sobota 13. února 2016

V zajetí draka - 18. kapitola 3/3


Nechali ji, aby využila koupelnu v přízemí. S úlevou zjistila, že dům není středověký příliš. Aspoň že tu byla tekoucí voda a splachovací toaleta. Poté ji zavedli po schodišti nahoru a dlouhou chodbou do prázdného pokoje, kde nebylo nic jiného než úzká postel, dvě poskládané deky a zamřížované okno.

Poté jí jednička důkladně prošacovala, zatímco dvojka přihlížela. Fae prohledal lemy jejího oblečení, ochmatal jí vnitřní strany stehen a pak jí zmáčkl pohlaví. Osahal jí prsa a nechal ji sundat si boty, aby je mohl prohlédnout taky.
Stiskla zuby a vydržela to. Svůj vztek dokázala udržet pod kontrolou jen díky tomu, že na prázdných, znuděných obličejích fae viděla, že v té prohlídce nebylo nic sexuálního. Neměla by šanci schovat na těle ani ten nejtenčí paklíč.
Zamkli za sebou. Rozložila deky na holou matraci a padla na ni. Slyšela oba fae, jak si povídají ve své keltsky znějící řeči. Jeden pár nohou se vzdálil, zadoufala, že šel snad pro něco k jídlu. Musí sníst cokoliv, co jí přinesou, aby se stabilizovala a připravila na další kroky, ať už budou jakékoliv. Doufala, že to nebude žádné maso.
Vypadalo to, že venku je večer, šedý a deštivý, takže její pokoj působil dost temně. Pohledem přejela přes holé zdi, zatímco odpočívala. Dragosi?, pronesla zkusmo.  Jsi tu?
Nic než ticho. Co to mělo znamenat? Opatrně rozšiřovala svoje vědomí. Nic necítila, žádnou magii země, žádné další fae, nic než chladnou, těžkou deku Urienovy magické energie, která se roztahovala všude kolem. Mohl by potlačovat okolní magii? Jestli ano, tak to byl praktický obranný mechanismus.
Když pohlédla na své tělo, zvedla obočí. Nezářila. Takže byl schopen potlačovat magii, ale stávající kouzla zrušit nedokázal. I když neznala přesné podrobnosti, vycházela z toho, že jakýkoliv vzestup magické energie v jeho blízkosti by okamžitě ucítil.
Ještě jednou si prošla svou historku. Hej, Oříšku, pod tlakem jsem fakt dobrá.
Ale dlouho ji neudrží. Zaprvé nevěděla, co všechno o ní Adela věděla a jak úzce s Králem fae spolupracovala.  I kdyby věděla jen část pravdy, dříve nebo později mu ji řekne, s tím musela Pia počítat.
A za druhé tu bylo to spojení s elfy. Ferion znal její pravé dědictví, mluvil o ní s Nejvyšším lordem i lady elfů a byl přítomen u té telefonní konferenci. Doufala, že Urienovou spojkou u elfů nebyl zrovna Ferion. Jednal s ní tak přátelsky. Znamenalo to, že on o ní s Králem fae nemluvil?
Pokoušela se vzpomenout si, co Ferion na pláži řekl nahlas a co během jejich soukromého, telepatického rozhovoru.  Nedokázala to. To byl důvod k obavám. Ale aspoň tu byl logický závěr, že Ferion to být nemusel.
Bylo tu příliš neznámých variabilit a ona neměla schopnost vycítit lež. Urien jí mohl něco nalhávat a ona by to nepoznala. To jediné, v co mohla doufat, bylo, že získala trochu času.
Blížily se kroky. Když se v zámku otočil klíč, posadila se. Dvojka vstoupil dovnitř a na zem postavil tác. Potom odešel a zamkl za sebou dveře. Pia se podívala, co je na tácu.
Půl krajíce jednoduchého tmavého chleba, jablko, voda. Super.
Vrhla se na jídlo. Chleba byl možná den starý, protože už začínal tvrdnout, ale kousat se dal, byl se zrníčky a chutnal božsky. Jablka byla skvělá. Jejich kvalita vypovídala o tom, že byly z Jinozemě, možná dokonce odtud. Všechno snědla, vypila polovinu vody a okamžitě ucítila příval energie. Mnohem lepší.
A teď? Z pokoje vedly dvě cesty. Tác přisunula ke zdi, aby se voda nerozlila a pustila se do prohlídky okna.
Nemohla uvěřit svému štěstí. Mříže před oknem se nacházely mimo okenní tabulku. Byly to dvě jednoduché svislé kovové tyče s předělem nahoře a dole. Byly zavěšeny po obou stranách okna a zajištěny řetězem se zámkem, jakoby nahrazovaly staré okenice. Někdo tento pokoj připravil na její příchod.
Tiše, jak to jen šlo, otevřela okno a zadržela dech, aby líp slyšela. Oba fae-strážci se bavili nerušeně dál.
Urien sice byl schopen potlačovat magii, ale její matka vždy říkávala, že někdy je těžké rozeznat magii od vnitřní přirozené schopnosti a při jejím malém představení Dragos necítil, že by něco dělala. Uchopila visací zámek a zatáhla. Otevřel se.
Uvolnila řetěz. Poté si jej důkladně prohlédla: pěkný a robustní, dlouhý přes metr. Přeložila jej napůl, konec si ovinula kolem zápěstí a zhoupla s ním, aby získala cit pro jeho tíhu.
Pro někoho, kdo neměl žádné jiné alternativy, to nebyla špatná zbraň. Zámek nechala na posteli, vypila zbytek vody a odsunula mříž kousek stranou, aby vrhla pohled dolů na terén kolem domu.
Urien nebo ten, kdo byl zodpovědný za bezpečnost byl dost chytrý na to, aby okolí domu udržoval volné bez keřů. Zařízení nebylo příliš atraktivní, ale nedávalo nikomu možnost úkrytu. Když se na rohu objevil strážný a prošel pod ní, stáhla se. V tomto bodě ji štěstí opustilo.
Chvíli počítala, aby změřila uběhlý čas a získala tak přehled o pohybu stráží. Pátý strážce byl zase ten první, takže venku byli čtyři strážci, na každé straně jeden, kteří hlídkovali dokolečka.  Čtyři plus jednička a dvojka, vnitřní strážci, kteří stáli v hale u oken a určitě ještě dalších pár, které dosud neviděla. Urien měl zřejmě u sebe asi dvacet mužů, přiměřený počet, když bylo potřeba se rychle a tiše pohybovat.
Ze svého pohledu měla Pia dvě možnosti: Mohla se znovu zavřít a vyčkat na správný okamžik, což bylo riskantní. Nebo mohla vyskočit z okna, rychle zneškodnit jednoho nebo dva strážce a utíkat, jakoby jí za patami hořelo. Extrémně riskantní.
Pokud by zůstala, neměla žádnou obranu a žádné alternativy. Byla by vydaná na pospas milosti Krále fae a její vymyšlená historka v sobě měla mnohá úskalí. Kromě toho nemohla riskovat, aby ji prohlíželi příliš důkladně. Neodvažovala se pomyslet, co by se stalo, kdyby zjistil, že čeká Dragosovo dítě.
Takže v podstatě neměla na výběr.
Ještě jednou sledovala pohyb stráží. Který z nich vypadal nejospaleji, který byl nejpomalejší, nejneschopnější? Zatraceně, všichni vypadali dobře!
No, umřít prostě nepřicházelo v úvahu! Teď bojovala za dva. „Vydrž, Oříšku!“ zašeptala a opřela nohy o okenní rám.
Když prošla další stráž, vyrazila kovovou mříž a vyskočila. Při dutém nárazu, který způsobila, když dopadla na zem, zvedl strážce svou kuši a otočil se.
Byl rychlý.
Ona byla rychlejší.
Otočila se a využila veškerou sílu své otočky k tomu, aby ho řetězem praštila co nejsilněji. Tak, jak ho trefila přímo do spánku, věděla, že je mrtvý ještě dřív, než dopadl na zem.
Když sledovala, jak se jeho tělo hroutí, necítila nic. Žádný soucit, žádnou lítost. Ha! Tak tohle byl vražedný instinkt.
Jasně.
Zvedla kuši a prohlédla si ji. Byla už nabitá, moderní oblouk, lehká a hladká, se zaměřovačem a se zásobníkem šipek připevněných k oblouku. Tu zbraň znala.
Hej!
S bušícím srdcem uskočila za roh domu, kde se měl každým okamžikem objevit další strážce. Přitiskla se zády ke zdi, zhluboka se nadechla a se zdviženou kuší vyčkávala.
Když za roh zabočil další strážný, zůstal stát přímo před ní. Vytřeštil oči. Zastřelila ho a rychle vykoukla za roh.
Z tohoto úhlu vypadala část domu delší a v blízkosti rozeznávala obrys další budovy. Byla to snad stáj? Kde drží ty svoje potvory vážky, uvnitř nebo venku?
Stáhla se, nabila kuši a začala počítat.
Čtyřiadvacet, třiadvacet, dvaadvacet…
Neslyšela ho, ale musel tam být. Vystrčila kuš za roh, namířila a vystřelila. Padající tělo stáhla na hromadu k ostatním. Nabila a počítala.
Když padl k zemi poslední strážný, nemohla tomu uvěřit. Zírala na jejich mrtvoly, vděčná, že ještě stále nic necítí. Právě zabila čtyři osoby za čtyři minuty, jen aby získala pár sekund náskok.
Měla by se postarat o to, aby svůj život neobětovali nadarmo.
Sebrala kuši posledního strážného, v níž bylo ještě dostatek munice, a vyrazila.


29 komentářů:

  1. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělé, díky moc za další pokračování!!

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  4. Jee, to je napínavé.. Díky.. Doufám, že brzy přibude další

    OdpovědětVymazat
  5. Perfektní !!! Díky moc za překlad a korekci další skvělé kapitolky !!!

    OdpovědětVymazat
  6. Skvělé, díky moc za další pokračování!!! Doufám, že brzy přibude další kapitola :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za další skvělou kapitolu!!❤❤

    OdpovědětVymazat
  8. vdaka za opäť skvelé pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Ďakujem za ďalšiu kapitolu. Teším sa na pokračovanie. :D

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuju za další čast. Teď budu jak na trní v očekávání další kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  11. Knihomolka.36513. února 2016 16:00

    Díky za další napínavé pokračování :)

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  13. No myslela som si, že to bude klasická dama v nesnazich. Hrdina vtrhne, všetko zrovna so zemou , zachrani svoju vyvolenu a bude svadba... A aha ho, vyvolena sa zachránila sama. Teším sa prevelice, že som sa zmýlila. Teraz netrpezlivo čakám, co bude ďalej. V každom prípade ďakujem za super preklad bez chyb a nezrovnalosti, aj za super vyber knihy.

    OdpovědětVymazat
  14. Moc děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  15. Díky moc za překlad a korekci. :-)

    OdpovědětVymazat
  16. ďakujem za preklad, Pia sa nezdá, ukazuje, že bude drakovi rovnocenná partnerka :)

    OdpovědětVymazat
  17. áááááá to je napínavé.... ďakujem za skvelý a rýchly preklad :D neviem sa už dočkať ďalšej kapitoly... :D :D :D

    OdpovědětVymazat
  18. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat