pondělí 21. prosince 2015

V zajetí draka - 14. kapitola 1/2


Pia s Tricks se rozloučily s Dragosem a opustily jeho kancelář. Na chodbě mluvil Graydon a Rune s Tiagem. Když prošly kolem nich, Tricks ignorovala všechny tři. Tiago na ni vrhl zuřivý pohled. Ten dobře vypadající, usmívající se muž, kterého Pia předtím na moment zahlédla, byl znovu nahrazen mužem s výrazem úkladného vraha. Pia se přizpůsobila drobným krůčkům fee a dávala si pozor, aby měla na tváři neutrální výraz.

Tricks ji zavedla dolů do restaurace v přízemí. „Patří jedné wyr-lišce jménem Lyssa Renard,“ řekla fee, zatímco se prodíraly přeplněným vestibulem. „Lyssa je sice snobská mrcha, ale v jídle se vyzná.“
„Už jsem o té restauraci slyšela,“ řekla Pia. Koutkem oka zahlédla Runeho a Graydona, kteří je sledovali ve vzdálenosti pár kroků a pohledem přejížděli po davu. „Obdržela několik velmi dobrých kritik.“
„Ty jsi vegetariánka, že ano?“ Tricks otevřela dveře od restaurace. „Samozřejmě je v jídelníčku plno mrtvých zvířat a ryby, ale mají i pár vynikajících salátů a několik jídel s tofu, které mi chutnají. Nejlepší ale je, že mají zásoby 2004Piesporter, po kterém se můžu utlouct. Máš ráda bílé víno?“
„Jasně.“
„Děvče přesně podle mého gusta.“ Tricks se otočila k mladé štíhlé wyr-kočce, která se k nim s úsměvem blížila. „Ahoj, Eliso, je mi líto, že jdeme pozdě.“
„Žádný problém, Tricks,“ odpověděla uvaděčka.
Vybavení restaurace bylo jednoduché, všude tmavé dřevo, bílé plátěné prostírání a čerstvé květiny. Všechny stoly byly obsazené, jeden nebo dva lidé Tricks nahlas pozdravili, ale většina si jich nevšímala. Za zvuků rozhovoru a cinkání příborů byli wyr-kočkou odvedeni do malého separé v zadní části, které bylo, jak Tricks vysvětlila, neustále rezervované pro vedoucí pracovníky Cuelebre Enterprises.
V prázdné místnosti stály tři stoly. Poté, co Pia vstoupila, zůstala Tricks u dveří. K Elise řekla: „Dáme si dvě čínské tofu pánve, láhev Piesporteru a muži mají vstup zakázán.“ To směřovala ke dvěma gryfům, kteří jí šli za patami. Elisa se smíchem přikývla a vyklouzla ven.
„Hej, Tricks, no tak,“ řekl Graydon.
„Ne,“ odsekla fee. „Tady tu místnost znáte. Víte, že tu je jen jeden vchod. A taky víte, že je se mnou. Tak se s tím srovnejte.“
Tricks jim přirazila dveře před nosem. Pia se začala smát. „Tam venku si nemají kam sednout,“ řekla.
„Já vím. Ještě stále jsem na ně naštvaná. Mimoto jsou tyto stěny zvukotěsné. Však víš, super citlivá wyr-ouška, firemní tajemství, důvěrné obchodní obědy a to všechno.“ Tricks se zakřenila. „To znamená, že si spolu můžeme promluvit jako žena s ženou.“
Pia si nedělala žádné iluze o tom, čeho byla právě svědkem. Bezstarostné chování Tricks k wyr-strážcům vycházelo z dvousetletého společného života. Byli to nebezpeční, silní muži a Pia si bude muset najít svou vlastní cestu, jak se s nimi vypořádat. Přesto bylo povzbuzující, že mají i svou jemnou stránku.
Jídlo přišlo rychle. Zatímco je obsluhoval, nechal číšník otevřené dveře. Venku se Rune opíral o protilehlou zeď. Nesouhlasně si ji měřil pohledem, dokud číšník neodešel a nezavřel za sebou dveře.
Piu impulsivně napadlo: „Dělají si o tebe starost. Nelze přehlédnout, že se jim bude stýskat, až odejdeš.“
Tricks zmizel úšklebek z obličeje. „Taky se mi bude po nich stýskat.“
Že by to lesklá vláha slz, co viděla v těch krásných, příliš velkých šedých fee-očích?
Pia odvrátila zrak a posadila se. „Je mi to líto,“ řekla. „To bylo příliš osobní. Neměla jsem právo to říct.“
Tricks se posadila na židli vedle ní. „To je v pořádku. Máš pravdu.“
Pia pohlédla na fee. Ta před sebe natáhla elegantní drobné ruce a prohlížela si je.
„Jsou to hodní hoši, Pio. Dokonce i ta zamračená hora Tiago. Každý z nich by za tebe položil život.“
„No jo,“ řekla Pia přátelsky. „Možná že by rádi položili život za tebe.“
„Ale ne!“ Tricks na ni vykulila oči. „Ale jo, jistě by to pro mě udělali. Bez debaty. Ale udělali by to i pro tebe, protože Dragos chce, abys byla v bezpečí.“
Zatraceně, smutek fee způsobil, že Piu začaly pálit oči dojetím. „Myslím, že trochu chápu, co právě prožíváš,“ řekla Pia. „Ne to samé s korunovací a tak, to je mimo mou stratosféru. Ale ten zbytek.“
„Myslíš konec života, jak jsme ho znaly?“
„Přesně to.“
Tricks se najednou rozhihňala. „Jak jsme se dostaly tak daleko? Ještě jsme nevypily ani jednu sklenku vína.“ Pozvedla skleničku a přiťukla si s Piou. „Salut, nová přítelkyně!“
Pia zvedla skleničku. „Salut!“
Tricks do sebe vyklopila obsah skleničky. „Teď přejdeme k té příjemné části. Drby! Musíš vědět, kdo tu lže, podvádí, zrazuje, osnuje pomstu, komu se děje bezpráví a s kým se špatně vychází. Ukážu ti, co musí děvče vědět předtím, než tady v tom blázinci začne pracovat.“
Pia se hladově vrhla na čínskou tofu-pánev. „Vypadá to, že budu potřebovat nákres.“
Fee zalapala po dechu. „Skvělé. Potřebuji tužku.“
Pia sledovala, jak se Tricks poplácává po kapsách svého hedvábného kostýmu a poté došla ke dveřím, kde zavolala na procházející číšnici. S trumfem v očích se vrátila. Začala čmárat na bílý ubrus, kreslila kola a šipky mezi jmény napsanými vnitř. Během toho pořád povídala. Přišel číšník, aby uklidil talíře. Nalily si další víno.
Za nějakou dobu se Pia poškrábala na nose. Koukla na prázdnou skleničku, podívala se na prázdné láhve na vedlejším stole a zašilhala na svou novou nejlepší přítelkyni, která se na své židli povážlivě nakláněla na stranu. „Jakže se to jmenuješ?“
Fee se zachichotala. „Někde to musí být na tom obrázku napsané. Jsem si jistá, že jsem to psala.“
Pia si prohlížela hustou černou čmáranici, která pokrývala celý ubrus. „Chtěly jsme něco probrat, že?“
„Jasně, to jsme chtěly. Převezmeš po mě mou práci mluvčí.“
„Oukej.“ Přikývla. To bylo ideální řešení. Samozřejmě, že bylo.
Stop! Bylo tu něco, co chtěla k tomuto tématu podotknout. Pochybnosti, další okolnosti, zatraceně dobré důvody, proč by to neměla vzít. Bylo tu něco...
Něco, co se blýskalo ve vzduchu, ženská kouzelná síla, tak lehká a jemňoučká, že si jí Pia nevšimla ani poté, co jí byla hodiny vystavena.
Její nejlepší přítelkyně napsala. T-r-i-c-k-s. Fee jméno obkreslila srdíčkem a kytičkami a potichu si prozpěvovala.
„Tricks,“ řekla Pia.
Tricks vzhlédla od svého čmárání, jazýček jí vykukoval z našpulené pusy.
Pia položila lokty na stůl, bradou se opřela o ruce a usmála se na ni. „Má tvá magická energie něco společného s šarmem nebo charismatem?“
Tricks se poškrábala na ušním lalůčku. „Co kdyby ano?“
„Nemyslím, že bych měla říkat ano čemukoliv, když jsme spolu v jedné místnosti a já jsem opilá – to je všechno,“ odpověděla Pia.
Jedno z Tricksiných víček se napůl přivřelo, což jí dodalo lišácký, lehce podrazácký výraz. Poté se fee zakřenila a místnost zaplavilo sluneční světlo a radost. „No tak ať!“ ušklíbla se.

Odpoledne přešlo v podvečer. Dragos, Kristoff a Tiago se v Dragosově kanceláři dívali na večerní zprávy. Kristoff měl jednu ruku položenou na břichu, druhou pod hlavou. Tiago stál s rozkročenýma nohama a založenýma rukama. Vytetovaný ostnatý drát na jeho bicepsu bil do očí.
Dragos seděl za psacím stolem. Prstem si ťukal na rty a sledoval, jak v národních zprávách cupují Cuelebre Enterprises na kusy.
Na obrazovce byly vidět dvě krásné postavy. Jedna byla lidská reportérka, ta druhá král Temných fae.
Poprvé po mnoha stoletích uviděl Dragos obličej svého nepřítele. Urien měl typickou barvu pleti a rysy Temných fae, s obrovskýma šedýma očima, vysokými lícními kostmi, bílou pletí a černými vlasy, které mu spadaly až na ramena. Vlasy měl sčesané dozadu a odkrývaly tak pohled na elegantní špičaté uši.
„… samozřejmě to bude pro lidi v této společnosti a ve státě Illionois těžká finanční ztráta, pokud se projekt zastaví,“ řekl Urien s okouzlujícím, lítostivým úsměvem. „Ne jen kvůli potencionálním pracovním místům. Také jsme ztratili cenný zdroj čisté a ekonomické energie, která by byla dodávána novou elektřinu produkující atomovou elektrárnou a za to můžeme poděkovat Cuelebre Enterprises. Jak víte, stojí naše země před výzvou k redukci emisí oxidu uhličitého. Jediná možnosti, jak těchto snížených emisí dosáhnout je vývoj energeticky efektivních, čistých technologií jako je například větrná a sluneční energie. Jaderná energie by měla být směsicí těchto…“
Dragos praštil pěstí tlačítko na vypnutí zvuku. Podíval se na Tiaga a svého asistenta.
„Na mrtvého muže vypadá Urien docela dobře,“ řekl Tiago.
„Příliš dobře,“ zavrčel Dragos.
„Nemůžu uvěřit tomu, jaký je to zasraný pokrytec,“ řekl Kristoff hořce. „Mluví o čisté energii a nižších emisích, zatímco vyhazuje hory do povětří a vlastní továrny, které patří k nejvíce škodlivým pro životní prostředí. Peter Hines, náš kontakt na Ministerstvu energií zamítl žádost o povolení RYVN tak, jak jsme chtěli. Dnes ho vyhodili. A Urienova blesková tisková konference už zabrala. Akcie šesti našich podniků klesly.“
„Ty, které mají hlavní sídlo v Illinois,“ odtušil Dragos.
„Jo.“
„No tak, Krisi,“ řekl Tiago. „Myslel sis, že Urien se jen tak smíří se ztrátou svého milovaného projektu? Bylo jasné, že udeří nazpět. Aspoň se můžeš těšit, že jsi ho pořádně naštval. Normálně se s lidským tiskem nezabývá.“
Kris si okusoval nehet. „Vím, co bude následovat. RYVN si podá žádost o povolení u Hinesova nástupce. Po téhle akci bude veřejné mínění na jeho straně.“
„To povolení dostanou jen přes mou mrtvolu,“ zasyčel Dragos. „Řekl jsem, abyste udělali všechno pro to, abyste toto RYVN-partnerství rozbili, a taky jsem to tak myslel.“ Vyskočil na nohy a rukama praštil do stolu. Tiago mlčel a Kris držel pohled upřený na špičky svých bot, zatímco Dragos se snažil ovládnout svůj vztek. O chvíli později pokračoval o trochu klidněji: „Kontaktujte toho Hinese a nabídněte mu místo. Je to byrokrat – musí být schopný udělat něco, co by nám pomohlo.“
Kris řekl: „Možná, že by mohl podpořit náš lobbystický tým ve Washingtonu.“
„Tak do toho.“
Kris vzal nohy na ramena.
Dragos upřel svůj rozžhavený pohled na Tiaga. „A ty už, proboha, konečně najdi toho slizkého sráče, abych ho mohl roztrhat na cucky!“
„Dělám na tom,“ odpověděl Tiago. „Může před mnou utíkat, ale nemůže se schovávat věčně. Najdeme ho, Dragosi.“
Když jeho strážce opouštěl místnost, Dragos ještě dlouho zíral na dveře. Hledání Uriena jim trvalo příliš dlouho. S vyceněnými zuby koukl na svůj psací stůl a snažil se dostat své ruce a svůj vztek pod kontrolu.
Musím přestat ničit nábytek. Všichni máme plno práce. Není čas na další opravy a přestavby.
Jeho myšlenky se přesunuly k Pie. Podíval se z okna, a když si všiml, že už je skoro večer, zamračil se. Opustil svou kancelář a vyběhl schody k penthousu, který byl opuštěný. Prošel všechny pokoje. Našel jen ticho a prázdnotu.
To se mu nelíbilo. Zamračený výraz se pomalu měnil v nahněvaný. Ale co očekával? Myslel si, že Pia tady na něj bude čekat, až na ni upře svou pozornost – jako nějaký zaměstnanec nebo sluha? Zatraceně!
Rune, zavolal telepaticky.
Rune odpověděl: Ještě stále jsme na obědě.
Na obědě? Dragos změnil směr a běžel nazpátek k výtahu. O pár minut později vstoupil do restaurace Manhattan Cat a razil si cestu k salónku pro vedoucí pracovníky.
Rune a Graydon stáli po obou stranách zavřených dveří. Graydon se pohupoval na patách. Rune se opíral o stěnu s překříženýma rukama a nohama. Dragos opřel ruce v bok a koukal na oba.
Rune řekl: „Čínská tofu-pánev k obědu děleno dvěma. Čtyři láhve vína. Před čtyřiceti pěti minutami přinesl číšník tác s čokoládovými dezerty a láhev koňaku. Když se dveře otevřely naposledy, zpívaly si I will survive.“
„Co to je?“ zeptal se Dragos.
Graydon se zašklebil. „Hit ze sedmdesátých let od Glorie Gaynor. Myslím, že to zpívaly u příležitosti uzavření něco jako ženského spolku proti zlým EX nebo tak nějak.“
Hlava mu vyletěla. Napadla ho jedna z nejpřekvapivějších a nejnevítanějších myšlenek za poslední století.
Jsem přítel?
Se zavrčením rozrazil dveře. Pia a Tricks klečely na podlaze a hihňaly se jako o život. Všechny stoly a židle byly odtažené ke stěně. Pia skládala bílý ubrus, který byl pokrytý černými nápisy.
„Dej mi minutu,“ řekla Pia. „Přísahám, že jsem to právě uviděla. Když ten obrázek správně poskládáš – vidíš? – jména pasují k sobě. Všichni ti lidé spolu taky spali.“
Tricks se zachichotala. „Jak sis toho všimla? To je jako u Odkazu templářů nebo Da Vinciho kód. Musíme si pořídit ty bláznivé antické brýle se speciálními skly, možná že pak uvidíme ještě něco dalšího. Moment! Už to přichází!“ Dlouze si krkla.
Pia odpočítávala čas. „…jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet, čtyřiadvacet… no páni, vyhrála jsi.“ S obdivem pohlédla na malou fee. „Odkud bereš vzduch?“
„Je to dar,“ řekla Tricks.
Dragosova špatná nálada praskla jako mýdlová bublina a zašklebil se. Piin blonďatý culík se uvolnil a visel jí přes ucho. Tricks si sundala sandálky a hedvábné kalhoty od předního návrháře měla vyhrnuté až ke kolenům. Vypadala jako utečenec z Páté Avenue. Opřel se o dveře a čekal, která si ho všimne jako první.
Byla to Pia. Tvář jí rozzářilo překvapení a radost. Posadila se. „Ahojky!“
Překvapení a radost, pěkně zabalený dárek jen pro něj. „Jsi namol.“
Tricks omámeně, pomalu zvedla hlavu a všimla si Dragose a obou gryfů za ním. Vyvřískla a roztáhla ruce nad ubrusem. „To nesmí nikdo vidět!“
Rune se protáhl kolem Dragose se zvědavým výrazem ve tváři. „Proč? Jsou to snad státní tajemství?“
„Něco takového!“ Tricks začala ubrus skládat do malého uzlíku. Rune chytil jeden konec a zatahal za něj. Tricks se na něj vrhla. „Neeee.“
Dragos je ignoroval. Dřepl si před Piu a něžně jí zastrčil za ucho pramen vlasů. Její bledá kůže byla narůžovělá a jejím lesklým očím se nedařilo zaměřit. „Zítra ráno ti bude pod psa.“
„Jen jsme myslely…“ řekla. Zbytek se nějak ztratil. S úžasem na něj zůstala zírat. „Jsi ten nejhezčí muž, jaké jsem kdy spatřila. Řekla bych ti to, i kdybych byla střízlivá.“ Poté se ušklíbla a zavrtěla hlavou. „Ne, to bych neudělala. Na to jsem příliš nesmělá.“
Jeho vztek a zklamání byly minulostí, jako kdyby nikdy nebyly, díky alchymistické proměně této ovíněné, okouzlující ženy. S hlasitým smíchem ji vzal pod pažemi a pomohl jí vstát. „Ještě nějaká další přiznání?“
Předklonila se a zavrávorala, když se mu šeptem svěřila: „Kromě toho jsi ten nejerotičtější chlapík, kterého jsem kdy viděla. Tvůj dlouhý, šupinatý ještěří ocas je opravdu větší než kohokoliv jiného. Ne, že bych byla s mnoha muži. Nebo dělala srovnání a tak podobně.“ Škytla a v očích se jí objevila starost. „To se asi neříká. Přehnala jsem to?“
„Dalo by se to tak říct.“ S paží kolem ramen ji vedl ven ke dveřím. Minuli Runeho a Tricks, kteří se prali o ubrus. „To je v pořádku, miláčku. Jsem tu, abych tě zachytil. Takže, s kolika chlapy už jsi byla?“
Zvedla dva prsty a zírala na ně přimhouřenýma očima. „Jeden z nich se nepočítá, protože je mrtvý.“ Oba prsty se píchla do tváře. „Necítím svůj obličej. Jaký jsi měl den?“

„Dobrý,“ odpověděl. Vzal ji za ruku, jeden prst ji ohnul dolů a na zbylý ukazováček jí vtiskl polibek. Poté ji odvedl z restaurace. „Byl dobrý.“

23 komentářů:

  1. Dakujem pekne a prajem pekne vianocne sviatky

    OdpovědětVymazat
  2. woow konečnee! Sláva! :D

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji, už jsem se těšila, tak malý dáreček aspoň od Vás

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za překlad a přeji krásné vánoční svátky!!!

    OdpovědětVymazat
  7. Mockrát děkuji a přeji klidné a pohodové vánoce.

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji a přeji hezké svátky

    OdpovědětVymazat
  9. Dekuji moc a hezke vanoce.

    OdpovědětVymazat
  10. Moc ti děkuji za skvělý překlad!!☺

    OdpovědětVymazat
  11. Skvělé, díky moc za dáreček v podobě překladu.
    Díky moc a krásné svátky !!

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Dakujem za preklad je to super kniha .....Katka

    OdpovědětVymazat
  14. Vďaka za preklad a korekciu, a teším sa na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Díky za překlad :)

    Přeju krásné a pohodové Vánoce a šťastný Nový Rok!!!

    OdpovědětVymazat
  16. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)
    Šťastné a veselé... :-D

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuji moc za pokračování ;) a přeji příjemné prožití Vánoc

    OdpovědětVymazat
  18. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat