úterý 20. října 2015

V zajetí draka - 5. kapitola 1/3


Pia upírala pohled na zem, prstem přejela po odřené kůži na dlaních. „Můj ex-přítel mě vydíral.“
„Keith Hollins,“ řekl.
Pia trhla překvapeně hlavu nahoru. „Odkud to víš?“
Jeho černé obočí se zvedlo. „Vím plno věcí.“

Předtím než opustil New York, jeho strážci pilně pracovali. Zatímco pro něj čarodějka zhotovovala sledovací kouzlo, Aryal a ještě další se šťárali v životě Piy Giovanni tak dlouho, než našli ty správné odpovědi. Byl vyslán tým, aby prohledal Piin byt a vysledoval všechny stopy, které tam našli. Krátce poté, co bylo kouzlo hotové a on uviděl předběžnou zprávu, vznesl se Dragos do vzduchu a vydal se na cestu na jih. Ke své kořisti.
„Tvůj přítel je mrtvý,“ sdělil jí.
To bylo pro ni příliš. Rozostřil se jí pohled, svět se začal kymácet.
Dragos udělal krok dopředu a zachytil ji předtím, než se zhroutila na zem. Posadil ji na jednu z barových stoliček a hlavu jí zatlačil mezi kolena. Jak s nevolí zjistil, culík měla úplně rozcuchaný. Jednou rukou jí držel za zátylek, zatímco druhou jí z vlasů vylovil to chlupaté, elastické cosi, takže se jí volně rozpustily přes hlavu, i když byly stále ještě zacuchané. Tu chlupatou věc si strčil do kapsy.
Tlumeným hlasem se zeptala: „Zabil jste ho?“
„Ne. A ani nikdo z mých lidí.“ Pokožka na jejím krku byla chladná. Cítil, jak se zachvěla. „Našli ho před pár hodinami. Ošklivá smrt.“
„Ten zatracený idiot. Pokoušela jsem se ho varovat.“ Skryla si obličej v dlaních.
Pichlavý pocit žárlivosti. Vycenil zuby a zavrčel. Byla to jeho zlodějka, nikoho jiného. „Milovala jsi ho.“
„Ne,“ řekla neradostně. „Ano. Já nevím. Myslela jsem si, že jsem ho kdysi milovala, ale nebyl tím, za koho jsem ho považovala. Poté, co jsem se s ním rozešla, mě ten zmetek vydíral. Věděla jsem, že přitom zařve. Dokonce jsem se pokusila ho varovat, ale on mě neposlouchal. Dostal, co si zasloužil, ale přesto je to těžké, slyšet to o někom, na kom mi kdysi záleželo.“ Sevřela ruce v pěst. „Nechte mě vstát. Neomdlím.“
„Jsi příliš chladná,“ řekl. „To znamená šok, myslím si. To změníme.“ Na pracovní desce vedle dřezu objevil láhev skotské. Z police vytáhl šálek na kávu, naplnil ho a vtiskl Pie do ruky. „Vypij to. Mezitím pohledám deku.“
Nedůvěřivě si ho prohlížela, zatímco uchopila šálek.
„Ano, já vím,“ řekl netrpělivě. „Roztrhám tě na cucky. Jednoho dne. Až se mi bude chtít. Do té doby nebudeš omdlívat, bude ti teplo a nebudeš už tak zoufalá.“ Nasál vzduch. „Nemám ten pach rád.“
Její hezká ústa zůstala otevřená. „Nemáte rád…“ Vytryskl z ní perlivý chichot a změnil se na opravdový smích. Zkroutila se na stoličce a šálek kávy se povážlivě naklonil.
Položil ruku na její, aby ho stabilizoval a přitiskl jí prst na rty. „Přestaň!“
„Jasně.“ Výskla. „Všechno, co řeknete.“
V žádném případě nebyl expert na emoce a už vůbec ne na ty ženské. S temným pohledem zaťukal prstem na její rty.
„Byla bych… jen… já nevím… nějak radši, kdybyste konečně přešel k tomu trhání na cucky.“ Škytla. „Co vy na to, Vaše Veličenstvo?“
„To bylo myšleno sarkasticky,“ odpověděl.
„Což je z úst naštvaného draka velmi uklidňující,“ řekla. „Ten celý vtip s tím „řekni mi, co chci vědět a já tě nechám jít“ se mi zamlouvá. Ten má něco do sebe. Vsadím se, že ostatní zajatci ho milují.“
Její štíhlé tělo se stále ještě chvělo. Byla bez sebe. Dokud byla takto rozhozená, nic smysluplného z ní nedostane.
Dragos ji uchopil za bradu, podíval se jí pevně do očí a pokusil se jí vsugerovat iluzi klidu. Ale narazil na mentální bariéru. Fascinovaně ji zkoumal a osahával její okraje.
Vypadalo to, že bariéra byla vytvořena jak přirozeně, tak úmyslně. Byla s ní spletena ozvěna jiné ženské magické energie, povědomá přítomnost něčeho, co připomínalo Piinu vlastní energii a přesto byla jedinečná. Byla to překrásná konstrukce, elegantní pevnost, která chránila srdce této ženy.
Z toho důvodu se jí podařilo prorazit iluzi ve snu. Mohl by ty zdi zbourat, kdyby chtěl, ale to by bylo stejné, jakoby zpracovával opál kladivem. Potom by z ní nezbylo nic použitelného.
„Přestaňte s tím,“ zašeptala. Její tělo strnulo a odtáhla se od něj. „Zmizte z mé hlavy.“
Nepovolil a místo svých myšlenek použil svůj hlas: „Klid, děvče,“ zamumlal. „Uklidni se.“
Kolem ní se ovíjelo mumlání jeho hlubokého hlasu. Utěšovalo ji to a uklidňovalo. Její dech se zachvěl a poté se pomalu začal zklidňovat.
Zírala do Dragových zlatých očí. Mohla by se do toho pohledu ponořit a už se nikdy nevynořit. „Valium je proti vám nic,“ zamumlala. „Kdybyste to plnil do lahví, mohl byste s tím nadělat majlant.“
„Už jsi klidnější,“ řekl. Jeho tmavý obličej měl neproniknutelný výraz.
„Ano.“ Jen s námahou odvrátila pohled. „Děkuji,“ přinutila se říct.
Pustil jí bradu i ruce a o krok odstoupil. „Pij!“
Když zmizel v chodbě, zvedla pohled. Poté přitiskla šálek ke rtům a na ex ho vypila. Skotská jí vzplanula v žilách a působila o to silněji, že poslední týden nic pořádného nejedla. Postavila šálek na desku, podívala se na své ruce a dotkla se brady. Když ji srazil na zem, schytala pár škrábanců. Ale od té doby s ní zacházel velmi opatrně. Pozoruhodné. Co to znamenalo?
Dragos se vrátil do kuchyně, v jedné ruce držel světle modrý svetr s kapucí, který si před nedávnem koupila. Spokojeně přikývl směrem k prázdnému šálku a nechal svetr spadnout do jejího klína. Přetáhla si ho přes sebe a on ji při tom pozoroval se založenýma rukama. Když tam tak seděla skrčená na barové stoličce, tyčil se nad ní o dost víc, než kdyby se postavila. Než vstoupil do domu on, myslela si, že je docela prostorný.
„Začneme od začátku,“ řekl.
Zrak upírala na jeho založené ruce, které se vyjímaly na pozadí bílé hedvábné košile. Rozsah jeho hrudníku byl enormní. Na jiném muži by to bylo příliš. Ale toto tělo, kterým svaly hýbaly, bylo dostatečně velké, aby je nesly se silou a grácií.
„Keith mě vydíral, abych vám něco ukradla,“ řekla. „Bylo jedno co. Nějakým lidem dlužil dost peněz.“
„Hráčské dluhy,“ odvětil Dragos.
Zvedla hlavu. Vyzařovala z něho trpělivost lovce. „To už jste taky zjistili?“
„Našli jsme jeho bookmakera. Taky mrtvý.“
Po zádech jí přejel mráz. Přitáhla si svetr blíž k tělu. „Chodila jsem s Keithem pár měsíců. Na chvíli jsem si myslela… To je jedno.“
Naklonil hlavu na stranu. „Co sis myslela?“
„To vás určitě nezajímá.“ Tváře se jí zbarvily do červena.
„Nepokoušej se odhadnout, co mě zajímá, co si myslím nebo co udělám. Nemáš představu o tom, co mě zajímá,“ pokáral ji.  Opřel se o okraj jídelního stolu a překřížil nohy. „Rozuměli jsme si?“
Přikývla a její tváře zčervenaly ještě víc. Pokračovala: „Už jsme si řekli, že jsem byla snadná kořist. Keith mi přeběhl přes cestu, když jsem byla na dně a já mu naletěla.“ Hlas ji zradil.
„Říkala jsi, že ses s ním rozešla,“ připomněl jí.
Přikývla. „To jsem udělala, před časem. Ale pak minulý týden se najednou objevil. Vymyslel plán, jak zaplatit všechny své dluhy a zbohatnout. Samozřejmě to už jsem na očích neměla ty růžové brýle jako dřív. Nechtěla jsem s tím mít nic společného a s ním taky ne. Poté… mě k tomu donutil.“
„Vydírání, říkala jsi. Kvůli tvé indiskrétnosti.“
Vyslovil to neutrálním tónem, svou agresivitu držel pod kontrolou. Jasně cítila, jak na ni pořád působí svým klidem, ale stále zněl nemilosrdně. Zatímco analyzovala výraz jeho obličeje, rukou se chytila za hrdlo.
„Mohli bychom tohle vynechat?“ Pokoušela se, aby její hlas zněl pevně. „Prosím?“
Přimhouřil oči, takže víčka skryla výraz jeho očí. „Vyprávěj dál.“
„Existují věci, které vím.“ Poslední slovo zdůraznila. „Existují věci, které si myslím, a pak je tu pár domněnek. Keith byl posedlý svými obchodními partnery. Lidé, se kterými se seznámil přes svého bookmakera a se kterými chtěl uzavřít nějaký kšeft. V té historce vystupoval jako mnohem skvělejší týpek, než ve skutečnosti byl, jestli víte, co tím myslím.“
Beze slova přikývl.
„No, já si myslím, že na jedné straně byl zoufalý, na druhé straně silně přeháněl a od začátku do konce s ním bylo manipulováno. Začal těm svým kontaktům slibovat všechno možné. Jeho kredit vypršel. Řekl jim, že by dokázal obstarat všechno, co by si přáli.“ Těžce polkla. „A oni řekli, co takhle něco od Cuelebreho? Dali mu kouzlo, které mělo najít váš poklad. A Keith s tím přišel ke mně.“
„Takže tak to bylo.“ Nepohnul se, ale celé jeho tělo se napjalo. To, co z něj vyzařovalo, způsobilo, že se jí rozbušilo srdce.
Jazykem si přejela přes okoralé rty a zašeptala: „Myslím, že jim Keith o mě něco řekl, ale ne moc. Předpokládám, že mě před nimi tajil, aby to vypadalo, jakože ta velká ryba je on. Myslel si, že mě má pod kontrolou. Ale myslím, že někdo hodně mocný a zlý s ním manipuloval, a ten někdo má teď díky mě něco vašeho.“
„To skutečně má.“ Vycenil zuby v ďábelském úsměvu. „Za to se ti budu muset ještě někdy později poděkovat.“
Zašeptala: „Z toho kouzla mě mrazilo. Kdybych neudělala, co chtěl, Keith by zpíval jako ptáček, to jsem věděla. Jestli by mě prozradil? Bez mrknutí oka, kdyby si tím měl zachránit svůj vlastní zadek. Pak by šli po mně. Klasický případ, ať člověk udělá cokoliv, stejně je v prdeli.“
„Kde je to kouzlo teď?“ Jeho oči se změnily na čisté zlato, čistý drak.
„Rozplynulo se poté, co jsem ho použila.“
Přimhouřil oči. „Cítil bych, kdyby má kouzelná zaříkávadla selhala, kdyby byla neutralizována. Ale když jsem dorazil, abych je zkontroloval, byla stále aktivní.“
Ruku si položila na ucho a třela si napjatě krk, zatímco vzpomínala na tu bolest, kterou jí kouzlo způsobovalo. Dragos přistoupil blíž a prohlížel si její obličej svým nelítostným dračím pohledem.
Zašeptala: „Kouzlo nic neneutralizovalo. Byl to pocit, jako bych se protlačila mezi ním a vašimi kouzly.“

„A přesto jsi přes ně prošla.“

17 komentářů:

  1. Skvělé, díky moc za další překlad a korekci

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za překlad a korekci! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za skvělý překlad!!!❤

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  5. Dakujem,je to velmi zaujímavá kniha.Si skvelá že pridávaš každý den.diana

    OdpovědětVymazat
  6. Super ! ! ! Děkuji mnohokrát za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  7. vdaka za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-) ;-)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. Moc díky. Skvělé

    OdpovědětVymazat
  12. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat