neděle 17. ledna 2016

Vzdor - 31. kapitola



Hurááá, hurááá, hurááá,

konečně nějaká akce. Trošku mi ta kniha připomíná Paní Bovaryovou od Flauberta. Tam se taky začne něco dít až posledních deset stran, kdy se hlavní hrdinka rozhodne zasebevraždit. 

Omlouvám se za zpoždění - Vánoce, Silvestr, zkoušky, nemoc a vůbec se mi nechtělo. 

Ještě upozornění - Wing je zcela vytížená, takže pokud budou přicházet nějaké kapitoly, tak zřejmě bez korekce.

Snad jste do nového roku vykročili tou správnou nohou.

Vaše Katuš

PS: V minulé kapitola se Rachel dostala na slavnost Nárokování a velitel použil pár machinací, čímž způsobil, že na konci kapitoly proti němu Logan vytáhnul přímo na pódiu meč. Jenom abyste byli v obraze :)


Rachel
„NE!“
Vykřikla jsem, ale už bylo pozdě. Děvčata se rozprchla, jejich otcové je táhli do bezpečí, když se Tyranský oddíl hrnul na pódium a postavil se mezi Logana a Velitele. Logan vrazil ramenem do prvního vojáka, který k němu vztáhnul ruku, muž odletěl a zatočil se, aby zablokoval meč druhého.
Velitel stál nade mnou a smál se.
Vklouzla jsem rukou do sukně, našla pochvu a vytáhla ven dýku.
Někdo zavolal mé jméno a já jsem viděla Sylph, jak se uvolnila ze Smithsonova držení a spěchala ke stupínku.
„Běž pryč!“ křičela jsem a snažila se dostat na nohy s nožem připraveným k boji.
Smithson ji chytil kolem pasu dřív, než se ke mně stihla dostat. Odvrátila jsem se, modlíc se, aby Logan nebyl ještě mrtvý.
Nebyl. Bojoval jako posedlý – pohyboval se a útočil s děsivou rychlostí a silou, odzbrojujíc a znehybňujíc každého protivníka, který k němu přišel. Neměla jsem tušení, že v něm tohle bylo, a bylo jasné, že nejsem jediná.
Velitel se přestal smát a vytáhl vlastní meč.
Zvedla jsem dýku, vypočítala si úhel, který budu muset použít, aby proklála dýkou jeho záda a srdce. Než jsem však mohla vyrazit se svou zbraní, byla jsem odražena na stranu a letěla dolů z pódia do davu vhodných mužů, stále stojících na stejném místě, nejistí v tom, jaká je jejich role v tomto náhle zvratu událostí.
Natáhly se po mně ruce, zajistily mne a pokusily se mě zadržet. Bouchala jsem, kopala a mávala dýkou, dokud neustoupili. Nemůžu Logana zachránit, pokud nebudu na pódiu. Každý, kdo stojí mezi mnou a jím je už předem mrtvý.
Spěchala jsem nahoru, probojovávala si cestu těmi, kteří se na mě pořád snažili dosáhnout, ale dřív, než jsem se dostala na vrchol schůdků, skočil přede mě voják. Vedla jsem svůj nůž do jeho břicha, otočila doprava a vytrhla ho, zatímco on se mi stále snažil říct, ať se zastavím.
Karmínová vystříkla na mou krásnou modrou sukni. Odvrátila jsem se od toho směrem k Loganovi. A náhle jsem byla na pódiu, vrážejíc nůž do zad strážce, který blokoval případný východ dřív, než věděl, co ho zasáhlo. Aniž bych se zastavila, abych se podívala, jestli je opravdu mrtvý, přeskočila jsem jeho tělo a pokusila se vidět Logana.
Byl ve slepé uličce uprostřed pódia. Osm vojáků z Tyranského oddílu. A další tucet strážců. A uprostřed všeho velitel.
Letěla jsem tam a velitel vykřikl na stráže, aby ustoupily. Logan byl celý od modřin, potlučený a krvácející, ale držel svůj meč připraven. Ne že by mu to teď pomohlo. Je jich příliš mnoho. Nedokázal by je všechny zabít.
Ani já ne.
Podívala jsem se do davu, doufajíc, že uvidím meč a přátelskou tvář, ale nebylo tam nic kromě zmatku a paniky. Logan byl už teď mrtvý, stejně jako já.
Až na to, že já nejsem. Protože jedině já jsem věděla, kde najít velitelův vzácný balíček. Možná že na to zapomněl v síle okamžiku. Možná přišel na to, že existují jiní, kvůli kterým bych se ohnula před jeho vůlí. Možná si myslí, že se ho natolik bojím, že ho vždy uposlechnu, i přes hrozbu, která Loganovi visela nad hlavou. Možná, že životy druhých pro něj znamenají tak málo, že si neumí představit, že by jedna smrt mohla významně narušit jeho plány.
Ale to se mýlil.
Logan a velitel kolem sebe kroužili a stráže ustupovaly.
Proplížila jsem se za stráže, hledajíc místo mezi nimi.
Velitel vyrazil. Logan zablokoval, ale bylo jasné, že je zraněný a postrádal sílu, která by pomohla vydržet dlouhý boj.
Nemusel. Věděla jsem, jak změnit hru. Jak odejmout jedinou výhodu, na kterou velitel spoléhá.
Logan se otočil, zhoupnul, kapičky krve z něj odlétly v dál. Jeho meč šel ze široka a velitel vkročil do mezery, používajíc Loganovu setrvačnost proti němu. Během pár sekund měl svůj meč na Loganově krku a na jeho tváři se rozlil zlý úsměv. Strážci vzali Logana zezadu za paže, odhazujíc jeho meč na podlahu a držíc ho na místě pro velitele.
„Pozvedl jsi meč proti svému vůdci. Zabil mnoho strážců.“ Velitelův hlas zatřásl náměstím, když drtil v zubech každou slabiku.
Uviděla jsem svou příležitost a proklouzla do kruhu. Logan se setkal s mýma očima a jeho výraz mě prosil, abych odešla. Utekla. Unikla peklu tohoto města a nikdy se nedívala zpět.
„Trest za to je smrt.“ Velitel se obrátil k Loganovi.
„A jaký je trest za zabíjení nevinných občanů? Za terorizování mladé ženy? Kdo vás donutí k odpovědnosti?“ Logan křičel s šíleným vztekem.
Velitelův úsměv pomalu upadal, uhašený výrazem čisté nenávisti vůči Loganovi. „ jsem zákon. jsem spravedlnost.“ Plivnul ta slova Loganovi do obličeje. „ jsem jediná věc, která udrží tohle město v bezpečí. Odvažuješ se o mně pochybovat?“
„Vy nejste spravedlnost. Jste nemanželské monstrum příliš opilé vlastní mocí, než aby se mu mohlo věřit.“
Fialová vletěla do tváří veliteli a on zvedl svou paži s mečem.
„Já, velitel Jason Chase, tě za zločiny zrady a vraždy tímto odsuzuji k smrti,“ řekl a namířil ostří Loganovi na krk.
„Počkat!“ Můj hlas se nesl náměstím a každého zmrazil, což mi dalo pár sekund, abych padla na kolena na místě, kde mě velitel uvidí, ale žádný ze strážců se ke mně nedostane včas.
Velitel se zasmál. „Přišlas žebrat o jeho záchranu?“
Můj úsměv byl stejně krutý jako jeho. „On není tím, kdo potřebuje zachránit.“
„Rachel, ne,“ vydechl Logan.
Ignorovala jsem ho.
„Co uděláš, děvče? Zabiješ mě?“ Velitelův hlas byl plný zášti.
„Ne,“ řekla jsem. Zvedla jsem dýku a vedla ji k měkkému místu u mé hrudní kosti a zhluboka se nadechla.
Velitelův meč, stále ukazujíc na Loganovo hrdlo, zaváhal. „Co to děláš?“
„Odebírám vám jedinou věc, kterou doopravdy chcete,“ řekla jsem a zatlačila jsem nůž proti své kůži, cítíc záblesk bolesti a pak teplo krve proudící po mém těle.
Stráže se hrnuly vpřed a já jsem zařvala: „Stůjte nebo to doopravdy udělám!“
Velitel mávl rukou a stráže se zastavili.
„Rachel prosím,“ řekl Logan jemně. „Ne takto.“
Neodvrátila jsem pohled od velitele. „Chcete to, co já jediná vím, jak získat. Pokud vy nebo kdokoli jiný v tomhle městě položí ruku na Logana, zabiju se a vy nikdy nenajdete ten balík.“
Jeho čelist se sevřela. „Ještě včera bych neřekl, že tohle máš v sobě.“
„Dívka, se kterou jste včera jednal, je pryč.“ Můj hlas byl chladný, můj hlas změnil z děsivého zármutku, do kterého mě uvalil po Oliverově smrti. „Dejte mi své slovo před všemi našimi občany, že Logan zůstane nezraněn po dobu mé cesty nebo znalost toho, kde je uložen ten balík, zemře spolu se mnou.“
Jeho oči byly plné zášti, když pomalu skláněl meč. „Nebude mu ublíženo, dokud se nevrátíš s tím, co potřebuji.“ Gestem ukázal strážcům, kteří ho popadli a odváděli z pódia.
„Počkejte!“ Vyskočila jsem na nohy. „Kam ho vedete?“
„Snad si upřímně nemyslíš, že bych ho nechal volně pochodovat po městě, zatímco bude pryč, že ne?“ Velitel se usmál. „Bude ve vězení, než se vrátíš.“
Zamkla jsem svůj pohled s Loganovým, když ho stráže kolem mě táhly a já jsem obalila rukou náhrdelník jeho matky.
Tiše řekl, „Pamatuj na můj slib, Rachel.“
Natáhla jsem k němu ruku, ale on už byl pryč z pódia, táhnut skrz dav, který se kolem něj vlnil jako voda.
„Odcházíš za úsvitu. Půjde s tebou Melkin.“ Velitel byl vedle mě, meč pořád svíral v ruce. „Předpokládám, že budeš spěchat. Pochybuji, že mladý muž jako Logan dokáže snášet pohostinnost vězení příliš dlouho.“
Na jeden krátký nádherný okamžik jsem si představila, jak se otáčím a vrážím svůj nůž do velitelovy modré vojenské uniformy a se zadostiučiněním sleduji, jak zranitelný ve skutečnosti je.

Ale nikdy bych se nedostala k Loganovi dřív, než by si stráže pověděli zprávu o velitelově skonu. Nechala jsem ten moment projít a otočila se, abych čelila jeho tmavým očím, a slíbila jsem si, že donesu ten balíček, zajistím Loganovu svobodu a zjednám spravedlnost, než si velitel uvědomí, že dívka, jejíž loajalitu si koupil krví, je jeho poslední chybou.

6 komentářů:

  1. Mockrát děkuji za překlad a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za preklad a korekciu :)

    OdpovědětVymazat
  3. Katuško, moc děkuju. Každý tvůj překlad je perfektní. Hned si přečtu, s čím ses tak potýkala. A moc děkuji. Zdena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já moc děkuji za komentář, Zdeničko. :)

      Vymazat
  4. Moc děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat