pátek 25. prosince 2015

V zajetí draka - 14. kapitola 2/2


Následující odpoledne si Pia oblékla věci na cvičení a své nové boty. Vlasy si stáhla do pevného uzlu.

Vzpomínky na poslední noc měla zamlžené. Vzpomínala si, že mluvila, flirtovala a cítila se brilantní, překrásná a oduševnělá, zatímco ji Dragos se smíchem popichoval. Vzpomínala si, že padla do postele, že křičela a kopala kolem sebe, protože ji nemilosrdně lechtal. Vzpomínala si, že usnula přitulená k jeho tělu, zatímco ji hladil po vlasech.
Když ji příští den dopoledne nepříliš jemně probudila její kocovina, ležela v posteli sama. Se zasténáním se odvrátila od okna a na jeho polštáři našla malou fiolu. Cinkala magií. Na krku flaštičky byl přilepený lístek: Vypij mě!
Ten kouzelný nápoj jí zachránil život. Doufala, že někdo byl tak hodný a dal ho i Tricks. I s pomocí nápoje to chvíli trvalo, než snesla pomyšlení na jídlo. Teď, po lehkém obědě, který si pomalu a opatrně snědla, byla s Runem a Graydonem, tak jak původně plánovali, na cestě do tělocvičny.
Otevřela dveře. Oba gryfové stojící na chodbě ukončili rozhovor. Jejich výraz obličeje byl příliš neutrální. Nakrčila čelo. „Řekla jsem nebo udělala včera něco, za co bych se měla omluvit?“
„Ty ne, dortíku,“ odpověděl Graydon. „Ale očividně plno jiných lidí ve Věži. Rune říká, že bychom to tu měli přejmenovat na Melrose Place. Myslím, že Peyton Place by bylo klasičtější, co říkáš?“
„Ó, ne,“ řekla. „Vy jste Tricks sebrali ten ubrus?“
Rune se zakřenil. „Ale až poté, co mě ta malá potvora kousla.“
Vzali to po schodech. V tělocvičně bylo snad dvacet lidí. Někteří cvičili na přístrojích, někteří spolu cvičně bojovali. V jedné části byla hodně opotřebovaná, ale zachovalá dřevěná podlaha, jinde byla přikrytá žíněnkami.
Rune nechal vyklidit tu část s žíněnkami, zatímco Graydon odešel do kabinek se převléct. Poté se šel převléci i Rune. Když se vrátil, ukázal Pie a Graydonovi na střed žíněnky. Oba muži měli na sobě upnutá trika a černé bavlněné kalhoty. Na Piu působili ještě více než dřív. Tyčila se nad ní hromada dvě stě padesáti kil masivních wyr-svalů.
Ti, které Rune odehnal, se poflakovali na okraji žíněnky a přihlíželi. Pia se zhluboka nadechla a pokusila se potlačit chvění, které se zmocnilo jejího žaludku. Byla si vědoma zvědavých, a ne příliš přátelských, pohledů, které na ni byly namířeny. Balancovala na chodidlech, uvolnila si ruce, nohy a protáhla svaly na krku.
Rune řekl: „Oukej, projdeme základní techniky sebeobrany. Pio, nejdůležitější lekce je, že my jsme bodyguardi a víme nejlépe, co je potřeba udělat. Musíš dělat to, co ti řekneme, když ti to řekneme. Když řeknu, skrč se, tak bude zatraceně nejlepší, když se skrčíš. Když tě Gray vyzve, abys sebou plácla na zem, tak se přilepíš obličejem k podlaze. Nejtěžší na tom je, že útoky se normálně dějí bez varování, proto je vrcholně důležité, abys plnila naše pokyny bez váhání a okamžitě.“
„Jinak řečeno,“ řekl Graydon, „když řekneme, že se máš skrčit, tak ne že zvedneš hlavu, aby ses podívala, co se děje. Možná že ti to bude tvůj instinkt radit, ale jestli zvedneš hlavu a vykoukneš, tak to s největší pravděpodobností znamená, že ti ji někdo ustřelí.“
„Oukej,“ odpověděla Pia a podívala se z jednoho na druhého.
Graydon se pohyboval za jejími zády. Na tak velkého muže našlapoval velmi tiše. Soustředila se na zem před sebou a zhluboka se nadechovala a vydechovala, zatímco se ponořila do tréninku.
Stůj pevně, ale flexibilně. Zakořeněně, ale jako na pružinách!
Namířila svou pozornost dozadu za sebe, a – tam byl. Lokalizovala ho, silněji než kdykoliv před tím. Slyšela, jak dýchá, cítila, jak přesouvá svoje těžiště. Její sluch, zrak, její vnímání všeho, co ji obklopovalo, bylo… silnější než dřív.
S nelidskou rychlostí se na ni vrhl.
Pohybuj se jako voda!
Sklouzla na stranu, ohnula se v pase a ucítila, jak ji jeho paže těsně minula. Otočila se na jedné noze, cítila, jak se natáhl a to byla její páka.
S ranou, která otřásla podlahou, přistál Graydon na zádech. Tělocvična ztichla, přístroje zpomalily, až se zastavily. Oba gryfové na ni zůstali vyjeveně zírat.
Graydon s nadávkami praštil hlavou do žíněnky. „Cos to, k čertu, udělala? To nebyla žádná turbo-taneček-kombinace?“
Rune si opřel ruce v bok a začal se smát. „Složila tě, to udělala.“
„Je mi to líto, udělala jsem to špatně?“ zeptala se Pia, která se necítila dobře, když na ni tak oba dva zírali. „Neposlouchala jsem pokyny, že ano? Měla jsem tě nechat, abys mě chytil?“
„Ne. Ne, nemyslím, že bys něco udělala špatně,“ řekl Rune. Natáhl ke Graydonovi ruku a pomohl mu vstát.
Graydon na ni naštvaně koukal. „Oukej. Zaspal jsem. Moje chyba. Říkala jsi, že jsi absolvovala nějaké kurzy a my jsme tě měli poslouchat. Takže to uděláme ještě jednou, dortíku, a tentokrát už mě nepřekvapíš.“
Přikývla. „Oukej.“
Zaujali svou původní pozici a Pia znovu balancovala na chodidlech. S hlavou na stranu se soustředila na podlahu. Tentokrát lokalizovala, fascinovaná svými vylepšenými smysly, stejně tak Runeho jako i Graydona. Díky jejich magické a psychické energii je mohla Pia snadněji sledovat.
Graydon zaútočil, jeho smrtící tělo bylo zocelené nesčetnými souboji. S plynulým pohybem se vyhnula. Tentokrát se pohnul s ní a máchl mohutnými pažemi do strany, aby ji chytil kolem pasu.
Ale ona už tam nebyla. Pohybovala se ve směru proti němu, protože ucítila energetický tlak v jeho pažích. Tím se dostal do předklonu a to byla její příležitost. Se zaduněním přistál na žíněnce.
Pěstí praštil do žíněnky. „Polib mi prdel!“
Rune vybuchl v záchvatu smíchu.
Graydon vyskočil na nohy. Celá jeho postava byla demonstrací síly, pohyblivosti a rychlosti, přestože byl tak obrovský muž. Raději ustoupila. Zasyčel na Runeho: „Však on tě smích přejde, blbče! Teď jsi na řadě ty.“
„Nebuď takový uplakánek,“ řekl Rune. Otočil se k Pie, probudil se v něm dravec a celá jeho bytost vyzařovala nebezpečí. „Jsi připravená?“
Plná adrenalinu jen krátce přikývla a pokrčila rameny. „Ukaž mi, co v tobě je, Teflone!“
Vrhl se dopředu, přičemž nasadil jak lstivost, tak i rychlost, a Pia cítila, že ji chce opravdu dostat a nebude se držet zpátky. Když byl už skoro u ní, půvabným obloukem klesla k zemi a využila energii jeho výpadu jako páku. Dopadla zády na žíněnku a svým pádem ho strhla sebou, přičemž ho nohama a jednou rukou přehodila přes hlavu. Zrovna když dokončila kotoul a lehce dopadla na nohy, praštil sebou na žíněnku.
Rune se rozkašlal a výraz jeho tváře by se dal označit jako ztuhlý. Někdo zapískal a vykřikl. Vyděšeně se ohlédla za zvukem. Jejich diváci tleskali.
„To bylo ladnost sama!“ zařval Graydon. Praštil ji do ramene a strčil do ní. Vzdychla a zavrávorala, ale stačil ji zachytit. „Zatraceně, dortíku, omlouvám se. To jsem nechtěl. Ublížil jsem ti?“
Vypadal, že má starost, zatímco znovu získávala rovnováhu, takže nepřenesla přes srdce, aby si mu stěžovala. Třela si místo, kam ji udeřil a odsunula jeho ruku. Protahovala rameno a opatrně si prohmatávala svaly.
„Jsem oukej,“ řekla. „Je to v pořádku.“
Rune vstal. „Přiveď Bayna a Cona,“ řekl k jednomu z diváků, který se dal okamžitě do pohybu. Vydal se k Pie a mračil se u toho. „Co ses všechno učila?“
„Wing Chun, Ju-Jitsu, trochu práci se zbraněmi,“ odpověděla. „Základy boje s mečem a nožem. Umím nabíjet a střílet ze střelných zbraní a z kuše. S lukem tak dobrá nejsem.“
Pozorně si ji prohlížel, jako by byla nějaká Rubikova kostka, kterou tak úplně nechápe. „Dragos říkal, že nejsi žádná bojovnice.“
„To taky nejsem.“ Graydon se nenechal odbýt. Přestala se pokoušet odstrčit ho a nechala ho, aby jí masíroval rameno. „Ne tak jako vy. Když se tomu jde vyhnout, raději nebojuji. Nemám žádné zabijácké instinkty a nemám ráda zbraně.“
„Dokázala bys zabít, kdyby to bylo zapotřebí?“
„Kdybych neměla žádnou jinou možnost,“ odpověděla bez zaváhání. „Myslím, že bych to dokázala, abych přežila. Ale jinak spočívá těžiště mého tréninku v útěku.“
„Výborně. S tím můžeme pracovat. Která z těch disciplín, co jsi trénovala, je ti nejbližší?“
Přemýšlela. „Asi Wing Chun. Líbí se mi principy efektivnosti, použitelnost a ekonomie pohybu, a mám ráda, když cítím energii pohybu svého protivníka. Je to elegantní. Jednou jsem měla učitele, který mi řekl, že nejlepší bojovník je jako Haiku, jednoduchý a úsporný, a boj s ním je krátký. Wing Chun ztělesňuje něco z této filozofie.“
Přikývl. „Co bys označila jako svou silnou stránku?“
„To by byla asi rychlost. Buďme k sobě upřímní, kdybyste mě chtěli opravdu ulovit a dostali mě do svých spárů, tak je po mě.“
„Velmi dobře. A tvoje slabina?“
Naklonila hlavu na stranu, promnula si zátylek a přiznala: „Držet se pokynů. To jsem předtím nikdy nepotřebovala. Pokusím se, ale jestli některý z vás zakřičí, abych se skryla, je docela možné, že budu ten idiot, co vystrčí hlavu, aby se podíval, co se děje.“
„No to by tak nevadilo, kdybys byla pomalá a my tě stihli včas stáhnout dolů,“ řekl Graydon. „Ale my musíme křiknout „Dolů!“ protože by ses mohla leknout a pokusit se utéct, když se pokusíme na tebe vrhnout, i kdyby to bylo pro tvé dobro.“
Cukla sebou.
Zatímco spolu mluvili, dorazili i další dva gryfové, Bayne a Con, a Pia se ocitla obklopená vysokou zdí z masivních svalů a napjatou mužskou pozorností. Rune k nim promluvil: „Na to se musíte podívat, chlapci. Pio, ještě můžeš?“
„Co tím myslíš, jestli ještě můžu?“ Se zaprskáním zakroutila hlavu. „Ještě jsem se ani nestačila zapotit, Teflone.“
„No počkej, dortíku, něco zažiješ,“ řekl s úšklebkem Graydon. Zalupal klouby na prstech.
Bayne a Con se pokoušeli jeden po druhém na ni zaútočit. Oba dva skončili na žíněnce. Byli úspěšnější, když se na ni vrhli oba dva naráz. Pia měla úplně propocené tričko. Nebyli jen skvělí bojovníci se stoletými zkušenostmi, ale taky byli motivovaní a rychle se učili. Už za krátkou dobu musela zvýšit svoje úsilí.
Zařadila vyšší rychlost, protože věděla, že se toho od nich může naučit mnohem víc, než oni od ní. Všechna její pozornost se upírala na čtyři gryfy, kteří byli rozhodnuti oplatit jí porážku. I když se smáli a celou dobu vtipkovali, věděla Pia, že to, co tu provozovali, nebyl pouhý trénink, ale že to mohlo rozhodnout o životě nebo smrti.
Dragos si užíval nádherný večer s Piou. Následující ráno držel její měkké, spící tělo v náruči, pozoroval východ slunce a učinil další zvláštní objev: prostoupil ho pocit dokonalé spokojenosti a míru. Pocit, že v jeho světě je všechno tak, jak má být.
To byla minulost. Od té doby se jeho nálada prudce zhoršila.
Gobliní pevnost našli opuštěnou. Nebyl tam nikdo, koho by mohli vyslýchat. Začarovaná pouta zmizela beze stopy. Urienova mediální blesková akce byla natočena v předstihu. Když dorazili na místo interview, už byl dávno pryč a nikdo mu nebyl schopný říct, kde se ten zmetek nachází. Lidé, kteří sledovali stopu Piina expřítele a jeho účetního, skončili ve slepé uličce. A akcie jeho firem v Illinois stále klesaly.
Kromě toho tu byl ještě problém s prozrazením úkrytu jeho pokladu. Nehrálo roli, že kouzlo fungovalo jen jednou a Pia byla jediná, která znala jeho současnou polohu. Urien by mohl vytvořit další kouzlo, nebo ne? A možná, že byla Pia jediná, co prošla kolem Dragosových zámků a ochranných kouzel, ale jakmile už byla jednou prolomena, bylo jen otázkou času, než někdo najde možnost, jak to zopakovat.
Taky mu nedokázal nikdo říct, k čemu všemu se kouzlo takové síly dalo ještě použít. Přemýšlel, jestli by měl kvůli těmto událostem varovat své spojence mezi Starými Rasami, ale kdyby to udělal, musel by přiznat svou vlastní zranitelnost. V tomto okamžiku na to ještě nebyl připraven.
Jako vrchol všeho, jakmile vstoupil do kanceláře, valily se na něj nepříjemnosti jako lavina. Nejdřív zavolal starosta New Yorku a chtěl mluvit jen s ním a s nikým jiným. Jeho voliči trvali na tom, aby se vydala vyhláška ohledně nadměrného hluku, aby se neopakovalo to, co minulý týden.
Guvernér státu Illinois zavolal osobně, aby si promluvil o pronásledování partnerství RYVN.
Tribunál Starých Ras ho předvolal, aby se vyjádřil k „aktu agrese“ v Elfí říši a k masovému vraždění fae v Jinozemi. Očividně se rozhodli ignorovat skutečnost, že zásadně nereaguje na předvolání od kohokoliv.
Od Nejvyššího lorda elfů se dokonce dostavil osobní kurýr, aby předal pro Piu písemnou pozvánku na svátek slunovratu. Jen pro Piu, pro nikoho jiného. Jisto jistě ne pro něj. Jakmile přijme pozvání, Nejvyšší lord s potěšením zruší obchodní embargo proti wyrům. Písemné potvrzení pozvání. Zatraceně!
Poté následovala nekonečná řada obchodních rozhodnutí ke všemu možnému. Jeho asistenti a management pracovali výborně. Všechno, co se dostalo až k němu do kanceláře, opravdu potřebovalo jeho osobní pozornost. Normálně by si práce na všech těch mezinárodních projektech, které Cuelebre Enterprises realizoval, užíval. Bylo to, jakoby hrál několik partií šachu najednou. Ale dnes měl pocit, jakoby měl na sobě příliš těsné oblečení. Nejraději by ze sebe všechno serval a bušil hlavou do zdi.
Přecházel po kanceláři sem a tam a nemohl přestat myslet na Piu. Vždy byla v centru jeho myšlenek, nezáleželo, na co se právě soustředil. Nechtěl se těmi sračky zabývat. Byznys byl nudný. Koho zajímalo, jestli akcie těch šesti podniků v Illinois na nějakou dobu klesnou? Ty peníze nepotřeboval.
Všechny ty věci, které vyžadovaly jeho pozornost, byly jako smečka ňafajících čivav zakousnutých do jeho nohavice. Představa, že musí najít nějakého nové tajné místo pro svůj poklad, byla nesnesitelná.
A proč mu prostě někdo nemůže poslat Urienovu hlavu poštou?
Položil ruce na okno, opřel se o ně a pozoroval svoje město. Když se Pii minulý večer zeptal, jestli by ji práce mluvčí po Tricks zajímala, do očí se jí jako zloděj vplížil opatrný výraz.
Řekla: Musím o tom popřemýšlet. Zase. Stejně jako včera, když mu řekla: Myslím, že musím o mnoha věcech popřemýšlet.
O čem musí pořád tolik přemýšlet? Zatraceně!
Když na něj pohlédla, v jejích úžasně tmavých očích viděl touhu. Byl si jistý, že v její náruči cítí opravdovou náklonnost. Byla srdečná, uvolněná a fyzicky mu nic neodpírala. Šílel už jen při pomyšlení, jak ho těsně obepíná, když byl v ní, jak úžasně vypadala, když dosáhla vrcholu. Vzpomínka na zvuky, které vydávala, když se milovali, způsobila, že ztvrdnul.
Udivovalo ho, jak lehce se mu s ní mluvilo, jak moc s ní chtěl hovořit. A hádat se s ní byla ta největší legrace, co kdy zažil. Sice ji naposledy viděl před pár hodinami, zatraceně, ale už se nemohl dočkat, až se s ní zase bude dohadovat, budou spolu mluvit a on si vyslechne, co dalšího žertovného z ní vypadne. Budou se k tobě tulit a smát, přitiskne ji do matrace a vnoří se do ní, až splynou v jedno.
Patřila jemu. Proč to nevidí?
Pokaždé, když se dostali k tomuto bodu a když si myslel, že už ji drží pevně v hrsti, bylo to jako v tom začarovaném snu, když se rozplynula v kouř a protekla mu mezi prsty.
Ta ochranná kouzla v její mysli. Tam mizela. Stáhla se do té elegantní pevnosti. Nemohl k ní proniknout, dokud tuto bariéru neprorazí a nezlomí jejího ducha.
Mrzutě zíral před sebe. Musí nějak najít cestu, jak se do té pevnosti dostat. Musí ji vlastnit celou. I kdyby to mělo trvat zbytek jeho nekonečného života, bude ji mít celou celičkou.
Cokoliv jiného bylo neakceptovatelné.
Rozhodnutý ze sebe tyto myšlenky setřást a soustředit se na něco užitečnějšího, otevřel dveře a opustil svou kancelář, aby zjistil, jestli má Kris nějaké novinky.
V sousedních kancelářích nebyl nikdo. Pak si všiml srocení. Zrychlil svoje kroky, pospíchal chodbou a zahnul za roh.
Na chodbě před tělocvičnou byl dav lidí. Všichni zírali do oken. Když se přiblížil, uslyšel výkřik a lidé uvnitř jásali a tleskali.
Když pár lidí odstrčil a vstoupil do tělocvičny, uviděl Graydona a Bayna na okraji žíněnky. Gryfové tam stáli se založenýma rukama. Se smíchem pozorovali něco na podlaze.
Když se Dragos přiblížil, Graydon ho přes hlavy diváků uviděl a zašklebil se. „Hej, šéfe. Díky za tu novou hračku.“
„O čem to mluvíš?“ zeptal se Dragos přísně.
Graydon vysvětlil: „Hrajeme novou hru jak dostat býložravkyni na zem. Žádný z nás nemá potuchy, co k čertu je, ale je zatraceně rychlá. Doteď to je dva ku deseti proti týmu gryfů. Kdybychom ji naolejovali, tak se vsadím, že už ji na žíněnku nedostaneme vůbec.“
Dragos došel k okraji žíněnky a podíval se dolů.
Constantine klečel, ruce roztažené, zcela ponořený do boje, který se před ním odehrával. „Chytni ji – chytni ji!“
Rune a Pia spolu na žíněnce tvořili klubko končetin. Runeho svalnaté tělo se napínalo, jak se pokoušel přitlačit ji dolů. Piina štíhlá postava se pod ním svíjela a kroutila, její obličej byl napjatý a rudý námahou. Oba dva supěli a byli úplně propocení. Bledé, štíhlé svaly se napínaly, jak unikala z jeho sevření. Gryf zaklel a kopíroval její pohyb – v pozici, která silně připomínala tu, kterou Dragos včerejšího rána miloval Piu zezadu.
Drak explodoval.


23 komentářů:

  1. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za preklad! túto knihu zbožňujem! :-).. .Katka

    OdpovědětVymazat
  4. Prosím pokračovanie :-D Ďakujem sa preklad!

    OdpovědětVymazat
  5. Díky moc za překlad a korekci další kapitoly !!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Vďaka za skvelé pokračovanie úžasného príbehu :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad, super kniha, vždy se nemůžu dočkat pokračování, M.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Moc děkuji za skvělý překlad!!☺

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  11. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuju za další kapitolu a nemůžu se dočkat pokračování, tahle knížka mě hodně chytla :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat