by mělo poznat Tonyho.

„Takže co to znamená?“ zeptal se.
„Protestanti tady jsou nejspíš jako rozptýlení. Pokud se o ně bojíme, možná bychom měli upustit od ochrany. Lehce nás rozšířit, takže nebudeme mít tu stejnou bezpečnost,“ odpověděl Gage. „Protestanti jsou jen pěšci použitými Danem Carterem a Perrym Costou.“
„Taky mohou být použiti jako pojištění, že nezaútočíme, zatímco je kolem tolik obyvatel spolu s médii.“
„To stejné bychom mohli říct o nich útočících na nás,“ řekl Clint.
„Pokud neukážou, že zaútočili v obraně,“ odpověděl Gage.
„Co když chtějí, abychom se všichni vrátili na pozemek, takže nás mohou sundat na jednou?“
Tony zavrtěl hlavou. „Colt si to nemyslí. Perry Costa nepodniká nic kolem pozemku. Chce vás dva.“
Clint si s Kurtem vyměnili pohledy. „Kvůli tomu, co se stalo předtím?“
Kurt zavrtěl hlavou. „Nevím.“
Několik minut seděli a probírali to, než Gage promluvil: „Takže budeme na ně čekat, nebo něco uděláme?“
Bez prodlevy oba Clint i Kurt odpověděli. „Uděláme.“
Ostatní muži přikývli.
Zabralo to trochu dýl, než se Clintovi líbilo, přijít s nástinem toho, na čem se všichni shodli. Nesouhlasil s Kurtem, aby byl cílem. Vždycky bylo jeho prací postarat se o svého nejlepšího kámoše. Vsadit Kurta v nebezpečí bylo proti každému kousku tréninku, který absolvoval.
„No tak, kámo.“ Kurt ho poplácal po rameni, když se převlékli do oblečení na oběhání. „Dává to smysl. Tím, že půjdou po mně, budou mít míň komplikací.“
Clint to věděl – opravdu to věděl – ale štvalo ho to.
Protáhli si svaly jako přípravu na běh skrz vchod na pozemek, než kývli na strážce ve službě a plán byl v pohybu.
Clint a Kurt měli běžet do města jako obvykle. Posledních pár dní to nedělali, ale budou se chovat, jako by šlo všechno normálně.
Jakmile budou v kavárně, rozdělí se. Clint bude předstírat, že zůstane se Sárou, a Kurt zamíří sám zpět na pozemek.
Komukoli, kdo se dívá, dají šanci Kurta zadržet a snad se ho pokusit i unést.
Ostatní členové týmu už byli rozšířeni po městě a uvnitř lesa. Kurt taky zavolal šerifu Webbovi a šerif a jeho zástupci budou dávat pozor. Všechno bylo naplánováno tak, že unesou Kurta. Clint, který vycouvá zadem kavárny, mu zůstane za patami, zatímco se bude Kurt pokoušet zjistit, proč chtějí jen je dva. Taky se bude snažit vyslídit jakoukoli informaci o Danu Carterovi.
Tony jako první zkontaktuje Colta. Colt nezakročí, pokud nebude Kurtův život v ohrožení. Pořád bylo důležité udržet ho jako krytí tak dlouho, jak jen to bude možné.
Clint si procházel v hlavě každý způsob, jakým by se mise mohla zvrátit, zatímco běželi.
Když se dostali na ulici, kde byla většina obchodů, viděli, že protestanti, byli pořád v plné palné. Nové dodávky a reportéři byli kolem rozptýleni.
Když je první člověk z davu spatřil, dav začal řvát. Urážky je následovali, zatímco si razili cestu přeplněnou ulicí. Kamery se k nim otočily, když dav nabíral na hlasitosti, ale Clint se snažil co nejlíp všechno kolem sebe ignorovat.
Nikdo se jich nedotkl. Takže to byla úleva. Ale ty urážky byly plné nenávisti. Clint byl v šoku, že ti takzvaní zbožní lidé mohli být tak hrozní a to ještě před svědky novinových stanic.
Nikdy se nedostal do styku s tak nechutným chováním těchto lidí. Doufal, že to reportéři všechno točí. Kurt se na něj podíval a Clint viděl v tváři svého přítele stejnou averzi.
Zpomalili do kroku několik obchodů před kavárnou. Všechny kolem sebe ignorovali, když vkročili dovnitř.
Clintovi se ulevilo, když viděl, že se na něj Sára zpoza poltu usmívá. Cecil pracoval s kávovarem. Obchod byl jen z poloviny plný a Clint poznal, že obyvatelé města jsou zpět. Neviděl žádného cizince.
„Ahoj,“ pozdravil Sáru, když k ní přešel. „Obchod vypadá dobře.“
Sára se zasmála. „Je skvělý. Všichni dnes ráno přišli a řekli, že nenechají ty lidi je vyhnat. Tohle je náš domov a mi podporujeme všechny naše obyvatele, ať už jsou to lidi nebo ne. Přes tucet lidí dal rozhovor reportérům a prohlásili, že celé město měniče podporuje. Později to může být dobrá podívaná.“
Sářina hrdost k městu a přátelům mu zahřála srdce.
„Dobře. Doufejme, že se s tím nebudou muset vypořádávat už dlouho.“
Cecil položil dvě kávy na pult a Sára je odtlačila k němu a Kurtovi. Usadili se u nejbližšího stolu.
Zatím to šlo dobře. Ten rozruch, který po cestě do obchodu udělali, by měl být dost na to, aby ti muži ze včerejška věděli, kde byli a že teď měli dobrou šanci.
Clint si prohlédl obchod a všiml si, že kdekoli se jeho pohled usadil, každý se na ně usmíval. Kývl na ně zpátky. Bylo to trochu divné. Obyvatelé byli vždycky milí a teď jakoby dělali prohlášení. Dávali mu najevo, že jsou vítaní a chtějí je tady.
Sára dokončila obsluhu postaršího páru a s Cecilem se k němu a Kurtovi přidali ke stolu.
„Už se to kolem o tobě a Sáře rozšířilo,“ řekl mu Cecil. „Pokouší se vám ukázat, že váš vztah podporují.“
„Vážně?“ zeptal se překvapeně.
Cecil pokrčil rameny. „Je to divné, jo, ale myslí to dobře.“
Kurt se vedle něj zasmál a Clint na kámoše zíral. Bylo to vlastně docela v pohodě.
Sára se na něj zazubila a on mrkl. Jo, mohl si určitě na toto město zvyknout. Sára se tiše zasmála.
Všichni čtyři si povídali, zatímco Clint a Kurt dopíjeli pití.
Kurt se podíval na hodinky a kývl. Byl skoro čas.
Sára musela něco zachytit, protože poslala Cecila poutírat stoly a naklonila se ke Clintovi.
„Buď opatrný,“ řekla mu tiše.
Setkal se s jejími rty na rychlý polibek. „Vždycky jsem. Neboj se. Večer budu u tebe doma na večeři.“
Zvedla obočí.
Ten pohyb zopakoval.
Zasmála se a mávla na něj. „Běžte odsud pryč. Mám práci.“
Kurt si stoupl a protáhl paže. „Jdu zpět do domu,“ řekl hlasitě. „Setkáme se později, chlape.“
Clint přikývl a nedíval se na něj, jak odchází.
Sára se zamračila a otevřela pusu, ale on rychle zavrtěl hlavou.
Přikývla a zvedla utěrku. Počkal, dokud pozornost všech nebyla někde jinde, než vklouzl za pult.
Zmáčkl Sáře ruku, když ji míjel.
Zadní dveře se tiše otevřeli, když do nich zatlačil. Ohlédl se přes rameno a spatřil na chodbě Sáru.
„Zamkni za mnou dveře,“ přikázal.
Přikývla.
Vyšel ven a pevně za sebou zavře. Rozešel se ulicí, ale zmrzl, když za sebou uslyšel zvuk.
Pomalu se otočil a uvolnil se, když spatřil poručíka Gibsona. Několikrát se s tím mladým mužem setkal a byl to hodný kluk.
„Ahoj, chlape,“ přivítal ho Clint. Věděl, že má šerif své muže rozmístěné, aby dávali na ně pozor, ale nevěděl, proč by byl v uličce.
„Clinte,“ řekl Bobby Gibson a pak zvedl svou služební zbraň.
Clint couvl, když za sebou uslyšel další zvuk.
Podařilo se mu vyklouznout mobilem z kapsy. Držel ho u boku a doufal, že bude schopný vytočit Kurtovo číslo.
Mohl se změnit, ale během toho procesu by byl zranitelný. A on opravdu nechtěl být střelený.
„Hej, Bobby,“ mluvil k zástupci, ale pokoušel se podívat, kdo k němu zezadu přichází, tím, že změnil postoj. „Co se děje?“
„Nehýbej se,“ požadoval Gibson. „Nechtějí tě mrtvého.“
„Pak co chtějí?“ vyštěkl.
Pokud Gibson odpověděl, neslyšel to. Něco ho praštilo zezadu do hlavy a on padal.
Narazil do země a přetočil se, zrovna když se k němu blížila bota.
Popadla odpadkové koše, zatímco si pořád zpívala pod nosem. Obchod šel dnes dobře a po dvou nocích s Clintem si nemohla vzpomenout, kdy byla tak šťastná.
Těšila se na jeho slib, že bude doma na večeři. Potřebovala zjistit jeho oblíbené jídlo. Vždycky si užívala vaření, ale děla jídlo pro jednoho, bylo na pytel. Teď měla Clinta a Cecila, pro koho mohla vařit.
Přesvědčila znovu Cecila, aby u ní zůstal. Pokoušel se hádat, ale Sára si byla jistá, že se mu ulevilo, když na tom trvala.
Dokud nebudou ti muži, co je ohrožovali pryč nebo polapeni, nechtěla jim dát šanci, aby šli po jejím kamarádovi.
Otevřela zadní dveře a zamířila přímo k popelnici. Vhodila dovnitř dva odpadkové pytle a zatančila si. Vysmála se sobě. Se vším, co se dělo, by neměla být tak šťastná, ale prostě si nemohla pomoct.
Po tom, co byla tak dlouho sama, si užívala čas strávený s Clintem. Clintovi byla nabídnuta práce,  tak snad tady bude o trochu dýl.
Mohl být tím mužem, se kterým se usadí.
Otočila hlavu k obchodu, když něco zachytilo její oči.
Sára zamžourala a pokusila se zjistit, co bylo na zemi, ale neviděla dobře.
Zvědavě přikročila blíž.
Mobil.
A zaschlá krev.
Ach, ne! Ne, ne, ne. Jediná osoba, která byla v uličce, byla Clint.
Sára padla na kolena a popadla mobil. Nemohl to být Clintův! Začala mačkat tlačítka a podívala se na výchozí hovory a byla zděšená, když spatřila svoje číslo.
„Ach, Bože!“Bylo tady pár zmeškaných hovorů, a když spatřila Kurtovo jméno, zmáčkla tlačítko vytáčení.
„Hej, brácho, začínal jsem se bát,“ řekl Kurt, když odpověděl.
„Kurte!“ zakřičela do mobilu.
„Sáro?“
„Kurte! Clintův…“ Ani nevěděla, co říct. Třásla se tak silně, že bylo těžké mobil jen držet.
„Uklidni se, miláčku,“ Kurtův klidný hlas se ozval skrz linku. „Kde je Clint?“
„Nevím!“ vzlykala. „Vyšla jsem ven, abych vyhodila odpadky, a jeho mobil byl tady. Je tu… je tu krev na zemi!“
„Dobře, Sáro,“ zvýšil hlas Kurt. „Posloucháš mě?“
„A…ano.“
„Chci, abys šla zpět do obchodu. Zamkni všechny dveře a neotvírej nikomu kromě mně.“
„Fajn.“
Podívala se k zadním dveřím. Zdály se tak daleko.
„Teď, Sáro!“
Povyskočila a běžela do bezpečí. Zabouchla za sebou dveře a zamkla. Pořád měla mobil u ucha.
„Dobře. Teď běž zamknout přední dveře. Neotvírej, dokud ti neřeknu,“ přikázal Kurt.
„Jasně.“
„Jsem na cestě, vydrž.“
Kurt zavěsil a Sára utíkala dopředu. Cecil vzhlédl, když klopýtala za pult.
„Co? Co se děje?“
„Clint,“ podařilo se jí říct.
„Co se stalo?“
Zavrtěla hlavou. Nevěděla. Chtěla to vůbec vědět? Řekl, že to měl pod kontrolou. Že bude v pořádku. Dokonce jí řekl, že přijde na večeři.
Vztek začal nahrazovat strach, narovnala ramena a otřela si tvář. Dobře, vyšilovala.
Potřebovala se dat sakra dohromady a pomoct Kurtovi. To mohla udělat. Zrovna Clinta našla a v žádném případě si ho nenechá vzít.
Byla známá pro svůj klid v jakékoli situaci. Nerozpadne se.
„Zamkni přední dveře. Neotvírej je, pokud to nebude Kurt,“ řekla Cecilovi, naštěstí byl její hlas silnější.
Cecil přikývl, přešel ke dveřím a zamkl.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se.
„Jo, já jen…“ mávla rukou. „Nevím, nepotřebují se bát o kohokoli dalšího. Musí hledat Clinta.“
„Dobře, co můžu udělat?“
Pevně objala Cecila. Vždycky s ním mohla počítat. „Nejsem si jistá. Uvidíme, co řekne Kurt.“
Seděli u jednoho stolu u dveří a čekali. Bylo těžké sedět, ale Sára vyla rozhodnutá zůstat klidná. Pořád svírala Clintův mobil.
Vyskočila, když začal zvonit. „Haló?“
„Sáro, tady Kurt.“
„Máte něco?“ Ach, prosím, ať našli Kurta.
„Jsem v uličce, kontroluju to. Poslal jsem jednoho z mých mužů dopředu. Znáš Ryana Bishopa?“
„Ano.“
„Měl by být vepředu. Ať, ho Cecil pustí dovnitř.“
„Cecile!“ zavolala. „Můžeš pustit Ryana?“
Její pracovník pospíchal dopředu.
„Ryan vezme tebe a Cecila zpátky do tvého domu a zůstanete tam, dokud nebudeme vědět víc,“ říkal Kurt.
„Ne, budeme v pohodě. Potřebuješ každého, abyste našli Clinta!“ protestovala.
„Víme, kde je Clint,“ informoval ji Kurt.
„Co!“
Kurt si povzdechl. „Naplánovali jsme to. Měli unést mě, ne Clinta, ale pořád pokračujeme. Funguje to, protože nám to dává šanci vypadat tak, že když byl Clint uneseným tak my ho hledáme.“
„Aha.“ Sára si nebyla jistá, co na to říct.
„Ale vzhledem k tomu, že vzali Clinta a ne mě, chci tebe a Clinta odstranit z cesty.“
„Dobře, díky, Kurte,“ řekla upřímně.
„Nemáš za co, miláčku. Nech si Clintův mobil a já ti zavolám později s novými informacemi.“
„Fajn, ahoj.“ Zavěsila a stoupla si.
Cecil a Ryan se na ni podívali.
„Pojďme domů,“ řekla jim.

20 komentářů:

  1. Děkuji za překlad další kapitoly. Těším se na pokračování:-)

    OdpovědětVymazat
  2. no super, zrádca u šerifa :o( som zvedavá kto bol ten druhý, ktorý Clinta udrel :o( Dík za super preklad a už sa neviem dočkať pokračovania :o)))

    OdpovědětVymazat
  3. díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji moc za další kapitolu!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Vdaka za preklad a som zvedavá na pokračovanie:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za akčnú kapitolu, som veľmi zvedavá na pokračovanie...

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za kapitolu.Katka

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to som zvedavá kto bol ten druhý čo ho napadol zo zadu , ďakujem za ďalšiu kapitolu:)

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj,už se moc těším na další kapitolu,tahle byla supr napínavá díky Mirka

    OdpovědětVymazat
  11. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat