čtvrtek 15. října 2015

Vlčí kopce - 12. kapitola


„Potřebujeme odpojit tyhle dráty. Vidíš?“ Ukázal jí, co má na mysli. Na jeho velké ruce tam bylo málo místa. „To nejdůležitější je, aby se žádný z holých drátů navzájem nedotýkal nebo něčeho vodivého. Budeš držet dráty od sebe a já je odpojím.“

Osušila si ruce a snažila si zapamatovat, co má dělat. „Dobře. Jsem připravená.“ Psychicky se obrnila. Podívala se na Jimmyho a stiskla mu ruku. Nebyla si jistá, jestli ujišťuje jeho nebo sama sebe, ale pomohlo jí to. Bojovala za záchranu tohohle kluka a smečky.
V pozadí matně slyšela Jasona, jak vydává rozkazy do sluchátka a mobilního telefonu, zatímco na ně upíral oči. Věděla, že mimo sklep a dál za stromy jsou hlídky.
Zajímalo by ji, kde jsou ostatní lovci. Zatím viděla jen jednoho. S chlapcem byli tři a ještě tu byl ten, který koupil tuhle nemovitost.
„Tady to je. Tak jdeme na to, začnu malíčkem a prsteníčkem,“ varoval ji Jesse, než začal. Cítila jeho prsty mezi svými. Manipuloval nebezpečnými dráty. Bylo to sice těsné, ale také nejbezpečnější. Jeho ruce byly prostě moc velké, než aby mohl dělat obojí.
Přerušil první drát a zasunul jí ho mezi prsty. Trochu to bolelo, ale bolest nebyla nic ve srovnání s vyhozením do povětří. Zaťala zuby a kývla na Jesse, aby pokračoval.
„Tenhle dám mezi prsteníček a prostředníček,“ řekl jí. „Ještě zbývá jeden, a bude hotovo. Už to skoro máme.“
„Jak to jde, Jime?“ Zeptala se Sally chlapce. Zdálo se, že sotva dýchá a oči měl široké jako dva talíře, ale vydržel se nehýbat.
„Jsem v pořádku,“ vykvikl.
Jesse se na něj pokřiveně usmál. „Jde ti to skvěle, chlapče. Ještě dva a půjdeme domů. Teď se soustřeď.“
„Ano, pane, majore,“ odpověděl chlapec.
Tak to je zajímavé. Jimmy řekl Jessemu Mooreovi hodností.
„Jdeme na třetí, detektive. Půjde mezi ukazováček a prostředníček.“
Ztuhla. Dráty oddělovaly jen její prsty. Jeden špatný pohyb a je konec.
Jesse pracoval pomalu, ale s jistotou. V klidu odpojil poslední drát.
Popadla dech. Cítila, že se jí zpotila ruka.
Jason zaklapl telefon a přivřel oči. Dívali se na sebe a Jesse pokračoval v práci.
Ucítila mezi prsty poslední drát, ale čekala, až jí Jesse, který vytáhl ruce ven, řekne, co má dělat.
„Vydrž, detektive. Jen pro jistotu.“
Vytáhl roličku černé izolační pásky z jedné z mnoha kapes jeho maskáčů a utrhl jí kousek vyceněnými zuby. Postupně izoloval všechny konce drátů. Když byl konečně hotový, neexistovala možnost, že bomba vybuchne.
Vytáhla ruku, ale Jimmy měl vestu ještě pořád na sobě. Pozorně si ji prohlédla a zjistila, že se zapíná plastovými přezkami.
„Můžeme mu ji teď sundat?“ zeptala se Jesse, jen pro jistotu.
„Dovolíš,“ řekl pouze z poloviny žertem.
Jesse na to šel pomalu, pozorně vestu prozkoumal, než odepnul nylonové popruhy. Téměř přestala dýchat, když ta odporná věc sklouzla z Jimmyho ramen. Jesse odložil vestu a zjišťoval, jestli kolem Jimmyho není ještě nějaká past.
„Žádné další tlakové desky, díky Bohyně,“ prohlásil Jesse a přeřízl kabelové svorky, které poutaly Jimmyho nohy k židli, nožem, který vytáhl z další kapsy.
„Můžeš se postavit, chlapče?“ zeptal se Jimmyho jemně.
Jimmy se snažil, ale nohy měl trochu vratké z dlouhého sezení v jedné pozici.
Ten kluk tady dole musel sedět celé hodiny, uvědomila si Sally.
Jesse se nad ním slitoval, zvedl dítě do náruče a odnesl ho k oknu, kterým Sally vlezla dovnitř. Jimmy byl ještě dost malý na to, aby se tam vešel. Byl to nejbezpečnější způsob, jak se dostat ven.
Jason k ní přišel, popadl jí do náruče a brutálně ji políbil, těžce dýchal, když od ní odtrhl své rty. Byl to polibek plný úlevy a vášně. Úplně ji rozpálil.
„Vím, že teď na to není správný čas ani místo…“
„Jste na otevřeném kanálu,“ připomněl jim vesele Jesseho hlas v uších. „Ale jestli chcete zbytek z nás zasvětit do svých soukromých záležitostí… klidně pokračujte.”
„Sakra, brácho,“ reptal Jason. “Dej mi pokoj.“
Jesse se uchechtl. „Až se dostanete ven, dám ti pokoj.“
Jason si povzdechl. „Dobrá připomínka.“
Sally zacukaly koutky. Líbilo se jí, jak spolu špičkují.
„Vylezeš ven stejnou cestou, jako dovnitř, zlatíčko?“ Požádal ji Jason. Jemně ji hladil prstem po tváři s něhou, která jí brala dech.
„Ano, jen mi pomoz nahoru.“
Společně odešli pod malé okénko. Pevně jí sevřel půlky a zvedl ji nahoru. Vůbec si nestěžovala, že se jeho ruce na jejím zadku zdrželi moc dlouho. Vystrčila hlavu a byla překvapená tím, že k ní Jason natahuje ruce. Asi vyskočil ze sklepa stejně jako Jesse. Být vlkodlakem má rozhodně své výhody.
Jason ji vytáhl ven, a pak spolu běželi tmou, pryč od potenciálního nebezpečí.
Jesseho potkali u zdi stodoly. Vlci byli všude kolem. Zatím našli jen jednoho lovce a potřebovali zjistit, kde jsou ostatní. Neptala se, co se s ním stalo, ale bylo jí jasné, že jim už nebude přidělávat starosti.
„Dobrá práce, detektive,“ pochválil ji Jesse, když k nim přišel.
Začala padat mlha.
Jasonovi zavibroval telefon a tak se trochu vzdálil, aby mohl mluvit.
„Díky. Byl jsi dobrý. Jsem jen ráda, žes věděl, jak to zneškodnit.“
„Každý dělá, co umí.“ Pokynul rukou směrem k dalším dvěma mužům, kteří byli oblečení stejně jako on. Jako profesionální vojáci.
„Můžu ti položit osobní otázku? Nemusíš odpovídat, jestli nechceš.“ Jason byl pořád zaneprázdněný telefonováním a ona byla zvědavá.
„Ptej se,“ souhlasil.
„Vy tři jste očividně vojáci. Proto zůstáváte v lidské podobě? I když jako vlkodlaci máte mnohem ostřejší smysly?“
Jesse pokrčil rameny. „V armádě, jsme trávili většinu času jako lidé, to nám zbystřilo smysly. Máme je mnohem silnější než ostatní lidé. A tahle podoba má i své světlé stránky, ani nemluvě o mé milované MP-5.“ Láskyplně pohladil svou útočnou pušku a pak se usmál, ostatní muži se také zasmáli.
„Myslela jsem, že to bude něco takového. Díky za odpověď na mé všetečné otázky. Jsem polda, takže jsem zvyklá vyslýchat. Je to jedna z mých největších chyb, potřebuju všechno vědět.“
Jason se postavil těsně vedle ní. Něco se děje.
„Tady…“ vrátila taktické rádio majiteli. „Asi ho budeš chtít zpátky. Díky za půjčení.“
Jason zaklapl telefon a všechny oči se obrátily k němu.
„Mistr prohlédl druhý pozemek. Byl čistý. Pak zachytil pach lovců. Ti dva mladíci utekli. Už jsou mimo město, jedou po dálnici směrem na východ. Jesse, myslíš, že ty a tvůj tým najdete ostatní?“
„Zvládneme to.“ Jesse se na své muže nemusel ani podívat, Arlo a Len přikývli. Ledový pohled v očích Jesseho Sally zamrazil.
„Dobrá.“ Kývl Jason na svého bratra. „Zavolej Dmitrimu na mobil. Čeká, že se mu ozveš. A Jesse?“ Odmlčel se Jason, jeho výraz byl ponurý. „Jestli jsou to členi Venifucus, budou muset zemřít. Pojedu po silnici, ale zůstanu na telefonu. Chci časté zprávy. Zkusíme zjistit, odkud přišli. Budu to muset ohlásit Vládcům.“
„A co ten chybějící? Byly přece čtyři. Zatím máme jen tři,“ připomněla mu Sally, než stačil Jesse a jeho chlapi odejít.
„Dmitri ho zahlédl v lese asi míli od Domu smečky.“ Řekl stručně. „Neboj se. Dům je prázdný. Postarám se o něj.“
„Nejdřív s Fredym demontuju bomby a zachráním C-4. Nikdy nevíš, kdy se nám bude hodit.“ Zamrkal na ni Jesse.
Kdo je sakra Fredy, uvažovala. Viděla jen tři muže v maskáčích, ale mohlo jich tu být víc. Arla a Lena viděla, když je Jason postavil do čela dvou úderných týmů. Předtím se pohybovali jako duchové. Když o tom tak přemýšlela, měla dojem, že se kolem pohybovali i další. Byly v maskování velice dobří, stěží byli vidět. Bylo to trochu děsivé. Ale také uklidňující.
„Dobrá. Ozvi se mi za hodinu. Zanech zprávu, když nezvednu telefon. A Jesse…“ Popadl bratra za předloktí. „Buďte opatrní.“
„Ty taky, brácho.“
Vojáci přikývli a ponořili se do tmy. V mžiku oka nebyli vidět.
Sakra. Sally byla ráda, že jsou na její straně.

Jason dobře věděl, co musí udělat. Nebylo to sice moc pěkné, ale na území smečky se pohyboval vetřelec. Narušitel, který se už pokusil zastřelit mladou dívku a podařilo se mu chytit Jimmyho a svázat ho v domě plném výbušnin. Nemluvě o tom, že mířil puškou na Sally. Na jeho družku.
Jason věděl, že to, co celou dobu tušil, je pravda. Sally je ta pravá. Jediná žena, která se k němu perfektně hodí. Jeho partnerka. Jeho láska. Jeho družka. Vlk v něm se zvedl a zavyl, když poprvé ucítil její vůni. Když byla v nebezpečí, vlčí hněv byl neskutečný. A když ji pak držel v náruči, ve vlkodlačí podobě, odmítl ji pustit. Nedokázal ji svěřit ani důvěryhodnému členovi smečky. Byla pro něj příliš důležitá. Příliš životně důležitá pro jeho trvalé štěstí. Nemyslel si, že by bez ní dokázal žít. Rychle se stala středem jeho vesmíru.
Snažil se proti tomu bojovat. Je člověk. Je slabá. Její vlčí geny jsou příliš slabé, než aby ji mohly změnit. Pak objevil její kouzlo. Začal se cítit lépe. Měla svou vlastní moc. Je schopná se stát plnoprávným členem smečky.
Když byla v Domě smečky ohrožena, dokázala si poradit, což ho úplně uzemnilo. Byl na ni tak hrdý. Vedla si jako skutečná Alfa a získala si respekt celé smečky. Bylo to nezbytné, jestli chtěl pokračovat ve vedení smečky.
Kdyby ji smečka nepřijala, byl rozhodnutý odstoupit. Jesse by, bez ohledu na to, jak by si stěžoval, mohl smečku převzít. Byl k tomu zrozený, ale válka ho změnila. Změnil se hluboko uvnitř, takže mu porozuměl jedině jiný voják.
Jason by se vzdal místa Alfy bez jediného slova, kdyby o to Jesse stál. Bez diskuze. Smutnou pravdou bylo, že Jesse to nechtěl.
Kdyby Vládci a smečka odmítli Sally uznat za jeho družku, dostal by se Jesse do pozice, před kterou ho Jason dosud chránil. Musel by převzít roli Alfy. Byl to jediný muž, dost silný fyzicky i psychicky, aby zvládl takovou odpovědnost. Smečka ho milovala. Vážila si ho. Snadno by ho jako Alfu přijali. Jason by smečku musel opustit, kdyby nepřijala jeho družku.
Byl to osud, který mu Sally vybrala. Ještě to nevěděla, ale kamkoliv půjde, půjde i on. Jestli nebude souhlasit se životem tady, půjde za ní třeba na kraj světa, když to bude nutné. Udělá všechno, co bude v jeho silách, aby ho přijala za svého druha. Bude s ní žít, kde bude chtít po celý zbytek života.
Ještě nevěděl, jak to nakousnout, ale už se rozhodl. Jen musí vystihnout tu správnou chvíli, aby jí to mohl říct a položit jí všechny otázky. Jen na to pomyslel, vyschlo mu v puse a znervózněl. Cítí to samé? Může to tak vůbec cítit? Má v sobě jen málo z vlka a on neměl tušení, jak si lidé nebo nymfy hledají druhy.
U vlků to bylo instinktivní. Její vůně, její tvary, její hlas a to jak ho od první chvíle přitahovala, mu dalo jasně najevo, že se k němu hodí. První co ho na ní uchvátilo, byla její vůně. Hned jak ji poprvé ucítil, věděl, že je něčím zvláštní. Mimořádná. V tu chvíli ho uchvátila a čím déle ji znal, tím víc pro něj znamenala. Byla půvabná. Její intelekt odpovídal jeho vlastnímu. Byla inteligentní, vtipná, sexy jako peklo a celá jeho. Ať to věděla nebo ne.
Stačilo jen, aby se na něj nedočkavě podívala a už si ji přitahoval do náruče a vášnivě ji líbal.
Jason Sally vtiskl rychlý, tvrdý polibek a pustil se zase do práce. Venku v lese, byl ještě nejméně jeden muž, který ohrožoval jeho smečku. Nejdřív se musel postarat o toho parchanta a pak se může věnovat záležitostem svého srdce.
„Co to bylo?“ Zeptala se Sally bez dechu, když ji pustil.
„Oslavuju, že jsme nevylétli do povětří,“ odpověděl uštěpačně.
V tuhle chvíli s ní nechtěl mluvit o svých citech. Za prvé kolem bylo příliš mnoho svědků. Až jí to řekne, chce s ní být sám. Nejlépe v posteli, celé hodiny. Kdyby mu řekla, že ho také miluje. Kdyby ne, bude lepší mít soukromí, čas na to lízat si rány a zoufale se ji snažit přesvědčit o opaku.
„Tak to se nás pokusím dostat do nebezpečí častěji.“ Usmála se na něj, nevěděla, o čem přemýšlí. Ale brzy se to dozví. Slíbil sám sobě. „A co ten čtvrtý lovec? Jak ho chceš najít?“ Vyzvídala.
„Nejlépe sám,“ odpověděl odměřeně. Nechtěl ji ohrozit ještě víc.
„Omlouvám se. Ale to nepůjde. Ten muž je ozbrojený a nebezpečný. Dobře víš, že se zbraní umím dobře zacházet. A další odborníky na zbraně jsi právě poslal pryč. Myslím, že mě budeš potřebovat. Budu ti alespoň krýt záda, když nic jiného.“
I když by ji raději viděl v bezpečí, jeho zvrácená část ji toužila mít po boku. Chtěl s ní společně bojovat. Dá na ni pozor. Dokáže ji ochránit. Sice to nedávalo smysl, ale vlčí instinkt byl někdy v rozporu s jeho intelektem.
„Dobře.“ Rozhodl se a dal signál zbytku smečky.
Utvořili kolem něj a Sally kruh. Zajímavé, neviděli ji jako řadového člena smečky, ale uzavřeli ji s ním v kruhu. Netušil, jestli je to proto, že není vlk, nebo ji uznávají za jemu rovnou nebo ji vnímají jako Alfu. Byl to zajímavý vývoj. Takový, který nepředpokládal.
„Ten chlap se blíží k Domu smečky, netuší, že je prázdný. Chce lovit vlkodlaky a hodně toho o naší smečce ví. Dokonce i některé z nás zná. Nějakou dobu nás sledoval a opravdu nevím, kolik toho ví. Ale určitě toho ví víc, než by měl. Ví, co jsme a kde bydlíme. Ví, že jsem váš Alfa a ví, jak nás zabít.“
„Co si o tom myslíš?“ Zeptala se Sally a podívala se na něj těma velkýma hnědýma očima, okamžitě ji toužil líbat. Sice na to není čas, ale neskutečně po ní toužil.
„Samuels měl dnes nabito stříbrnými kulkami.“
Vlci naštvaně zavrčeli.
„Ale střela, která zasáhla Colleen nebyla stříbrná, ne?“
„Ne, díky Bohyni,“ potvrdil. „Když jsme zasažení stříbrem, je to jako když postřelí člověka. Bolí to a rána se nehojí, tak rychle. Ve skutečnosti je to o moc horší. Máš střelnou ránu, která se nehojí, plus jed. To není dobrá kombinace.“
„Páni.“ Vypadala, že usilovně přemýšlí. „Takže to, že po Colleen stříleli běžným střelivem, znamená, že ji chtěli jen zpomalit, ne zabít.“
„Nejspíš ji chtěli unést jako Jimmyho. Když utekla, šli po Jimmym. Ať tak či onak, měli v úmyslu zabít dítě. A tolik členů smečky, kolik by mohli. Bomba vlkodlaka zabije stejně jako obyčejného člověka. Výbuch nás roztrhá.“
Pár mužů se uchechtlo jeho hřbitovnímu humoru.
Museli se dát do pohybu. Každý okamžik zpoždění mohl znamenat ztrátu života. Jason se zatvrdil. „Chci ho odlákat od Domu smečky, když to půjde. Chci ho odlákat k medvědímu doupěti. Už tam prolil krev. Nechci poskvrnit půdu našeho lesa jeho krví, když to bude možné.“
Smečka zavrčela na souhlas. Pach krve byl jedním z nejsilnějších. A dnes večer bude prolita krev nepřítele. Ach ano, určitě bude.


17 komentářů:

  1. Děkuji moc za skvělý překlad!!!❤

    OdpovědětVymazat
  2. Moc děkuji za další kapitolku :)

    OdpovědětVymazat
  3. Velký dík za překlad a korekci!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za skvělý překlad a korekci

    OdpovědětVymazat
  5. Veľmi pekne ďakujem za preklad a korekciu!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Vďaka za preklad a som zvedavá na pokračovanie ☺

    OdpovědětVymazat
  7. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  12. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat