čtvrtek 8. října 2015

Vlčí kopce - 11. kapitola


Praštil ji hlavní do tváře, což ji na chvíli omráčilo, a hodil ji do prázdného stání. Motala se jí hlava. Sakra.


Když se probrala, ležela na zemi na zádech, Samuels stál nad ní. Odložil pušku a vytasil z pouzdra lovecký nůž. Puška byla mimo její dosah. Přehodil si ji přes záda. S nožem v ruce se nad ní sklonil.
Úlevně vydechla, když čepel projela látkou místo kůží. Chtěl ji svléknout, ne zabít. Alespoň zatím.
Do prdele. Kde je sakra Jason? Musí ho varovat! A musí zabránit tomu pitomci, aby ji znásilnil. Musí dělat hluk. Jason tu bude každou chvíli. Musí mu dát najevo, kde ji hledat.
Prala se a křičela, když jí Samuels rozřízl tričko a podprsenku. Na chvíli pustil nůž, aby se jí mohl dotýkat, takže se pokusila nože zmocnit. Jen se jí vysmál.
„Tentokrát mi neunikneš, holčičko. Trochu si s tebou pohraju, než tě zabiju, a pak se budu dívat na ohňostroj, jak se budou ti špinaví vlci grilovat.“ Začal jí nožem rozřezávat džíny.
Musí rychle něco udělat nebo ji ten šílenec opravdu znásilní, a to pro ni bylo naprosto nepřijatelné. Kde je sakra Jason? Poprvé v životě potřebuje zálohu a ta dorazí pozdě. Sakra.
Do mysli se jí začaly vtírat obavy. Možná už našli Jimmyho a ty výbušniny? Možná je mrtvý nebo umírá? Ne. Takový výbuch by slyšela. Jason je na cestě. Určitě tu bude každou chvíli. Prostě jen musí ještě chvíli vydržet.
Ale pořád netušila, kde to dítě a bomba je.
„C-4? Vy použijete vojenskou výbušninu, abyste zabil malého kluka a toho, kdo se ho pokusí zachránit? Nejste jen mimo, vy jste blázen!“ vykřikla a doufala, že ji někdo uslyší.
Zase ji praštil a jí se zamotala hlava. Cítila, jak rozřezává její džíny a že ji trochu pořezal. Naštěstí to byly jen povrchové rány. Nic vážného. Nadával, jak se soustředil na svlékání jejího bránícího se těla. Nadávala mu, křičela na něj ty nejhorší nadávky, které zaslechla na ulicích.
Najednou nad ním uviděla ruku. Velkou, chlupatou, ruku s drápy, která ho popadla za krk a stáhla ho z ní.
Samuels proletěl vzduchem, narazil do protější stěny a vyrazil v ní tělem další díru. Slyšela vrčení a křik, Jason a smečka jsou tady. Díky Bohu.
Sally se posadila, tváří v tvář největšímu vlkodlakovi, kterého zatím viděla.
„Jasone?“
Musel to být on. Byl ve své nejděsivější podobě. Napůl člověk, napůl vlk.
Opatrně zvedl její chvějící se tělo těmi obřími drápy a přitiskl si ji na svou chlupatou hruď. Objala ho kolem krku a on vyběhl z chátrající stodoly, odnášel ji zpátky k silnici.
„Počkej! Jasone, je tam bomba.“ Potřebovala ho varovat dřív, než někdo zemře. „Jimmy vás sem měl přilákat. Samuels připravil past, jsou tam dvě libry C-4, až najdete chlapce, vybuchnou.“ Vůbec nezpomalil. Nebyla si jistá, jestli ji vůbec slyšel. Šťouchla ho do ramene. „Musíš varovat smečku, Jasone. Snaží se zabít tvou smečku!“
Zdálo se, že ji slyšel. Jason se zastavil v poli poblíž stromů, zvedl hlavu a krátce zavyl, čímž vlky varoval. Všimla si, že několik z nich zvedlo hlavu a zadívalo se jejich směrem.
Odnesl ji ke stromům a naštěstí zastavil.
Přiblížilo se k nim pár členů smečky v lidské i zvířecí podobě. Jeden z mužů se po ní natáhl, jako by ji chtěl vzít z Jasonovy náruče, ale téměř okamžitě uskočil. Jason na něj zavrčel, nechtěl ji pustit.
„Dovolte mi se o ni postarat, Alfo,“ žádal ho muž.
„Má družka,“ zavrčel na něj Jason.
Najednou bylo úplné ticho. Všichni se na ně šokovaně dívali. Sally si nebyla jistá tím, co to znamená, ale poznala, že Jason právě řekl něco důležitého.
„Je tam bomba,“ řekla rychle a pokusila se odvést jejich pozornost. Fungovalo to. Všechny oči se k ní obrátily, takže si přála, aby měla předtím čas svázat volné konce košile. I když díky tomu jak ji Jason držel, toho nebylo moc vidět a věděla, že vlkům nahota nevadí, připadala si příliš odhalená. „Jimmyho unesli, aby vás nalákali do pasti. Samuels věděl, že jste vlkodlaci a že je Jason váš vůdce. Na zápěstí má tetování, tentokrát jsem ho viděla zblízka. Patří ke skupině Venifucus, alespoň podle toho, co říkal Dmitri.“
Když mluvila, cítila se silnější. Přestala se třást a byla zase připravená k akci. Už byla v pohodě, nechtěla, aby ji Jason poslal pryč. Později si o tom budou muset promluvit. Není žádná omdlévající chudinka. Obvykle ne. Ale Samuels ji dostal, a po dlouhé době byl první, který ji zranil.
„Varujte smečku,“ zavrčel Jason.
Pár vlků vytáhlo mobilní telefony.
Jeden odběhl, aby přivedl ostatní.
Pořádně si Jasona prohlédla. Líbil se jí i v téhle podobě. Vyzařovala z něj síla, musel být silný, aby mohl vést smečku
„Postav mě, Jasone. Prosím,“ zašeptala.
„Jsi zraněná,“ tvrdě zavrčel.
„Ne. Jen mě trochu pořezal, když ze mě chtěl stáhnout kalhoty.“ Jason zavrčel, a nebyl to vůbec příjemný zvuk. „Jsou to jen povrchové rány.“
Pak ji postavil na zem. Udělal to tak rychle, že měla pocit, že padá, ale on ji jemně postavil na zem, něžně ji držel a prohlížel si její zranění.
„Jsem v pořádku, Jasone. Opravdu.“ Posadila se a pod ňadry si uvázala tričko na uzel. Hned se cítila lépe. Zasmála by se tomu, kdyby situace nebyla tak zoufalá.
Změnil se do lidské podoby, zatímco si prohlížel modřiny na její hlavě a její rozseknutý ret. Věděla, že vypadá hrozně. Zítra bude mít pořádný monokl.
„Jsem v pořádku,“ opakovala a vzala ho za ruku. V jeho očích viděla city, které vůbec nečekala. Chtěla mu okamžitě odpovědět, ale teď na to nebyl pravý čas. „To tví lidé jsou v nebezpečí, Jasone.“
Zamrkal a oba se vrátili do přítomného okamžiku.
„Promluvíme si o tom později, drahoušku,“ slíbil.
Jeho vážný tón naznačoval, že to nemusí být úplně příjemný rozhovor. Věděla, že si spolu musí promluvit. Vystavila se nebezpečí, a věděla, že se že mu to nelíbilo. Ale její práce byla za posledních deset let plná nebezpečí. Nemohla si na pomoc zavolat smečku. Často neměla ani partnera, protože byly škrty v rozpočtu a jen pár policistů s ní udrželo krok. V nebezpečných situacích byla zvyklá jednat sama. Bylo těžké ten zvyk porušit.
„Teď mi řekni, co víš o té bombě?“ Požadoval Jason. Někdo mu hodil malý batoh a on se začal oblékat, zatím co ona začala vysvětlovat.
„Samuels mi řekl, že až najdete Jimmyho, vybuchne C-4. On je jen návnada. Skutečným cílem je zabít tebe a smečku. Chtějí vás zabít co nejvíc. Vědí, že jste vlkodlaci a že se Jason už jako vlkodlak narodil. Vědí, že je váš vůdce,“ obrátila se ke smečce.
„Jestli tolik vědí, co ženy a děti?“ zeptal se jeden z mužů.
„Zavolej jim,“ řekl Jason. „Varujte je, ať se ukryjí.“ Jason se postavil a natáhl si černé kalhoty, které měl v batohu. „Kdo zná vůni C-4?“
Zvedlo se pár rukou, většinou od mužů v černém nebo maskovacím oblečení. Několik jich v rukou nedbale drželo vojenské zbraně, zaměřené na zem. Museli to být bývalí vojáci.
„Lene, povedeš hlavní skupinu. Arlo, máš tým 2. Jesse, ty půjdeš se mnou. Týmy 1 a 2 se soustředí na hledání bomby a prohledání domu. Tolik C-4 určitě ucítíte. Moje skupina zachrání Jimmyho.”
„Ty už víš, kde je?“ To byla pro Sally novinka.
Jason přikývl. „Je pod domem. Je tam malý sklep.”
„Ve skutečnosti je to úkryt před hurikánem,“ promluvil muž jménem Jesse, postavil se vedle Sally. Během řeči podal Jasonovi malá sluchátka. „Jestli je tam bomba, výbuch se zaměří nahoru a zabije každého, kdo bude v domě.“
„To je dobré vědět.“
Ano, určitě to je voják, nebo alespoň byl, pomyslela si Sally. Viděl hodně bitev. Cítila z něj sílu a soustředění. Kdyby po tom toužil, možná by Jasona dokázal porazit a stát se Alfou, ale vycítila, že se raději drží v pozadí. Byl jako lesní duch a to mu vyhovovalo.
„Sally, tohle je můj bratr, Jesse,“ představil je Jason.
Najednou viděla tu podobu. Byli si velmi podobní, i když Jesse vypadal, že si s sebou nosí smutek jako závaží. Válka člověka změní. Stejný výraz ve tváři, měl i jeden lékař, který přestoupil z armády k policejnímu sboru.
„A já si myslela, že ses vyklubal někde pod kamenem,“ zavtipkovala, snažila se pozvednout náladu. Usmála se na Jesse a ten jí úsměv vrátil.
„Ne, můj malý bráška, vypadá přesně jako naše matka. Když jsme byli ještě mláďata, tak ho příšerně rozmazlila. Neudělejte stejnou chybu, detektive Deckerová.“
„Zkusím si to pamatovat.“ Potřásla mu rukou, ale myslela na podobu a rozdíly v chování obou mužů.
Jesseho slova jí potvrdila, že Jason je mladší, než jeho bratr. Nebyla jistá, proč jí Jesse hned od začátku připadal starší, jestli to bylo věkem nebo zkušenostmi. Teď se jí potvrdilo, že to bylo obojím. To, že se Jesse neujal role Alfy, ji zajímalo a určitě se na to Jasona později zeptá. Dynamika smečky ji fascinovala, i když zatím pochopila jen velice málo.
První dva týmy se daly do pohybu. Bylo ohromující pozorovat, jak splývají s krajinou. Někteří byli ve vlčí podobě a někteří v lidské. Sally měla co dělat, aby je dokázala zahlédnout.
Jason ji chytil za loket a jemně ji k sobě přitáhl. „Rád bych tě požádal, abys zůstala tady, ale vím, že to nemá cenu.“ Zdálo se, že rezignoval snažit se ji přimět zůstat v bezpečí. To ji nesmírně potěšilo. „Budu raději, když zůstaneš se mnou, kde na tebe mohu dávat pozor. V pořádku?“ Během řeči si do ucha zastrčil sluchátko, které mu předtím dal Jesse. Bylo téměř neviditelné. Rozhodně high-tech zařízení, které ještě nikdy neviděla. Pravděpodobně vojenská technologie.
„To mi vyhovuje.“ Nedokázala se sice pohybovat stejně nenápadně, jako on, ale určitě mohla něčím přispět. Nechtěla zůstat stranou.
„Jesse má lidi, kteří dokážou zneškodnit výbušniny.“ Jason ukázal na postavy stojící opodál mezi stromy. Vedle Jesse stáli další dva muži. Celkem jich tedy bude pět. Ale jen Jason a Jesse měli sluchátka. Předpokládala, že ostatní muže ve vojenských maskáčích, budou průběžně informovat.
O chvíli později vyrazili, Jesse s jedním z vlků běžel v čele, ona a Jason uprostřed, následoval je poslední Vlk. Jason byl přikrčený těsně vedle ní, když se plížili přes pole. Měla dojem, že je spokojený s tím, jak se pohybuje. Vydechla úlevou. Nemusí být vlkodlak, stejně má nějaké dobré schopnosti.
V nepravidelných intervalech zastavovali. V jednu chvíli jí Jason zašeptal novinky, které se dozvěděl z vysílačky.
„Tým 2 zajistil čtvrt libry C-4 na západní straně domu, výbušnina se aktivuje zevnitř. Odhaduju, že ti hajzlové, chtěli, zasáhnou co největší oblast. Ta výbušnina byla obklopená stříbrnými šrapnely, to by nás zabilo.“
„Dokážou ji zneškodnit?“
„Už se stalo.“
Sally byla brutalitou lovců zděšená. Šrapnely využívali teroristé, kteří chtěli ublížit co nejvíc lidem. Malé ostré úlomky se při výbuchu chovaly jako projektily. Věděla, že pro vlkodlaky je stříbro jedovaté.
„Tým 1 pracuje na své straně perimetru,“ pokračoval Jason. „Vsadil bych se, že najdou totéž.“
Sally mlčky souhlasila.
Pak už k domu kráčeli mnohem rychleji. Jesse je vedl. Věděl, jak voní C-4, takže je k cíli vedl tou nejbezpečnější cestou.
Tým se zastavil ve stínu stodoly ve vizuální vzdálenosti od cíle. Cesta do sklepa byla jasná. Dávalo to smysl, když záměrem lovců bylo nalákat členy smečky dolů do sklepa a pak je vyhodit do vzduchu. Teď byli asi deset metrů od vchodu do sklepa a Jesse se připojil k Jasonovi na rychlou poradu.
„Po schodech dovnitř nemůžeme,“ řekl Jesse a podíval se na dvojité dveře, které vedly dolů do sklepa.
„Souhlasím.“ přikývl Jason. „Jaké máme další možnosti?“
Jesse se poškrábal jednou rukou za krkem. Jeho řeč těla prozrazovala, že mu není moc do řeči.
„Existuje jen jediný možný způsob, ale nebude se ti líbit.“ Ukázal na malé okénko těsně u základů. „Nikdo z nás jím neproleze.“
„Já ano.“
Všechny oči se obrátily k Sally.
„Ne,“ prohlásil neoblomně Jason. „V žádném případě.”
Sally se na něj otočila. „Vážně? Dobře víš, že to je jediná možnost, jestli nechceme vylétnout do vzduchu. Dovol mi, abych to alespoň zkusila. Strčím hlavu do okénka a porozhlédnu se kolem a ať jsme alespoň trochu připravení. I taková maličkost může zabránit mnoha problémům.“
Jasonovy rty se sevřely do tenké přímky. „Nemám z toho radost… Ani trochu,“ zavrčel.
„Já vím.“ Položila mu dlaň na srdce. „A nemysli si, že nejsem pohnutá tvým zájmem o mé blaho, ale tohle je práce, pro kterou jsem se narodila, Jasone. Tohle dělám v práci každý den. Nemůžeš mě chránit přede mnou samotnou, nebo mým povoláním. Já to zvládnu. Pomůžu smečce i tomu chlapci.“ Kývla směrem k suterénu a jeho oči sledovaly její gesto. Viděla strach a bolest v jeho očích, což se jí hluboce dotýkalo.
Uvědomila si, že sama by ho do toho sklepa nechtěla pustit, protože by se ocitl v nebezpečí, přímo v centru výbuchu. Kdyby tam šel, šla by s ním. Vstoupila by tam s ním, aby zachránila někoho slabšího, který je potřeboval.
Rychle ho políbila na tvář. „Budu v pořádku. Pojďme do toho společně,“ přesvědčovala ho. „Přiznávám, že tě potřebuji.“
Stiskl jí ruku a střetl se s ní pohledem. Na rtech mu pohrával náznak úsměvu. „Samozřejmě, že ano,“ souhlasil tiše.
Za pár vteřin se po jejich boku zhmotnil muž v maskáčích. Jmenoval se Len. „Perimetr je zabezpečený. Našli jsme další čtvrt librovou nálož. Zbytek výbušnin bude asi s Jimmym ve sklepě.“
Sally jim naslouchala a všimla si, jak si ji Len se zájmem prohlíží. Momentálně se choval profesionálně, ale byla si jistá tím, že až všechno skončí, budou s Jasonem námětem mnoha rozhovorů.
„Dobrá,“ povzdechl si těžce Jason. „Sally použije sklepní okénko, ale Jesse se napřed přesvědčí, že není napojené na výbušninu.“ Kývl směrem k bratrovi a ostatní poslouchali jeho plán. „Porozhlédne se a pak tam budeme moct vstoupit mnohem bezpečněji.“ Natáhl ruku k Lenovi a ten si z ucha váhavě vytáhl sluchátko. Jason ho podal Sally. „Víš, jak funguje taktické rádio?“
„Samozřejmě, ale ještě jsem neviděla takhle malé.“ Vzala si ho, a přestože by dala přednost novému, zastrčila si ho do ucha a zjistila, jak se ovládá.
Jason jí krátce vysvětlil, jak funguje, ačkoli trval na tom, že zůstane neustále zapnuté. Jason chtěl slyšet každý její nádech, když bude mimo jeho dosah.
„Prostrčím tam jenom ruku.“ Řekl Jesse tlumeným hlasem, a podíval se na Sally od sklepního okénka. „Ale ty jsi dost malá, aby ses tam vešla. Seznámím tě se situací. Předtím jsem tam strčil mikrokameru. Jimmy je vpravo připoutaný k židli. Nalevo je schodiště, po kterém sejdeme, až to tam prohlédneš. Dokud tam nevlezeš celá, Jimmy tě neuvidí. Až budeš uvnitř promluv s ním. Řekni mu, ať se nehýbe, dokud mu neřekneme, a že je to v pořádku. Řekni mu, že jsme blízko a jdeme si pro něj.“
„Rozumím.“ Přikývla. „Co když tam mají uši?“ Zeptala se, protože věděla, že ve sklepě mohou mít únosci nějaké sledovací zařízení.
Jesse pozvedl malou černou skříňky. „Máme rušičku.“
Plán to byl dobrý, ale pořád existovala možnost, že když se přeruší obraz nebo zvuk, únosci nechají bombu explodovat, ale lepší něco než nic.
Jesse šel jako první a otevřel okénko, kdyby bylo zapojené, schytal by první nápor exploze. Sally se to nelíbilo, ale věděla, že Jason by to jinak nedopustil. Když Jesse byl chvíli ticho, Sally se pohnula. Jason ji nechal jít s posledním pohledem, kterým jí dával najevo, že si má dávat pozor.
Sally do okénka napřed strčila hlavu, pořádně sklep prohlédla. Sice si byla téměř jistá, že odjeli daleko od místa výbuchu, ale pochybovala o jejich inteligenci, a potřebovala se přesvědčit, že je sklep prázdný.
„Obvod je čistý. Ale s jistotou to budeme vědět, až budeš uvnitř. Jestli nás sledují, počkají, až budeme všichni uvnitř.“ Připomněl jí Jesse. „Bude lepší, když se budeme pohybovat po jednotlivcích. Až se dostaneš dovnitř, řekneš nám, co vidíš. Alfa a mí muži tě uslyší. Bohužel těch rádií máme jen pár.“ Trochu se usmál a pomohl jí dovnitř.
Sice to bylo jen o chlup, ale podařilo se jí okénkem prostrčit hlavu a ramena, rukama se zapřela o parapet. Rozhlédla se po zaprášeném sklepě. Byla tam větší tma než venku. Chvíli musela počkat, než se její oči přizpůsobily šeru. Otočila hlavu doleva, uviděla staré dřevěné schody vedoucí dolů do sklepa. Vpravo viděla lidskou postavu, připoutanou k židli. Nic dalšího neviděla.
„Jimmy?“ zašeptala, věděla, že ji chlapec uslyší. Viděla, jak se k ní otočila jeho hlava. „Já jsem Sally. Slyšíš mě.“
Chlapec přikývl.
„Jsi tu sám?“
Znovu přikývl.
Netušila, proč mlčí. „Můžeš mluvit?“
Zavrtěl hlavou.
Snažila se ve tmě zjistit, co mu brání mluvit. Myslela si, že vidí, něco přes jeho rty. Sakra. „Máš zalepenou pusu, Jimmy?“
Opět přikývl.
Nahlásila, co zjistila. „Jimmy má zalepenou pusu a říká, že je tady sám.“ Okamžitě se rozhodla k akci. „Odtud toho moc nevidím. Jdu dovnitř.“
Kroutila se oknem a ignorovala kletby a výtky, které jí zněly do ucha. Jason s ní nebyl vůbec spokojený.
„Nech toho, Alfo,“ řekla hned, jak dopadla na hliněnou podlahu. „Uvolni linku, abych se mohla pustit do práce. Jsem v pohodě.“
„Později si o tom promluvíme, Sally,“ slíbil jí napjatě Jason. „Co vidíš?“
Dobře. Konečně se může soustředit na práci.
Opatrně se ve tmě posouvala k Jimmymu, pořádně prohlédla podlahu, než udělala další krok. Celé to místo byla potenciální past, ale zatím nic neviděla. Až ve chvíli, kdy se dostala přímo k chlapci, si uvědomila, co únosci udělali.
„Jimmy je v pořádku, ale má na sobě připoutanou vestu. Myslím, že jsem našla zbytek toho, co jsme hledali.“ Nechtěla chlapce vyděsit, jestli si ještě neuvědomil, že má na sobě bombu.
„Hajzlové,“ zaklel Jason.
„Bude to v pořádku. Ať zůstane v klidu,“ řekl Jesse klidně. „Řekni mu, aby se nehýbal.“
„Jasně, sundám mu nejdřív tu lepicí pásku,“ řekla tiše a sklonila se k chlapci. „Snaž se nehýbat, Jimmy. Asi to trochu zabolí, ale pak spolu budeme moct mluvit, chci, abys věděl, že jsem právě mluvila s lidmi, kteří nám pomohou. Vidíš to sluchátko? Je to malá vysílačka. Slyší nás.“ Mluvila, zatímco odlepovala lepicí pásku tak jemně, jak jen dokázala.
Jimmy se ani nehnul.
„Dobře. Lepicí páska je téměř pryč. Jak se máš, Jime?“ Snažila se znít pozitivně, i když popravdě řečeno, měla strach, že ta bomba vybuchne.
„Jsem v pořádku. Ta vesta je bomba,“ zašeptal.
Překvapilo ji, že zná pravdu, ale pořád se drží. Možná jsou vlkodlačí děti tvrdší než ostatní. Nebo je to jen povahou tohohle chlapce.
„Já vím.“ Střetla se s ním pohledem, ohromená tím, jakou chlapec prokázal odvahu. „Ale bude to v pořádku. Jen klidně seď a my zjistíme, jak tě odtud dostat.“
„Jdeme dovnitř,“ varoval ji Jason.
Otočila se ke vchodu.
„A´T tě to ani nenapadne,“ varovala ho v rádiu. „Nejdřív prohlédnu schody.“
„Ti dva chlapi, kteří mě unesli, něco schovali do prachu pod schodištěm,“ potvrdil Jimmy. „A něco dalšího dali někam pod dolní schody.“
„Díky, Jime. To je dobré vědět. Seď a ani se nehni. Jdu se na to podívat,“ pochválila Sally chlapce, a pak se opatrně vydala ke dveřím. Našla v prachu dvě kovové desky.
„Asi je tady nášlapné zařízení, na schodech vidím další. Budu opatrná a vyznačím okraje. Dveře vypadají dobře. Myslím, že vás chtěli chytit na schodech.“ Pozorně si prohlédla dveře, jestli na nich nejsou nějaké dráty nebo připojené aktivační zařízení.
„Otevřu dveře vlevo. U tebe na jižní straně,“ řekl Jesse. „Udělám to pomalu. Řekneš mi, když uvidíš něco podezřelého.“
„Rozumím. Až budeš připravený, začni.“ Odpověděla Sally.
O vteřinu později, se dveře na škvírku pootevřeli.
„Nic nevidím. Pokračuj.“ Připadalo jí, že to trvá celé hodiny. „Doufám, že jeden z tvých mužů se opravdu dobře vyzná ve výbušninách.“
Nevysvětlila mu přesně proč, ale bylo do dost jasné. Bomba ve vestě se nepodobala ničemu, co kdy viděla. Ale ona ještě bombu nikdy takhle zblízka neviděla. Měla štěstí, že se jí něco takového během policejní kariéry nepřihodilo.
„Neboj se.“ Uklidnil ji Jesse. To vypovídalo o zkušenosti. „Viděl jsem bomby ve vestách už dřív. Ať zůstane Jimmy v klidu.“
Ohlédla se přes rameno. „Jim je v pohodě. Ví, že se nesmí hýbat. Můžete být hrdí, že patří ke smečce.“ Řekla pozitivně, aby Jimmyho uklidnila. Z letmého pohledu na Jimmy usoudila, že si vede pozoruhodně dobře. Je to opravdu chytrý kluk.
Dveře se palec po palci otevírali.
Zkoumala každý centimetr povrchu, ale nenašla žádnou past. „Je to v pořádku. Ke dveřím není nic připojeno.“

„A co panty?“ Zeptal se jí ostře Jason.



18 komentářů:

  1. Skvělé, díky moc za další kapitolu a korekci

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Dakujem,skvelé.diana

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  5. Hodně napínavá kapitola, moc děkuji za překlad a korekci!

    OdpovědětVymazat
  6. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Vďaka za preklad a korekciu. Už sa teším na pokračovanie....

    OdpovědětVymazat
  8. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Dik za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. Vďaka za skvelé a napínavé pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji moc za skvělý překlad!!!

    OdpovědětVymazat
  13. Já mám místo písmen bílá místa, jak to udělat abych si to mohla přečíst. Děkuji za radu

    OdpovědětVymazat
  14. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  15. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat