pondělí 26. října 2015

V zajetí draka - 6. kapitola 1/2


Postel pod ní se pohnula. Pia zívla a poškrábala se na nose. Proč byla ta matrace tak hrbolatá a teplá? Otevřela oči. V pokoji byla úplná tma. Všechno, co mohla vidět, byly stíny.

Ležela roztažená na Dragovi, nohy propletené s jeho. Ztuhla a pokusila se vzepřít, ale těžké paže, které ji objímaly, ji nechtěly pustit. A nemohla pohnout hlavou. Zatáhla. Ovinul si její vlasy kolem svého širokého zápěstí.
V jejím hrdle se nashromáždil písek. Zakrákala: „Myslíš, že bych se pokusila utéci, zatímco spíš? Přece tě tu nenechám, když jsi zraněný.“
Uvolnil jí vlasy ze svého sevření a jemně je pohladil. „Nespal jsem.“
Když se znovu pokusila vzepřít se na loktech, dovolil jí to, přičemž ji paží objal kolem pasu. Neměla v úmyslu o tom zdřímnutí přemýšlet. Nechtěla přemýšlet o tom, že spala v jeho náruči a ani o tom, jak děsivě krásný to byl pocit. Ups! Právě o tom přemýšlela.
„Proč jsi nemohl spát?“ zeptala se. „Bylo ti příliš špatně?“
„Sice to u mě není pravidlem, ale dokážu vydržet i několik dní bez jídla a spánku, když musím.“ Stále na ni mluvil tím svým uklidňujícím tónem. Pod svým tělem cítila Pia vibrování jeho hrudi. „Nemám v úmyslu v Elfí říši spát. Kromě toho jsem potřeboval jen trochu odpočinku.“
„Jak se cítíš teď?“ Příliš unavená, než aby udržela svou hlavu ve vzpřímené poloze, ji znovu nechala klesnout na jeho prsa. Mmmm! Saténová pokožka přes ocelové svaly.
„Lépe. Rameno mám ledové, ale už nemám bolesti. Budu moci vstát a pohybovat se, ale nemyslím si, že bych se dokázal proměnit, než uplyne jejich lhůta. Kouzlo v tom jedu udělalo dobrou práci.“
Prstem lehce přejela po jeho zraněném rameni. Na omak bylo horečnatě teplé, mnohem teplejší než zbytek jeho těla a vůbec ne ledové. „Nebolí to?“
„Ne.“ Uchopil ji za ruku a přitáhl si ji k ústům. Když si strčil její ukazováček do pusy a začal ho sát, strnula.
V okamžiku byla její divoká touha ze snu nazpět. Rukou, kterou měl položenou na jejím pase, ji posunul do správné polohy, pánev na pánev. Jednoznačný důkaz jeho vzrušení se zvedal v jeho riflích. Zasténala a pokusila se vyprostit z jeho sevření. Ale všechno, čeho dosáhla, bylo to, že se jejich těla třela o sebe.
„Přestaň s tím!“ vyrazila ze sebe.
S klidem cucal její prst dál. Jeho hluboký hlas se přes ni převalil jako líný tygr, který se otíral o její pokožku. „Proč? Ve snu jsi mě chtěla. Já jsem chtěl tebe. Od té doby cítím tvé vzrušení. Mezitím uběhlo teprve pár hodin. Ještě máme čas, než budeme muset vyrazit.“ Olízl jí dlaň. Dotek cítila proběhnout celým tělem, až skončil mezi jejíma nohama, kde začal pulsovat.
Zalapala po dechu. „Byl to jen sen!“
„Opravdu? Oba dva to chceme i nadále.“ Rty putoval k citlivé kůži na vnitřní straně zápěstí.
Tep v jejím zápěstí hekticky pulsoval. Jazykem přejel po žíle. Nebyla jen šokovaná, ale i ohromená. Byl to opravdu kus chlapa, přesto byla v jeho smyslnosti zkušená něžnost, se kterou si nevěděla rady. Měla problémy znovu nalézt svoje rozhořčení, a když to udělala, tak zasténala rozkoší.
„Ten sen byl jen kouzlo. Nebyl opravdový.“
„Byla to pravda,“ odpověděl. Jeho dlouhé prsty si drze razily cestu pod lem jejího trika. „Iluze ti jen ukázala, co si přeješ ze všeho nejvíc.“
Na pokožce cítila mravenčení a měla pocit, že se dusí. Mlela sebou, aby se osvobodila, ale tentokrát to myslela vážně. Na okamžik se paže kolem ní sevřely silněji, jakoby ji nechtěl pustit. Poté svůj stisk uvolnil.
Odplazila se od něj, narazila do stolku a něco shodila na zem. Koberec pod jejíma bosýma nohama nasákl nějakou tekutinou. Převrhla džbán s vodou, kterou použila k omytí Dragovy rány.
Při chůzi před sebe natáhla ruce, až narazila na zeď. Prsty přejížděla po hladké omítce, dokud nenašla vypínač. A poté, co ho stiskla, se opřela o stěnu a kvůli prudkému světlu stiskla víčka k sobě.
Obličej měla jako v plamenech. Keith a ty hrozné chyby, které udělala. Že ignorovala rady své matky, otevřela se a něco o sobě prozradila – a to všechno jen proto, že chtěla milovat a být milována, protože si přála oboustrannou důvěru. Všechno kvůli tomu, že chtěla milence a partnera, opravdový domov, jistotu útočiště, místo, ze kterého by nemusela utíkat a - dokonce i této myšlenky se odvážila - že chtěla jednoho dne děti.
Svaly na pažích měla příliš napjaté. Vlhkou tvář si otřela o rameno.
Péra pohovky zaprotestovala. Spíš cítila, než slyšela, jak se za ní postavil na nohy. Svými hyper senzibilními nervovými zakončeními zachytila energetické inferno.
Dragos se svým tělem přitiskl na její záda. Ruce položil na její, byly o tolik větší a tmavší než její vlastní štíhlé, ženské, které se teď chvěly. Její zoufalství se šířilo okolním vzduchem. Tvář si opřel o její hlavu.
Jeho dvůr byl někdy dost turbulentní místo. Někteří žili v partnerství, mnoho jich bylo sólo. Všichni měniči svou vášeň prožívali naplno a hranice mezi žhavými emocemi a násilím byla opravdu tenká.
Občas měl nějakou ženu, ale ty vztahy byly vždy nezávazné. Byl to jednoduše jen sex bez jakýchkoliv komplikací. Přesto viděl mnoho partnerství, která byla mnohem komplexnější. Zraněné city, nedorozumění, žárlivost, zlomená srdce, nevěra, vášeň – to vše se odehrávalo na pozadí života u dvora.
Žena zde byla komplikovaná, ne jen prodejný sex. Přemýšlel, co by měl udělat, procházel příklady, které viděl na svém dvoře. A zavrhoval jeden za druhým. Poté řekl klidným hlasem: „Tomu nerozumím. Mohla bys mi to, prosím, vysvětlit?“
Zatracenej chlap. Teď, když věděl, že se slovíčkem prosím u ní pochodí nejlépe, najednou ho bude používat. Zatřepala hlavou.
Povzdechl si. „Jsem starý, občas jsem krutý a vypočítavý. A není to v mé blízkosti právě bezpečné, když jsem naštvaný. Neomlouvám se za to, co jsem. Jsem dravec a vládnu ostatním silným dravcům. Ale nechtěl jsem tě zarmoutit.“
Naslouchala jeho slovům a pomalu se uklidňovala. Ten hrozný pocit obnaženosti zmizel. Obklopoval ji svým tělem, jeho energie ji zahalovala.
Nerozuměla tomu. Myslela si, že v tom snu šlo jen o sex. Kdyby to bylo tak jednoduché!
Opřela hlavu dozadu a Dragos se postavil tak, aby jí hlava spočívala v prohlubni pod jeho krkem.
„Ten sen byl manipulativní. Nebyl reálný. Ve snech se člověk mnohdy rozhodne udělat věci, které by ve skutečnosti nikdy neudělal,“ vysvětlila.
„A přesto to bylo pravda?“ Jeho dech ji zalechtal na jemných chloupcích na spánku.
Jak zvláštní, že byl tak nejistý. Jeho arogance k němu pasovala mnohem víc. Nemělo by ji to přitahovat tak, jak tomu bylo v tomto případě – opravdu to neměla v hlavě v pořádku.
„Jedna pravda v tom snu byla,“ přiznala. „Ale ta není tak jednoduchá jako jen sex.“
„Bylo za tím víc, než jsem si myslel.“ Slyšela v jeho hlase smích. Zněl... potěšeně.
„Tebe to těší?“ zeptala se a nemohla jinak, než se taky rozesmát.
„Jsi komplikovaná. Nenudím se.“
Odtáhla ruku z jeho sevření a položila si ji na ústa. „Jsem tááák šťastná, že vás mohu pobavit, Vaše Veličenstvo.“
Objal ji. „Takže, co to bylo za pravdu v tom snu, že nebyla tak jednoduchá jako sex? A co to mělo společného se vzrušením, které jsem u tebe cítil?“
Opírala se o sílu jeho paží a rozhodla se, že si bude jeho objetí užívat. Žádné analýzy, žádné dohady o jeho motivech, žádné přemýšlení o budoucnosti a žádná očekávání. „Jsou to mé skutečné pocity? Kolik z toho je ještě následek snového kouzla? I ty jsi komplikovaný a poslední dny žiju ve strachu z tebe. Ale naše vzájemná přitažlivost mezi námi je jedna věc a mil…“ Ostře se nadechla. „Ale mít sex,“ opravila se, „je věc jiná. Musím mít k té osobě určitou důvěru, než se rozhodnu být tak zranitelná.“
„Keithovi jsi důvěřovala,“ řekl.
Nemohla zabránit tomu, aby sebou necukla. „Ano, důvěřovala. A on mě zradil. Ještě stále to bolí.“
„Iluze ze snu se už rozplynula,“ vysvětlil jí. „Ať už teď cítíš cokoliv, je to reálné a rozhodnutí, co si s tím počneš, je na tobě.“
Vlasy ji uhladil na jednu stranu a rty položil na kousanec na jejím krku. Puls se jí třepotal jako motýlek, dech se jí krátil. Nakrátko se jeho ruce zarazily, poté ji pustil a o krok odstoupil. Rozcuchaná a zmatená se otočila. Její drobné, bosé nohy zářily jasně na světlém podkladu koberce, nehty měla nalakované jasně červenou. Vypadala půvabně a chutně. Jeho třísla se napjala.
Ignoroval to. „Měli bychom jít.“
Přikývla a pokusila se uvolněné prameny vlasů zastrčit za uši. „Samozřejmě, měli bychom vyrazit. Jak dlouho jsme odpočívali?“
„Jen pár hodin.“ Odvrátil se a bojoval sám se sebou, aby dostal její vliv pod kontrolu.
„Pak máme ještě čas se trochu osvěžit. Jestli ti to nevadí, půjdu se osprchovat a převléknu se. Nebude to dlouho trvat.“ Pospíchala chodbou ke koupelně.
Dragos naklonil hlavu na stranu a sledoval ji pohledem. Ještě stále se mu nelíbilo vidět ji odcházet.
Jednoho dne mi budeš důvěřovat. Poté mi řekneš, jak to s tím snem myslíš a proč jsi byla tak rozrušená. Už ze mě nebudeš mít strach a svěříš mi všechna svá tajemství. A pak budeš patřit mě.
Usmál se. Nevšimla si, že byl stále ještě na lovu. Dobře. Tak to bylo lepší.
V ložnici sáhla Pia po dalším novém oblečení, které si koupila společně se spodním prádlem: modré capri džíny a citrónově žluté elastické tričko s krátkými křidélkovými rukávky a výstřihem. Už zbýval jen jeden outfit. Jestli bude špinit své oblečení takovým tempem jako doposud, bude si muset někde vyprat, nebo nakoupit víc věcí.
Zavřela za sebou dveře od koupelny a připadala si dost blbě, když otáčela klíčem. Jako by ho dokázal klíč nebo armáda USA zadržet, kdyby se rozhodl jít dovnitř. Potřásla hlavou a pustila vodu, zatímco se svlékala.
Přes hlavu a tělo se jí přelila teplá voda a tišila bolavá, napjatá místa. Když stekla k jejím odřeným kolenům, zasyčela. Rychle si umyla vlasy tím správným šampónem a uvolněně si povzdechla, když si do nich vetřela kondicionér a mokrá hříva rozcuchaných vlasů se zjemnila. Poté se namydlila, smyla pěnu, osušila se a oblékla. Vykartáčovala si vlasy a spoutala je žlutou gumičkou. Toaletní potřeby vhodila zpátky do nákupní tašky a vyšla z koupelny.
Dragos se rozvalil na posteli. Dvojlůžko pod ním působilo malinké a těsné. Měla pocit, že narazila do neviditelné stěny, když ho uviděla. Ležel na zádech, oči zavřené, jednu ruku pod hlavou, ta druhá spočívala na jeho vypracovaném břichu.
Zakrvácenou košili si svlékl a na sobě měl jen džíny a vysoké boty. Rána na jeho bronzové kůži bila do očí. Jeho žebra se rýsovala pod silnými svaly jako vlny, tmavé bradavky ve studeném vzduchu ztvrdly. Taky se umyl, jeho temně černé vlasy rozprostřené na ramenech byly ještě vlhké. Do nosu jí pronikla vůně čistého muže.
Stejně jako každou místnost, do které vstoupil, i ložnici opanoval jen pouhou svou přítomností.  Chvějící se rukou se natáhla po poslední čisté košili, měla dlouhý rukáv a knoflíky. Poté, co odtrhla visačky, oblékla si ji jako sako, protože svetru si dlouho neužila.
Jeho přítomnost byla zničující. Nedokázala se přinutit, aby si sedla vedle něj na pelest. Místo toho poklekla, aby si natáhla ponožky a své běžecké boty. Pohledem skákala mezi Dragosem a svými svršky roztahanými po celém pokoji. Pohlédla ke svému batohu, který obsahoval dokumenty tři nových identit a skoro sto tisíc dolarů. Poté se znovu podívala na ležícího muže.
„Jsi hotový?“ Zadýchávala se, jako by právě uběhla maratón. Proběhla pokojem, posbírala svých pět švestek a nacpala je do další nákupní tašky.
„Ano,“ odpověděl. Zhluboka se nadechl a vzdychl. Byl na něho strach nahánějící pohled. Navlhčila si rty a pokusila se myslet na něco jiného. „Ty další identity nepotřebuješ,“ pronesl. „Mám rád tvé jméno. Pia Alessandra Giovanni. Pasuje k tobě.“
Zatraceně! Tři velmi drahé, čistě vykonstruované identity byly v háji. A ty ostatní byly v New Yorku. „To snad není možné!“ explodovala. „To byly moje věci. Nemáš žádné právo se v nich hrabat.“
„Samozřejmě, že mám,“ odvětil.
Proboha, jak na to přišel? Hodila po něm jednu nákupní tašku. Musel mít pootevřené oči a pozorovat ji. Líně působícím, ale přesto velmi rychlým, pohybem tašku jednou rukou chytil. „Vsadím se, že jsi přepočítal i ty peníze,“ vyjela na něj.
„Samozřejmě, že ano,“ znovu odpověděl. Ušklíbl se. „Ženy opravdu potřebují mnohem více času v koupelně než muži. Podíval jsem se i do lednice, použil jsem tvůj mobil, abych zavolal do New Yorku a sebral klíče od auta. Nemáš v sobě ani špetku wyr-dravce – nejsi jen vegetariánka, ale ještě ke všemu veganka. Žádný div, že jsi tak vychrtlá.“
„Vychrtlá!“ Jen jeho mohlo napadnout označit 178 cm vysokou ženu se 70 kg váhy jako vychrtlou. Hodila po něm i druhou tašku. I tu chytil, ale už nezabránil tomu, aby z ní nevypadly plastové lahvičky se šampónem, kondicionérem a tělovým mlékem. „Nejsem vychrtlá! A stejně, nejsem opravdová veganka. Jím med, když je bio. Ale o to teď nejde – okamžitě mi vrátíš moje klíče od auta!“
„V žádném případě,“ řekl.
Vrhla se na něj a praštila ho do prsou. „Ty neřáde! Neměl jsi vůbec žádné právo hrabat se v mých věcech – nebo ukrást moje auto!“
Začal se smát hlubokým z břicha vycházejícím smíchem. Stejným pohybem jako v jejím snu ji chytil za ruce a otočil její tělo tak, že padla na matraci. Vypískla. Tyčil se nad ní, jeho dravčí oči svítily. „Žádná jiná bytost na světě by se neodvážila takto se ke mně chovat.“
Strnula. Krev jí ztuhla v žilách.
Jeho výraz obličeje se změnil. Prstem se dotkl jejího nosu a řekl: „Ne! To nebylo myšleno jako výhrůžka.“
Rty se jí chvěly. „A jak to teda bylo myšleno?“
Položil jí ruku na tvář. Byla tak dlouhá, že zakrývala skoro celou stranu její hlavy. „Ty patříš mě,“ řekl. „Můžeš to popírat, odmítat, zuřit nebo se pokusit utéct. Ale. Ty. Patříš. Mě.“
„To je šílené,“ zašeptala. „Nemám ani zdání, co to má znamenat. Nepatřím ani tobě ani nikomu jinému.“
„Ale ano, patříš,“ konstatoval. Palcem jí přejel přes rty. „Patříš mi a já se o tebe postarám. Neublížím ti, naopak, budu tě ochraňovat. A ty mi začneš důvěřovat. To všechno je dobrá věc.“
„Nejsem žádný osobní majetek, zatraceně!“
„Ale teď jsi mým majetkem.“
„Myslím, že jsi šílenec!“ Zdůraznila každé slovo.
„To ty jsi taky, takže to sedí.“ Jeho ústa se zkroutila do úsměvu. Pomalu skláněl hlavu a pozoroval ji. Když se napjala, zašeptal: „Jsi v bezpečí. Jen tě chci ochutnat, nic víc.“
Zarazil se pár centimetrů nad jejími rty.
Tady to bylo v každém ohledu špatné. Pohledem sklouzla z jeho trpělivých rtů k jeho očím a z jejího zrádného tělo napětí zmizelo.
Cítil, jak se vzdala a přitiskl své rty na její. Víčka se jí zatřepotala. Jeho teplé, pevné rty se na jejích pohybovaly s lehkostí, zkoumaly jejich tvar. Vůbec to nebylo divoké a hektické jako ve snu. Tento polibek byl pomalý, důvěryhodný, pozvolný a smyslný.
Touha se spirálovitě plížila jejím tělem směrem dolů, kde zvlhla. Se zamumláním ho uchopila za bradu.
Ochutnával její rty, jeho dech se zrychloval. Když nechala své prsty putovat z jeho brady nahoru a prohrábla mu vlasy, otevřel ústa a jazykem se dobýval do těch jejích. Její touha stoupala, zesilovala.
Natočil její hlavu na bok, aby se mohl lépe dostat do jejích úst, jeho tělo ztvrdlo. Poté jí vsunul jedno stehno mezi nohy a přitiskl se k místu, které už díky němu zvlhlo. Vydala ze sebe přidušený zvuk a odpovídala na jeho polibek s rostoucím nadšením.  Zavrčel a přitvrdil, jeho jazyk pronikl hluboko do jejích úst.
Trefil přesně to správné místo. Zasyčela a vyrazila mu pánví naproti. Teď už ho objímala kolem krku oběma rukama. Uchopil jí za zadeček a přitiskl si ji ještě blíž k sobě, druhou rukou ji chytil za zátylek a pevně ji držel. Jeho jazyk a noha pracovaly synchronně v ďábelském rytmu, který jí bral dech, až byla v plamenech. Líbala ho stejně tak divoce a nekontrolovatelně jako v tom snu.
Hltal ji s vyhladovělou touhou. Rukama přejela přes jeho ramena. Jeho nahý trup ležel kompletně na ní, silná, tvrdá erekce se tiskla proti jejímu boku. Chtěla, aby se svlékl, chtěla ho cítit v sobě, chtěla cítit, jak ji pevně drží, zatímco do ní proniká.
Proboha, měla by rychle zařadit zpátečku. Odtrhla od něj ústa a zasupěla: „Stop! To je příliš.“
Se zasyčením hlavu odtáhl. Přitiskl ji k sobě a nehýbal se, tělo strnulé.
Jeho pohled byl jako tekutá láva, oči mu zlatě planuly. Odvrátila pohled, skryla svůj obličej na tvrdém svalnatém bicepsu a zašeptala: „Ještě je příliš brzy.“
„Ten přítel,“ zavrčel.
Expřítel. A už jsem se přes něj přenesla.“
Odvážila se ke krátkému pohledu. Shlížel na ni dolů, linie jeho obličeje se ostře rýsovaly. „Říkala jsi, že to ještě stále bolí.“
Položila svoje prsty na jeho napjatá ústa a obkreslila jejich konturu, unesená jejich formou a strukturou. „Bolí mě to, protože jsem někomu důvěřovala a on mě zradil. Už to nebolí kvůli němu. A kdyby byl naživu, už bych s ním nechtěla nic mít. To jediné, co by mě ještě lákalo, by bylo, kdybych ho mohla ještě jednou zmlátit.“
Napětí jeho těla povolilo. Cítila, jak se jeho ústa pod jejími prsty zkřivila do úsměvu. „Ty jsi ho zmlátila?“
Opětovala mu úsměv a mrkla na něj. „Ne úplně,“ přiznala. „Ale velmi jsem si to užívala, když jsem ho od sebe odstrkovala tak dlouho, až jsem ho připlácla na zeď.“
Měřil si ji pohledem. Její slonovinová pleť se zabarvila do něžné růžové, její rty byly od jeho polibků tmavé a naběhlé. Tmavofialové oči zářily. I když tvrdila, že se cítí nepříjemně, její tělo se k tomu jeho tisklo uvolněně a důvěřivě. Vůně jejího intenzivního vzrušení byla úžasná. Všechny její barvy byly jako drahokamy vyleštěné do vysokého lesku.
„Jsi absolutně fantastická,“ řekl a přitiskl jí rty na čelo.
Její oči se šokem rozšířily. Poté odvrátila pohled, červeň na její tváři potemněla. Nenapadalo ji nic, co by na to mohla říct. Podlehla okamžitému impulsu a pevně ho objala. Vypadalo to, že ho překvapila, protože tiše držel a opětoval její objetí. Než ji pustil, ještě jednou ji k sobě pevně přitiskl.

Jedním ladným pohybem se od ní oddělil a vstal. „Teď už musíme opravdu vyrazit.“

18 komentářů:

  1. Děkuji moc za skvělý překlad!!!❤

    OdpovědětVymazat
  2. Wow! děkuji za skvělý překlad a korekci! ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Perfektný preklad, perfektná korekcia, skvelá kniha, veľmi pekne ďakujem, že ste sa rozhodli pre túto, lebo je naozaj super a ja sa nenormálne teším na každú novú kapitolu. Ešte raz díky :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělé, díky moc za další pokračování a korekci

    OdpovědětVymazat
  5. Veľká vdaka za skvelý preklad a korektúru a neviem sa dočkať pokračovania :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuju, tahle knížka se čte skoro sama a překlad a korekce je super. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Mockrat dekuji za dalsi skvelou kapitolu a za catnost pridavani :0)

    OdpovědětVymazat
  8. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Skvělé ! ! ! Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  10. Díky moc za překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  12. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat