sobota 7. listopadu 2015

Druhové smečky - 7. kapitola


Čerstvě osprchovaná, nervózní a skoro zoufalá jela Nikki prázdnými cestami s Brandonem vedle sebe a Justinem vzadu.
Očekávala víc otázek, ale muži museli vidět něco v její tváři, co je přesvědčilo, když jim řekla, že s ní musí jet.

Musela jim říct o ní a RJovi. Měla by je připravit. Bála se, že budou její emoce po celé místnosti, aniž by je mohla skrýt, když bude ve stejném pokoji s tím mužem.
Ale pokaždé, když otevřela pusu, nemohla ta slova dostat ven.
„Nik,“ zvolal Brandon měkce. „Co se děje?“
Musela mu dát body za to, že tak dlouho vydržel zticha. Jen za pár minut zaparkují u doma RJe a jeho bratrů.
„Potřebuju, abys mi věřil, Brandone. A že tě miluju víc než cokoli.“
Přikryl její ruku na volantě. Uvolnila sevření a chytla se ho. „Děsíš mě,“ řekl a políbil ji na ruku.
„Brandone, věř mi, prosím.“ Zabočila k domu Crossů a ucítila, jak se vedle ní napjal.
„Co to děláš? Nikki, proč jsme tady?“
Zavrtěla hlavou a dál jela.
„Zastav to auto,“ přikázal jí.
Zabralo to všechnu její sílu, aby vytáhla ruku z jeho sevření a dala ji zpět na volant, aby dál pokračovala v cestě k domu.
„Nicole Strattonová, zastav to auto!“
Zaskuhrala při tom tónu, její vlk čekal, že uposlechne toho dominantního.
„Prosím, Brandone.“ Přitiskla nohu na plyn, jela rychleji, než ztratí nervy. Dům přišel na dohled, kde stál RJ na verandě.
Zastavila před ním a zhluboka se nadechla. „Jen pojďte dovnitř. Promluvte si s Dylanem, vyřešte to.“
Brandon dlouze a nízce zavrčel.
„Ach, sakra!“ vyštěkl Brandon smíchem ze zadního sedadla. „Tohle je vlastně dobrý nápad.“
Brandon na něj zavrčel a obtočil ruku kolem Nikkininy paže. „Co sis myslela?“
Zavrtěla se, jeho vztek byl pro ni hůř zvládnutelný, ale musela to zkusit.
„Dostaň nás odsud,“ vyžadoval a trochu jí zatřepal. Pořád měl kontrolu, ujišťoval se, že jí neublíží, ale pořád se kvůli němu chtěla přetočit.
„Příliš pozdě,“ shrnul Justin ze zadního sedadla. „Podívej…“
Podívali se k verandě, kde se další dva muži přidali k RJovi.
„Jen si s ním promluv,“ prosila bratra.
„Pojď, chlape.“ Sevřel Justin Brandonovo rameno. „Je to dobrý nápad.“
Brandon se rychle pohnul, prudce otevřel dveře a pak je s třísknutím zavřel. Nikki a Justin se co nejrychleji škrábali ven. Setkali se před jejím Jeepem.
Nikki si prohlídla dva muže, které neviděla, ale oči ji táhly k jejímu milenci. Jeho pohled se blýskl k ní, ale usadil se na Brandonovi, tělo měl celé napjaté. Nikdo se na několik vteřin nepohl.
RJ sledoval, jak tři Strattonovi sourozenci stáli spolu, Nikki mezi dvěma bratry přesně jako on a Dylan dali mezi sebe Bena.
Nikdo se nepohnul nebo nepromluvil. Přesvědčil Bena, aby mu pomohl dotáhnout Dylana na setkání s Brandonem, ale teď, se vší tou napjatostí létající mezi měniči, musel přemýšlet, jestli to byl dobrý nápad.
Nikkina úzkost byla na její tváři patrná a zabralo mu všechno, aby nesešel dolů a neuklidnil ji.
Byl to Ben, kdo prolomil ticho.
„Prosím, nechcete jít všichni dovnitř, takže si můžeme promluvit?“
Brandon se podíval na své sourozence, než přikývl a rozešel se k domu. Rj nikdy nesundal oči z Brandona. Brandon, k jeho cti, vypadal klidně a uvolněně, ale RJ mohl říct, že byl ostražitý.
Ben se otočil a vedl je dovnitř. Brandon, Nikki a Justin ho s RJem následovali a nakonec Dylan.
Největší místnostností bylo doupě a tak taky mířili.
„Prosím posaďte se a udělejte si pohodlí,“ vyzíval Ben.
Brandon zabral jedno z křesel, Nikki se posadila na gauč, zatímco Justin se nervózně posunoval z nohy na nohu.
„Zrovna jsem postavil na kávu, přinesu ji,“ prohlásil Ben, jakmile byli všichni v kuchyni.
„Nech mě ti pomoct,“ nabídl se Justin.
Dylan si sedl do křesla naproti Brandonovi. RJ mu stiskl rameno, když ho míjel, a posadil se ke krbu, který byl v srdci místnosti. Doufal, že když se přesune mimo z té situace, mohli by Dylan a Brandon něco vyřešit.
„Díky, že jste přišli,“ začal Dylan, až si Brandon odfrkl.
„Jako bych měl na výběr?“
Nikki stiskla ruce v klínu, vypadala provinile.
Dylan si povzdechl a naklonil se dopředu. „Zdá se, že můj bratr a tvoje sestra měli víc rozumu než my. Měli jsme se setkat už dřív.“
Zdálo se, že něco ze vzteku z Brandona opadlo, když se zhluboka nadechl. Brandon se podíval na sestru a Rj sledoval, jak se jejich pohledy uzamkly. Brandonovy oči se zúžily, než se na něj podíval. Bylo jasné, kdy si Brandon uvědomil, že se dělo něco víc.
„Ty bastarde!“ zařval Brandon a vrhl se na RJe.
RJ byl tvrdě odhozen, když se Brandonova pěst setkala s jeho bradou. Hlava mu odletěla dozadu a v puse ochutnal krev. Matně slyšel Nikki řvát a Dylana křičet, když vrtěl hlavou. Posařilo se mu zablokovat další úder do hlavy, ale unikl mu ten do břicha. Dylan z něj stáhl Brandona a tlačil ho přes celou místnost s odvrácenou tváří. Koutkem oka uviděl Bena a Justina vběhnout do pokoje.
„Brandone, přestaň!“ Nikki se pokusila popadnout bratra, ale odtlačil ji.
RJ zavrčel, ale Dylan mu zablokoval cestu. „Ne, skončeme to teď hned. Pokud máš problém s mou rodinou, musíš jít přeze mě,“ řekl Dylan Brandonovi.
„Takto povedeš Smečku?“ vyštěkl na něj zpátky Brandon. „Máš problém, takže požádáš jednoho z bratrů, aby svedli nevinnou?“ obvinil ho Brandon.
„Ne!“ zalapala Nikki po dechu.
Dylan byl zjevně zachycen nepřipravený, protože udělal krok zpět a otočil se k němu čelem. „RJi?“
RJ zavrtěl hlavou. „Tak to není. No tak, Dy, znáš mě.“ Dylan na něj zíral, když hledal něco v RJově tváři. Konečně přikývl.
Dylan se otočil zpět k Brandonovi. „Znám svého bratra. A ať už si myslíš cokoli, pleteš se. Ale tohle není o nich, je to o nás. Chceš mě vyzvat? Chceš to udělat teď?“
Bren se pořád ještě vztekal. „Naser si. Je to o nás všech. Pokud jsem tě nechtěl vyzvat předtím, dnes jsi překročil hranici. Ona“ - ukázal na sestru – „s tím nemá nic společného.“
„Brandone-“ začala Nikki.
„Ne, nechci být zatraceným Alfou. Nikdy jsem nechtěl. Ale nenechám tuhle Smečku patřit někomu s tak malým ohledem a respektem. Je to příliš. Víš, co se stane, až půjdeme na veřejnost za tři měsíce? Ne, nikdo z nás. Musíme věřit našemu vůdci.“
Brandon popadl za paži Nikki a táhl ji ke dveřím.
„Počkej!“ zabořila Nikki podpatky do země. „Jen mě poslouchej.“
„Promluvíme si o tom v autě nebo doma. Teď odcházíme.“ Znovu ji zatáhl.
„Teď si o tom promluvíme,“ hádala se Nikki a trhala paží od bratra. „RJ mě nesvedl nebo cokoli dalšího si myslíš.“
„Nik, není na to správný čas ani místo.“
Zavrtěla hlavou a vyhnula se jeho natažení se po ní, aby se mohla postavit vedle RJe. Nepodívala se na něj, když oslovila místnost.
„Rj neudělal nic špatného. Dylan a Ben ani nevěděli, že s tímto přijdeme. Můžeme se prosím posadit a zkusit to znovu?“
„Brandone…“ Justin se pohl ze dveří k bratrovi. „Musíme si Nikki vyslechnout.“
Brandon vypadal roztrhaně, ale nakonec přikývl. Ben sevřel Dylana za ramena a vedl ho zpět ke křeslu.
Jakmile se Brandon a Dylan usadili zpět do křesel a Ben a Justin na gauči, Nikki si skousla ret. RJ ji chtěl uklidnit, přitáhnout si ji do náruče, udělat něco, aby jí pomohl. Ale tiše stál, zatímco přemýšlela o tom, co chtěla říct.
Byl tak hrdý, že žena, ze které udělá svou družku, si stojí za svým.
„Nejdřív mě nechte ujasnit jednu věc. Šla jsem za RJem,“ řekla jim Nikki. „Omlouvám se, Brandone, ale nemohla jsem nechat Smečku, aby tě tlačila do něčeho, co jsi nechtěl. Chápu, že se musíš starat o Smečku. Ale jsi můj brácha a já se zase musím starat o tebe.“
Brandon otevřel pusu, ale okamžitě ji zavřel. Místo mluvení přikývl.
„Věděla jsem, že jsi vůbec nechtěl být Alfou. Taky jsem věděla, že se s tebou Dylan nechce utkat ve výzvě. Výzva by zanechala jednoho z nás“ – ukázala mezi ni a RJe – „bez jednoho člověka, kterého milujeme.“
RJ natáhl ruku. Nechal ji mluvit, ale musel jí dát najevo, že za ní stojí.
Stiskla mu ruku svou. „Ano, nečekala jsem komplikac - že se mé city zapojí – když jsem za ním šla. Ale stalo se.“ Usmála se na něj. „Musíme to vyřešit. Je to o víc než jen Smečce. Je to o budoucím spojení našich rodin.“
„Našich rodin, Nik?“ zavrtěl Brandon hlavou. „Jsi tu dva dny. Nemůžeš prostě dojít a spravit věci.“
„Proč ne? Nikdo nic nedělal. Mluvíš o tom, co se stane, až vyjdeme na veřejnost. Očekáváš to nejhorší. Vždycky,“ obvinila ho.
„Udržel jsem tě v bezpečí, ne?“ vyštěkl nazpět Brandon.
„Ano.“ Hlas jí změkl, když pustila RJovu ruku a poklekla před ním. „Udržel. Ale taky jsi mě učit stát si za svým.“
Brandon si přejel drsně rukou po tváři. „I kdybych ho nevyzval, vím, že někdo druhý ano,“ řekl unaveně.
„Můžu se na něco zeptat?“ požádal Ben z gauče, kde on a Justin seděli. „Kdo tě nutí k výzvě?“
„Já nemůžu… nemůžu vám to říct. Nebylo by to k němu fér.“
„Ale je fér nechat ho tlačit na tebe, abys vyzval zvoleného Alfu?“ zpochybňovala Nikki.
„Pojďme začít takhle,“ nabídl Dylan. Všichni se na něj podívali a on se usmál. „Podívejme se na problémy. Problém jedna je podpora měničů při příchodu na veřejnost.“
Brandon pokrčil rameny. „Vidím obě strany hádky. Ale hádám, že jsem to jen ledabyle podporoval, takže kvůli tomu to vzešlo na povrch. A upřímně si myslím, že kvůli tomu se to děje. Myslím, že to využívají jako omluvu. Spíš se bojí, že ztratí slovo u Alfy. Hlavně když si zvolíš svůj vlastní vnitřní kruh. To nás nechá všechny venku na zimě.“
„Fajn.“ Naklonil se Dylan dopředu. „Cameron souhlasil s tím, aby se šlo na veřejnost, a když jsem souhlasil s pozicí Alfy, dodržel jsem smlouvu. Taky jsem prodiskutovával můj vnitřní kruh s Cameronem a on souhlasil. Nemůžeš mi říct, že by byl Cameron vyzván.“
„Ne, to si nemyslím,“ připustil Brandon.
„Takže co dalšího je problém? Že jsem cizinec? Z toho, co jsem vyrozuměl, mluvil s několika z vás Cameron o tom, že přivede cizince.“
„To ano,“ promluvil Justin. „Ke všem z jeho vnitřního kruhu plus několik mladších dominantních vlků.“
„Kontaktoval starší komunity?“ zeptal se Dylan dál.
„Ne, dokud se nerozhodl pro tebe,“ odpověděl Brandon.
„Teď se nepokouším z tebe dostat, kdo tě do toho donutil, ale vsadil bych se, že to byl někdo ze starších. Možná starší, který se bojí, že pokud mě nevyzveš ty, jeho syn ano,“ hádal Dylan.
Nikki zalapala po dechu. RJ zvedl obočí a ona zavrtěla hlavou. „Nemůžeš ho chránit navždy, Brandone. Vím, že byl tvým nejlepším přítelem, ale není tím stejným dítětem, jakým byl, když jsme vyrůstali.“
„Já vím.“ Brandon se opřel. „Já vím.“
Místnost ztichla. „Pokoušel ses s ním mluvit?“ zeptala se nakonec Nikki.
„Jo, před pár týdny. Řekl, že nás Dylan povede špatnou cestou. Ale problém je… že nikdy neřekl nic o tom, že se půjde na veřejnost.“ Podíval se na Dylana. „Nebyl jsem zrozen k vedení, vím to, ale taky nechci vidět mou Smečku rozdělenou na půlky.“
„To taky nechci. Nejsem to jen já, ale má rodina a přátelé. Chci, aby tato Smečka byla silná a vzkvétala,“ řekl mu Dylan s přesvědčením. RJ byl na svého bratra hrdý.

„Pak pojďme něco vymyslet,“ navrhl RJ a obdržel souhlasné přikývnutí.

12 komentářů: