čtvrtek 10. března 2016

Draví ptáci - 1. kapitola 2/2


Milí čtenáři,
dnes ještě doplním pár informací o minulosti hlavní postavy. Cody byl součástí americké armády, konkrétně U.S. Army Rangers. Říká se jim Rangeři a jedná se o elitní jednotky, jejichž historie sahá až do 18. století, kdy bojovali proti Indiánům. Dále se jednotky formovaly i ve druhé světové, Korejské i Vietnamské válce. Jejich výcvik je velmi náročný a musejí zvládat fyzicky i psychicky náročné testy. Když do toho zapojíte Codyho velmi dobrý zrak a fyzickou zdatnost díky svému původu měniče, musel být své jednotce skutečným přínosem. Tuto informaci přidávám, protože se mi zdá, že by mohla později hrát roli v rozšifrování jeho chování...
Užijte si další část a dejte vědět, jak se vám zatím kniha líbí. Na začátek je tam poměrně dost akce a pořád se něco děje, což se mi na knize líbí asi nejvíc. Co zaujalo vás?
Paty


Codymu bušilo ve spáncích. Kdyby vypil ještě trochu kávy, začal by pravděpodobně vrážet do zdí.
Ani po třech hodinách výslechu nedostal od členů Letky žádné odpovědi, které by mu přiblížily, co se stalo. Vyzpovídal čtyřicet tři členů a osm lidí z ostrahy, které sehnali Ryder a Byron.
Vyšplhal se do druhého patra, kde byla kancelář bezpečnosti. Slyšel odtamtud rozhořčené hlasy.
„Měli bychom být venku a pátrat po tom, kdo je za to zodpovědný, a ne být drženi tady!“ Hlas byl hluboký a zakončen zavrčením.
Cody slyšel Ryderův tichý klidný tón, ale nerozeznal slova. Spěchal k zavřeným dveřím a otevřel.
Ryder stál s rukama v bok před obrovským svalnatým Afroameričanem. Když vstoupil, oba muži se k němu otočili.
Byron stál hned vedle dveří jako ukázka síly, kdyby někdo dělal potíže. Kolem oválného stolu sedělo dalších pět mužů a dvě ženy.
Jedna z žen na něj překvapeně zamrkala a Codyho žaludek se stáhnul.
Do hajzlu, neočekával, že by na ni mohl znova narazit.
Bylo těžké odtrhnout od ní pohled, ale podařilo se mu to. Oslovil rozzuřeného muže.
„Děkuji, že jste počkali,“ promluvil Cody klidně a snažil se náladu v místnosti trochu zchladit. Agresivita muže a nepřátelské pohledy ho vyburcovaly a připravily k boji.
Muž před Ryderem zavřel oči a párkrát se zhluboka nadechl.
Aubrey. Jen když pomyslel na její jméno, Codyho srdce se rozbušilo rychleji.
Postavila se a přešla k muži. Byla asi o deset centimetrů menší než on, ale působila sebejistě, když muži položila ruku na rameno.
„No tak, Mikeu,“ promluvila tiše. „Prostě si sedni, ať to máme za sebou. Zjistíme, co se stalo.“
Mike otevřel oči, pohlédl na Rydera a Codyho. „Tak dobře.“
S trhanými pohyby se nasoukal do židle. Aubrey se otočila ke Codymu a jemně se usmála. „Asi chápeš, jak se cítíme. Dnes jsme ztratili dobrého muže. Jsme naštvaní a chceme odpovědi.“
Cody se setkal s jejím intenzivním pohledem a jeho srdce škobrtlo. Šedé. Její oči byly hluboké a tmavě šedé. Truchlila, její oči to prozrazovaly. Věděl, jak v ní číst, nebo kdysi to tak bylo.
Vzpomněl si, že když byla vzrušená, její oči se zbarvily téměř do modra. Když byla naštvaná, tak jako, když se viděli naposledy, zářily zeleně.
Měla na sobě černé kalhoty, které obtahovaly její křivky a šedé tričko s krátkými rukávy na propínání. Své černé dlouhé vlasy měla stáhnuté z tváře.
Ta její tvář…
Dokonalá bledá pleť zářila na známém obličeji.
Codyho tělo se napjalo a tam dole ztvrdnul. Nebyla to zrovna reakce, kterou by po tolika letech čekal.
Zaměřil se jen na práci a všechno ostatní zatlačil do pozadí. Naklonil hlavu a řekl: „Taky chceme odpovědi.“
Nad jeho ostrým tónem zúžila oči, ale nic neřekla. Otočila se na podpatku a vrátila se na své místo.
Cody si zastrčil ruce do kapes. Nechtěl se na ni obořit, ale sakra, vůbec ji tady nečekal.
„Mé jméno je Cody Johnson,“ začal, když se ujistil, že má nad sebou zase kontrolu. „Vedu toto vyšetřování,“ kývnul směrem k Ryderovi, „spolu s mým týmem.“
Mike si založil ruce na prsou. „Mike Williams. Šéf bezpečnosti,“ pak mávnul k ostatním u stolu, „a tohle je můj tým.“
Cody rozuměl jeho rozčilení a rozrušení, ale neměl čas na hry. Zabral prázdnou židli a posadil se.
„Pane Williamsi,“ vyzval jej. „Buď nám můžete pomoci získat odpovědi, nebo ztrácet čas. Čím více času ztratíme, tím déle bude trvat, než zjistíme, co se s vaším šéfem stalo.“
Mike otevřel pusu, ale než mohl promluvit, skočil mu do řeči jiný muž.
„Udělali jsme kopie bezpečnostních nahrávek, jak požadoval váš muž. Co ještě chcete?“
„A vaše jméno?“ zeptal se Cody.
„Joey Michaels, dohlížím na noční směnu,“ odpověděl.
„Skvělé, tak začneme s vámi. Je tady nějaké místo, kde si můžeme promluvit sami?“
Mike vyskočil a vrhl se vpřed. „Na tohle nemáme čas!“
Stále v pozoru, jediné co musel Ryder udělat, bylo změnit svou pozici, chytit Mikovo zápěstí a strhnout jej zpátky. Vzájemně se drželi, dokud Ryder nepřirazil Mikea ke zdi.
Bezpečnostní tým byl okamžitě na nohou a Cody se vměstnal do prostoru mezi své muže a ostatní.
Mike nebojoval. Zabořil obličej do Ryderova ramena a začal vzlykat.
Ryder byl velký chlap, ale Mike jej ve všech ohledech převyšoval. Bylo těžké Rydera naštvat. Vlastně, za celou dobu, co s Ryderem spolupracoval, jej nikdy neviděl ztratit kontrolu.
Ani teď to nebylo jinak. Utěšoval druhého muže, nechal Mikea vzlykat a třást se a celou dobu jej držel.
Cody zvedl ruku, aby zadržel bezpečnostní tým.
„Přestaňte,“ řekla Aubrey tiše, když se k němu vydali další dva muži. „Nechte ho být. Joey, běž s agentem Johnsonem. Použijte hlavní pracovnu.“
Ostatní odmávla zpátky ke svým místům. Otočila se a podívala se na Codyho. „Pojďme to dokončit. Máme tady všichni práci. A Letku, která potřebuje ochranu.“
Cody ji chtěl pohladit, nebo udělat něco aby odehnal ztrhaný výraz z její tváře. To teď ale udělat nemohl. A pravděpodobně už nikdy nebude moci.
„Následujte mě,“ řekl Joeymu a odtrhnul od ní pozornost.
Cody se otočil a zamířil s mužem ven.
Joey byl menší než Cody, který měřil okolo sto osmdesáti centimetrů. Odhadoval, že má muž okolo pětadvaceti let. Cítil auru dominance šířící se kolem.
Ptačí měniči fungovali podobně, jako tomu bylo u vojenské hierarchie. Čím byl měnič dominantnější, tím vyšší měl pozici. Zkušenosti tuto pozici vylepšovaly. Gregory byl nejdominantnějším sokolím měničem v celém státě.
Cody by Joeymu přiřadil pozici někde uprostřed hierarchie Letky, ale protože měl hodně zkušeností, i když byl tak mladý, zřejmě by dosáhl na vysokou pozici.
Joey jej dovedl do velké kanceláře s monitory, na kterých běžely záznamy.

Cody si zabral jednu ze židlí a ukázal Joeymu aby se také posadil. „Proč rovnou nezačnete s vysvětlením obvyklých postupů a organizací?“

14 komentářů:

  1. Skvělé, díky moc za další pokračování kapitoly !!

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za překlad a těším se na další. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Super, ze pokracujeme dalej. Dakujem. Uz sa tesim na akcne , zhave, zamilovane priserky.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za překlad a korekturu další části kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  6. Vdaka- zatial to vyzera velmi zaujimavo- tesim sa na ich spolocne vysetrovania :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Krása. Veľmi pekne ďakujem za preklad a korekciu. Už sa teším na pokračovanie. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat