čtvrtek 21. dubna 2016

Draví ptáci - 5. kapitola 1/3


Ahoj lidičky,
dobré zprávy, už se zotavuju doma, tak snad vám zase budu moci něco málo přeložit, a kdyby ne, tak vám minimálně budu přidávat ostatní překlady, co holky pošlou - doufám, že jste rádi. :D
Všem děkuji za přáníčka, i za to, že jste na mě mysleli, komentáře mě rozhodně potěšily, ale asi nemá po takové době cenu odpovídat - nepředpokládám, že se chodíváte ještě koukat, jestli jsem vám odepsala. Budu se tedy snažit to napravit v následujících kapitolkách, protože rozhodně bude o čem povídat. :)
Užijte si další část, pomalu se nám to přiostří, co se týče vztahů, takže trocha romantiky do všech těch vražd... no já jsem za to ráda. :)
Paty

Aubrey zrovna vylézala zpod Gregoryho postele, když kopla do něčeho tvrdého. Otočila hlavu a uviděla velké, těžké černé boty. Věděla, komu patří.
„Oh, ahoj, Mikeu,“ ozvala se ze své pozice.
Dřepnul si. „Co to děláš?“
Setkali se pohledy a Aubrey v jeho očích zahlédla zvědavost. Obvykle se jen tak neplazila pod postelemi v domě. Ale po tom, co si vzpomněla na jednu z konverzací, které vedla s Gregorym, musela to prověřit.
Vytáhla složku, kterou našla přilepenou zespod matrace. Když ji konečně osvobodila, podala ji Mikeovi, aby si ji vzal.
„Co to je?“
Vylezla zpod postele a odhrnula si pramínky vlasů z tváře. „Nemám ponětí.“
„Jak jsi věděla, kam se kouknout?“
Aubrey se zakřenila. „Naučila jsem Gregoryho vše, co znal.“
Mike se zasmál. „Neříkej.“
Nabídl jí ruku a pomohl jí vstát. „Tak se pojďme podívat, co to tady máme,“ řekla mu a vzala si složku zpátky.
Usadila se s Mikem po boku na postel a otevřela hnědou složku.
Uvnitř se skrývaly fotky. Na všech byl stejný mladík. Aubrey si je prohlédla, než je podala Mikeovi.
„Víš, kdo to je?“ zeptala se.
Zavrtěl hlavou. „Ne, nikdy před tím jsem ho neviděl.“
Ručně psané poznámky pod fotkami byly určitě Gregoryho chaotickým škrabopisem.
Slova tvořila jen seznam jmen, ale jedno z nich poznala.
Anton Brunson. Vůdce Hejna ve městě.
Aubrey ukázala na jméno. „Podívej se.“
Mike si povzdechl. „Sakra.“
Díky ranním zprávám všichni věděli o vraždě u domu Hejna.
„Musíme si s ním promluvit,“ trvala na svém Aubrey.
„Musíme to předat Koalici,“ opravil ji Mike.
Aubrey se zamračila. „Nemyslím…“
„Potřebují tu složku,“ řekl neústupně.
„To já ji našla. Oni už pokoj prohledali. A tys říkal, že to my najdeme toho, kdo je za to zodpovědný.“
„Aubrey.“ Mike promluvil s varováním v hlase.
Prudce vydechla. Nebylo to fér. To její vůdce Letky byl zavražděn. Ale znala svého kamaráda příliš dobře, na to aby na něj tlačila, když použil tenhle tón. Byl dobrým šéfem a chytrým bezpečnostním expertem. Respektovala ho, proto se nehádala, i když se nehodlala vzdát bez boje. Mohla to udělat za jeho zády.
„Fajn.“
„Tohle už není jen o Gregorym. Ne když došlo k další vraždě. Nemůžeme zadržovat důkazy.“ Mike ji poplácal po rameni a vstal. „Ale můžeš si udělat kopii, než jim ji předáme.“
Aubrey vyskočila. Mike ji znal až moc dobře. Alespoň nemusela vymýšlet, jak to provést za jeho zády. „Díky!“
Spokojená mu vzala složku a vyletěla z pokoje, než si to stačil rozmyslet.
Vešla do kanceláře, kterou sdílela s ostatními a zamířila ke kopírce. Naskenovala fotky i poznámky.
Mike přišel za ní.
Nechal ji to dokončit a pak natáhl ruku. Předala mu složku.
„Zavolám Koalici, aby si ji vyzvedli,“ řekl jí. „Nebudu se zmiňovat o kopii, kterou jsme si udělali.“
Přikývla. Měla podezření, že na to Cody později stejně přijde. Taky ji znal příliš dobře.
„Takže buď opatrná. Zjisti, co můžeš, ale žádné problémy,“ nařídil přísně.
Aubrey se pokusila o nejnevinnější obličej, jaký svedla.
Protočil oči. „Prostě dávej pozor. Nepotřebujeme problémy s Koalicí. Pracovní ani osobní.“
„Chápu,“ potvrdila. Nechtěla se Koalici plést do cesty. Rozhodla se držet od Codyho tak daleko, jak jen to šlo.
I když se Cody znova objevil, nic to nezměnilo na faktu, že má práci, kterou musí udělat. Včerejší noc probrečela, proklínala ho a popustila uzdu vzteku při boxování. Teď už se cítila lépe.
Mike odešel a Aubrey si přitáhla blíž notebook. Musela se dát do práce.
 Sotva začala, když do kanceláře vešli Scott a Daniel na svou směnu. Zaklapla počítač. Musela si najít jiné místo, kde pracovat.
Aubrey zaslechla, jak diskutují o vraždách dvou ptačích měničů. Zdálo se, že mají různé teorie, ale Aubrey si nemyslela, že by se od nich dozvěděla nějaké nové informace.
Zamávala jim, druhou rukou popadla počítač a zamířila pryč. Vzadu v kuchyni bylo klidné místo, kde může pracovat bez rušení. Minula několik lidí, ale nikdo s ní naštěstí nechtěl mluvit.
Celá Letka byla stále v šoku z Gregoryho vraždy. V domě zůstávali vystrašení a nejistí lidé potřebující kontakt, který jim mohla poskytnout jedině Letka.
Aubrey mohla jet domů, ale chtěla zůstat, kdyby se náhodou něco stalo. A možná taky potřebovala útěchu.
Zrovna procházela dveřmi, když málem vrazila do Adriana.
Zarazila se a Adrian ji chytil za ruku. Jeho tmavé oči se zadívaly do jejích a ona se neubránila úsměvu. Vypadal unaveně, musel být úplně vyčerpaný, ale stále zůstával odhodlaný a silný.
Opravdu věřila, že bude schopen dát Letku zase dohromady.
„Adriane, jak se máš?“
Nepustil ji a ona se neodtáhla.
„Mám se dobře. Jak se máš ty? Jak jde vyšetřování?“
Aubrey stiskla rty.
Adrian se zasmál. „Znám tě. Takže vím, že se snažíš vypátrat, co se stalo.“
Přitáhla si počítač blíž k sobě. „Chystáš se mi říct, abych se do toho nepletla?“
„A poslechla bys?“
Ušklíbla se. „Samozřejmě.“
Potřásl hlavou. „Samozřejmě.“ Přitáhl si ji blíž a zašeptal: „Nemůžu se do toho zapojit. Ale chci odpovědi a vím, že budeš neúnavně pátrat, dokud je nenajdeš.“
Uvolnila se. „Díky.“
„Vždycky jsme byli dobrý tým. A můžeme být znova.“
Aubrey doufala, že tohle téma už znovu vytahovat nebude. „Adriane…“
„Já vím, podělal jsem to,“ odpověděl prosebným tónem. „Musíš mi dát ještě šanci.“
Tentokrát se mu Aubrey vytrhla. „Dala jsem ti šanci, Adriane,“ snažila se, aby z jejího hlasu nezazníval vztek, když odpověděla. „Ale ty jsi ho prostě nedokázal udržet v kalhotách.“
„Omlouvám se!“
Jak od něj ustupovala, zavrtěla hlavou. „Ne, Adriane, je konec. Už celé měsíce. No tak, vždyť víš, jaké jsme měli problémy, ještě než jsi mě naposledy podvedl. Neklapalo nám to,“ přesvědčovala ho.
„Teď je všechno jinak. Jsem vůdcem Letky. Potřebuji tě po svém boku.“
„Vždycky tě budu podporovat,“ ujistila ho, „ale to je vše.“
Potřásl hlavou. „Víš, Aubrey,“ řekl jemně, „uznávám, že jsem nebyl nejlepším přítelem. Podváděl jsem tě, ale bylas to ty, kdo našemu vztahu nedal šanci.“
Takové obvinění zabolelo, protože to byla pravda.
„Možná jsem to podělal, ale aspoň jsem to zkusil.“
„Adriane.“ Sáhla po něm.
Odstoupil z jejího dosahu. „Mám něco na práci. Promluvíme si později.“
Zmítala jí vina, ale nechala ho jít. Tížilo ji to na srdci, ale pokračovala dál do kuchyně. Všechno se na ni valilo. Netušila, kolik toho ještě zvládne. Copak nestačilo, že přišla o blízkého člověka? Proč se ji muži snažili svazovat?
Odložila počítač na stůl a šla si udělat kafe. Silné aroma ji probudilo dřív, než se vůbec napila.
Stále se snažila vymyslet nějaký plán, odkud začít, když si odnášela hrnek ke stolu a začala se soustředit na práci. Zalovila ve své tašce a vytáhla si blok a pero. Pak začala sepisovat seznam toho, co musí udělat.
Potřebovala vyhledat lidi ze seznamu jmen. Doufala, že by mohla narazit na nějaké vodítko. A taky se potřebovala dostat k Antonovi.
Adrian jí to mohl usnadnit, ale chtěla to nejdříve zkusit sama.

*   *   *

17 komentářů:

  1. Dakujem za ďalšiu kapitolu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělé !!! Děkuji za překlad a korekci další části. Přeji brzké doléčení a krásný den !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, jsem ráda, že se překlad líbí. :)

      Vymazat
  3. Díky za překlad a brzké douzdravení !!!

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za super kapitolu a pekne odpočívaj my si počkáme

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tenhle komentář mi vykouzlil úsměv, protože jako správný workoholik si nejsem moc schopná odpočinout. :D Říkala jsem si, jak ještě týden na blog nesáhnu, jak půjdu do práce až kdo ví kdy... jenže já prostě nemůžu sedět jen tak na zadku a nic nedělat. K odpočinku se musím nutit, abych se nepřetáhla a to zotavovaní se neprotáhlo. :)

      Vymazat
  5. Paty, přeji Ti brzké uzdravení a moc a moc děkuji za další kapitolu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, doufám, že už bude jenom lépe, i když ještě čekám na výsledky, tak se alespoň cítím už poměrně dobře. :)

      Vymazat
  6. Prajem veľa zdravia :-)
    a vdaka za preklad a korektúru :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-) Treba si vyberať lepšiu destináciu na oddych od prekladu... v dnešnej dobe je už i Egypt bezpečnejší ako nemocnica... :-)
    Vítaj medzi svojimi... :D:D:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Tak tímhle komentářem jsi mě dostala. :D Je fakt, že ten Egypt by byl asi mnohem méně náročný, i když kdo ví, třeba bych tam s mým štěstím něco chytla. :D

      Vymazat
  8. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat