pátek 6. listopadu 2015

Zášť - 31. kapitola


Ahoj všichni,
jelikož se jedná o poslední kapitolu knihy, rády bychom věděly, jak moc se vám kniha líbila, zda se těšíte na další díl a chcete, aby se v této sérii pokračovalo. Užijte si ten poslední střípek příběhu. P.


Ze sprchy jsme se zabalení do huňatých županů přesunuli do kuchyně. Přinutila jsem Owena, aby se usadil u stolu a začala jsem chystat opulentní snídani. Pikantní omelety, nadýchané borůvkové lívance, plátky kanadské slaniny a sladký koktejl z manga, jahod a kiwi. Všechno se to skvěle povedlo a chutnalo to možná ještě líp, než vypadalo.
„A umíš i vařit,“ zamumlal Owen při pohledu na plné talíře. „Existuje vůbec něco, co nedokážeš, Gin?“
„Nevím,“ odpověděla jsem škádlivě. „Zeptej se a uvidíme.“
Fialkové oči mu ztmavly vášní.
Chvíli jsme seděli v přátelském tichu, vychutnávali si snídani a vzájemnou společnost. Když jsme vyprázdnili talíře, Owen se na mě podíval.
„Chceš mi o tom říct?“ zeptal se tiše. „Už jsem viděl ranní zprávy. Způsobila jsi tam nahoře docela slušný poprask.“
„To jsem celá já,“ řekla jsem suše. „Úplná mediální hvězda.“
Řekla jsem mu všechno. O problému Roslyn s Elliotem Slaterem, o tom jak jí vyhrožoval, že zabije všechny co má ráda, pokud za ním nepřijde, a o své snaze jí pomoct. Jediné co jsem vynechala, byla Roslynina účast na Slaterově smrti. Už si toho i tak zažila dost, nikdo další o tom nemusel vědět.
Owen tam seděl, žvýkal svůj lívanec a poslouchal tu krvavou historku. „Takže už je po všem?“ zeptal se. „Jsi znovu na odpočinku?“
Podívala jsem se na něj, na rozcuchané černé vlasy, širokou hruď vykukující z rozevřeného županu. Bylo by tak snadné mu zalhat. Říct, že už je po všem, že strávím zbytek života vařením v Pork Pit. Jenomže to by nevydrželo dlouho. Owen měl vlastní zdroje informací, stejně jako Finn. Příště, až bych sejmula někoho z Mabiiny organizace a nechal na místě svou runovou pavoučí vizitku, Owen by se o tom okamžitě doslechl. Ale co bylo důležitější, nechtěla jsem, aby mezi námi stály jakékoliv lži.
„Ne,“ řekla jsem. „Není po všem. Sotva to začalo. Půjdu po Mab, po její organizaci, po všech jejích poskocích, po všech důležitých lidech a policajtech, které á na výplatní pásce. A až se mi podaří oslabit její ochranou ulitu, pak přijde na řadu ona.“
Owen se na mě upřeně zadíval. „Proč bys to všechno měla dělat, Gin? Proč chceš kvůli Mab takhle riskovat? Co ti udělala?“
Zhluboka jsem se nadechla. „Vyvraždila většinu mojí rodiny. Kromě jiného.“
Nic jiného jsem Owenovi neřekla. Neposkytla jsem mu žádné detaily, ani jsem mu neřekla, kdo skutečně jsem, nebo že se Mab pokusila zabít Briu kvůli magickým schopnostem, které ani neměla. Ještě jsem nebyla připravená se mu úplně odhalit. Možná na to nebudu připravená nikdy. Pokud mi vůbec Owen dá šanci, Pokud dá nám šanci.
Zhluboka jsem se nadechla a odhodlala se doříct zbytek. Protože ať už byl společně strávený čas jakkoliv příjemný, kvůli skvělému sexu bych Owena a jeho sestru nebezpečí nevystavila – zvlášť takovému nebezpečí, jaké představovala Mab Monroe.
„Dnešní ráno bylo báječné,“ řekla jsem, „ ale vzhledem k tomu, co jsem udělala včera v noci, a k tomu, co mám v plánu, pokud nebudeš mít zájem v našem vztahu pokračovat, Owene, pochopím to. Postavit se Mab a její organizaci bude nebezpečné, a to nejen pro mě, ale i pro moje blízké a přátele. Protože v momentě kdy Mab zjistí, kdo jsem, nezaváhá. Musíš myslet na Evu, a věř mi, vím, jak můžou být sestry důležité, jak důležitá pro tebe Eva je. Pochopím, jestli to riziko nebudeš chtít podstoupit.“
Owen na mě chvíli mlčky hleděl, oči měl v ostře řezané tváři ztmavlé. „Oceňuju tvoji starostlivost, ale už jsem velký kluk, Gin. Dokážu se postarat jak o sebe, tak o Evu. Dělám to většinu svého života. A kromě toho,“ ušklíbl se, „nejsi jediná, která přišla díky Mab o rodinu.“
Ve výrazu se mu objevila mě tak dobře známá bolest. Natáhla jsem se a stiskla mu ruku. „Ach, Owene, to je mi líto. Jak se to stalo?“
Pokrčil rameny. „Můj otec byl gambler. Příliš se zadlužil u bookmakera, který pracoval pro Mab. Můj otec byl velký, silný muž. Bookmaker se ho trochu bál, tak si na pomoc zavolal Mab. Zapálila náš dům jako výstrahu pro ostatní bookmakerovy klienty. Eva a já jsme se dokázali dostat ven. Naši rodiče to nezvládli.“
Owen ztichnul, ztracený ve vzpomínkách. Jen jsme tam tak seděli, moje ruka pořád na jeho ještě pár minut.
„Takže ať už chceš udělat cokoliv, jakékoliv kroky podnikneš proti Mab, jsem s tebou.“ řekl nakonec Owen tiše. „Protože moje rodiče má na svědomí taky. Ale hlavně proto, že jsem se do tebe zamiloval, Gin. Vím, co děláš, jakého násilí jsi schopná. Ale kromě toho taky vím, jaký druh ženy jsi.“
Jeho slova mě překvapila víc, než cokoliv jiného za hodně dlouhou dobu. „A jaký druh ženy podle tebe jsem?“
Owen se na mě zpříma podíval. „Vášnivá a plná života. Vtipná a chytrá, ale hlavně taková, co ze všech sil chrání lidi, na kterých jí záleží. To se mi na tobě líbí Gin, a dokážu to ocenit. To je to, co mě k tobě táhne.“ Ústa mu zvlnil úsměv. „Dobře, a taky ty nože. Už jsem se zmínil, že mi zbraně připadají sexy?“
Zaplavil mě hřejivý pocit, náznak všeho, co by mezi Owenem a mnou mohlo vzniknout – něčeho, o čem jsem si zatím netroufala ani snít.
Pod vlivem jeho podmanivého přesvědčivého hlasu jsem vstala, došla k němu a sedla si mu na klín. „Tak zbraně jsou sexy?“ zašeptala jsem a přejela svými rty po jeho. „A nechceš se podívat, jestli u sebe právě teď nějaké nemám?“
Owenovi fialkové oči se toužebně rozsvítily. „To bych moc rád.“
O chvíli později se v kuchyni objevila Eva ve flanelovém pyžamu a přistihla nás, jak se kromě jiného líbáme. Zakryla si oči rukou a začala couvat z kuchyně ven.
„Hups! Promiň, Owene, nevěděla jsem, že máš na noc společnost--“ Eva se na mě mezi prsty podívala. „Moment. Gin? Jsi to ty?“
Upravila jsem si župan. „Jsem to já.“
Eva přejela přivřenýma očima ze mě na svého bratra a zpátky. „Zůstala jsi na noc.“ Pak se podíval na stůl plný jídla. „A zdržela ses i na snídani?“
Podívala jsem se na Owena. „Jo,“ řekla jsem. „Vypadá to, že se chvíli zdržím.“
O tři dny později, chvíli po jedenácté, jsem seděla u kasy v Pork Pit a četla si ranní výtisk Ashlandského hlasatele. Přes půlku první stránky se táhl titulek Policie stále pátrá po pachateli. Ve článku byla zmíněná sotva polovina událostí z chaty Elliota Slatera.
„No, přinejmenším o tobě nepíšou jako o nájemné vražedkyni,“ řekl Finn, který mi nakukoval přes rameno.
Finn si odskočil na oběd přes polední pauzu v jeho bance. Sophia mu právě nalila druhý šálek kávy a chystala mu sebou další kelímek na cestu zpátky do práce.
Pokrčila jsem rameny. „Je to jen otázka času, než ze mě udělají chladnokrevného zabijáka.“
„Uvidíme,“ řekl Finn. „Možná to bude trvat delší dobu, než si myslíš.“
„Proč to říkáš?“
„Něco jsem zaslechl,“ odpověděl Finn a usrkl si kávy. „Říká se, že Mab obrací každý kámen, aby tě našla, a vyhlásila pro všechny svoje lidi červený poplach. Jenomže je tady taky spousta dalších lidí, kteří jí ze všech sil hází klacky pod nohy. Pokud by se ti opravdu podařilo zbavit město Mab a její organizace, na uvolněné místo by se našlo plno dalších zájemců. Nejvíc se mluví o Phillipu Kincaidovi. Jenomže za ta léta má Mab v kapse hodně důležitých lidí, od radních až po policajty. Na druhou stranu je tu ale víc lidí, kterým šlápla na kuří oko, a ti jsou na tvé straně.“
„No paráda.“ odpověděla jsem suše. „Přesně to jsem potřebovala. Zájem veřejnosti.“
„může to mít i svoje výhody,“ odpověděl Finn.
Nad hlavními dveřmi zazvonil zvonek a vešla první dnešní zákaznice – Roslyn Phillips. Měla na sobě elegantní levandulový svetr a úzké šedé kalhoty. Rty měla zvýrazněné barevně ladící rtěnkou a stříbrné brýle se v ranním slunci blýskaly. Nikdo by nepoznal, že před pár dny byla na pokraji smrti. Díky Jo-Joině péči na ní nezůstaly aspoň žádné viditelné stopy po násilí, kterého se na ní Elliot Slater dopustil. Aspoň navenek.
Věděla jsem, že rány, které měla Roslyn vevnitř, jen tak nepominou – ponese si je možná navždy. Srdce mě bolelo kvůli všemu, čím si kvůli mně musela projít, a věděla jsem, že vždycky bude. Kdyby to bylo možné, zabila bych pro ni Elliota Slatera ještě jednou. A ještě. A ještě.
Ale Roslyn vypadala vyrovnaně. Od Finna jsem věděla, že překvapivě ze všech možných lidí to byla Sophia, která s ní o tom co se stalo, dlouze mluvila. Finn neznal detaily, ale vypadalo to, že se Roslyn cítí líp, podobala se už víc svému starému, sebevědomému já, na které jsem byla zvyklá.
Ať už se dala dohromady sama, nebo s cizí pomocí, Roslyn byla jednou z nejsilnějších osob, které jsem kdy potkala. Jednoho dne snad budu mít tu čest a budu o ní moci mluvit jako o své přítelkyni, navzdory peklu, kterým si kvůli mně musela projít. Doufala jsem, že mi Roslyn jednoho dne odpustí – i když sama sobě neodpustím nikdy.
Roslyn obešla pult, sedla si vedle Finn a usmála se na nás. „Gin, Finne.“ Zvedla ruku a zamávala na Sophii.
„Hmph,“ Sophia odpověděla na upírčin pozdrav obvyklým zamručením, ale než se vrátila ke kávovaru, srdečně se usmála.
„Roslyn,“ přivítala jsem ji. „Co pro tebe můžu udělat?“
„Nic, vůbec nic. Mám tu jen domluvený oběd s Xavierem.“
Nadzvedla jsem obočí. „Nedokážete odolat mé kuchyni?“
Znovu se usmála, přestože stíny v jejích očích zůstaly na místě. „Tak nějak.“
Jen tak jsme tam seděli a klábosili o banalitách. Všichni jsme věděli, že je ještě příliš brzy, abychom mluvili o něčem podstatnějším, a já jsem nechtěla udělat, nebo říct nic, co by vyvedlo Roslyn z rovnováhy.
 Takže Roslyn mluvila o návratu svojí sestry a neteře z dovolené, o tom, jak s nimi někdy přijde na večeři. Ujistila jsem ji, že všechno, co si objednají, půjde na účet podniku.
Pět minut po Roslynině příchodu znovu zazvonil zvonek a dovnitř vešel Xavier. Obr zamířil přímo k ní a oběma zářili oči tak, že nikdo nemohl být na pochybách o jejich vzájemných citech.
„Omluvte nás,“ řekla Roslyn a následovala Xaviera do jednoho z boxů u okna.
Dívala jsem se na ně. Xavier byl opatrný, dával si pozor, aby se k ní příliš nepřiblížil, svoji velkou ruku položil na stůl vedle její, ale nedotknul se jí. Ona se zase snažila dívat se na něj zpříma a neodtáhnout se, když se dostal na dosah. Měli na čem pracovat, ale vypadalo to, že budou navzdory událostem posledních dní v pořádku.
Xavier nepřišel sám. Dvě minuty po něm vešla do dveří Pork Pit detektiv Bria Coolidge. Moje sestra měla na sobě jako obvykle dlouhý tmavě modrý kabát přes svetr a džínsy a vysoké boty. Ba pásku džínsů se jí leskl služební odznak. Mávla na Roslyn s Xavierem a pak se usadila do zadního boxu, kde mohla mít aspoň náznak soukromí. Vzala ze stolu jídelní lístek a začetla se do něj.
Finn do mě šťouch rukou. „Běž si s ní promluvit,“ zašeptal. „Musíš s ní nějak navázat kontakt, Gin. Nebo bylo všechno, co jsme zatím zjistili a udělali zbytečné.“
Vydala jsem se napříč restaurací za svou sestrou. Tak blízkou a přitom tak vzdálenou. Finn měl pravdu, někde jsem začít musela, už i tak mezi námi stálo hodně lží a nenávisti. Chtěla jsem s ní navázat přátelský vztah, chtěla jsem, aby se mezi námi vyjasnilo, a aspoň se pokusit poznat svou sestru. Klidně jsem s tím mohla začít právě teď.
Ještě jsem se otočila po Finnovi. „Už jsem ti někdy řekla, jak nesnáším, když máš pravdu?“
Finn se jenom ušklíbnul do svého šálku kávy.
Protočila jsem panenky a pokračovala v cestě.
„Zdravím, detektive,“ ozvala jsem se zdvořile.
Bria zvedla oči od jídelního lístku a kývla hlavou. „Slečno Blanco,“
„Prosím, říkejte mi Gin,“ odpověděla jsem. „jako všichni ostatní.“
Chvíli mě pozorovala a pak kývla hlavou. „Dobře, Gin. Stejně jako to pití, správně?“
Zamrkala jsem. To jsem obvykle při představování říkala já. „Správně, kde jste to slyšela?“
Pokrčila rameny. „Xavier mi říkal, že se to tak píše. Snadno se to pamatuje.“
„Jistě.“ Vytáhla jsem ze zadní kapsy tužku. „Co vám můžu nabídnout?“
Bria se kousla do rtu a podívala se na mě. „Vlastně tady nejsem kvůli jídlu, jen jsem se svezla s Xavierem. Byla jsem na vás posledně trochu tvrdá a přišla jsem se omluvit. Roslyn mi řekla, že jste se jen pokoušela jí pomoct a že jste neměla ani tušení, kde je, nebo co se jí stalo. Mrzí mě, že jsem vás obtěžovala.“
Mávla jsem rukou. „Nechte to být, detektive, Elliot Slater dostal, co si zasloužil, a Roslyn je jak vidím v bezpečí.“
Bria zalétla modrýma očima k Roslyn s Xavierem, kteří k sobě nakláněli hlavy a tiše spolu mluvili.
„Nějaké stopy k osobě, co ho zabila?“ zeptala jsem se. Finn měl jeho způsoby, jak získávat informace a já zase moje. „Jak že mu to říkají?“
„Jí,“ opravila mě Bria. „Je to žena, Novináři jí říkají Pavouk, kvůli té runě co nechala na místě činu. Označila jí stěnu chaty Elliota Slatera.“
Bria se chvíli dívala z okna a sledovala proud aut na promrzlé ulici. Bezmyšlenkovitě při tom otáčela jedním z prstenů na levém prsteníku. Tím horním. Označeným pavoučí runou. Mým prstenem. Byla jsem zvědavá, na co moje sestra myslí, na co vzpomíná, v co doufá.
„No,“ přerušila jsem její myšlenky. „snad ji chytíte.“
Bria se chmurně usmála. „Já ji najdu, Gin, o tom nepochybujte. Jen ještě nevím, co s ní udělám.“ Zamumlala poslední větu už jen spíš pro sebe.
Věnovala jsem jí úsměv. „Jsem si jistá, že s plným žaludkem vám to půjde líp. Takže co to bude, detektive? Dneska je to na oslavu Roslynina návratu na účet podniku.“
Bria si objednala cheesburger s oblohou a hranolky. Pomohla jsem Sophii s přípravou a přidala jsem na tác ještě kousek ostružinové bublaniny – dnešního speciálního moučníku. Trvalo to jen chvíli, než jsem to servírovala na stůl.
Bria se podívala na koláč. To vypadá nádherně. Ostružinový je můj nejoblíbenější.“
To jsem věděla, ale pomlčela jsem o tom. „Snad vám bude chutnat,“
Otočila jsem se, že se vrátím zpátky k pokladně, ale Finn na mě mávnul, abych zůstala. Takže jsem se otočila zpátky ke stolu a znovu se usmála.
„Můžu si přisednout?“ řekla jsem. „Dneska je tu prázdno, vypadá to, že jste tu s Xavierem dnes jediní hosté, a já bych vás ráda poznala trochu líp, detektive.“
Bria se mým přáním zdála poněkud zaražená, ale nakonec ukázala na protější židli. „Jistě, stejně jím nerada o samotě.“
Takže jsem vklouzla do boxu naproti ní a dívala se, jak si nabírá kousek koláče. Obrátila oči k nebi.
„Pohádka,“ řekla s plnými ústy, „Jednoduše pohádka.“
Zazubila jsem se. „A to jste ještě neochutnala můj trojitý čokoládový dort.“
Bria se usmála. „Příště ho určitě vyzkouším.“
Přikývla jsem a na dalších pár chvil jsme setrvaly v mlčení.
„Víte, konečně jsem na to přišla, Gin.“ Řekla Bria. „Už vím, proč mi připadáte tak povědomá.“
Stálo mě to hodně sil, ale dokázala jsem udržet nehybný výraz. „Ano?“
„Jo,“ řekla a nabrala si další kousek koláče. „Vypadáte jako moje spolubydlící z koleje. Taky měla tmavé vlasy a světlou pleť, a její rodina vlastní restauraci. Dokonce nosíte stejnou modrou zástěru. Milovala jsem to tam. Strávila jsem tam hodně času.“
Vesele se na mě podívala a já jsem se přinutila k zdvořilému úsměvu.
„Jen si to představte. A odkud vlastně jste, detektive?“
Tou otázkou jsem samozřejmě chtěla změnit téma rozhovoru. Přivést Briu na jiné myšlenky, než na to, koho jí připomínám, ale taky mě to zajímalo. Zatím jsem se nepodívala do složky s informacemi o ní, které mi dal Finn. Během posledních dní jsem byla příliš zaměstnaná Roslyn a snahou Mab Monroe vypátrat moji totožnost. A teď, když tu Bria seděla proti mně, jsem si uvědomila, že se do ní podívat ani nechci. Chtěla jsem, aby mi o sobě Bria řekla sama, tak jak se to dělá mezi přáteli.
Stejně jako by to udělaly po dlouhém odloučení jiné sestry.
„Říkej mi Brio, prosím,“ ozvala se. „tak jako všichni.“
Usmála jsem se a přikývla. „Takže, Brio, odkud jsi?“
Při Briině vyprávění o času, který strávila v Savannah, jsem se uvolnila a pohodlně se v boxu opřela. Na rtech mi pohrával úsměv a očima jsem zalétla ke zdi, kde byl vystavený zakrvácený výtisk knihy „ Kde roste červené kapradí“ společně s fotografií dvou mladých mužů. Jo-Jo Deveraux měla pravdu, ať už byl Fletcher Lane kdekoliv – v nebi, pekle nebo někde mezi – myslím, že by byl s tím, jak se věci vyvíjejí spokojený.
S Roslyninou pomocí jsem Mab zasadila citelný úder, bude jí to nějaký čas trvat, než najde za Elliota Slatera náhradu, a ostatní žraloci, kteří krouží kolem a cítí konečně nějakou její slabost, jí nedají pokoj.
A tady jsem byla já, Gin Blanco, Genevieve Snow, ať jsem si teď říkala jakkoliv, seděla jsem na svém oblíbeném místě se svou sestrou, o které jsem si dlouho myslela, že je mrtvá. Bylo to něco jako zázrak.
Samozřejmě všechno nebylo perfektní, Mab Monroe pohne nebem a zemí, nebo aspoň Ashlandem, aby mě našla. A až se jí to podaří, nebude to hezké. Den, kdy se střetneme tváří v tvář se blížil, ale já budu připravená. Konečně zabiju ženu, která mi toho vzala tolik jen mávnutím ruky.
Nepochybovala jsem o tom, že si Bria uvědomuje, že Pavouk je její dlouho ztracená sestra Genevieve Snow, že udělá cokoliv, aby mě našla. Co ale udělá, až se jí podaří zjistit pravdu, to jsem nevěděla. Teď ale byla tady, v bezpečí a teple mé restaurace, jedla jídlo, které jsem připravila a vyprávěla mi o sobě věci, které bych se ze složky Finnegana Lanea nikdy nedozvěděla.
Sice to nebyl vztah, jaký bych si přála se svou sestrou mít, o jakém jsem snila od doby, co jsem zjistila, že žije, ale byl to aspoň začátek. Nic víc jsem zatím nemohla chtít. A bylo to víc, než jsem si zasloužila. Věděla jsem to. A věděla jsem taky, že za to vděčím Fletcheru Laneovi. On Briu do Ashlandu přilákal a co s tím podniknu, už bylo na mě.
A pak tu byl Owen Grayson. Společně strávený čas ukázal, že je ochotný přijmout všechny moje tváře způsobem jakým to Donovan Caine nedokázal. Bude to vztah navždy? Může pro mě být důležitý? Můžeme si spolu vybudovat nějaký pevný vztah? To jsem zatím nevěděla, ale byla jsem nezvykle dychtivá to zjistit, což byl důvod, proč by na mě měl dnes večer Owen u sebe doma čekat.
A to mi aspoň prozatím stačilo.



42 komentářů:

  1. Hrozně moc děkuju za překlad kapitolky i celé knižky. Tahle série je jedna z nejlepších,co jsem četla a moc moc prosím o pokračování. Skvěle překládáte a já se vždycky těším na pátek na každou novou kapitolku. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Připojuju se. Jedná se o skvělou serii Rozhodne POKRAČUJTE!
    Jste skvělé :)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za poslední kapitolu a vlastně celý překlad. Také prosím o další pokračování.:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za překlad celé knihy, jsem hrozně ráda že ji někdo překládá když nakladatelství o tuhle sérii nestojí, tak si to přečtu alespoň tady. A určitě chci pokračování. :-)))

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za skvělý překlad!!! A moc se těším na pokračování!! :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Vdaka za preklad a korektúru skvelej knihy:-) a bolo by skvelé keby sa pokračovalo v preklade, aby sme sa dozvedeli ako to dopadlo, a či Gin vyhrala.

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji, úžasný překlad :) a moc se těším na dalsit knížku

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za skvělý překlad a korekci celé knihy a připojuji se k ostatním s prosbou, aby se v překladu dalších dílů pokračovalo!!!!!!

    OdpovědětVymazat
  9. Dakujem. Milujem túto knihu prosím pokračuj v preklade.

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za překlad, tahle série je skvělá! :-) Doufám, že budete pokračovat :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Díky moc za další díl. Za mě určitě pokračovat. Jedna z nejskvělejších sérií, a nejen tu překládaných. Každý týden jsem se těšila na pokračování jako malé dítě a čekala jsem, až to bude celé, abych to mohla slupnout na posezení celé. Poněvadž jinak bych byla každý týden v mrákotných stavech.
    Teď když je celá, mám jen dilema, přečíst, nebo být tak disciplinovaná a naježit si ji od Vás pod stromeček. Obávám se ale, že tak disciplinovaná nebudu.
    Takže za mě obrovský palec nahoru, díky moc za neskutečnou práci, co jste si s překladem dali, a prosím móc a móc - pokračovat. Budu se těšit na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  12. Moc diky :) strasne se tesim na dalsi dil.

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuji moc za skvělý překlad a doufám, že budete pokračovat. Je škoda, že o takovou skvělou sérii nakladatelství nestojí :-( Ještě jednou moc a moc díky :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Moc děkuji za překlad korekci vlastně za překlad celé knížky! Prosím pokračujte dál.. je to skvělý série! :) děkuji

    OdpovědětVymazat
  15. Úžasná série.!
    Prosííím pokračuj.:-)

    OdpovědětVymazat
  16. Za milovala jsem si tuhle sérii. Je boží!!

    OdpovědětVymazat
  17. Ďakujem za super preklad. Prosím pokračujte v preklade tejto série. :-D

    OdpovědětVymazat
  18. Supeeer, prosim o pokračovanie :D

    OdpovědětVymazat
  19. Prosím pokračujte,já Gin miluju a potřebuji vědět jak to dopadne. Dekuji

    OdpovědětVymazat
  20. Ďakujem za preklad :-) teším sa na pokračovanie

    OdpovědětVymazat
  21. Ahoj devcata! Jste naprosto uzasny a moc si preju, aby ste prekladaly dale. Kniha je moc potava a rozhodne je jiny zanr nez na jaky jsem zvykla. Ale naprosto skvela! Tak jako vy !Diky za preklad:) snad se brzy dockame dalsiho dilu:)

    OdpovědětVymazat
  22. Dekuji za překlad. Miluju tuhle sérii a rozhodně jsem pro pokračování :)

    OdpovědětVymazat
  23. Překlad se mi moc líbil, a moc se budu těšit na nový, jestli budš překládat, a dekuji za tento překlad.

    OdpovědětVymazat
  24. Ahojky: ) Souhlasim niluju Gin a budy nadsena, kdyz se zacne prekladat dalsi dil! Dekuji moc za preklad a korekci, jste super:)

    OdpovědětVymazat
  25. Diky moc za preklad. Serii zboznuju a jsem pro dalsi dil. Udelali by jste mi velkou radost!

    OdpovědětVymazat
  26. Miluju tuhle sérii! Moc prosím o další překlad:)

    OdpovědětVymazat
  27. Jsem pro pokračování, tahle serie mě chytla a vy jste skvělé holky :)

    OdpovědětVymazat
  28. Moc díky za tuhle bohužel poslední kapitolku v knize.A moc prosím o pokračování této série

    OdpovědětVymazat
  29. Srdečná vďaka za preklad i korektúru poslednej kapči a celej časti série!!! :-);-)
    Snáď by som bola jediná, čo by povedala - NIE! NIE! NIE! chcem niečo iné... Ale keďže to nie je pravda, tak sa pridávam k ostatným ÁNO, ÁNO ÁNO pokračujte dievčence, ste skvelé!!! :-D ;-D :-D

    Len čo to bude:
    Estep Jennifer - Elemental Assassin 04 - Tangled Threads
    alebo tie dve novelky
    Jennifer Estep - Elemental Assassin 3.1 - Tangled Dreams
    Jennifer Estep - Elemental Assassin 3.2 - Tangled Schemes


    OdpovědětVymazat
  30. Ahooj. Moc díky za překlad knihy. Opravdu se nemůžu dočkat dalšího dílu. :3

    OdpovědětVymazat
  31. Dekuji za uzasny preklad a korekci. Nemuzu se dockat dalsiho dilu:)

    OdpovědětVymazat
  32. Za mě hned dva hlasy pro pokračování. Tátovi i mě se série moc líbí:-) děkujeme

    OdpovědětVymazat
  33. Moc děkuji za překlad nejen téhle kapitolky, ale celé knihy a především série. Musím se přiznat, že jsem si tuhle vražedkyni celkem zamilovala :) A budu moc ráda, pokud budete v překladu série pokračovat i dál...

    OdpovědětVymazat
  34. Suhlasim so vsetym, co bolo povedane a tesimsa na pokracivanie. VV

    OdpovědětVymazat
  35. Supeeer :) děkuji za super překlad!!!!! Jsi nejlepší! :) už se těším na další díl

    OdpovědětVymazat
  36. Moc se mi tato série líbí a hltám ji jedním dechem. Moc děkuju za překlad a těším se pokračování.

    OdpovědětVymazat
  37. Ahoj. Díky za překlad a korekci. Tuto sérii jsrm si velmi oblíbila. Všechny knihy jsem přečetla během 2 dnů. Doufám, že v překladu budete pokračovat..

    OdpovědětVymazat
  38. Já taky moc děkuju za překlad a korekci. Zhltla jsem je během chvilky. :)

    OdpovědětVymazat
  39. Děkuji za překlad. Je to skvělá série, kterou nemůžu přestat číst. Prosím přeložte další knížku :-D prosím

    OdpovědětVymazat
  40. Také děkuji za překlad. Sice mám tady raději sérii Jessica McClainová od Amanda Carlson a zatím nejlepší co jsem tady četla Černá křídla od Christina Henry. Ale tahle kniha mě baví tím, že hned v druhé kapitole není jak se hlavní hrdinka vrhne na nějakého chlapa a autorce gratuluji k tomu že se vyhla tomu aby partneři hlavní hrdinky měli největší penis na světě, jak to většinou bývá.
    První a druhý díl mě bavili asi nejvíc u toho třetího jsem jen čekala na další ALE!! Měla by ho.., neuviděl by jí.., udělala by to rychle.., ale... něco se zvrtlo :D mnoooho ale. Trochu mi to připomínalo Walker, Texas Ranger, kde vždycky dostal na budku a pak na konci je všechny zpráskal a hrdinně vyhrál. ;)
    Takže prosím za všechny tyto tři série, bohužel hodnotit (díky, líbí..) mi nejde. :)

    OdpovědětVymazat
  41. Díky moc za překlad a korekturu celé knihy :-D

    OdpovědětVymazat
  42. Moc děkuji za překlad a korekci celé knihy

    OdpovědětVymazat