čtvrtek 3. prosince 2015

V zajetí draka - 13. kapitola 1/2


Objala ho pažemi kolem krku a silně stiskla. Následně se odtáhla, začala běhat dokolečka. Myšlenky jí v hlavě pořádaly závody v rychlosti. Vrhla se k němu, aby ho znovu objala. Zasmál se a chytil ji za boky, aby ji udržel v klidu.

„Poslouchala jsi mě, když jsem říkal, že nemůžu nic slíbit?“ chtěl vědět.
„Samozřejmě, že ano,“ řekla roztěkaně. Vážně na něj pohlédla. Pokud by to vyšlo, musela by po zbytek života utíkat. Ale s tím, jak teď vypadá její život, to vyšlo na stejno.
„Tak dobře.“ Zamyslel se. „Přemýšlej o tom. Dej mi vědět, jak ses rozhodla.“
Přikývla. Políbil ji a pohladil po tváři. Poté přešel dlouhými kroky ke dveřím a otevřel je. Hloučky lidí stojící na chodbě zprudka zmlkly.
„Kdo má důvod tu být?“ zeptal se. Většina vypálila jako broky z brokovnice. Někteří z jeho strážců, mezi nimi Rune a Graydon, zůstali. Pia se pokusila vypadat trochu lépe a tak si rukávem otřela tvář.
Fee Thistle proklouzla kolem Dragose do konferenční místnosti, zatímco mluvil s ostatními. Nadšeně přihopsala k Pie. „Ahoj! Těší mě, že tě poznávám.“
Pia ohromeně přijala ruku, kterou jí fee strčila pod nos. „Ahoj, díky! Ty jsi Thistle Periwinkle, že ano?“
„Jen to ne, prosím!“ Fee zasténala. „To je jen moje hloupé jméno pro televizi. Tak mi neříkej. Říkej mi Tricks, tak jako ostatní.“
„Oukej...Tricks. Já jsem Pia.“ Usmála se. I když fee při jejích televizních vystoupeních nikdy moc nemusela, nebylo možné se jejímu nadšení ubránit.
„Poslouchej, vím, že nemáme moc času.“ Tricks mávla rukou. „Já mám moc práce, ty máš moc práce, všichni mají moc práce. Ale je toho hodně, co ti musím říct.“
„V pořádku,“ řekla Pia. „Začni!“
„Zaprvé. Je mi líto, co ti můj strýc udělal. Nenávidím ho. Vyvraždil mou rodinu a my mu usekneme hlavu, pak se musím stát královnou. Ale než k tomu dojde, zajdeme si na oběd, co říkáš?“
Pia měla pocit, jako by jí fee vyskočila na hlavu a zastepovala si tam. Zeptala se: „To myslíš vážně?“
„Tak vážně jako srdeční infarkt,“ odpověděla Tricks. „A chtěla jsem ti ještě říct, že jsi to s těmi snobskými šašky zválela fantasticky. Opravdu fantasticky.“
Pia se musela smát. „Tím myslíš ty elfy.“
Tricks na ni zamrkala a nakrčila svůj francouzský nos. „Samozřejmě. Nepotřebuješ práci?“
„Co?“
„Musím najmout někoho, kdo převezme mou práci mluvčí, kvůli blížícímu se atentátu, převzetí vlády a tak. A myslím, že by ses na to hodila. Ale žádný strach, teď nemáme čas to probrat. Promluvíme si o tom během oběda.“ Fee hodila pohled přes rameno. Oběma rukama udělala gesto vítězství a mávla s nimi jako prezident Nixon. „Ještě dvě věci, opravdu v rychlosti. Zaprvé, abys věděla: Ne všichni tu jsou šťastní z toho, že jsi tu. Myslím tím, většina lidí tady jsou skvělí, jasně, svým wyr-způsobem. Ale taky je tu plno lidí, kteří mají opravdu hrozně nebezpečný charakter. Ne, že bych mluvila o někom konkrétním, jen… Pracuje tu pěkná řádka dravců. To znamená, že je tu plno horkých hlav, a někdy je to tady o život. Já jen, abys dávala pozor.“
„Dravci, horké hlavy,“ řekla Pia, zatímco fascinovaně sledovala fee. „Oukej. Myslím, že s tebou chci opravdu na oběd.“
„Samozřejmě, že chceš!“ řekla Tricks tišším hlasem. „A teď to nejdůležitější: Dragos? Panebože! Je z tebe úplně paf!“ Zachichotala se. „Už žiju na dvoře wyrů dvě stě let a ještě nikdy jsem ho takového nezažila. Všichni jsme tu vzrušení, protože nikdo ho takového nikdy neviděl, dokonce ani lidi, co jsou mnohem starší než já. Takže, jak víš, je to drak a muž a tak, takže má problém s komunikací, ale hej, zlatíčko, je tak žhavý, že se ani nemusí zapalovat, jestli víš, co myslím… a tak dále, mama mia!“ Fee se znovu zachichotala a natáhla k Pie ruku, aby si s ní pleskla. „Oukej, to bylo všechno, co jsem ti chtěla říct.“ Zářivě se na Piu usmála. „Oběd dnes v jednu, jasné?“
„Jasné,“ řekla Pia omráčeně a tleskla si s feeinou malou ručkou. Dragos je z ní celý paf? Opravdu? Není jen postelová záležitost? Není jen záchvat majetnickosti?
Proboha, to doufám! Nebo ne? Okusovala si ret.
„Musím vyrazit.“ Tricks na ni zamrkala a odhopsala zrovna, když do místnosti vešel Dragos, Rune a Graydon. Fee prstem zaťukala Runemu na biceps. „Postarej se o to, aby v jednu byla Pia v mé kanceláři, rozuměls?“
„Vypadám jako nějaká sekretářka?“ zeptal se Rune.
Tricks přimhouřila oči a dobrá nálada, kterou ukázala Pie, zmizela, jakoby nikdy neexistovala. Ukázala na svůj obličej. „Vypadám, jako by mě to zajímalo? Mám na práci milion věcí, než odejdu, tak mi nepřidělávej starosti.“
Rune se zasmál a objal ji paží. „Je mi to líto, drobku. Vím, že máš fakt těžký týden.“
Tricks na něj ukázala ukazováčkem. „Oukej, dobře. Ale postarej se o to, abych na tebe nemusela dolítnout.“ Za zvuku ťukajících podpatků odfrčela.
„Vypadáš trochu rozrušeně, miláčku,“ řekl Dragos s lenivým úsměvem. Přešel přes místnost, aby ji věnoval polibek. „Tricks takhle na lidi působí často.“
„To si dokážu představit,“ usmála se Pia nejistě.
„Když má manickou fázi je to podobné, jako když si člověk poprvé šlehne,“ zamrkal na ni Rune se smrtelně vážným obličejem. „Ne, že bych věděl, jaký je to pocit.“
„Dobře,“ řekl Dragos příkrým hlasem. „Mám plno práce, musím mluvit s Tiagem a naplánovat popravu.“ Podíval se na ni. „Je ti dobře?“
Věnovala mu úsměv, tentokrát už jistější. „Ano.“
„Dobře.“ Zarazil se. „Děkuji za to, cos udělala při té telefonní konferenci!“
„Rádo se stalo.“
Podíval se na Runeho a Graydona. „Může dělat všechno, co chce, rozumíte?“
Graydon nasadil utrápený výraz a nespustil oči ze špiček svých bot. Rune našpulil rty a řekl: „Dragosi, to by sebou mohlo přinést plno… taktických úvah. Nebylo by rozumnější, její možnosti pohybu trochu omezit?“
„Proč o ní mluvíte ve třetí osobě, i když tu stojí v místnosti vedle vás?“ zamručela si pro sebe. Upřely se na ni zlaté žhavé oči. Namlouvala si to nebo se mu rty lehce napjaly potlačovanou emocí? Poté se odvrátil a věnoval Runemu zubatý úsměv.
„Naser si!“ řekl Dragos. „Nejsem její šéf.“
Poté dlouhými kroky opustil místnost. Bez jeho zářivé osobnosti působila kancelář chladněji. Pia tam zůstala stát a naproti sobě měla dva obrovské strážce s kamennými obličeji. A jéje!
„Slečno Giovanni,“ řekl Rune jemným hlasem, přičemž zíral kamsi nad její levé rameno. „Pro vaše pohodlí a zábavu objednal Dragos na dnešek osobního prodavače, který se bude věnovat jen vám. Měl by dorazit každou minutu.“
Pia na gryfa zírala. Otočila se, odtáhla jednu ze židlí kolem konferenčního stolu a sedla si. Poté položila naplocho ruce na vyleštěný povrch stolu. Zašustilo oblečení, jak se něco za ní pohnulo.
Oukej. Přikývla. Oukej.
„Mohli byste se, prosím, posadit?“ zeptala se.
O sekundu později se Rune posadil na židli po její pravé straně a natáhl nohy před sebe. Graydon se posadil nalevo. Oba muži si vyměnili pohled a ona by přísahala, že se oba ptají sami sebe, co má v úmyslu. Přesně na to se sama sebe ptala taky.
Měla ulámané nehty. Ukazováčkem si přejela po nepravidelné špičce palce. Nestíhala.
„Takže…“ zatímco mluvila klidným hlasem, dívala se na svoje ruce. „Používáte tady ten patolízalský pasivně agresivní způsob chování často, Teflone? Musím totiž říct, že já s tím mám problém. Za poslední týden jsem byla vydíraná, pronásledovaná, ohrožovaná, měla jsem autonehodu, takže kdyby nebylo vašeho šéfa, byla bych pomačkaná jako hamburger, unesená, zbitá a znovu pronásledovaná. Ocitla jsem se v mocenském boji s goblinní armádou a Králem fae s jeho čtyřiceti až padesáti nejlepšími muži, a život, kterým jsem vedla předtím, přestal existovat.“
Zaslechla, jak se Rune nadechl.
„Ještě jsem neskončila. Mimoto má potřeba autokratického jednání je zcela pokryta ze strany Dragose. Jen abyste pochopili, proč mi právě dochází trpělivost. Je mi jasné, že nemáte žádnou chuť hrát si na mé chůvy. To jste dali najevo dost jasně. Ani já na to nemám chuť, ale co naděláme. Takže budeme si to dělat jednodušší nebo těžší? Snažím se být milá, ale nemám vůbec žádný problém vám to ztížit, jestli je to to, co chcete.“
Vzhlédla k oběma mužům. Graydon se opíral lokty o stůl a pozoroval ji. Poprvé si všimla, že má krásné tmavošedé oči. V jeho strohé tváři neviděla akceptaci, ale aspoň tam nebylo žádné otevřené odmítnutí.
Rune si založil ruce na prsou a pohlédl na ni zpod přimhouřených víček.
„Teflon,“ řekla Graydon. „To sedlo, kamaráde.“
„Naser si!“ řekl Rune.
„Ať už tomu věříte nebo ne,“ vysvětlil jí Graydon, „on je ten diplomat mezi námi. Dragos ho posílá na kdejaká patolízalská pasivně agresivní jednání.“
Rune se pohnul a lokty se opřel o stůl. „Drž hubu, debile!“
Kousla se do rtu, aby potlačila smích.
Rune na ni upřel svůj pohled. „Oukej, slečno Giovanni, začneme znovu a od začátku. Uvidíme, jak to půjde.“
„Říkejte mi Pia.“
Přikývl. „Ale jen abys věděla: Jestli Dragose zradíš, vlastnoručně tě podříznu.“
Vyvalila oči. „Páni, Teflone, tak to jsou z nás skoro nejlepší kamarádi, že?“
Graydon vyprskl. Po nějaké době se zakřenil i Rune. „Oukej, Pio,“ řekl. „Co bys chtěla dnes dělat?“
Pia na něj opatrně pohlédla. „Jasné je, že jdu s Tricks na oběd. Co myslíte, že bych měla dělat?“
Musela říct ta správná slova, protože oba muži se uvolnili.
„Když se tak ptáš...“ začal Rune, „nejbezpečnější by pro tebe bylo, kdybys zůstala v penthousu.“
Povzdechla si.
Rune pokračoval: „Ale dokážu si představit, že to není moc lákavé. Pak by bylo dobré, kdybys zůstala aspoň ve Věži. Poslechneme příkaz a doprovodíme tě ven, pokud to opravdu chceš, ale momentálně to nepovažuji za dobrý nápad a abych byl zcela upřímný - myslím, že Dragos to vidí stejně.“
Zamyslela se. Takže se jí to nezdálo, když měla pocit, že Dragos s něčím krátce bojoval. Potlačil své vlastní impulsy a názory, aby jí ponechal aspoň trochu svobodu rozhodování.
„A během dne bych tě rád vzal do tréninkové místnosti a prošel s tebou pár technik pro tvou bezpečnost,“ pokračoval Rune.
Znovu nasměrovala svou pozornost na něj a přikývla. „Oukej. Už jsem nějaké kurzy absolvovala, to by mělo pomoct.“
„Znám takové kurzy. Kardio kickboxing,“ řekl Graydon. „Turbo dance. Viděl jsem reklamu.“
„Tím moc nepomáháš, Gilligane,“ řekl Rune.
Zasmála se. „Co takhle: Ráda bych si prohlídla Věž.“ Oba přikývli. „Kromě toho bych vraždila za sójovo vanilkové latte ze Starbucksu, jestli by to příliš neobtěžovalo. Musí tu být někde kavárna, ne? A potřebuji nové tenisky. Moje jsem musela vyhodit. Na účtu mám asi dvanáct set dolarů, jen se k nim musím nějak dostat. A poté, až poobědvám s Tricks, můžeme navštívit tělocvičnu.“
Rune zašmátral v kapse a vytáhl kartu. Položil ji na stůl a beze slova ji přisunul před Piu.
Zůstala na ni zírat. A zírala. A zírala.
Černá americká express Centurion platební karta. S jejím jménem navrchu.
Projel jí asi tucet emocí, začínajíc vztekem. Pokoušel se jí snad zaplatit jako nějaké děvce? Ať si tím maličká zabije čas, zatímco má práci a až se jí nabaží, tak se jí zbaví?
Propletla si chvějící se prsty, zhluboka se nadechla a vydechla pro uklidnění.
Když se uklidnila, napadlo ji, co říkala Tricks. Dragos byl muž a drak, což znamenalo, že měl problém s komunikací.
Na konec řady emocí dorazilo pobavení. Přibrzdila. Dragos se k ní nechová jako k děvce. Snažil se jí udělat radost.
Gryfové ji pozorovali s neproniknutelnými výrazy.
„Ta kreditka je něco tak špatného, že o tom nemůžu ani mluvit. Hezky se na ni kouká, ale je to špatné.“ Opatrným pohybem, jakoby mohla kreditka každou chvíli vybouchnout, opřela prst o jeden její roh a posunula ji zpátky k Runemu. „Chci jen pár stovek dolarů ze svého účtu, jedno latte a nové boty, oukej?“
Rune se usmál, tentokrát to byl opravdový úsměv, a společně s Graydonem se uvolnili ještě víc. „Co říkáš na to, že bych ti nějaké peníze půjčil, než se dostaneme k tvému kontu? V přízemí je Starbucks a pár dalších obchodů, potraviny a velká restaurace.“
„Dobře, děkuji.“
V tom okamžiku vpadl do konferenční místnosti hubený tmavovlasý muž. Její osobní prodavač, wyr-norek jménem Stanford. „Ahoj, drahoušku, rád vás poznávám. Jen se podívejte, co pro vás mám. Černý hedvábný župan od Dolce & Gabana, óóh, ten bude spolu s vašimi vlasy a pletí vypadat nádherně.“ Položil krabici z 5. Avenue před ni na stůl, otevřel ji a rozbalil župan, který si melodramatickým pohybem přehodil přes zápěstí. „Sáhněte si, zlatíčko! Ten materiál je božský!“
Pia naslouchala nepřetržitému proudu slov, vycházejícímu z toho člověk. Prohlédla si župan. Dolce & Gabana. Prsty si stiskla místo nad očima, kde se právě probouzela bolest hlavy. „Ahojky, těší mě, že vás poznávám. Stanforde, kolik to stálo?“ zeptala se.
Prodavač na ni vykulil oči, jakoby jí narostly rohy. „Kolik to stálo?“
„A proč jste to pro mě koupil? Já už mám pěkný župan.“
Graydon se zavrtěl na židli. Zaťukal jí na paži. Když se k němu naklonila, zašeptal: „Myslím, že šéf by chtěl, abys měla na sobě něco víc než ten malý cár růžového nic, co ti sotva zakrývá zadek. Nechápej mě špatně, je to velmi hezký zadek.“
Cukla sebou a zůstala na něj zírat s otevřenou pusou. „Prosím?“
Tváře toho obrovského muže se zbarvily do ruda. Zvedl jeden prst. „Tím jsem nechtěl nic říct ani naznačit. Zatraceně! Myslím, že to s tou kreditkou jsem pochopil, ale na tvém místě bych ten župan od šéfa přijal. Však víš, že některé věci se prostě stanou a my týpkové bez varování vlítneme do ložnice. Nemyslím, že by se mu líbilo, kdybychom tě viděli v tom malém růžovém kapesníčku.“
Zaskřípala zuby. „Mnohokrát děkuji, že jste mi obstaral ten župan! Je překrásný,“ řekla chvíli nato Stanfordovi.
Wyr-norek se rozzářil. „Hodné děvče, teď si rozumíme. Pojďme dolů a začněme pořádně nakupovat. Vy a já, zlatíčko. Pomůžu vám vypadat jako královna.“
„Stanforde,“ řekla, zatímco si prohlížela malého mužíčka. „Jste placen na hodinu nebo na základě provize z prodeje?“
Jeho nozdry se zachvěly, poté zavrtěl hlavou. „No, já nepracuji na základě provize, poklade. Mh-mh.“
Obrátila se na Runeho. „Máš u sebe hotovost, kterou bys mi mohl teď půjčit?“ Vytáhl peněženku a vytáhl sto dolarovou bankovku. „Můžu dostat nazpátek tu kreditku?“ Povytáhl jedno obočí a předal jí i kreditku Centurion.
Otočila se ke Stanfordovi, aby mu podala peníze i kreditku. „Chci dvě věci, prosím. Zaprvé chci, abyste mi za ty peníze koupil nové tenisky New Balance ve velikosti sedm a přinesl mi je i se zbytkem peněz. Poté chci, abyste vzal tu kreditku a naplnil zásoby všech výdejen jídel v New Yorku.“
Malý muž zbledl. „Všechny výdejny jídel? Ve městě nebo ve státě?“
Spadla jí čelist. „Nad tím jsem nepřemýšlela. Řekněme všechny v celém státě. Jak rychle dokážete být zpátky i s teniskami?“
„Přinesu je dnes odpoledne,“ řekl Stanford. Jeho obličej vypadal rozladěně.
„Děkuji!“ Mrkla na Runeho a trochu povystrčila jazýček. „Říkal, že dostanu všechno, co chci.“

Gryf se zakřenil. „To říkal, že ano?“

14 komentářů:

  1. Dekuji moc za dalsi cast a samozrejme - tesim se na pristi.

    OdpovědětVymazat
  2. Bomba! :D Děkuji za překlad a korekci! :) ❤

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Moc ti děkuji za skvělý překlad!!☺

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  7. Vdaka za skvelé pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  9. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat