středa 2. prosince 2015

Temný úsvit - 17. kapitola 1/2


Roland vrazil do čtvercové místnosti s cementovými zdmi, která se otvírala do menší místnosti na opačné straně. Na rozdíl od centra suterénu, které bylo zařízeno jako obývací pokoj/herna, se tato komora chlubila pouze jedním roztrhaným křeslem. Vedlejší místnost se zdála být prázdná až na silné řetězy a těžká pouta, která visela na jedné ze stěn.
Bastien se nakláněl nad Sárou, která byla usazena v křesle.

Rozzlobený Roland se vrhl na toho bastarda a odrazil ho od ní do zdi na druhé straně.
Sáro!“ zavolal.
Neodpověděla.
Popadl Bastiena za krk a mrštil ho po místnosti do zdi s takovou silou, že se v ní vytvořil kráter.
Roland riskoval rychlý pohled na ni.
Sklesle ležela na židli, oči zavřené, vlasy padající dopředu skrývaly většinu jejího obličeje.
Sáro!“
Neviděl žádnou krev, kterou cítil, nemyslel si, že by jí bylo velké množství.
Napil se z ní Bastien? Byl to ten důvod, proč se neprobouzí? Pokusil se ji Bastien vyprázdnit?
Kvůli jejím vlasům nemohl Roland vidět její krk, ale obával, že to bylo ono.
Zařval zuřivostí a vytáhl své saisy.
Nezabíjej ho, ozval se Sethův hlas v jeho hlavě.
Ublížil Sáře. Nic už neplatí.
Jak se ohromený Bastien, který zjevně nečekal, že Roland překoná jeho bludiště tak rychle, zvedal ze země, Roland přeskočil vzdálenost mezi nimi a máchnul.
Pouhých pár centimetrů od Bastienova krku saisy odskočily, jako by narazily do štítu.
Řekl jsem, nezabíjej ho, promluvil Seth nekompromisně.
Proklínám tě, zavrčel Roland, paže trpěly, když sledoval Bastiena pozadu zaškobrtnout a vytáhnout dva krátké meče.
Zbij ho. Pohmoždit ho. Zmrzač ho, jestli musíš. Ale nech ho naživu, Rolande. Tohle je bez možnosti vyjednávání.
Bastien máchnul. Kov zacinkal.
Mladší nesmrtelný neměl k sakru žádnou naději, že by z toho vyšel jako vítěz. Roland byl o sedm set let starší. O sedm set let silnější a rychlejší. Za každý šrám, který mu Bastien způsobil, Roland dosáhl čtyř.
A vychutnával si každý.
Byl neúnavný, neustále tlačil dopředu a nutil Bastiena do defenzívy, za všech okolností držel své tělo mezi svým soupeřem a Sárou.
Roland se vyhnul jednomu z Bastienových švihnutí, vykopl mu meč z ruky, a pak rozsekl Bastienovo čelo a tvář, těsně minul jeho oko. Vytryskla krev, částečně oslepila toho hajzla, když zařízl svůj druhý meč do Rolandova boku.
Roland sebou ani necukl, jen ho odrazil dozadu a pokračoval v makání, v řezání a bití, vykopával z něj ty sračky.
Bastienův druhý meč odlétl.
Roland upustil jeden ze svých saisů, popadl Bastien za vlasy, otočil ho zády k sobě a udeřil jeho obličejem do zdi.
Snesly se kousky prachu a cementu.
„Co jsi jí udělal?“ zavrčel.
Když se Bastien vzpíral, Roland odtáhl hlavu nesmrtelného a znovu mu praštil obličejem do zdi.
Cement popraskal. Kosti křuply. Z Bastienova nosu vytryskla krev.
Co jsi jí udělal?“
„Jdi do prdele,“ vyštěkl Bastien a plival krev.
Roland s ním škubnul dozadu a celým svým tělem jím mrštil do další místnosti. Bastien narazil do zdi, vytvářejíc v ní tak prasklinu ve tvaru blesku, a pak spadl na podlahu.
Roland k němu v okamžiku přešel a prudce ho zvedl na nohy. Strčil ho zpátky ke zdi s rukou obtočenou kolem jeho krku a přitiskl špičku svého saisu k Bastienově hrudi.
Bastien popadl ruku držící sais a snažil se ji, držet od těla.
Čepel pronikla kůží, tlačila se dopředu do svalu.
Každá m-minuta, kterou se mnou bojuješ,“ řekl Bastien přidušeně, „ji přibližuje k smrti.“
Rolandem pronikla panika a ohlédl se přes rameno na Sáru. Stále byla nehybně zhroucena na polštářích.
Roland si dával pozor, aby nenarazil na srdce nebo nějakou hlavní tepnu, a přivedl čepel do jejího cíle.
Bastien vykřikl bolestí.
Možná ho to nezabije, ale to si piš, že ho to zpomalí.
Roland vytáhl ostří, spěchal do druhé místnosti a poklekl před Sárou. Upustil sais, vzal její tvář do krvavých dlaní, které se chvěly.
Sáro?“ oslovil ji tiše. Na jejím krku neviděl žádné kousnutí, ale mohl říct, podle jejího nevyzpytatelného pulzu, že je něco v nepořádku.
Sáro, zlatíčko, otevři oči a odpověz mi.“
Její víčka se zachvěla, a pak se pomalu zvedla. Obočí se jí stáhlo v bolestivém V.
Rolandovi se tak ulevilo, že od ní dostal odezvu, že byl zatraceně blízko k slzám.Tak je to správně, lásko. Ukaž mi ty své krásné oči.“
Pořád pečlivě mrkala a zdálo se, že má problémy se zaostřením.
Rolande?“ zašeptala slabě.
Ano, lásko, jsem to já.“
Jak její pohled bloudil, něžně odtáhl jedno víčko, pak druhé. Jeho srdce pokleslo. Její pravá zornička byla rozšířené. Levá nebyla.
„Moje hlava…“ odstrčila jeho ruku a zavřela oči.
Roland odhrnul její ofinu a žádnou bouli nenašel. Zkontroloval její spánky a levou stranu její hlavy. Když odhrnul vlasy na pravé straně a viděl krev vytékat z jejího ucha, zamrazilo v něm.
Edwardovo ucho krvácelo, když umíral.
Roland projel prsty skrz její zaprášené vlasy a opatrně prozkoumal její temeno, dokud se vzadu nesetkal s více krví.
Zasténala, když umístil své ruce na ránu.
Omlouvám se,“ zamumlal a vtiskl jí polibek na čelo.Jen klidně seď. Ta bolest bude brzy pryč. Slibuji.“
Jeho dar mu ukázal frakturu lebky. Krvácení. Tlak, který to způsoboval, by ji zabil, pokud nebude brzy zmírněn. Poškození mozku, které už utrpěla.
Když ho vztek přivedl znovu do varu, přemohl ho a přinutil se soustředit. Rány na jeho vlastním těle se přestaly hojit, když Roland soustředil všechnu svou energie na vyléčení Sáry.
Jeho ruce začaly být horké.
Světlo obklopilo její hlavu jako svatozář.
Rolandova vlastní hlava začala bolet.
Jen o trochu déle, lásko.“
***
Lisette opustila toho člověka bez dalšího pohledu, spěchala dolů do sklepa a zastavila se na úpatí schodiště.
Nebylo to podobné ničemu, co kdy viděla.
Byly tam čtyři chodby vedoucí z hlavní místnosti. Jedna byla prázdná. Étienne, Seth a Marcus stáli před ostatními chodbami a bojovali s nekonečným proudem upírů, kteří proudili ven z každé chodby, po dvou či po třech.
Lisette vytáhl svůj Glock 18s a začala střílet.
Krev postříkala strop, stěny, podlahu a Nesmrtelné Strážce, jak kulky protrhly hlavní tepny. Na rozdíl od nesmrtelných, kteří mohli vklouznout do jakési stagnace podobně jako vodní medvědi, upíři zemřeli, když vykrváceli.
Jak to většina dělala teď.
Štiplavý zápach střelného prachu, potu a strachu se šířil místností, jak použila šedesát dva kulek a ostatní strážci vytáhli meče, saisy a katany.
Klečíc, vyhodila prázdný zásobník, upustila jeden Glock a vytáhla z kapsy náhradní zásobník, který měla upevněný k opasku.
Upír opustil ostatní a vrhl se na ni.
Étienne se objevil před ní a upíra porazil.
„Díky.“ Vsunula zásobník dovnitř a zvedla se.Jsem v pohodě.“
Étienne se beze slova vrátil do chodby.
Lisette oddělala každého upíra, který vyhledal schody, nebo se vrhl na Étiennova záda, a dělala to samé pro Marcuse a Setha.
Těla se začala hromadit.
Pokoj zrudl krví.
A přesto, upíři stále přicházeli.
***
Bastien klesl na kolena a pravděpodobně by spadl, kdyby se nezachytil jednoho z řetězů, které byly přišroubovány ke stěně, a nedržel se ho.
Pokaždé, když se nadechl, vyvolávalo to pocit, jako by mu Roland ten sais zapíchnul znovu do hrudi.
Byl v potížích. Vážně podcenil Rolanda a neviděl, jak se mu z tohohle podaří vyváznout živý.
Soudě podle zvuků, jeho mužům se nedařilo o moc lépe.
Jak se Roland stal tak mocným?
Nesmrtelný, kterého Bastien zabil ve Skotsku, nebyl ani blízko k takové rychlosti a síle.
Stalo se to před lety. Bastien se krmil z ženy, která prodala osiřelé děti do nevěstinců, zcela odhodlaný vypít jí do sucha, když se na něj vrhl skotský nesmrtelný. Boj trval mnohem déle než tento a Bastien zůstal v posteli tři dny, ale vyhrál. Zabil toho kreténa a předpokládal, že Rolandovy dovednosti budou zhruba stejné.
Když on a jeho muži přepadli Rolanda ve skupinách, uvědomil si, že Roland byl silnější, než předtím věřil. Ale nepředstavoval si, že je schopen něčeho, co by bylo blízké tomuto.
Dnes byl nezastavitelný. Neporazitelný. Podle libosti řezal Bastiena a blokoval jeho obratné máchnutí a výpady nejen svým strašným saisem, ale i výbuchy telekinetické energie.
Jeho pohled se přilepil na pár ve vedlejším pokoji, Bastien sevřel řetěz pevněji a bolestně vytáhl sám sebe na nohy.
Nicméně to nebyla jen Rolandova ohromující síla, která ho zachytila nepřipraveného. Byly zde i jiné věci. Věci, které mu prozradil jeho dar, a které prostě nesedí.
Lapal po dechu, když plíce, kterou Roland prorazil, se zhroutila, pak se snažila sama sebe znovu nafouknout, jak virus oslabil jeho energii ve snaze opravit ji.
Bastienův dar mu umožnil číst emoce druhých dotykem.
Roland byl plný vroucího vzteku.
Není divu. Bastien ukradl jeho nejnovější hračku.
Ale ten vztek byl zmírněn strachem.
Strachem, který se proměnil v paniku, když Bastien poukázal na to, že Sára umírá.
Opřel se o zeď a pozoroval Rolanda, jak přitiskl své rty na Sářino čelo a opatrně vzal do dlaní zadní část její hlavy.
Byl s ní jemný. Jeho dotek. Jeho řeč. A hojil ji.
Sára pro něj nebyla jen další obětí.
Roland ji miloval. Hluboce.
Bastien pohlédl na portrét visící na zdi vedle něj, mimo dohled z vedlejší místnosti.
Chladnokrevní vrazi nemají takovéto pocity… že ne?
A Roland ho nezabil, ačkoliv měl dostatek příležitostí, aby tak učinil. I když propíchl Bastienovu plící, záměrně se vyhnul, aby neškrábl srdce nebo nějaké hlavní tepny.
Proč? Bastien necítil žádné úmysl ze strany Rolanda ho dlouze mučit nebo ho šetřit, aby ho zabil při další příležitosti.
Kdyby byl bezcitný vrah, čemuž Bastien dlouho věřil… proč váhat?
Vrátil pohled do druhé místnosti a zamračil se.
Rolandovy ruce jasně svítily. Jak Bastien pozoroval, užasle, zadní část Rolandovy hlavy se začala vlhce lesknout a z jednoho ucha vytékala krev.
Bastien se znovu podíval na portrét.
Roland si právě roztříštil svou vlastní lebku, aby zachránil Sářin život.
Co se to sakra děje?
***
S pomocí lesklého ostří katany, hlava Sethova soupeře odletěla od jeho těla a přistála v rukou upíra za ním. Ten se podíval dolů na svou cenu a pak ji s výkřikem upustil, právě když Sethova další katana osvobodila taky jeho hlavu.
Za ním (nebo jeho zhrouceným tělem) u vstupu do chodby nehybně stáli tři upíři a dívali se na Setha s hrůzou.
Seth byl rád za dočasnou úlevu a zkontroloval své svěřence, aby viděl, jak se jim daří.
Marcus a Étienne byli stále umístěni před dalšími chodbami, kosili upíry, které vchody dále vypouštěly ven.
Lisette zablokovala schody vedoucí ze suterénu. Před několika minutami jí došla munice a teď se vypořádávala s jakýmkoli upírem, který unikl, se smrtící čepelí jejího červeného meče shodo.
Marcus dorazil dalšího upíra a podíval se na Setha, jak tělo upíra spadlo.Kolik z těchto bastardů tam ještě je?“ zeptal se, když se na něj vrhl další upír.
Za Marcusem, Étienne bojoval se dvěma vlastními upíry.
Seth pokrčil rameny.Nevím. Ztratil jsem přehled.“
Těla se hromadila. Všichni čtyři nesmrtelní byli pokryti krví a stáli po kolena zavalení upířími mrtvolami, které byly postiženy různou fází rozkladu.
Zápach byl nesnesitelný.
Seth obrátil svou pozornost na tři upíry, kteří nejistě otáleli u vchodu do chodby, kterou zablokovali.
Jeden byl blond. Druhý byl Afroameričan. Poslední byl Hispánec. Všichni tři vypadali, že jim je lehce přes dvacet.
Když se zdálo, že byli neochotní se pohnout, zvedl obočí.Tak co?“
Blonďák si vyměnil pohled s ostatními a slyšitelně polkl.Vy jste Nesmrtelní Strážci?“
„Ano.“
Afroamerický upír přešlápl z jedné nohy na druhou.Zabili jste Bastiena?“
„Ne, nemáme v úmyslu ho zabít. Bastien je jedním z nás.“
Poklesla mu čelist.Bastien je nesmrtelný?“
„Ano.“
„Říkal, že byl upír jako my!“
„Protože si myslí, že je. Bastien je… zmatený. Byl krmen nepravdivými informaci od toho, kdo ho přeměnil. Jsme tu, abychom mu pomohli, ne ublížili.“
Hispánský upír bojovně pokynul na krveprolití kolem nich.Tak proč se zabil všechny naše?“
„Bastienovi upíří následovníci neomezovali své krmení jen na ty na seznamech, které jim byly dány. Zabíjejí nevinné. Obávám se, že nemůžeme připustit, aby to pokračovalo.“
„Ale Bastien říkal, že nesmrtelní zabíjejí nevinné,“ promluvil blonďák.
„Jak jsem řekl, byl mylně informován. Nesmrtelní Strážci zabíjejí jen ty, kteří se živí na nevinných, kteří vyhrožují, že odhalí naši existenci světu smrtelníků, a ty, kteří se nám snaží ublížit. My chráníme nevinné lidi.“
Ti tři dali hlavy dohromady a šeptali si mezi sebou.
Seth dal do pouzdra jednu katanu, vytáhl vrhací nůž a hodil ho do hrdla upíra, který proklouzl kolem Étienna a obkroužil ho, aby zaútočil na jeho záda.
Podle rozhovoru, který neměl problém slyšet, blonďák byl Joe, Afroameričan byl Cliff a Hispánec byl Vincent.
Joe si odkašlal.Jaké přesně jsou tady naše možnosti?“
Chytrý upír.Jak je to dlouho, co jste byli přeměněni?“ odpověděl Seth.
Šest měsíců.“
„Já čtrnáct,“ řekl Cliff.
Okolo dvou a půl roku,“ řekl Vincent.
Nezdálo se, že by je už ovládalo šílenství.Jaká je krvežíznivost?“
„Kontrolovatelná,“ odpověděl Joe.
Cliff přikývl. „U mě taky.“
Vincent zaváhal.Je to dost špatné. Já… já mám… myšlenky… v poslední době, které mě děsí.“
„Jednal si podle nich?“
„Ne.“
„Nezabil nikoho, kdo nebyl na Bastienovu seznamu,“ řekl Cliff spěšně.
Joe přikývl.Zajistili jsme to. Jeden z nás je vždy s ním.“
Vypadali jako dobří muži. Byla to zatracená škoda, že jim bylo souzeno stát se monstry.
Pak máte dvě možnosti, pánové. Můžeme dnes buď bojovat až do smrti, – vaší smrtí, obávám se – nebo, pokud tomu dáte přednost, můžete být přijati do jednoho z našich výzkumných zařízení. Dostanete samostatné byty a cokoliv jiného, co budete potřebovat, abyste měli pohodlí. Budete zásobováni krví v sáčkách a také jídlem. Ale nebudete schopni opustit budovu bez doprovodu nesmrtelného. Nemůžeme riskovat, že zabijete nevinné.“
Joe se zamračil.Výzkumné zařízení?“
„Naši vědci se snaží najít lék na upírský virus a léčbu, která zmírní nebo zcela zabrání šílenství, které nevyhnutelně postihuje váš druh. Možná byste chtěli, nějak pomoci.“
Vincent si odfrkl.Takže chcete, abychom byli vaše morčata? Vašimi pokusnými králíky?“
„Podívej,“ řekl Cliff, „jestli je tu šance, že nás můžou udržet od šílenství, stojí to za to.“
„Souhlasím,“ řekl Joe pochmurně.
Ale byli bychom jako jejich vězni,“ protestoval Vincent.
Následovalo napjaté ticho.
Seth hodil další nůž.
Joe zavrtěl hlavou.Zabíjet pedofily je jedna věc. Nechci skončit tak, že budu zabíjet ženy, děti a lidi, kteří nejsou násilní zločinci. Pokud být zamčený je jediný způsob, jak to zajistit, že nebudu…“
Cliff přikývl.Jo, nechci skončit jako ten, který mě mučil. On se na lidech nejen krmil, on je mučil.“
„Ten chlap, co mě přeměnil, taky mučil lidi,“ připustil neochotně Vincent.
Ten můj taky,“ dodal Joe.
Seth hodil další nůž na jednoho ze dvou upírů bojujících s Lisette.Nebude s vámi špatně zacházeno,“ ujistil je.A, pokud bychom vám nebyli schopni pomoct, když se šílenství stane příliš nepohodlné, můžete si vybrat svůj vlastní konec. Nebudeme vás nutit, abyste pokračovali v takovém stavu.“ Kdyby to tak udělali, skutečně by je proměnili v laboratorní krysy a ohrozilo by to lidi v zařízení.
Vážnou chvilku se ti tři na sebe dívali.
Fajn,“ řekl Vincent nakonec.Udělejme to.“
Seth dal do pouzdra další katanu.Nemám žádný provaz, ve kterém bych vás zadržel, takže… omlouvám se za tohle.“ Tři pečlivě umístěné bleskové rány, podpořené Sethovou mimořádnou nadpřirozenou sílou, je srazily do bezvědomí. Popadl předky jejich triček, předtím než mohli spadnout, a pomalu je položil na zem.
Rychlý pohled a poslech potvrdil, že chodba za nimi byla zcela bez dalších upírů. Museli se probudit jako poslední.
Seth vytáhl katany ještě jednou, překročil hromadu těl, které popadaly kolem něho a zamířil na pomoc Marcusovi, Étiennovi a Lisette.

***

12 komentářů:

  1. Skvělé, díky moc za další překlad a korekci

    OdpovědětVymazat
  2. Moc ti děkuji za skvělý překlad!!☺

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Dik za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Vďaka za skvelé pokračovanie ☺

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  9. a 16 kapitola 2/2 nebude?? Lebo z 16 kapitoly 1/2 si preskočila rovno na 17 kapitolu 1/2 :)

    OdpovědětVymazat
  10. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat