úterý 2. února 2016

V zajetí draka - 17. kapitola 2/3


Znovu usnuli, on stále v ní, a ranní slunce je hřálo. Za nějakou dobu se pohnula a zabručela na protest, když se odtáhl a tíha jeho těla zmizela.
„Mám plno práce,“ řekl jemně. „Zůstaň v posteli a odpočiň si.“
Ospale našpulila pusu. Políbil ji na čelo. Stočila se do klubíčka na své straně postele, objala polštář a usnula.

Takový legrační malý bílý dráček. Na své tělo měl příliš velkou hlavičku. Díval se na ni, jeho překrásné oči byly plné čisté lásky, zatímco se kolébal směrem k ní. Moc se mu nedařilo zkoordinovat zadní a přední nohy. Plácl sebou na zem.
Nesměla se smát – to by ranilo jeho city. Takže se držela za ruce, aby odolala nutkání mu pomoci. Řekla: Hej, srdíčko!
Mami, řekl a batolil se k ní rychleji. Mami.
Vyletěla na posteli do sedu. Zvedla se v ní vlna nevolnosti, tentokrát nekontrolovatelně. Vyskočila z postele. K toaletě to nestihla, ale aspoň k umyvadlu, kde začala zvracet. Párkrát už si myslela, že to přešlo, když se jí znovu obrátil žaludek, až jí vyhrkly slzy z očí.
Óh, ne! Óh, ne, ne! To se nesmělo stát. Ještě tohle.
Jedna z výhod, být wyr, ať už mužem či ženou, byl dar přirozené ochrany proti těhotenství. Nikdy pořádně nepochopila, jak to funguje. Mělo to něco do činění s tím, že se v mysli vytvořila bariéra proti těhotenství a mělo to něco společného se schopností proměny. Souviselo to s ovládáním svého těla.
Protože byla napůl člověk, nikdy tuto schopnost neměla a tak se musela spoléhat na lidské prostředky proti početí.  Už přes rok měla zavedené tělísko a mělo by působit až dvanáct let.
Ale teď do jejího života vstoupil Dragos a stříkal do ní všechno, co měl, zaplavoval ji stále znovu a znovu svým spermatem a magickou energií.
Vznášel na ni nárok jakýmkoliv možným způsobem.
Jak byla rozrušená šokem, málem se zapomněla přesvědčit, jestli je tělísko stále na svém místě. Bylo. Znovu svými zostřenými smysly zapátrala ve svém těle. Tam! Nepatrná jiskřička života!
Tělem jí projel pocit zrady. To prase!
Osprchovala se a oblékla. Tričko, tříčtvrteční kalhoty, tenisky. Z peněz, které si půjčila od Runeho, jí po koupi bot zbylo ještě třicet pět dolarů. Opustila pokoj.
Tentokrát stáli na chodbě Bayne a Aryal. Při pohledu na vysokou, silnou ženu oblečenou v kůži a s rozcuchanými černými vlasy, Pia zaváhala. Byla svým zvláštním způsobem krásná a její bouřkově šedé oči byly plné odsouzení.
Bayne ji pozdravil se širokým úsměvem. Aryal ne. Harpyje na ni zírala, ve tváři chladný výraz.
„Kde je Con,“ zeptala se Pia.
„Musel se postarat o něco jiného,“ vysvětlil jí Bayne. „Na dnešní odpoledne za něj zaskočí Aryal.“
„Máš s tím nějaký problém?“ zeptala se Aryal, přičemž povýšeně zvedla obočí.
Pia sevřela rty. Zatraceně! Byla vděčná, že se nemusí podívat Graydonovi do očí, ignorovala otázky harpyje a palcem ukázala na otevřené dveře. „Pojďte dovnitř a podívejte se, co dávají v televizi. Mohli byste postavit na kávu? Nejlepší bude, když uděláte rovnou celou konvici, jestli chcete taky. Dojdu si pro něco ke snídani. Jsem hned zpátky.“
„Jasně,“ řekl Bayne s přátelským úsměvem.
Chovat se úplně normálně. Projít chodbou. Projít kolem kuchyně a jídelny.
Když zabočila za roh, mrkla přes rameno. Bayne a Aryal zmizeli v penthousu. Rozběhla se k výtahu a ke schodišti. Výtah v penthousu byl ovládaný klíčem, který neměla. Dveře na schodiště byly zamčené.
Žádný problém. Bude to trvat jen chviličku, dveře otevře a vyklouzne.
Položila svoje třesoucí se ruce naplocho na dveře a opřela se o ně. Ztěžka dýchala, protože pocit, že je zavřená v kleci, zesiloval. Zaplavilo ji nutkání utíkat. Bojovala proti pocitu paniky, bolesti a zradě, aby si uchovala schopnost rozumně přemýšlet.
I kdyby se o to pokusila, z Věže se jí nepodaří uniknout. Mimoto to bylo dolů do přízemí určitě plno schodů. Měla sotva pět minut, aby se dostala z budovy, možná deset, když zavře dveře od koupelny a strážci si budu myslet, že chce jen nějaký čas pro sebe a věnovat se ženským záležitostem.
A co by ji čekalo, kdyby se jí podařilo dostat se ven? Nebezpečí, které hrozilo od Uriena a jeho lidí, nebylo zažehnáno jen proto, že měla špatný den a zatraceně nutně se potřebovala dostat pryč.
Přemýšlej! Neudělej další hloupost!
Znovu se jí obrátil žaludek. Zavřela oči, sevřela pěsti a snažila se dostat své tělo pod kontrolu.
Za ní se ozval Bayne: „Pio? Jsi v pořádku?“
Zhluboka se nadechla, narovnala ramena a otočila se. „Dragos řekl, že můžu jít kamkoliv. Musím ven.“
Ať už v jejím obličeji uviděl cokoliv, nemohlo to být nic dobrého, protože gryf ji pozoroval s vážným výrazem ve tváři a se starostí v očích, úplný opak jeho dřívějšího veselí. „Můžeš mi říct, co chceš? Bylo by mi velkým potěšením obstarat ti všechno, co...“
Lanko jejího sebeovládání se přetrhlo – nervově se zhroutila. Otočila se a kopla do dveří, což způsobilo kovově znějící ránu. Ten zvuk byl jako bomba, která právě vybouchla. Trochu, jako když se nějaká žena právě dozví, že je těhotná, i když by neměla. Jo, něco takového.
„Musím ven,“ křičela a pěstmi bušila na zavřené dveře. „Není mi dobře.“ Kop. „Nechci o tom mluvit. Chci, aby mě Dragos nechal na pokoji.“ Kop. „Chci, abyste mi přestali klást otázky a prostě mě dostali tam, kam musím. Uděláte to pro mě, zatraceně, nebo ne?“
Najednou se vedle ní objevila Aryal. Oba strážci jí stáli po boku, na jejich obličejích se objevil obezřetný výraz. Pohybovali se jako vojáci, lehce, neslyšně. Baynův uvolněný postoj se rozplynul. Zaplavil ji svou ochranářskou, mužskou energií a jemně jí položil ruku na záda. „Samozřejmě, že to uděláme,“ řekl. „Dostaneme tě kamkoliv.“
„Bayne,“ řekla Aryal.
„Služební nařízení,“ odpověděl jí. Harpyje našpulila rty, ale neřekla nic.
Pia otřeseně vydechla a naslepo se otočila zpátky k výtahu. Bayne ji doprovodil dovnitř. Nechal svou ruku na jejím rameni, zatímco se Aryal postavila mezi nimi a dveřmi výtahu. Pia ovinula ruce kolem pasu a zírala na bod mezi Aryalininými lopatkami, zatímco výtah vyrazil z penthousu osmdesát poschodí směrem dolů.
Dveře se otevřely a oni vystoupili. Aryal se stále držela vzadu, ale Bayne šel vedle Pii tak těsně, že se jejich ramena dotýkala. Přitom přejížděl svým ostrým zrakem po velké, přeplněné hale. Poté prošli otáčecími dveřmi ven na sluneční světlo a na živoucí ulici města New York.
Zaváhala, jednu ruku přitisknutou na břicho. Nemohla tomu uvěřit – opravdu dodrželi své slovo a vyvedli ji z Věže.
Bayne ji mlčky popostrčil dopředu k jednomu Porsche SUV, které se před nimi objevilo jakoby kouzlem a stálo připravené s běžícím motorem u chodníku. Aryal se ostražitě rozhlédla a když nastoupila na místo řidiče, střapaté vlasy jí sjely na obličej. Bayne otevřel Pie zadní dveře. Nastoupila, otočila se a zablokovala mu vstup, aby se nemohl posadit vedle ní. Na okamžik se jejich pohledy setkaly a přátelství a starost v jeho očích jí zasadily úder do srdce. Potom ustoupil, zavřel dveře a přešel dopředu na stranu spolujezdce.
„Oukej, Pio,“ řekl Bayne. Aryaliny oči ji sledovaly ve zpětném zrcátku. „Kam?“
„Brooklyn.“ Když Bayne natáhl ruku k GPS navigaci, řekla: „Včas vám řeknu, kam to bude.“
Oba strážci si vyměnili pohled. „Oukej,“ řekla Aryal.
Porsche se začlenilo do provozu.
Pia se zabořila do sedadla a zírala z okna, zatímco minuli stanici metra na páté Avenue. V hlavě se jí ozval Dragos: Pio, co to děláš?
Zavřela oči. Bylo by troufalé doufat, že strážci o jejím výletě pomlčí. Co by dala za trochu toho soukromí.
Nemluv na mě! řekla Dragosovi.
Opustila jsi Věž. Jeho mentální hlas byl tak klidný a kontrolovaný, že jí mráz přejel po zádech. Slíbila jsi, že to neuděláš.
Zasyčela: Řekla jsem: Nemluv na mě, ty syčáku!
Jeden úder srdce a pak se zeptal na něco, co ji rozčílilo: Co se stalo?
Buď zticha! Zmiz z mé hlavy!
Pio, zatraceně! Když neodpověděla, zařval: CO JSEM ZASE UDĚLAL, ZATRACENĚ?
V lebce jí vibroval jeho telepatický řev. Rukama se chytla za hlavu. Nekřič na mě tak, pak nemůžu přemýšlet! Dej mi minutu čas!
Měla pocit, že má ochrnuté celé tělo, když Aryal najednou změnila jízdní pruh, držel ji jen bezpečnostní pás. Jak se mohl Dragos tak hloupě ptát? Jakoby nevěděl, že se to dozví teď, když se jí podařilo proměnit se v plnohodnotného wyra?
Omlouvám se, že jsem na tebe křičel. Přešel na lichotky. Bayne a Aryal mi nechtěli nic říct, jen že jsi rozrušená a že tě dopraví tam, kam chceš. Gray si o tebe dělá starosti. Můžeme si snad o jakýchkoliv problémech promluvit, ne? Pio, prosím! Umírám strachy.
Ať už byl jakýkoliv, jedno se mu muselo nechat, disponoval lstivou chytrostí, se kterou dokázal proniknout do člověka jako stilet. Přotřela si oči a pokusila se zpracovat to, co slyšela. Ty nevíš… nevíš nic o tom, co se děje?
Přísahám. Jeho odpověď přišla jistě a okamžitě. Ať už se stalo cokoliv, my to zvládneme.
Opravdu? Jak?
Řekni mi, kam jedeš, řekl. Uděláme to společně.
Dragosi, dej mi jen toto odpoledne. Když se před Porschem uvolnila cesta a prudce zrychlilo, zachytila se kličky u dveří. Musím se uklidnit, přemýšlet a vyjasnit si pár věcí, než si s tebou budu moct promluvit.
Ticho bylo výmluvné. Poté klidně pronesl: Mohl bych použít tvoje jméno a zavolat tě nazpět.
Zamrkala a koukla z okna ven. Výhružky nejsou momentálně dobrý nápad, chlapáku.
Sekundy plynuly. Poté odpověděl: Dostaneš svoje odpoledne. Poté si pro tebe přijdu.
Ty mi věnuješ celé jedno odpoledne mého vlastního času? No páni, pěkně děkuji! Jak velkorysé, řekla ta část jejího já, která z bolesti sršela sarkasmem. Ale dokázala si nechat komentář pro sebe a mlčela.
Poté se odmlčel i on a Pia zůstala sama.
Bez něho.

Rune a Graydon stáli v Dragosově kanceláři, ruce na bocích a v obličeji měli stejný zamračený výraz.
„Aspoň že je pod ochranou,“ řekl Graydon. „Má u sebe Aryal a Bayna.“ Nevypadal, že by ho jeho vlastní slova uklidnila.
„Řekla, kam se chce jet, nebo co se stalo?“ zeptal se Rune
„Ne.“ Dragos přecházel po pokoji sem a tam. Byl příliš malý, jako vězení. „Řekla jen, že potřebuje čas. Odpověděl jsem, že jí dám toto odpoledne.“
Rune se zeptal: „Opravdu jí dáš celé odpoledne?
„Zatraceně, ne! Lhal jsem.“
Otevřel skleněné dveře takovou silou, že sklo zacinkalo. Do pokoje zavál ostrý květnový vítr. Čerstvý vzduch zmírnil jeho pocit uvěznění, ale stále v něm vibrovalo nutkání něco udělat.
„Čarodějnice nebere telefon,“ řekl. „Najděte někoho, kdo by tady to dokázal spojit se sledovacím kouzlem a rychle.“ Zvedl pěst. Na zápěstí se rýsoval pramínek Piiných světlých vlasů spletených do copánku.
„Jdu na to,“ řekl Gray. Vyskočil z okna a v letu se proměnil.
Dragos a Rune na sebe pohlédli. Bayne a harpyje byli vynikající bojovníci. Patřili k těm nejlepším.
Ale odpoledne dokáže být dlouhé, když jste v New Yorku a Král fae tu svobodně pobíhá a číhá na příležitost.

Takové odpoledne dokáže být opravdu velmi dlouhé.

32 komentářů:

  1. Děkuju :-D
    Velmi dynamická kapitola, to ještě bude zábava!

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za skvělý překlad!!!❤

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem pekne super, teším sa na pokračovanie :-)) čítala by som to aj častejšie :-))

    OdpovědětVymazat
  4. Diíky za přklad a korekci. :-)Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Díky moc za další pkračování kapitoly a korekci !!

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za další skvělou kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to je překvapení :-D. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Vďaka za super pokračovanie a teším sa na ďalšie :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Juuuu, moc děkuji. Tak máme na světě draka s jednorožcem, no to bude krásné mimi :-) jsem zvědavá, co na tohle řekne Dragos, už teď je posedlý, až se toto dozví, tak už Piu nespustí z dohledu. Vzhledem k tomu, že jí chce za družku, tak bude nadšený. Těším se mooooc

    OdpovědětVymazat
  10. No teda!! :D děkuju za překlad a korekci :)

    OdpovědětVymazat
  11. To by mě zajímalo, co z toho bude. Drak s rohem nebo jednorožec, který plive oheň. Super kapitola. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  12. Super !!! Díky moc za překlad a korekci !!!

    OdpovědětVymazat
  13. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuju mockrát!!! :D :D Ach ne takhle to utnout :( :D Už se těším na reakci Dragose...ještě to bude velmi zajímavé :D :D

    OdpovědětVymazat
  15. Jupíí :D :D teď se nám to pěkně rozjíždí :D :D

    OdpovědětVymazat
  16. Moc díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuji moc za překlad.Petra

    OdpovědětVymazat
  18. Děkuji moc za překlad a korekci :-). Jsem zvědavá jaký bude Dragos tatínek :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Děkuji za překlad. Moc se těším na reakci Dragose :-)

    OdpovědětVymazat
  20. Ja Vás žeriem. :D Ďakujem za preklad.

    OdpovědětVymazat
  21. Děkuji moc..je to napinave.. Rekla bych, ze ten maly dracek bude roztomily a jsem zvedava, jak se s tim ti dva vyporadaji..

    OdpovědětVymazat
  22. Díky za další skvělou kapitolku. To že je Pia jednorožec jsem netušila, ale to, že by mohla být těhotná...na to jsem podezření měla :-) . Už se nemůžu dočkat další kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  23. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat