středa 13. ledna 2016

Dcera smečky - 6. kapitola


Kenny neřekl nic dalšího, jen vedl Mikea a Beccu hustým lesem, kterým minulou noc běželi.
Mike držel Beccu za ruku, zatímco překračovali spadlý kmen. Nelíbilo se mu, že míří do neznáma, ale Becca se nehádala. Dával pozor na Kennyho a Todda před nimi. Ti dva nešli vůbec blízko. Mezi nimi byla větší vzdálenost, než vídával.

To mu dalo ještě další důvod cítit se nepříjemně.
Becca mu zmáčkla ruku. Mike se kvůli ní pokusil usmát. Bez ohledu na cokoli, ochrání ji. I kdyby nevěděl, odkud ta hrozba přijde.
Byli blízko potoka, než Mike zachytil vůni dalších měničů. A ne všichni byli vlci. Becca začichala a on si ji přitáhl blíž. Zavrtěla hlavou.
„Kenny!“ zašeptala.
Kenny se podíval přes rameno. „Promiň.“
Mike nevěděl, co se dělo, ale čím dál víc se mu to nelíbilo.
„Jen si chce s tebou promluvit a setkat se s Mikem.“
Mike se podíval na Beccu. Čelist měla sevřenou. „Co se děje?“
Becca si odfrkla. „Všechno je v pořádku. Jen později zabiju Kennyho.“
Došli k vodě, kde čekali dva muži. Jeden vykročil a rozešel se k nim. Becca se zastavila a pořád ho držela za ruku a vedla ty dva, aby se setkali s cizinci. Cizinec se zastavil u Kennyho a přitáhl si ho do náruče.
Mike čekal, že bude Todd reagovat. Ale on nic. Jakmile ten muž pustil Kennyho s několika poplácáním po rameni, potřásl si s Toddem rukou.
Kenny se podíval jejich směrem. Mike neviděl, jakým pohledem se podíval na Beccu, ale vůbec mu to nepomohlo se uklidnit.
Muž k nim vykročil. Mike viděl mezi ním a Kennym podobnost. Byl větší než Kenny, ale měl stejně hnědé vlasy a krystalově modré oči. Měl vyholené vlasy a křičel armádou.
Mike by hádal, že to byl Kennyho starší brácha.
Cizinec se usmál a pohledem se vznášel na jejich spojených rukou.
„Ahoj, Becco,“ přivítal ji vřele.
Přikývla. „Kurte.“
Cizinec se na něho podíval. „Kurt Moore. Slyšel jsem o tobě samé dobré věci, Miku,“ řekl a držel nataženou ruku.
Musel pustit Beccinu ruku, aby ji vzal. Nechtěl to udělat, ale ani nechtěl být hrubý.
„Díky. Omlouvám se, ale ten kompliment ještě nemůžu zopakovat.“
Kurt přikývl. „Mluvil jsem včera s Princem Zacharym a jeho druhem Caseym. Casey mě ujistil, že budeš schopný sejmout kohokoli, kdo jde po této Smečce.
Opravdu by neměl být překvapený. Vypadalo to, že kočičí Princ věděl všechno a o každém. Casey, který byl jeho vůdce v jednotce, byl stejně takový.
„No, ještě jsem neselhal a tohle nebude moje poprvé,“ ujistil ho Mike. Nevěděl proč, ale měl to nejsilnější nutkání přitáhnout si Beccu do náruče. Nárokovat si ji před tím cizincem. Stěží tomu odolával. „Kenny říkal, že s námi chceš mluvit?“ otázal se.
Kurt přikývl a promluvil k Becce. „Je mi líto tvého domu. Vím, jak moc jsi to místo milovala.“
„Díky,“ odpověděla měkce Becca.
„Jdeme po stopě. Clint“ – pokynul k muži dozadu – „zachytil vůni, která nepatřila k tomu poslednímu požáru. Našli jsme několik mužů v domě nějakých patnáct mil od města.“
„Jsou do toho zapleteni?“ zeptal se Mike rychle.
Kurt zavrtěl hlavou. „Nevíme, ale myslíme si to. Zaslechli jsme několik konverzací o zbavení se „nepřirozených kreatur,“ ale byli pořád v chatě, když tady byl požár.“
„Mohli pracovat s někým dalším,“ nabídl Mike.
„S někým ze Smečky,“ dokončil Kurt.
„Víš s kým?“ zjišťovala Becca.
„Zúžil jsem to na tři lidi. Nechal jsem tam dva muže, ať hlídají ty lidi. Zavolají nám, pokud se pohnout. Ale chtěl jsem na vlastní oči vidět ten požár. Požádal jsem Kennyho, abych ti to mohl říct sám.“ Řekl poslední část Becce.
Mikeovi se to vůbec nelíbilo. Ale byl si docela jistý, že už na to došel.
Becca pokrčila rameny. „Je mi to jedno.“
„Kdo je na tom krátkém seznamu ze Smečky?“ vyšetřoval Mike.
„Shawn Cross, Fred Withermore a Owen Nobles.“
„Owen Nobles? Ten vyšetřovatel těch případů?“ zeptal se Mike. Už ty druhé dva zkontroloval, na které taky Kenny myslel.
Kurt přikývl. „Jaké by bylo lepší krytí? Navíc byl dneska v hlavním domě a ví, že prošetřuješ ty požáry. Přidej k tomu tvůj… vztah s Beccou a myslím, že je to důvod, proč šel po ní. Aby poslal zprávu.“
Mike sledoval Beccu. Viděl, jak se jí nelibostí zúžily oči.
„To není kohokoli věc,“ vyštěkla Becca. To zdůraznění kohokoli neuniklo ani Mikeovi a ani Kurtovi.
Kurt zvedl ruce. „Becco…“
Mávla rukou. „To je jedno, pokračuj.“
„Budeme dál sledovat ty lidi, pokud budeš hlídat ty další tři. Nechceme se dostat příliš blízko. Alfa Nelson a Kurt věděli, že jsme tady, ale nikdo jiný. Myslím, že je nejlepší, když to tak zůstane.“
„Můj táta to věděl?“ zeptala se Becca.
Kurt k ní vykročil. „Je to komplikované.“
Couvla a otočila se na patě. „Pokaždé je. Pokud mě omluvíš, je tady venku chladno, jdu zpět do hlavního domu.“
„Uvidím, co budu moct udělat,“ slíbil Mike. „Dám Kennymu vědět, co zjistím a kdybych se s tebou potřeboval spojit.“
Kurt si povzdechl. „Díky a…“ odmlčel se a podíval po Becce. „Prostě na ni dávej pozor. Kdoví, co udělá,“ požádal Kurt.
Mike se naježil. Becca nebyla jeho starost. Měl docela dobré tušení, že byli s Beccou zapleteni, ale teď byl na obzoru Mike. Neudělá prostě krok stranou. Ne, pokud mu to Becca neřekne.
„Dávám na ni pozor. Nemusíš si kvůli tomu dělat starosti.“
Kurt se otočil. „Jo.“
Mike neřekl nic dalšího, jen se rozběhl za Beccou. Přidal se k jejím dlouhým, naštvaným krokům, ale nekomentoval to. Neptal se na otázky, za které by umíral, aby dostal odpověď.
Becca nakráčela do domu skrz verandové dveře. Alfa Nelson a jeho Beta, Eric, stáli uprostřed obýváku.
Alfa Nelson spěchal ke své dceři. „Bylo nejlepší, abys to nevěděla.“
Becca zavrtěla hlavou. „To nebylo rozhodnutí, které jsi měl udělat za mě. A já nemůžu uvěřit, žes to udělal.“
„Becco…“
Ukročila. „Budu navrchu.“
Mike si nebyl jistý, jestli ji následovat nebo ne. Alfa Nelson za něj udělal to rozhodnutí, když mu položil ruku na rameno.
„Bude v pořádku, jakmile se uklidní. Vidí to jako druh zrady. Ode mě a od Kennyho. Její vztek jen zakrývá šok. Znám způsob myšlení mé dcery.“
Mike to nekomentoval, jen přikývl. Chápal Beccin úhel pohledu, ale nebyl si jistý, kde ho to nechalo.
S tím ho Alfa poplácal po rameni a Mike byl propuštěn. Nebyl si jistý, kam šla Becca, nebo jestli vůbec chtěla být nalezena. Možná jen potřebovala čas, jak řekl její otec.
Vyšplhal se po schodech do svého pokoje. Musel vyřídit několik hovorů. A možná potřeboval zrovna jeden s Nikki. Možná by mu byla schopná říct historku o Becce a Kurtu Moorovi.
Otevřel ložnicové dveře a hnedka se zastavil. Becca stála u okna, zírala do temnoty.
Ulevilo se mu, že šla do jeho pokoje. To mu napovídalo něco o jejích pocitech, ne?
„Jsi v pohodě?“ zeptal se, když zavíral dveře.
Povzdechla si. „Bylo to jen tak nečekané, víš. Ten požár, Kurt…“
Nelíbila se mu ta měkkost v jejím tóně, když řekla jeho jméno.
Otočila se a on si uvědomil, že vrčel. Zvedla obočí. „Hádám, že bych to měla vysvětlit.“
Mike pokrčil rameny. „Jen pokud chceš.“ Ta lež mu sotva přešla přes jazyk.
Becca se zasmála. „Vážně? Takže se nedivíš, co se stalo mezi ním a mnou? Prostě počkáš, dokud se nebudu cítit na to, abych ti to řekla?“
Vyzívala ho, a zatímco ji respektoval jako ženu, jeho vlk toužil po dominanci. Dokázat a vybojovat si svou ženu. Mike se vzdal jeho vlčí stránce.
„Ne. Nechci vědět, co se stalo. Nechci slyšet, jestli jsi ho milovala, nebo to byl jenom sex, nebo jestli to nefungovalo. Chci, abys mně řekla, že ti na něm nezáleží.“
Stiskla rty a Mike litoval svého výbuchu. Nebylo na jeho místě, aby cokoli vyžadoval.
„No, řeknu ti všechno,“ řekla mu. „Musíš to vědět, protože nenechám, aby nás to rozdělilo.“
„Nás?“ dotázal se. „Takže pořád jsme my?“
Usmála se. Poprvé od té doby, co slyšela o požáru, se na něj podívala se stejnou vášní jako předtím. „Tak lehce se mě nezbavíš.“
Mike si sedl na postel. „Pak co tam děláš?“
Rozesmál se, když se k němu vrhla od okna. Lehce zachytil její váhu a přetočil si ji pod sebe.
„Pokud se mně chystáš říct o svém ex, chci být schopný se tě dotýkat. Abych se ujistil, že víš, že jsou to moje ruce na tobě, ne jeho,“ prohlásil Mike.
Natáhla se a vzala do dlaní jeho tvář. „Vím, s kým jsem, Mikeu Jacksone.“
Sklonil se a jemně ji políbil, držel se, aby nemusela nést jeho váhu.
Odtáhl se. „Řekni mi o něm,“ požádal.
Becca mu zatlačila na hrudník a on se posadil. Mazala k němu, sedla si s překříženýma nohama naproti něho, nohy přes něj, což učinilo jak lidskou tak vlčí stránku šťastnou.
„Začala jsem randit s Kurtem dřív, než jsem odmaturovala. Byl starší a nejdřív se to tátovi nelíbilo, ale Kurt mu slíbil, že se nic fyzického nestane tak dlouho, jak budu nezletilá. Ten slib dodržel.“
Vzhlédla k němu, jako by hodnotila jeho reakci. Trošku se na ni usmál. To bylo všechno, co se mu podařilo.
„Byla jsem pořád na škole, když šel do armády. Plán byl, že si odslouží svoje, zatímco já dokončím střední a začnu s výškou. Přišel zpět pokaždé, kdy odešel. Všechno bylo v pořádku.“ Začala se hrát s okrajem přikrývky. „Pak se to změnilo.“
Mike tiše seděl a čekal, až to dokončí.
„Měl se dostat ven a stal by se hlavou bezpečnosti Smečky. Plánovala jsem náš obřad páření.“
Mike nasál dech. Ani nepřemýšlel o tom, že by se jejich vztah posunul tak daleko.
„Jeden víkend mě překvapil tím, že přišel domů. Byla jsem nadšená, myslela jsem, že přišel nadobro domů. Tehdy mi řekl, že narukoval znovu. Že se se mnou nespáří.“
Mike sklonil hlavu. Znamenalo to, že pořád milovala Kurta?
„Byla jsem zničená,“ řekla mu upřímně. „Všichni byli. Mělo to být perfektní spáření pro Smečku. A místo toho musel využít svůj trénink a já byla sama. Dneska to bylo poprvé, co jsem od té doby viděla Kurta.“
Mike se bál zeptat, ale musel. „Miluješ ho ještě?“
Becca se zasmála, ale ne šťastně. „Vždycky budu Kurta milovat. Byl mou první láskou, víš.“ Natáhla se pro jeho ruku. „Ale nemiluju ho. Nemyslím si, že jsem ho vůbec milovala, když jsme plánovala náš obřad.“
Mike se zamračil. Teď byl ještě víc zmatený.
„Kurt ke mně nebyl nikdy krutý. To bys měl vědět. Poté, co jsme si promluvili, nabídl, že tomu dáme víc času, budeme dál randit a prostě pozdržíme obřad. Aby mi dal čas vyrůst. Mohl zůstat v armádě, udělat ještě jednu misi, než by se vrátil a spářil se mnou a převzal pozici ve Smečce… pokud bych mu byla schopná říct, že ho miluju víc než cokoli na světě a jsem připravená usadit se po zbytek života. Že není nic a nikdo jiný, koho bych chtěla. Že jsem byla v pohodě s tím, aby byl můj život už napořád stejný.“
Zhluboka se nadechla. „A to jsem nemohla udělat s ním před sebou a ptajícím se mě poprvé v životě, co opravdu chci. Nikdo se mě na to nikdy dřív nezeptal, ani můj táta. Všichni jen prostě předpokládali, že se chci spářit, a že chci začít náš společný život. Ale to jsem nemohla udělat. A Kurt to věděl. Tu noc udělal za mě to nejtěžší rozhodnutí. Udělal se tím špatných chlapem. Na dlouhou dobu jsem ho vinila. Léta jsem ho nenáviděla, i když jsem hluboko uvnitř věděla, že jsme se hnali ke svázání se.“
„Co se změnilo?“ otázal se Mike.
„Já se změnila. Dokončila jsem výšku a jela na svůj první úkol mimo domov. Cestovala jsem další měsíc. Fotila a setkala se s dobrými přáteli. Nikdy bych to nebyla schopná udělat. Ne pak.“
„Přemýšlela jsem před pár lety o tom, že bych mu napsala a zjistila, jestli bych mohla napravit náš kamarádský vztah, nad tím vším jsme byli přáteli. Kenny nevěděl, jak se s ním spojit a já se nemohla zeptat táty. Bála jsem se, že by si myslel, že jsem změnila názor a chci nás dát dohromady.“
Přitáhla si ho blíž. „Líbí se mi můj život. Jsem velmi šťastná. Nebyla jsem předurčená k tomu, abych byla s Kurtem. Vím to a on to věděl. Teď chci víc.“
„Co chceš?“ zašeptal a naklonil se k ní.
„Chci všechno. Chci to všechno mít. Moje ‚žili šťastně až do smrti.‘ Zasloužím si to. Byla jsem naštvaná, protože ode mě držel táta a Kenny něco velkého. Ale bála jsem se, že uvidíš Kurta a budeš se ptát, co k tobě cítím.“
„Kvůli mně?“ škádlil. „Bála ses kvůli mně?“
Zazubila se. „Ano. Vy jste ten, koho chci, pane Jacksone. Už teď to, co cítím, je silnější, než cokoli, co jsem cítila předtím.“
Přitiskl pusu na Beccinu, polkl zvuk jejího zasténání. S tím mohl pracovat. Sakra, cítil to stejně. Chtěl si ji označit a dát všem najevo, že mu patřila.
„Řekni mi, že to cítíš stejně,“ prosila.
„Cítím,“ řekl jí tiše ale pravdivě. „Jsi moje.“ Přesunul pusu k jejímu krku, okusoval a sál.
„Značkuješ si mě?“ zeptala se a vjela mu rukama pod košili.
Mike zasál silněji, než se nadzvedl na loktech. „To je jen začátek. Všichni budou vědět, že patříš mně. Že já patřím tobě.“
„Ano,“ pobízela. „To chci.“
„Dám ti, co chceš. Co potřebuješ,“ slíbil.

Zachichotala se. „No pak si mě vezmi, jak chceš.“

18 komentářů:

  1. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za další pokračování

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Mockrát děkuji za překlad a korekturu další kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za skvělý překlad!! :-) :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za preklad, teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Veľmi pekne ďakujem za preklad a korektúru. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj,díky za další kapitolu,už se těším na novou tůto sérii prostě miluju Mirka

    OdpovědětVymazat
  10. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat