neděle 8. listopadu 2015

Ohnivý král - 8. kapitola 1/3

Ahoj všichni,
jen v krátkosti malé info... Následující kapitolky začínají být delší, takže se Klárka s Filipem rozhodli kapitoly dělit na tři části, aby stíhali přidávat každý týden alespoň kousek, a vy jste si tak mohli užít alespoň ždibíček příběhu. :) Mějte se krásně, užívejte zbytek víkendu a teď už pěkné čtení. :) P.

Katiyana dorazila domů rychleji, než si představovala a to i navzdory těžkým pytlům. Byla nadšená i nervózní, ale díky běhu se jí podařilo tyto emoce vypudit. Už skoro svítalo, když se dostala zpět do chaloupky.
Všechny tři dívky už byly vzhůru a zrovna seděly kolem stoly, když vešla.
„Katiyano!“ vykřikla Adora a objala ji kolem krku. „Víš, jaký jsme o tebe měli strach?“
Vrátila jí objetí a položila pytle na stůl.
„Co je to?“ zeptala se bezejmenná. „A co se stalo?“
„Král ví, kdo jsem,“ řekla.
Cidra zalapala po dechu. „Tys mu to prozradila?“
Zavrtěla hlavou. „Ne. Uhádl to. Zřejmě se Sulou válčí už léta a ví toho o ní opravdu dost.“
„Proč s ní válčí?“
Katiyana se zhroutila do křesla, jak na ni dolehla všechny ta únava. „Je daleko zákeřnější, než jsem si kdy myslela. Zavraždila jeho rodinu, aby získala větší moc. Stejně jako tu moji,“ dodala smutně.
Adora jí položila ruku na rameno. „Je mi to tak líto, Katiyano.“
„Myslím, že jsem to vždycky věděla, jenom jsem si to nechtěla přiznat. Ale Lian mi ukázal náčrtky a zprávy, které získali jeho zvědové. Taky se zmínil o jedu, kterým zabíjí, o její magii a o tom, jak ovládá lidi.“
„To je příšerné,“ zamumlala Cidra.
„To není to nejhorší. Celé království pod její nadvládou trpí. Lidé jsou bez domova, hladoví. Jsou zabíjení nebo mučeni, pokud se snaží bojovat za lepší život.
„Může ji zastavit?“
„Netuším. Ale doufám v to. Myslí si, že bych mu s tím mohla pomoct.“
„Jak?“ zeptala se Cidra.
Katiyana pohodila rukama do vzduchu v zoufalém gestu. „Nemám nejmenší ponětí. Nikdo kromě vás a ho neví, že jsem naživu. Co bych asi tak mohla udělat?“
„Říkal, že použila jed? Pokud by to nebyl nějaký primitivní jed, musí na jeho vytvoření využívat magii. Možná jí prostě magie dojde a bude bezmocná. A popravdě nemůžu uvěřit, že se jí vůbec podařilo nějakou magii získat,“ mínila Cidra.
„Kouzla pořád existují,“ řekla bezejmenná dívka tiše. „Někdy je cítím. Jediné, co budeš muset udělat je najít jen nedotčený zdroj, jeden pramen, jedno jezero, aby ses dostala k dalším kouzlům.“
„Lidé je hledali roky, ale nenašli vůbec nic. Pochybuju, že najdou byť jen špetičku magie.“
„Když jsem byla malá,“ zamyslela se Adora, ztrácejíc se ve svých vzpomínkách, „můj táta mi povídal o tom, jak je kdysi lidé naháněli a doslova se koupali v jejich krvi.“
Bezejmenná se ošívala na židli, zatímco Cidra nedokázala potlačit odfrknutí. „Po jednorožcích šli už dávno. Teda v případě, že vůbec existují.“
S úsměvem se obrátila zpět k Katiyaně. „Tak co budeš dělat?“ zeptala se jí. Princezna si jen povzdychla.
„Hodlám se vrátit. Pokud král najde způsob jak zbavit zemi její zloby, pak cítím, že mu musím pomoci.“
Čekala, že se s ní budou dohadovat, ale žádného odporu se kupodivu nedočkala. „Kdy znovu odcházíš?“ ptala se Adora smutně.
„Jakmile si odpočinu.“
Cidra šťouchla do pytle. „Kdy se mrknem, co je uvnitř?“
Katiyana se rozesmála a vysypala tajemný obsah na stůl. Adora vypískla radostí a Cidra vykulila oči. „Kde si k tomu všemu přišla?“
„Alma, jeho služka mi to dala. Uhodla, že se vracím, abych někoho viděla, a když se na vás tak dívám, myslím si, že se vám trefila do chuti.“
„To rozhodně! Podívej se na všechny ty lahodné sýry!“ prohlásila bezejmenná dívka.
Adora otevřela kufr a vylovila z něj dvě věci. „To je pro Almu jako poděkování,“ řekla a podala Katiyana jemně háčkovanou šálu. A tohle je pro tebe, v případě, že by se ti stýskalo po domově.“ Katiyana si od ní vzala malou, zarámovanou výšivku a cítila, jak jí z očí vytryskly slzy. Byla to to scenérie z jejich domova – chaloupka umělecky schované mezi stromy a jemnými květinami. Podařilo se jí dokonce zachytit i veselou lesní zvěř.
„Mnohokrát ti děkuji,“ řekla, hlas plný dojetí. „Ale slibuju vám, že nebudu pryč navždy. Vrátím se.“

„Možná. Nebo konečně najdeš život, který jsi vždy chtěla žít.“

12 komentářů:

  1. Wow! Děkuji za překlad a korekci :)

    OdpovědětVymazat
  2. Odpovědi
    1. Wow, tohle je úžasný příběh!!!! Díky moc za překlad všeh dílů a strašně mooc se nemůžu dočkat pokračování!! :D

      Vymazat
  3. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Vďaka za skvelé pokračovanie ☺

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  7. Super ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  8. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat