sobota 26. března 2016

Její anděl bojovník - 7. kapitola 1/2

„Co je Euforie?“ Einar se rozhlédl po tmavém městě, pohledem skenoval střechy a pak dole ulici.
Taylor stála vedle něj s pevně obtočenýma rukama kolem sebe, držela si koženou bundu blízko. Teplota klesla a nejen ve městě. Upadla i mezi nimi. Einar nechtěl, aby to tak bylo, ale nedokázal si pomoct. Kdykoli pomyslel na skutečnost, že Taylor spala s upírem, stejným upírem, se kterým byli přinuceni jít přes celé město, naježil se a chtěl něco zabít. Nebyla to Taylořina vina. Nemohl Taylor vinit za něco, co se stalo ještě dřív, než se vůbec znali.

Jeho špatná nálada byla kvůli tomu upírovi.
Villandry po celou do Soho v taxi zíral na Taylor, dělal oplzlé narážky na jejich předchozí dostaveníčka a předstíral, že ji vlastní.
Bylo to dost, aby ho chtěl Einar zabít. Ani ho nezajímalo, že by to zničilo jejich lov na démony a šance, aby je chytli. Zabil by ho ve chvíli, kdy by byli sami, pryč od smrtelných očí, kdyby nebylo Taylor.
Zatímco Villandry věnoval celou pozornost na ní, ona ji měla výhradně pro Einara, dokonce se v jednu chvíli otevřeně dotkla jeho ruky.
Jako by znala jeho myšlenky, přejela rukou po jeho, čímž ho přivedla zpět z výšek. Přejížděla mu hřbety prstů přes jeho a on zavřel oči a spojil jejich ruce. Zhluboka dýchal a čekal, než ho vztek přejde, takže věci mezi nimi budou zase fajn, ale bylo to těžké.
„Neznamená pro mě nic.“
Ta slova byla sladkým ujištěním. Medem pro jeho srdce.
Einar posunul pohled, aby se setkal s jejím. Usmála se, což bylo ohromující v nízkém světle, její tmavé vlasy svázané do úhledného culíku vystavovaly plný rozsah její krásy.
„I když… nevadí mi vidět tě žárlit.“
Žárlivost nebyla dost velkým slovem na to, co Einar cítil.
Mělo by existovat jiné slovo, pro jeho majetnickou, vražednou zuřivost uvnitř něj.
Něco silnějšího.
„Řekni mi to,“ řekl a jí se rozšířily oči, její tep se zvedl při známce strachu.
Einar se usmál, aby ji ujistil, že ji nežádá o vyznání jejích citů nebo čehokoli podobného. Nechtěl na ni tlačit, protože věděl, jak těžké tohle pro ni bylo. Bylo to těžké pro ně oba. Nemožné. Přesto jí chtěl dát tu nejlepší triumf a přesvědčit ji, že to mezi nimi bude fungovat a že nebyl důvod poletovat mezi tím, že ho chce a tím že chce odejít.  Bez ohledu na to, co si myslela, neublíží jí.
„Euforie.“ To jediné slovo jí do očí vneslo úlevu.
Podívala se do dálky. Chladný vánek jí motal prameny vlasů a ona si povzdechla.
Byla krásná s Londýnem v závěsu, temné město blikalo světly, která zářily jako hvězdy.
„Byl populární.“ Odsunula si vlasy a zastrčila zamotané prameny za uši volnou rukou.
 „Oblak Devět nepodporuje drogy nebo cokoli dalšího kromě alkoholu a místa k popuštění uzdy. Chování v Euforii je odlišné. Lidé si myslí, že dostávají drinky, které jim pomůžou se uvolnit. To co dostávají je zdaleka horší.“
Obrátila se k němu, její modré oči se setkaly s jeho, ostré a vážné.
„Je to démoní toxin.“
Šok se jím prohnal. „Ale to by zabilo-“
Zíral na ni a viděl v jejích očích, že říkala pravdu. Její reakce a její šéfky v klubu mu říkala, že tu byli démoni proti něčemu takovému. Einar si začínal uvědomovat, že ne všichni démoni chtěli ubližovat lidem. Byli tady tací, kteří je chtěli ochraňovat. Bylo to lidskou částí Taylor, že chtěla ochraňovat město proti těm, kdo se jim snažili ublížit? Nebo to bylo démoní krví.
„Zvěsti praví, že jim dávají jen kapku, takže jsou pak povolní a omámení. Je zmixovaná s něčím dalším, aby byli otroky démonovi, jehož toxin do sebe vstřebaly.“
Taylor se zachvěla a pustila mu ruku. Znovu si ji obtočila kolem sebe a zírala do noci.
„Euforie není o vzrušení dávající lidem a démonům. Je to čistě o démonech. Vzrušení z toho kontrolovat někoho jako otroka, přinutit je dělat věci, být schopni potěšit se skrz smrtelníky. Napít se od nich, ošukat je, zbít je. Všechno je možné.“
„Včetně toho, aby je zabili?“
„Smrt do toho normálně nezapadá. Množství toxinu by mělo být dost malé na to, že nemůže zabít, takže do toho zapletení lidé nejdou nemocní, ale vždycky je tu risk, že se něco stane. Výlet do Euforie by měl vždycky skončit démonem, který podá protijed. Člověk se vzbudí, cítí se dobře a na vrcholu světa, nevědomí si věcí, co dělal. Viděla jsem to v jiných městech a každý démon zná pravidla hry.“ Taylor se zamračila.
„Toto není Euforie, jak ji všichni démoni znají. Něco jiného se v tom klubu děje a my musíme zjistit co.“
Pak se na něj podívala, rozhodnost a odhodlanost jí zářily v tmavě modrých očích. Přikývl. Zjistí, co se děje, a on se vypořádá s démony za to odpovědnými.
„Skončíme to, Taylor.“ Položil ruku na její štíhlé rameno, kožená bunda byla pod jeho prsty chladná. Začala se usmívat a pak se znovu zamračila. Očima prohledávala jeho, přeskakovala mezi nimi a rty se jí rozevřely. Cítil v ní boj.
„Einare.“ Zaváhala a klesla pohledem k jeho nohám, než s ním šla pomalu vzhůru po těle.
 „Já… já… musím ti něco říct… a, no, nic to není… já-“
Ztuhl ve stejnou chvíli jako ona. „Taky to cítím.“
Něco skrz něj projelo, pocit, že se nebezpečí blíží. Taylor se rozhlížela a zalapala po dechu. Einar se podíval do dálky a uviděl proč.
Villandry skákal ze střechy na střechu a mířil k nim, nebyl sám. Dva černí démoni ho pronásledovali, byli sotva viditelní na noční obloze, jejich šupinatá tmavá křídla máchala vzduchem. Přibližovali se k upírovi.
„To jsou oni,“ řekla Taylor a řekla tak nahlas jeho myšlenky.
Einar ji popadl a letěl k Villandrymu. Tmaví démoni se vrhli na Villandryho, zaútočili na něj ze vzduchu ostrými drápy, které měli místo rukou a nohou, a upír s nimi bojoval holýma rukama.
Einar zvýšil rychlost, přitáhl si blíž Taylor, aby ji neupustil. Vytáhla svou krátkou čepel a vykroutila se mu z paží v momentě, kdy byli nad střechou, kde Villandry bojoval o život.
Taylor dopadla na střechu a sprintovala k Villandrymu. Otočil se, když k němu doběhla a ona mu hodila dlouhý nůž. Upír kývl.
Démoni do něj udeřili, drápy dlouhé a sekající, ale Villandry uhnul nebo zablokoval každý pokus. Taylor přešla k němu a její meč opsal jasně stříbrný oblouk v temnotě.
Einar tasil svůj meč a zaútočil. Odlákal jednoho démona pryč a nechal Taylor a Villandryho, ať se vypořádají s tím druhým. Teď, když byl k němu démon blíž, už to viděl jasněji.
Byl to skoro člověk, ale kde by měl být nos, nebylo nic kromě dvou plochých dírek v šupinatém obličeji. Široká pusa prořezávala oválný obličej, skoro dosahovala od ucha k uchu. Pár velkých mandlových sytě žlutých očí se na něj zaměřil se smrtelným záměrem.
Démon zavrčel, ukázal tak špičaté zuby, které byly skoro tak černé jako kůže, a zaútočil. Einar se vyhnul jeho drápům. Bojování ve vzduchu nebylo nikdy lehké. Ve skutečnosti to nesnášel. Bitvy byly nejlepší na zemi, kde se mohl lehce vyhnout útoku nepřítele a porazit ho.
Bylo těžké udržet pozornost na protivníku, když se ozýval zvuk boje zdola. Démon proletěl kolem, jeho velká jakoby dračí křídla máchala v chladném vzduchu a udeřil do něj drápy na nohou. Einar se vyhnul útokům a udržoval si vzdálenost, posuzoval démona.
Pohyboval se s ním, udržoval stabilní vzdálenost a pak znovu zaútočil, dvakrát za sebou, oba útoky vedl lhostejné, jakoby ho jen zkoušel. Oba hledali otevření.
Démon couvl na obloze a jeho úzké zorničky se vrhly k boji pod nimi.
Einar máchl křídly a vystřelil k démonovi. Stáhl si meč blíž k boku a pak vyrazil čepelí kupředu, když se dostal na dosah démonovi. Démon se otočil ve vzduchu a vyhnul se útoku, ale ne úplně. Špička Einarova meče se zapíchla do levého křídla, prořízla černou membránu a démon vykřikl. To pištění propíchlo Einarovi sluch a on sebou trhl dozadu. V uších mu zvonilo.
Znovu zaútočil, kopl démona do zad a sekl mečem. Démon se mu vyhnul, natáhl drápy a sekl po něm. Einar uhnul, těsně minul drápy démona. Nebyl imunní vůči jedu, který démoni produkovali. Pokud by ho škrábl, trpěl by hůř než lidé. Jeho andělská krev se tak chovala.
Druhý démon zapištěl a ve stejnou chvíli někdo zařval. Einar shlédl dolů, kde viděl klečet Taylor vedle Villandryho. Démon se k nim vrhl. Einar sevřel meč a snesl se dolů se soustředěním na démona a zastavením ho před útokem na Taylor.
Popadla meč s ponurým výrazem odhodlání na tváři a zírala na démona. Šklebil se.
Einar natáhl ruku a tři střely bílého světla vystřelily k démonovi. Zavrčel a vyhnul se prvním dvěma, ale třetí ho bodlo do pravého stehna, a vrčení se změnilo v křik. Einar neváhal. Viděl šanci a využil ji.
Zvedl ruku k nebi a využil veškerou sílu, kterou mohl uvolnit, aby zavolal do Nebe. Jasný paprsek sestřelil dolů a zachytil dvě třetiny démona.
Unikal.
Pohnul rukou na jednu stranu, aby posunul paprsek a uvěznil zbytek démona a zastavil ho tak od úniku.
Bolest, bílá a horká, mu explodovala v boku.
Einar polkl a shlédl dolů, nevěřícně zíral na tři černé hroty trčící mu z pravého boku.
„Zemři.“ Démon za ním otočil ruku a vytáhl drápy z Einarova boku.
Vykřikl bolestí, zaklonil hlavu a ztrácel kontrolu, když se mu peklo šířilo z boku. Bílý paprsek zablikal. Démon v něm uvězněn zavrčel a začal se osvobozovat.
Ne.
To Einar nedovolí. Podíval se na Taylor, bojoval s účinkem démoního toxinu, který mu rychle postupoval krví. Po čele a těle mu vyrazil pot, zachvěl se, když se ním hnala ohnivá horečka.
Mrkal, aby se znovu soustředil, natáhl ruku a vytáhl zbytek jeho zbývající síly, aby zadržel druhého démona a ochránil Taylor. Vzhlédla k němu, obavu měla vyrytou na tváři a vrtěla hlavou. Rty se jí pohybovaly, ale nemohl slyšet její slova. Jeho vidění se zkreslilo. Musel vydržet a dokončit toho démona. Nemohl ji zklamat.
Pohnula se, popadla svůj meč a rozběhla se k paprsku světla. Démon bojoval, ale neměl šanci. Taylor švihla mečem v rychlém oblouku a usekla mu hlavu.
Einar jí tiše poděkoval za ukončení jeho další námahy a přitiskl si ruku k boku. Krev mu tekla přes prsty. Polkl a otočil se, v hlavě mu bušilo a omývaly ho vlny temnoty. Ten druhý démon byl pryč.
Meč mu vyklouzl z ruky a padal pod ním do ulice.
Einar se zaklonil, prohrál boj o vědomí a následoval ho.
Necítil náraz ani Taylor, jak křičí jeho jméno. Necítil nic v nekonečné temnotě, byl obklopený teplem a mírem.
Nevěděl nic.
A pak na něj zavolal hlas.
Neslyšel ho v uších ale v srdci.
A odpověděl.
Nasál vzduch do pohmožděných plic.
Neopustí ji.
Taylor na něj volala.
Trhl sebou na zemi.

Pokud to nebyl rozbitý asfalt cesty.

13 komentářů:

  1. Díky za překald a korekci. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za preklad :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za překlad a korekci !!!

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za nový překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečný vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  6. Dakujem uz sa tesim na pokracovanie :) Prajem príjemné sviatky :)

    OdpovědětVymazat
  7. Vďaka za napínavé pokračovanie a teším sa na ďalšie kapitoly :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat