čtvrtek 7. dubna 2016

Draví ptáci - 4. kapitola 1/2


Ahojte,
chtěla bych říct, že tahle část pro mě byla docela náročná, protože nečtu ani nesleduji kriminálky a ta terminologie mi trochu uniká. Pokud byste někde ve větách chtěli vidět spíše jiné spojení, nebo máte jiný nápad, tak sem s ním.
Užijte si další kousek, Paty

Cody si prohlížel fotky umístěné na jedné z tabulí. Byly seřazené podle hierarchie Letky a úplně nahoře byl Adrian Brown.
Cody poklepal na Adrianovu fotku a promluvil k Ryderovi: „Tenhle by získal nejvíc.“
„Je trochu mladý na to, aby převzal celou Letku,“ poznamenal Ryder.
„Třeba už ho nebavilo čekat.“
„Někdo mu musel pomáhat. Když se to stalo, byl pracovně mimo město. V New Yorku mám za to,“ dodal Ryder.
„To je právě ono. Rozhodně mu to hrálo do karet,“ připustil Cody.
„Nebo bylo pro někoho velice výhodné odstranit Gregoryho, když tady jeho zástupce nebyl,“ argumentoval Ryder. „Třeba jen chtěli zjistit, jak se s tím Letka vypořádá.“
„Dobrá poznámka, budeme to brát v potaz.“ Cody si nebyl jistý, proč se tolik zaměřil na Adriana Browna.
„A co ta holka?“ zeptal se Ryder a ukázal na Aubreynu fotku.
„Ne, ta do toho nebyla zapojená,“ odpověděl Cody automaticky. Nemusel nad tím ani uvažovat. Znal Aubrey a ta by se nikdy nezapletla do něčeho takového.
„Má něco s novým vůdcem Letky. Rozhodně to na ni vrhá podezření,“ řekl Ryder a stále si Codyho prohlížel. „Dostala se k moci.“
Cody to věděl. Musí jméno Aubrey očistit – a to rychle. Nemohl ji nechat v palebné linii. Musel ji ochránit.
Jednou už to podělal.
Byli spolu dva roky, když ji opustil. Potkali se v univerzitní knihovně a vzplála mezi nimi jiskra. On byl mladý a ona byla tehdy poprvé dál od své rodiny.
Netrvalo dlouho a propadli jeden druhému.
Byl starší než ona a neuvažoval nad tím, co dělá – jednoduše se bavil. Když si uvědomil, že se do ní zamiloval, bylo už pozdě.
Cody měl své plány a nebylo možné, aby ho Aubrey následovala.
Ukončil jejich vztah a do dnes toho litoval.
Potom co odjel z města, udělal vše proto, aby zapomněl a nechal minulost za sebou.
Když se vracel do Lake Worth, nenapadlo ho, že by tady mohla pořád žít. Tak dlouho bydleli ve stejném rodném městě a nepotkali se, dokud se oba nerozhodli jít na vysokou. A teď se to opakovalo.
Navíc, Aubrey, měla také vlastní plány.
Kdykoliv pomyslel na výraz vepsaný v její tváři, když vešel do místnosti, trhalo mu to srdce. Bylo zřejmé, kolik utrpení jí způsobil.
Byla šokovaná, naštvaná, ale byla to bolest v jejích očích, co ho trhalo na kusy.
Při výslechu na ni byl tvrdý. Dělal přeci svou práci. Kdyby se mu podařilo dokázat její nevinu, možná by tím zmizela část bolesti, kterou jí způsobil.
A snad ale jen snad by mohli znova najít společnou cestu. I když nejdříve musel zjistit, jak je na tom její momentální vztah, aby to fungovalo.
Členové bezpečnostního týmu neměli problém říci mu o Aubrey a Adrianovi, když se jich zeptal na muže, jenž měl převzít Letku.
Domnívali se, že by tahle informace měla Adriana očistit.
Codymu to jen potvrzovalo Adrianovo napojení na bezpečnostní tým, čehož mohl využít.
Kdyby byla Aubrey zamilovaná do jiného muže, jistě by reagovala jinak, když ji přitlačil ke zdi.
Pokud by byla prakticky spárovaná s Adrianem, nereagovala by na Codyho.
Jenže reagovala. A jak…
Zrychlil se jí tep a mohl cítit její vzrušení. Podařilo se mu odtáhnout, než překročil hranici, ale bylo to jen tak tak.
„Cody?“
Odehnal své myšlenky. „Co je?“
„Jsi v pohodě, chlape?“
„Jo, jo,“ odmávl Ryderovy obavy. „Jen jsem přemýšlel.“
„O Aubrey Reynoldsové?“ ztišil Ryder hlas.
Cody sebou trhnul. „Cože?“
Ryder se přišoural blíže a šťouchnul do něj ramenem. „Ale no tak. Viděl jsem, jak na ni reaguješ. A ona na tebe. Kdo je to?“
Cody věděl, že Ryderovi může věřit – věřil mu – stejně jako zbytku svého týmu. Ale nevěděl, jak odpovědět na jeho otázku. Nebylo to tak jednoduché.
Když přemýšlel, zaměřil svůj pohled na Rydera. Ten si zřejmě uvědomil, co Cody nemůže říct, protože jej poplácal po rameni.
„Bude to problém?“ zeptal se Ryder s obavami.
„Ne, vůbec ne,“ ujistil jej Cody. Alespoň v to doufal.
„Sehnala jsem informace, které jsi chtěl!“ zvolala Chloe od svého stolu.
„Hoď to na obrazovku,“ rozkázal Cody.
„Adrian Brown,“ řekla Chloe. Objevila se Adrianova fotka. „Čistý trestní rejstřík, absolvoval na Arizona State, má titul z oboru obchodní administrativa. Je generálním ředitelem Brownovy elektroniky, což je rodinný podnik, který provozují už čtyřicet let. Vyrábějí bezpečnostní systémy.“
„Tak tady získal znalosti o bezpečnosti,“ okomentoval to Cody. „Začíná se nám to propojovat.“
„Ověřila jsem to,“ potvrdila Chloe. „Letka používá jednu z Adrianových poboček.“
Cody přikývl. „Zkontrolovala jsi jeho alibi?“
„To jsem ověřil já,“ promluvil Byron. „Účastnil se konference v New Yorku. Odletěl před čtyřmi dny a měl se vrátit ode dneška za dva dny. Jedná se o každoroční konferenci a registroval se na ni před šesti měsíci. Přípravy probíhaly několik měsíců.“
„Takže bylo všeobecně známo, že v té době bude pryč,“ poznamenal Cody.
„Ano, jeho jméno bylo na webových stránkách pro zápis. Byl na jedné z tabulek,“ potvrdil Byron.
„Co víme o jeho návratu?“
„Zkontroloval jsem telefonní záznamy,“ odpověděl Byron. „V pět patnáct to ráno někdo volal z domu do Adrianova pokoje v hotelu. Podle výpovědí mu volal Mike Williams. Čekáme na povolení získat jeho telefonní záznamy.“
„Dobře, co finance?“ zaměřil se Cody na další bod.
„Ty jsem si vzala na mušku já,“ odpověděla Chloe. „Adrian má okolo čtyř miliónů. Je pěkně za vodou. Nenašla jsem nic podezřelého. Budu potřebovat povolení, abych se dostala hlouběji. Snažili jsme se získat povolení na telefonní záznamy, takže tohle trvá o něco déle.“
Cody to odmávl. „Pojďme se podívat, co můžeme zatím zjistit a potom se rozhodneme. Co Mike Williams?“
Chloe přemístila papíry a znova zvedla dálkový ovladač. Vedle Adrianovy fotky se objevil Mike. „Mike Williams, je mu jednačtyřicet. Posledních deset let je šéfem bezpečnosti Letky. Před tím byl třináct let u námořnictva, než přijal čestné propuštění a přidal se k Letce.“
„Voják.“ Cody studoval jeho fotku. „Měl ke všemu přístup, ale cítil jsem z něj opravdový žal po Gregorym. Ověřili jste jeho alibi?“
„Nemáme nikoho,“ prohlásil Byron. „Mike skončil směnu včera v devět. Na jednom z bezpečnostních disků máme nahraný jeho odjezd. Nám řekl, že jel přímo domů.“
„Můžeme to nějak ověřit? Viděl jej někdo?“
„Domů jel sám, asi tři kilometry od Letky má dům. Říkal, že nikoho neviděl a neví, zda viděl někdo jeho,“ odpověděl Byron. „Podle jeho výpovědi dorazil zpátky k domu Letky ve čtyři ráno.“
„To je dost brzy,“ podotkla Chloe.
„Měl se setkat s Gregorym,“ řekl Cody. „Říkal jsem mu to samé. Mike odpověděl, že Gregory chtěl projít bezpečnostní protokoly kvůli chystané večeři, která se měla konat tenhle víkend.“
„Chtěli zvýšit zabezpečení?“ zeptal se Ryder.
„Přesně tak,“ potvrdil Cody.
„Hmm,“ zabručel Byron. „Zkusím na něj zatlačit a získat nějaké další informace o té schůzce. Pokud chtěli přidat zabezpečení, museli k tomu mít důvod.“
„Mike řekl, že si nebyl moc jistý, jen to, že byl Gregory naprosto neústupný. Když jsem se na to zeptal Adriana, taky nevěděl. I když o tom mám své pochybnosti.“
„Zkontroluji letové plány. A projdu ostatní výslechy, jestli někdo další nezmínil tuhle schůzku,“ nabídl se Byron.
„A co jeho finance?“
„Žije si dobře. Pobírá výsluhovou rentu z armády a vydělává čtyři a půl milionu za rok[1],“ doplnila Chloe.
Cody zahvízdal. „Pěkný plat.“
„Dohlíží na celou bezpečnost Letky a Gregoryho právnickou firmu. Také prověřuje hosty, kteří přicházejí na návštěvu,“ dodal Byron.
„Tak pojďme zjistit, kdo všechno měl přijet. A proč chtěl Gregory přidat bezpečnostní opatření,“ rozkázal Cody.
„Mám to,“ řekl po chvíli Byron.
„Aubrey Reynoldsová,“ dodal.
„Pětatřicet let,“ začala Chloe. Její fotka se objevila vedle Mikeovy. „Vystudovala soudní inženýrství a je zástupkyní Mikea. Její matka, otec, dvě sestry a bratr jsou všichni členy Letky. Také byla Gregoryho neteří.“
Cody kývl hlavou, aby pokračovala.
„Vlastní dům a auto. Žádné dluhy, které bych mohla najít. Roční příjem tři a půl milionu.“
Cody pohlédl na Byrona.
„Odešla z domu Letky včera v sedm večer. Nebyla tam, když došlo k výbuchu. Zavolal ji Mike,“ informoval jej Byron.
„A co její vztah s Adrianem?“
Byron se postavil a došel k obrazovce. „Je vtipné, že jen pár strážných a další vyslýchaní jej zmínili. Nikdo z jejích blízkých o něm nemluvil. Když byli dotázáni na Adriana, mluvili výhradně o něm, ale o žádné spojitosti s Aubrey.“
„Něco mi na tom nehraje,“ rozhodl se Cody. „Podívám se na to.“
„Tihle tři jsou zatím naši nejlepší podezřelí,“ prohlásila Chloe.
„Všechny ostatní prověř jako obvykle. Taky se zaměř na strážného, který měl tu noc směnu. Měl hlídku… mohl si něčeho všimnout,“ rozkázal Cody, než se podíval na své hodinky. Pracovali na tomhle případu přes šestnáct hodin bez přestávky. „Udělejte to a pak jděte domů. Ráno začneme znova s čistou hlavou.“
Jeho tým se vrhl do práce, zatímco se Cody otočil zpátky ke stěně. Mohlo tohle všechno znamenat, že se Adrian rozhodl posunout nahoru a převzít Letku?
I s Adrianovými znalostmi bezpečnosti, by potřeboval hodně pomoci a Codymu se to moc nezdálo. Vždyť nebyl ani tady a někdo musel nastražit bombu.
Museli proklepnout i zbytek Letky. Jednalo se o standardní postup.
Také věděl, že Aubrey nebude jednoduché očistit.
Cody počkal, než všichni z jeho týmu odešli domů, a teprve potom vzal Aubreynu složku, kterou zatím dali dohromady. Znova si přečetl záznam z výslechu, snažil se posbírat zbytky logického uvažování a dát si dvě a dvě dohromady.
Do Tucsonu se přestěhovala hned po absolvování vysoké školy. V podstatě přesně za rok se vrátila domů.
Musela k tomu mít nějaký důvod. Zrovna začala pracovat pro jednu z uznávaných bezpečnostních agentur.
Tak proč odešla?
Měl v tom prsty Adrian?
Aubrey mu vlastně nikdy neodpověděla, jestli má s Adrianem vztah. Mohl poslat pár nových agentů, aby je oba sledovali. Pokud nebudou spolupracovat, dostane své odpovědi i jinak. A když už byl u toho, mohl s tím začít hned.
Zavolal dvěma měničům, aby sledovali jeho tři hlavní podezřelé, pak sebral své věci a zamířil domů.
Vypadal pomalu jako chodící zombie. Potřeboval sprchu, jídlo a svou postel.
*   *   *





[1] Jelikož mě ta částka naprosto ohromila, snažila jsem se zjistit víc a tady máte alespoň pár údajů pro představu. Příběh se odehrává v USA, je třeba si uvědomit, že mají o dost jiné ceny, jiný systém placení pojistného zaměstnavatelem, ale také si musí platit zdravotní pojištění, které se průměrně pohybuje okolo 10 000,- měsíčně a pro představu jednoduché onemocnění jako je chřipka, vás může stát 2500,- (a nejsou do toho počítány léky, které tam podle všeho také stojí majlant), zubaře jim pojišťovna nehradí vůbec. Průměrný plat se podle některých statistik u nich pohybuje okolo 950 000,-, v ČR jde o nějakých 26 000,-.

17 komentářů:

  1. Děkuji.. Taky jsem na ty částky hleděla :D

    OdpovědětVymazat
  2. Skvelá kapitola ,teším sa na ďalšiu ďakujem

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za další kapitolku!!!♥♥♥

    OdpovědětVymazat
  4. Super !!! Díky moc za překlad a korekci !!!

    OdpovědětVymazat
  5. Skvělé, díky moc za další kapitolu!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Skvela kapitola a jste vsichni moc super

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Vďaka za preklad a teším sa na pokračovanie ☺😊

    OdpovědětVymazat
  9. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  10. Mockrát děkuji za další skvělý překlad a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za další překlad a korekci ;-)

    OdpovědětVymazat
  12. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat